Název novinky: The Elder Scrolls V: Skyrim - Česká fansite :: Vězení... Zapomnění... A jiné starosti...

Přidal BadWolf dne 06.04.2012 19:32
#1

Jak si někteří jistě všimli už nepíšu o Ma'Jutsovy. Jeden z důvodů je že se to celé trochu *******, další též proto že Skyrim už mě nebaví a nyní zase hraji Morrowind. Ale psát chci dál takže jsem se rozhodl že budu psát o Morrowindu. Předem se omlouvám jestli nějak moc vadí že to je v Skyrim - Váš svět. Budu psát o postavě jménem Vadran Lleshred. Jsem to já :). Přesněji je to moje nová Morrowindská postava, udělaná podle mě - a v průběhu se bude rozhodovat tak, jak bych se skutečně rozhodoval já.
Samozřejmě tyhle zápisky budou obsahovat spoilery - především pro ty co Morrowind ještě nehráli. Zatím nebudou moc velké, tohle je jen začátek ale dřív nebo později načnu nějakou linii. Proto více než hodně (protože je tu skvělá hra) doporučuji zahrát si Morrowind. Samozřejmě, nemusíte ho hrát, ale pak neříkejte, že jsem vás nevaroval.
Omluvte také mou gramatiku, je mi 14 a tohle mi vůbec nejde. Musím se učit a tak nebudu psát tak často, ale snad by mohl být jeden díl za den. Kritiku přijímám - tedy nekritizujte již řečenou gramatiku, já vím že je špatná. Tady už můžete číst:

Zápisek první, první část


Probudil jsem se.
Co to mělo znamenat? Jsem Vadran Lleshred, Dunmer. Ale... je to divné. Zdá se mi jako by tohle nebylo opravdové. Jako bych původně byl někdo jiný, ale jen vzhledem. Jako bych byl někde jinde. Pamatuji si divné názvy. Čechy, Země, fast-food, škola, biologie, Tolkien, RPG, počítač. Ale... takové věci neexistují. Ne, musel jsem si to vymyslet.
Nejsem žádný "čech", jsem Dunmer, Temný Elf z Colovie v Cyrodiilu. Ale jestli opravdu jsem z Colovie, jak to že si z ní nic nepamatuji. Nepamatuji si svoje rodiče. Vím o Morrowidnu, Cyrodiilu, Skyrimu a tak dále. Ovšem jestli mě vezli z Císařského vězení - co je to Císařství? Ale přes to se přenesu. Snad...

Chvíli jsem přemýšlel o snu, co se mi zdál. Viděl jsem nějaké písečné bouře ženoucí se po pustinách a nějaké písmo. Mluvila tam nějaká žena, ale co říkala si nepamatuji. Možná že říkala že mě vzali z Císařského vězení, to by vysvětlovalo, jak jsem to věděl. Pak se obraz změnil - viděl jsem loď na klidném nočním moři. Měsíc se skláněl nad obzorem. Slyšel jsem divné zvuky. A pak někdo mluvil. Říkal: "Probuď se. Probuď se!" Pak jsem se probudil.

V mžiku jsem se rozhlédl kolem. Byl jsem v podpalubí nějaké lodi. Nebylo to pohodlné. Ležel jsem opřen o nějakou bednu. Přede mnou ležel obličejem dolů Dunmer. Vpravo ode mě spala na pytlech Dunmerka. Dunmer vstával a Dunmerka se probouzela. Ten, co mě probouzel byl též Dunmer. Všichni jsme byli Dunmeři a jak se to zdá také vězni.
Následoval rozhovor. Kupodivu jsem si ho celý zamapatoval. Dunmer, co mě probouzel říkal:
"Vstávejte všichni. Probuď se ty. A jak se vlastně jmenuješ?" Otázka byla míněna na mě.
"Já... Já jsem Vadran Lleshred..." řekl jsem ještě celý rozrušený.
"A já Jest" řekl Dunmer přede mnou co už vstal. "A tohle je Drerana Vehvard." - ukázal na Dunmerku, která se právě probudila a podle jejího výrazu jsem usoudil, že nechtěla být jmenována.
Dunmer co nás vzbudil nám odpověděl. "Mě můžete říkat Jiub." Řekl to všem. Ale pak jsem ho zaujal já. Podíval jsem se mu do tváře. Měl zrzavé obočí ale měl plešatou hlavu. Přes čelo, pravé oko a až na bradu měl velkou jizvu. V uších měl zlaté kroužky.

Promluvil, dívajíce se na mě.
"No, dokonce ani ta bouře minulé noci tě nedokázala probudit. Zaslechl jsem, jak se baví o tom, že už jsme dopluli k Morrowindu. Určitě nás nechají jít."
"To je dobře." řekl Jest s optimistickým úsměvem ve tváři. Jest vypadá skoro jako já. "Všechny rád poznávám, jak jsem už řekl jmenuji se Jest."
"No, já tebe asi taky." odpověděl jsem. "Jestli teda z toho vyvázneme živí."
"Ty jseš Vadran, že jo? Myslím že z toho určitě vyvázneme a..."
"Zklapni!" Přerušila ho Drerana. Vypadá docela pohledně, mladá stejně jako já, má bílé vlasy. "Prostě ZKLAPNI! A už nechci vidět ten tvůj přiblblý úsměv. Ty si mě dostal do téhle šlamastiky, ty si to odskáčeš! Jen počke..."
Nedořekla, protože jí Jiub zacpal ústa.
"Dobře, kamaráde." usmál se Jest. Ale Jiub ho přerušil:
"Ticho, tady jde stráž." A opravdu. Když jsme ztichli, byly slyšet kroky těžkých bot. Přišel strážný.
"Tak tady vysedáváte. Pojďte se mnou." štěkl a ukázal na mě, Jesta a Dreranu. Jiub tu asi měl zůstat.

Šli jsme za strážným. V tomto podpalubí byla spousta beden, houpacích síťí a pytlů. V jednom rohu jsem viděl lebku a Drerana šlápla na kost. Přešli jsme na druhý konec - asi na záď - a po schůdcích vyšli na další patro. Otočili jsme se a šli směrem na příď. Na přídi měli strážní pokoj. Byla tam nějaká žena. Ale tam jsme nešli. Asi v polovině trupu lodi byli schody a poklop na palubu. Strážný se zastavil a štěkl na nás.
"Běžte na palubu a snažte se chovat tak, že vaše civilizovanost je možná!"
Uposlechli jsme a vyšli na palubu.


Konec první části. A tady jsou nějaké screeny postav:
Já - Vadran Lleshred:
http://cloud.stea...351D62143/
Jest:
http://cloud.stea...774D87B1E/
Drerana Vehvard:
http://cloud.stea...B604BFE8B/

Upravil/a BadWolf dne 30.06.2012 23:57

Přidal Nerevar dne 06.04.2012 19:37
#2

Zajímavě pozměněnej začátek, tealistický Dunmerský jména, a ten začátek RPG, počítač, Tolkien :D zní to celý docela zajímavě, pokračuj v tom! :)

Přidal BadWolf dne 06.04.2012 20:43
#3

Hele, co myslíte: Mám k tomu udělat blog - jako že bych udělal kompletně blog (tady na stránkách) o svých postavách a tak. Sem bych přispíval tím příběhem, tam by k tomu navíc byli nějaké detaily, zajímavosti atd. Plus Oblivion či Skyrim, když je budu chvíli hrát. Co myslíte?

Upravil/a BadWolf dne 06.04.2012 20:43

Přidal fandab1 dne 06.04.2012 20:51
#4

OOoo... Mocny BadWolfe nas osvoboditeli jde videt ze si zaslouzis byt buh! Buh se nesmi plest a taky se nepletes... Podel se s nami pouhymi smrtelniky o sve zazitky na svem blogu!
:D :D :D Ja rikal ze te budu uctivat kdyz si to tak prejes...
P.S. Copak dela tvoje vrcici Elisif? :D

Přidal BadWolf dne 06.04.2012 20:57
#5

fandab1 napsal:
OOoo... Mocny BadWolfe nas osvoboditeli jde videt ze si zaslouzis byt buh! Buh se nesmi plest a taky se nepletes... Podel se s nami pouhymi smrtelniky o sve zazitky na svem blogu!
:D :D :D Ja rikal ze te budu uctivat kdyz si to tak prejes...
P.S. Copak dela tvoje vrcici Elisif? :D


Vrčí, vrčí. :D Ale nadarmo, ještě jsem se magicky netranspontoval z Morrowindu do Skyrimu o něco přes 200 let později. Ale vzhledem k tomu že cestuji časem, tak tam příjdu včas ;) A jestli chceš, můžeš mi založit kult :D

Přidal fandab1 dne 06.04.2012 21:34
#6

Jasne budu tvuj vrchni knezi! (RPG1)

Přidal BigNord dne 07.04.2012 09:04
#7

Badwolfe čorkl si mi nápad :D Já přemýšlím že udělám blog kde budu popisovat cesty, dobrodružství, významné chvilky atd.

Přidal Parrot dne 07.04.2012 10:42
#8

fandab1 napsal:
Jasne budu tvuj vrchni knezi! (RPG1)


Kámo, víš co je to "osobní čest" ?

Přidal BadWolf dne 07.04.2012 17:15
#9

Druhá část. Je to pořád úplný začátek, ale vzhledem k tomu že moje postava, Vadran Lleshred (já :)) si toho myslí hodně, tak toho je hodně. Aktualizoval jsem blog, ale ještě není aktualizovaný :) - Admin zrovna není online - a na něm jsem napsal že bude nová část - to je tahle. Aby jste v tom neměli zmatek :) A nezapomeňte: NEJSEM BŮH!

Zápisek první, druhá část


Oslnilo mě to.
Bylo to oslnivé světlo. Tedy hlavně oproti pochmurnému svitu svící v lodi. Byla trochu mlha takže jsem moc daleko neviděl. Přistáli jsme u nějaké vesnice s císařským slohem. Ten se sem ale moc nehodil - byli tu veliké stromy, tropické rostliny a spoustu bažin. Voda byla špinavá a půda vlhká. Nicméně mě zaujalo něco jiného. Vypadalo to jako obrovský hmyz, trochu jako blecha. Bylo to obrovské, větší než všechny budovy v osadě. I Jest na to koukal, ale Drerana to nejspíš znala.

Strážný, redguard, nás však pobídl a neměli jsme proto čas pořádně si to prohlédnout. Otočili jsme se doleva a tam bylo molo. Stál na něm další strážný, tento však měl pořádnou uniformu Legie. Na rozdíl od ostatních měl přátelský výraz. To mě trochu uklidnilo. Zeptal se nás odkud jsme. Já jsem mu řekl popravdě, že pocházím z Colovie, ze Skingradu, jestli se nepletu (vyvanula mi na mysl nějaká Praha). Jest je taky z Cyrodiilu - z Imperial City. Drerana řekla že je z Narsisu - to je město jihozápadně od Mournholdu, hlavního města Morrowindu.

Strážný měl dojem, že sem skvěle zapadneme. O tom docela pochybuji. Nejen že já nezapadnu nikam, navíc Dunmeři z Morrowindu nesnáší cizince. Šli jsme za ním a vešli do budovy. Místnost byla spoře osvětlena několika svícemi. Stálo tu několik polic a naproti nám byl stůl s různými psacími potřebami a tak. Na zdech vysely tapisérie zobrazující Strážná znamení. A koberec - to byl luxus. Pravděpodobně to museli být nějací služebníci Císaře, když měli takovou bohatou... kancelář? Zamkli za námi a muž, co stál u stolu, nám pokynul abychom se posadili.

Řekl že nás očekávali. Propustí nás (to jsem si oddechl), ale musí o nás udělat nějaké to papírování. Ptal se nás na naše povololání, specializaci. Spíše ale chtěl vědět pomocí jakých dovedností si poradíme v divočině. Celé to znělo nějak divně. Začal Jest.

Řekl že je Cestovatel A'Tu. Kdo to má být nemám ponětí. Ten Císařský o nich ale už slyšel, takže přešel k jeho dovednostem. Jest mu to celé vylíčil. Jako zbraně používá dlouhé čepele ovšem zná i nějaká útočná kouzla. Nosí lehké brnění a štíty. Je velmi dobrý řečník (toho jsem si všiml hned). To bylo to hlavní, to v čem vynikal. Nebylo to ovšem vše. Zaobíral se i pár "vedlejšimi" dovednostmi. Uměl si opravit zbraně a zbroj a v případě nutnosti odemknout zámek (tato informace přišla Císařskému podezřelá). Byl dobrý běžec a překvapivě ovládal další školy kouzel, jmenovitě Proměny a Očarovávání. To se určitě hodí. Byl zaměřený spíše na boj, měl sílu a neskutečné štěstí - tak to sám řekl.

Pak přišla na řadu Drerana. Prozradila že je mágyně. Císařskému to evidentě stačilo, ale Drerana trvala na tom že to vyjmenuje stejně jako Jest (kterého nejspíš doopravdy nesnáší). To se ovšem hodilo mně, jelikož jsem tu jaksi cizí, a o schopnostech mágů zde moc nevím. Takže Dreraniny nejsilnější schopnosti, resp. kouzelné školy které nejlíp ovládá jsou: Ničení (to jí jde hrůzostrašně), Mysticismus (taky jí jde velmi dobře), Proměny, Iluze a Obnova. Mimo jiné uměla vcelku slušně používat dýky, krátké meče, wakizashi (myslím že se to tak jmenuje) a tak. Zbytek škol kouzel už jí nešel tak dobře. Byly to Vyvolávání, Očarování a Alchymie. Nenosila žádnou zbroj ale uměla se vyhýbat ranám. Té dovednosti říkala Boj beze zbroje.

Pak se Cisařský optal mě. Nevěděl jsem co říct. V čem vynikám? První mi na mysl vyvanulo takovéto kapsářství a plížení. Vždyť jsem jednou jednomu kamarádovy ukradl skoro všechen obsah jeho lavice a ani si toho nevšiml. Bohužel jak já mluvím pro sebe, tak jsem to plížení řekl nahlas. Císařský si to zapsal s podezřelým pohledem. Ale napadlo mě něco, co mi jde ještě líp - lukostřelba. Stříléní z luku mi vždy šlo, byl jsem v tom nejlepší v okolí. Teda myslím. Kromě toho Plížení mi pak jde ještě Mysticismus. Vždy mě bavilo číst si ty staré zaprášené knihy a myslím že možná umím nějaké to kouzlo. A pokud by došlo k boji na blízko...

Umím se ohánět kopím, to jo, a ten Boj beze zbroje, neboli uhýbání mi taky jde. No, a co potom? Asi lehká zbroj, bojovat v ní umím. Dále mi docela šla škola kouzel Ničení. Trochu méně mi jde Akrobacie. A nejméně mi jde z těch věcí kterými se zaobírám Alchymie a Vyvolávání - ale přeci to trochu ovládám. Mám silnou vůli a jsem inteligentí, o tom však ostatní pochybovali. Císařský chtěl vědět jméno a nějaké drobnosti o mém povolání. Nikdy jsem neřekl že to je povolání. Nicméně jsem si vymyslel a namluvil mu že jsem jeden z "Kchra", kteří dřív žily v Pustinách, ale teď tam žádný není kvůli zvýšené Císařské aktivitě, že jsme dobří v zlodějině a takové bláboly.

Pak se ptal kdy jsme se narodily, a pod jakým znamením. Přesné datumy si už nepamatuji, ale pamatuji si měsíce. Jest se narodil běhěm měsíce Krbec (či Ohniště?), pod znamením Dámy. Drerana se narodila během Slunečního Úsvitu, neboli Úsvitníku, a to je na neby znamení Milenky. A já? Já jsem se narodil... v Květnu? Ale takový měsíc neexistuje... No, nejblíž ke Květnu mi sedí Druhá Setba, Druhosev a to na nebi svítí hvězdy Stínu.

Císařský to všechno sepsal na listiny. Ty nám dal s tím že je máme donést nějakému kapitánu Graviovy. Přečetl jsem si listinu. Stálo na ní mé jméno, rasa, "povolání" a znamení. Též tam byl podpis toho Císařského (jmenuje se Socucius Ergalla), datum (16. Sklizníka, 3E427) a místo (Daňová Kancelář Seyda Neen). Takže už vím že jsem v Seyda Neen. Co ale na tom dokumentu bylo zvláštní, bylo, že příkaz k mému propuštění vydal Císař Uriel Septim VII. Cože?




To je konec (se spoilerem, no). Přikládám obrázek - výhled z lodi. Hraji s menší grafickou předělávkou, to jen aby jste se nedivili ;):
http://cloud.stea...D8FE24B9F/

Upravil/a BadWolf dne 07.04.2012 18:01

Přidal BadWolf dne 08.04.2012 20:53
#10

Další díl. A zítra asi žádný nebude, já totiž píšu tak pomalu...

Zápisek první, část třetí



To mě překvapilo. Císař? A propustil mě? Od kdy někoho zajímám?

Vyšli jsme dveřmi na chodbu a zavřeli za sebou. Odhaduji, podle výrazů ostatních, že Císař propustil jen mě, ostatní byli normálně propuštěni. Otevřeli jsme dveře napravo a vešli do místnosti. Byla tam police s různým nádobím a nápoji, koše, a prostřený stůl. Zdá se že krabí maso se normálně jí. Na stole též byla dýka zabodnutá do stolu, probodávajíce přitom vzkaz. Chtěl jsem jít dál, do další budovy, za kapitánem Sellem Graviem, jak nám řekli. Jest ovšem začal brát věci v místnosti, prohlížel si je a pak je strčil do torny, kterou měl sebou.

Zeptal jsem se ho co to dělá. Řekl že si to jednoduše bere. Bral si to protože mu to bylo užitečné, protože na ně měl vztek a taky si myslel, že když se nás vyptávali na naše zkušenosti s divočinou, asi z nás chtějí udělat dobrodruhy. Moc jsem nesouhlasil, ale kručící žaludek mě přesvědčil abych se podíval aspoň po nějakém jídlu. Jest mi řekl abych šel zpátky na chodbu, dolů do skladu a podíval se tam. Drerana si četla nějakou knihu.

Ve skladu byly pokrývky, sudy a spousta užitečných věcí. Jídlo v pytlech a nějaká vědra, která jsem vzal taky (člověk nikdy neví). Vvardenfellské jídlo je zvláštní. Dozvěděl jsem se od Drerany názvy těch potravin. Byla tam nějaká Kwamí vejce (Kwamy jsou nějaká zvláštní stvoření, hmyz, prozatím vím že je Dunmeři chovají pro jejich vejce. Snad se o nich dozvím víc.), maso z Pavoučníka (nějaký brouk), Psí maso - které ale není ze psa ale z tvora jménem Vodní Ohař (nějaký hmyz), věc zvaná Uhlák - něco jako sýr a samozřejmě zase z brouků (těch si tady asi užiju), krysí maso (tady se jí krysí maso?) a pera Útesového létavce (o těch mi Drerana zatím moc neřekla, jen že to jsou nějací létaví dravci...) - ale ta prý nejsou k jídlu.

Když jsem se vrátil s pytlem Jest už měl všechno v košíku. Našel taky nějaké jídlo - díky bohům i chleby, vzal stříbrné příbory a nádobí, svícny, láhve, baňky, papíry a nějaké místní pálenky. Dalo by se říct že z něj byl hotový vetešník. Momentálně se snažil s nalezeným paklíčem vypáčit truhličku v polici. Drerana právě odložila jednu ze dvou knih co našla a prohlížela si dýku, asi si ji mínila nechat. Ukázal jsem jídlo a Drerana si ho začala prohlížet a říkala co to je. Já jsem se podíval na knihy.

První se jmenovala Nebeská znamení a pojednávala prostě o znameních. Moc na tyhle předpovědi podle hvězd nejsem, takže ji asi prodáme. Druhá měla titul promočený nějakou šťávou (ti úřednici jsou ale prasata, asi jim ten zmizlý příbor ani nebude vadit) a byl v ní seznam nějakých jmen a divné názvy: technická podpora, betatest atd. Drerana usoudila že ačkoli je to totální pitomost, mohla by se aspoň prodat protože je nejspíš jediná v okolí.

Jest odemkl truhličku (vlastně docela rychle) a vytáhl z ní 31 septimů. To by se mohlo hodit. Hodil to do své torny, naposled se prohrabal košíkem. Po kratší hádce jsme se dohodli že se venku rozdělíme. Konec konců, Jest to vypáčil a měl peníze, já jídlo a Drerana dýku, přičemž se při každém případu mohli ostatní dva spojit aby získali to co chtějí. A nikdo prozatím nechtěl být mrtvý.

Venku byl malý dvorek, nebo spíš jen prostor ohraničený zdí která vedla od jedné budovy do druhé. Tady jsme si uvědomili že kapitán za kterým máme jít asi nebude nadšený z našich "suvenýrů". Jest proto strčil košík do mého pytle a hodil to přes zeď. S Dreranou jsme pochybovali že to mezitím nikdo neukradne. Já jsem v sudu našel nějaký prstýnek. Byly na něm rytiny. Drerana ihned rozpoznala magický prstýnek, pravděpodobně s léčivým kouzlem.

Jak jsem měl v ruce zdroj magie, vzpomněl jsem si že vlastně dvě kouzla umím. První je kouzlo které mě naučil dědeček abych mu hledal jeho potvůrky. Je to Najdi stvoření. Není moc silné, trvá jenom 5 vteřin a jeho rozsah je od 50 stop do 150 stop. Ale je fakt že se to může hodit. Pak umím standartní ničivé kouzlo které umí každý kdo se zaobírá magií a to je ohnivé kousnutí.

Strčil jsem si prstýnek do kapsy a šli jsme za kapitánem Sellem Graviem. Dali jsme mu doklady a on nám vylíčil co máme udělat. Jest a Drerana mě (!) mají doprovázet. Mé rozkazy zní: Mám jít do města Balmora zde na Vvardenfellu a ohlásit se muži jménem Caius Cosadus. Abych zjistil, kde žije, mám se v Balmoře poptat v hostinci U Jižní zdi. Až najdu Caia Cosada, musím mu předat balíček dokumentů a počkat na další rozkazy.

Jest vyvalil oči. Ale evidetně už dělal někomu doprovod. Samozřejmě, tenkrát mu za to platili. Drerana nic takového nedělala, a ani nechce, ale pravděpodobně něco takového čekala. Já teda určitě ne. Teda trochu, od té chvíle co jsem si přečet že mě nechal propusit Císař. Kapitán mi dal 87 zlatých a nějaké i mím společníkům, dal mi také tento tlustý deník abych si to zapsal a nezapomněl na to. Doporučil mi abych jel Bahnoměrkou - ten brouk (Zase brouk!!) co jsem ho viděl z lodi.

Zaptal bych se ho na víc, ale ostatní mě vytáhli ven. Byli z toho trochu vedle. A já taky. Proč se o mě zajímá Císař. Jest došel pro "naše" věci. Zdá se že se mnou půjdou. Jest byl ochotný mě doprovodit do Balmory a Drerana chtěla jít taky - proč, to neřekla. Hádali se spolu o něčem. Mezitím tady píšu do deníku. Mám ve zvyku psát podrobně, když se stane něco zajímavého. Jo, a taky se něco stalo.

Potkal jsem Bosmera, jménem Fargoth, který mi řekl že mu Císařští ukradli jeho prsten. Rád by ho dostal zpět. Došlo mi jaký prsten myslí. Rozhodl jsem se mu ho dát, koneckonců vyplatí se tu mít přítele. Vrátil jsem Prsten léčení zpět Fargothovi. Byl velmi rád, že ho má zpátky a slíbil, že se o mě zmíní místnímu obchodníkovi, Arrillovi. To je dobré. Sice s Altmery moc nevycházím, ale pořád jsou přívětivější k cizincům než Dunmeři nebo Nordi.

A hele, zdá se, že se ti dva konečně dohádali.

Upravil/a BadWolf dne 08.04.2012 21:12

Přidal Parrot dne 08.04.2012 21:00
#11

Potkal jsem Bosmera, jménem Fargoth, který mi řekl že mu Císařští ukradli jeho prsten. Rád by ho dostal zpět. Došlo mi jaký prsten myslí. Rozhodl jsem se mu ho dát, koneckonců vyplatí se tu mít přítele. Vrátil jsem Prsten léčení zpět Fargothovi. Byl velmi rád, že ho má zpátky a slíbil, že se o mě zmíní místnímu obchodníkovi, Arrillovi. To je dobré. Sice s Vysokými elfy moc nevycházím, ale pořád jsou přívětivější k cizincům než Dunmeři nebo Nordi.

Oprav si to :-) Jinak docela pěkný....

Přidal BadWolf dne 08.04.2012 21:11
#12

Parrot napsal:
Potkal jsem Bosmera, jménem Fargoth, který mi řekl že mu Císařští ukradli jeho prsten. Rád by ho dostal zpět. Došlo mi jaký prsten myslí. Rozhodl jsem se mu ho dát, koneckonců vyplatí se tu mít přítele. Vrátil jsem Prsten léčení zpět Fargothovi. Byl velmi rád, že ho má zpátky a slíbil, že se o mě zmíní místnímu obchodníkovi, Arrillovi. To je dobré. Sice s Vysokými elfy moc nevycházím, ale pořád jsou přívětivější k cizincům než Dunmeři nebo Nordi.

Oprav si to :-) Jinak docela pěkný....


Díky za upozornění. :)

Přidal BadWolf dne 09.04.2012 19:28
#13

Ztihl jsem to! Ale asi tu bude více chyb, píšu to během hraní a tak jsem to trochu uspěchal.

Zápisek druhý, první část


Rozhodli jsme se že se rozdělíme. Jest chtěl promluvit s občany, Drerana se porozhlédnout z nedalekého majáku do kraje. S lidmi nevycházím a proto jsem se rozhodl že půjdu s Dreranou. Maják byl nedaleko, ovšem půda byla bahenitá. Zahlédl jsem shluk chatrčí z dřeva a bláta. Do majáku jsme se však nedostali, nějaká Dunmerka nás tam nechtěla pustit. Proto jsme začli prozkoumávat terén.

Je tu všude bahno, bažiny, bahno a... byliny! Alchymie, to je moje! Sice ji tolik neumím (nesnášel jsem moji učitelku, chtěla jenom teorii) ale mám rád sbírání ingrediencí a následné experimenty... Drerana nad smradlavými houbami ohrnovala nos. Ale já vše čile sbíral. Naštěstí se trochu vyznám v těchto rostlinách, učil jsem se exotické rostliny. Náhoda že zrovna ty Vvardenfellské.

No, nasbíral jsem hodně kusů houby Holubinky zářivé - co vím tak jeden z jejích efektů je dýchání pod vodou - a taky hodně houby Výtrusnice nafialovělé - ta, při správném smíchání a destilaci, propůčuje efekt chození po vodě. Našel jsem jedovaté houby Kazisvětník - vysává rychlost - a Diviš lesní - vysává štěstí - které rostou na stromech. A pak mám několik kapradin, kališníků, lišejníků, vřesu a tak.

Drerana byla někde opodál, když jsem zakopl o kámen. Ale nebyl to kámen, byl to krab. Krabové tady jsou jiní než v Cyrodiilu, tady mají krátké nohy, žádná klepeta, jen obrovská kusadla a krunýř větší než trup dospělého muže. Chtěl na mě zaútočit, naštěstí jsem rychle zareagoval a Ohnivým kousnutím ho "kousl". Prostě pohořel. Drerana právě doběhla ke mě. Pochválila mě za kouzlo.

Požádal jsem ji o dýku. To co jsem udělal se jí vůbec nelíbilo. Začal jsem kraba prostě kuchat. I krabí maso je ingredience. Už vím proč není tak dobrá v alchymii - narozdíl ode mě, teorie jí jde, ale ingredience musela používat jen ty trvanlivé ze školních zásob. Poté co jsem chvíli drápal dolejší pancíř, jsem konečně kraba "otevřel" a začal vykuchávat.

Nasbíral jsem ještě několik bylin a šel mezi chatrče. Drerana se šla vyzvracet. Potkal jsem dvě Dunmerky. A to byl propadák. Komunikování s lidmi mi vůbec nejde. Jednoduše to zkončilo tak že jedna mě nesnášela a druhá (ta hezčí) mě zabíjela už jenom pohledem... radši jsem šel zkoumat zdejší alkohol co jsem měl sebou. První je Flin a řekl bych že je to jenom přejmenované (drahé) Císařské pití. Ala jak se jmenuje už nevím. Druhý byl Hlavobol, a ten bych asi nepil.

Rozhodl jsem se jít do obchůdky, kde by měl být ten Altmer jak o něm mluvil Fargoth. Určitě už mu to řekl, poněvadž na "ulici" už nebyl. Drerana mě dohnala a přidal se k nám Jest. U lidí měl větší úspěch a dvoum ženským - Altmerce a té pěkné (čarodějnici) Dunmerce co jsem ji potkal - už dokázal pobláznit hlavu. Naopak Fargotha pěkně naštval. A taky jsem se dozvěděl že Jest je ...ehm, biseuxuální... Nebudu spát poblíž něho.

Po cestě jsem ještě naštval tu Jestovu Altmerku, která trvala na tom abychom byli seznámeni.Nesnáší mě, jako ostatní. Koukám, ještě dobře že jsem pomohl Fargtohovy. Už bylo okolo čtvrté a tak jsem sněd jeden chléb. Došli jsme do obchodu. Arrille mě pěkně uvítal a chvíli jsme mluvili. Pak jsme šli obchodovat. K Jestově nespokojení jsme se rozhodli prodat obě kořalky. Prodali jsme tu veteš a prodal jsem nějaké ty ingredience. Cenu jsem usmlouval na nějakých 297 zlatých.

Drerana si za svá kouzla koupila nějaká kouzla. My s Jestem jsme si koupili Chitinové brnění (Hádejte z čeho je chitin - z brouků! Tady je vše z brouků!). Jest si koupil solidní dlouhý meč, a já železné kopí, chitinový luk a 100 chitinových šípů. A ještě hmoždíř s tloukem. Zbytek peněz jsem se rozhodl prozatím ušetřit. Pak jsem šli nahoru, obchod má nahoře něco jako kavárnu - moment, co to je kavárna? - kde jsou všichni kteří v osadě něco znamenají.

Potkal jsem tam Redguardku Elone, cestovatelku, a konečně nějaká žena se kterou si rozumím. Popsala mi cestu do Balmory. Vlastně si myslím že si od naší známosti slibuje nějak hodně. Nechci ji zklamat, ale nevím... No rozhodně je pěkná... a cestovatelka... No, uvidím co budu dělat dnes v noci.

Přerušil mě nějaký legionář či strážný, Hrisskar Plochá-noha. Prý prohrál při nějakém hazardu prachy a potřebuje ty co mu dluží Fargoth. Měl jsem najít nějaký jeho úkryt. Nechtěl jsem to udělat, ale copak můžete odporovat strážnému? Měl jsem Fargotha v noci sledovat za majáku. To bude dlouhá noc...

Přidal Sharie dne 09.04.2012 19:40
#14

Moc pěkný :);). Docela závidím, já bych tak dlouhej text splodila tak za měsíc :D
Nemyslel jsi náhodou toho Arille? Ten JE vysoký elf, ne?...no to je jedno :). Docela sem se poučila v těch jídlech, mí hlavní hrdinové v mí knize budou mít dneska k večeři kraba ;) :Ddíky za inspiraci :). A napsaný je to fakt hezky, ani by mě nenapadlo, že je ti 14, tak neříkej že ti to nejde ;)

EDIT: Se tady vykecávám a mezitím vyjde další díl :D

Upravil/a Sharie dne 09.04.2012 19:41

Přidal BadWolf dne 10.04.2012 09:00
#15

Nový díl :)

Zápisek druhý, druhá část


Když jsem vyšel ven bylo už pět hodin a slunce začalo zapadat. Rozhodl jsem se že se proběhnu po okolí. Potkal jsem chlápka jménem Vodunius Nuccius, div se mi nevybrečel na rameni, jak vypadal smutně. Doběhl jsem na to místo kde jsem zabil toho kraba a zkoušel namíchat pár lektvarů. Vytvořil jsem několik jedů. Ostatní na mě asi budou naštvaní, smíchal jsem většinu jídla a je z toho jen jeden lektvar obnovení výdrže.

Chtěl jsem přeplavat na protější břeh. Ale jen co jsem vlezl do vody, přepadly mě tři Řeznice (Ryby zabijačky či Vraždomilky, chcete-li), jedna malá a dvě velké. Mají bolestivé kousnutí. Naštěstí měli nevýhodu že byly na mělčině a tak jsem je snadno udolal svým novým kopím. Z jedné padlo i pár šupin jakožto ingrediencí. Ve vodě mě přepadly další ale už s nimi mám zkušenosti.

Pod vodou jsem našel nějaké světélkující řasy, bohužel byly moc silné a nedaly se utrhnout. Byla tam i perlorodka ale žádná perla v ní nebyla. A málem jsem se utopil. Konečně jsem doplaval kam jsem chtěl. Posbíral jsem nějaké Holubinky a Kazisvětníky. Zaútočil na mě další krab. Štěstí že je tu tak slabá zvěř... Za pár kameny bylo přísad opravdu požehnaně. Našel jsem taky Čepírník.

Pak jsem potkal divné stvoření. Podle per co měl na ocase, odhaduji že to je Útesový létavec. Zkusím ho nakreslit... Málem mě zabil... Přeplaval jsem na další ostrůvek. Byla tu hrobka. Rozhodl jsem se, že se radši vrátím. Sbíral jsem ještě pár hub. Napadl mě další krab. Hned vedle něj bylo nějaké zvířátko, které bylo pasivní. Omylem jsem do něj ale bodl. Div mě nezabil, dokázal totiž paralyzovat a dělal to dost často...

Byl to Pavoukovec (Jeden z těch co se jedí). Má bílé broučí tělo a nohy. Je celý takový broukovitý, akorát trochu protáhlý. Maso z něj nebylo, tak jsem ho aspoň rozdrtil. Zaútočili na mě další Řeznice. To mi nemůžou dát chvíli pokoj?! Polomrtvý jsem ale narazil na tělo. Podle dokladů které měl to byl Processus Vitellius, výběrčí daní. Buď vybíral daně těm potvorám Řeznicím, nebo byl zavražděn. Tím jsem si jist. Jako tím druhým jsem si jist.

Svléknul jsem ho (Přísahám že nejsem nekrofil!). Měl solidní oblečení a 200 zlatých!!!! Musel jsem běžet do města, už muselo být 11 hodin v noci. Byl jsem unavený a k tomu jsem musel zabít něco, co vypadalo trochu jako červ. Neměl jsem čas, strčil jsem to do brašny (tu jsem si koupil a další našel u těla). Běžel jsem do Seyda Neen, polomrtvý. Vběhl jsem do kanceláře abych řekl o vraždě.

Socucius Ergalla se divil, jak to, že nejsem na cestě do Balmory. Vysvětlil jsem mu, co jsem našel. Zeptal se mě jestli měl Processus Vitellius nějaké daně. Dal jsem mu je, konec konců by mě prokoukl, měšec jsem totiž měl v ruce - hned vedle toho červa co jsem ho právě vytáhl abych se zeptal co to je. Je to Kwamí larva. Hurá! Ale prozkoumám ji později. Teď mám najít vraha a dostanu za to 500 zlatých. Fíha...

Fargoth mi řekl že moc krvácím. No, to je asi pravda. Mám najít léčitele. Hehe, a kde asi. Ale taky mi pověděl že toho výběrčího znala strážkyně majáku. Ach... Jmenuje se Thavere Vedrano a měla s ním... románek. Divná. Kdo by se pachtil s výběrčím daní? Byla strašně hysterická, radši jsem ji ani neposlouchal. Zaslechl jsem něco o jejím prstenu a jméno nějakého Dunmera. Za chvíli vyběhl nahoru na římsu majáky, musím přece ještě vyřešit to s Fargothem.

Právě včas. Fargoth se zrovna plížil ke svému úkrytu. On i Hrisskar (ten co mi to zadal) jsou idioti - Fargoth se plížil s pochodní a tak hlasitě hekal, že bych ho vysledoval až do Akaviru i poslepu. Skrýš měl v dutém pahorku uprostřed bažinatého jezírky. Měl tam paklíč, 300 zlatých a svůj prsten. Dorazil jsem do Arrillova obchůdku. Hrisskarovy jsem dal peníze a on mi dal jsem mu ty 300. On mi dal 100 zlatých a můžu si nechat to ostatní co jsem tam našel. Fajn.

Našel jsem Dreranu a všechno ji vylíčil. Drerana se na mě přísně dívala. Byla naštvaná, a nelíbilo se jí co jsem všechno udělal. Jest spal opilý na stole. Naštěstí sám. Rozhodl jsem se vyspat. Ve městě ale u nebyla volná postel, tak jsem šel do divočiny. Obtěžoval mě krab, tak jsem ho uvařil a snědl. Spal jsem 9 hodin a vyspal jsem se krásně. Začíná nový den.

Přidal BadWolf dne 11.04.2012 19:35
#16

Přidávám další díl. Omluvte prosím moji (ne)práci na blogu, ale momentálně nemám tolik času kolik bych si přál. I s kuchařkou jsem bohužel pozadu (No, pozadu. Bohužel mám dva recepty a to dost blbé, je to těžší než jsem myslel...), Sharie, omluvám se.

Zápisek třetí



Vykoupal jsem se v moři, najedl ze zásob (krab není zas tak špatný) a vyzkoušel oblečení toho vyděrače, pardon vyběrače. Ušlo, ale převlíkl jsem se zpátky do své košile a do chitinovém brnění. Pak jsem se podíval na listinu s daněmi. Ihned jsem měl podezřelého. Je jasné že ti co už zaplatili to nebyli, ti by si vzali své peníze zpět. Ale jeden Dunmer měl zaplatit 225 drakenů. Ještě jsem ho neviděl, tak to asi bude nějaký z těch rybářů. A 225 drakenů je více než si rybář může dovolit...

Doplaval jsem do osady. Byly tu 2 odemčené chatrče. Vstoupil jsem do první a našel Argoniana jménem Něžná-Tlama. Chvíli jsme si povídali a pak jsem odešel. V druhé chatrči byl Foryn Gilnith, ten Dunmer. Vyslechl jsem ho. Řekl že ten výběrčí si vybíral větší daně a rozdíl si nechával a že celá kancelář je zkorumpovaná. Rozhodl jsem se že má pravdu. Normálně by rybář nemohl platit tak velké daně, ale Foryn se s Processem pohádal.

Ke zkorumpovanosti vedlo též to, že jeden ze strážných, Hrisskar po Fargothovy chtěl nějaké peníze. Chudák, vše bych mu vrátil, ale kdyby se dozvěděl že jsem to udělal, zabil by mě. Ale zpátky k věci. Foryn též vypadá čestný, vrátil prsten. No, a hlavní důvod je ten, že zabít člověka není tak lehké, a přesně tohle po mě Kancelář chce. Ano, myslím že Foryn by neměl být souzen.

Přečetl jsem si u něj jednu knihu. Opravdu zajímavá kniha, Tanec s ohněm, díl 6 se to jmenovalo. Musím si přečíst předchozí díly... Dorazil jsem před Arrillův obchůdek, Jest a Drerana už tam stáli. Takže jsme šli spolu. Šli jsme k Bahnoměrce aby nás odvezla do Balmory, přeci jen máme zpoždění. Cestou jsem se dozvěděl že v Arrillově obchůdku se stalo pár zajímavých věcí, a Elone například chytila nějakou tropickou nemoc, jak se zdá.

Do Balmory jsme to měli 14 zlatých za každého. Nezapomenutelná jízda. A jak se to řídí... týrání zvířat, to je! A celé se to tak kolébalo sem a tam. A řidička měla evidentně pocit, že nás, chudáky přivázané aby jsme nespadli, může ještě týrat svými řečmi. Ani jsem nestačil sledovat kudy "jedeme". A jak to šlo pomalu... Ale zase jsem viděl Oblast Trpkého pobřeží seshora, i se všemi houbami. Nevím kdy jsme vyrazili, ale do Balmory jsme dorazili po třetí odpoledne.

Balmora je docela velké město a všechny budovy vypadají skoro stejně, jsou postaveny z nějakého jílu, asi. Všechno bylo vcelku uspořádané kolem řeky Odai. Zkrátka pěkné město. Když jsme šli od Bahnoměrky, málem jsem spadl. Také jsem dole našel nějakou rozbitou urnu a v ní Psí maso. Nikomu asi chybět nebude. Usoudili jsme, že jelikož se hostinec kam mám jít jmenuje U Jižní zdi, asi bychom měli jít k jižní zdi.

Jeden strážný nás nasměroval. Tohle už nebyl Císařský strážný ale Dunmer sloužící rodu Hlaalu, jak jsem se (ne)dozvěděl. Měl na sobě zvláštní brnění. Podezíravě si nás prohlížel když jsme odcházeli. V U Jižní zdi nás nějaká Bretonka odkázala na majitele podniku. Majitel - tlustý vyšňořený Císařský - nám popsal cestu. Vyšli jsme z té zakouřené hospody (radši nevědět co v ní všechno je) a šli za Caiem Cosadem.

Caius Cosades je starý dědek, dech má po Skoomě, Měsíční Cukr má za ušima. Ukázalo se však, že je velmistrem Čepelí, my jsme jako nějací jejich nováčci, máme sloužit Císařovy a další takové věci. No to mě podrž. Sdělil mi TOLIK informací, že se to do tohoto deníku ani nevejde. Zapomeňte na všechno, čeho podle vás bylo hodně, těchhle informací bylo HODNĚ! Dostali jsme i rozkazy. Máme být dobrodruzi na volné noze (krycí identita), přidat se k nějakému cechu a zůstat spolu. Pak se máme vrátit pro další rozkazy.

Ehm... co si o tom mám myslet? Tohle se mi nelíbí. Ale pro začátek bych mohl navštívit trenéry Čepelí (Jedna z nich je i Elone. A sakra, já ji tam nechal v horečce a ona si ode mě tolik slibovala. Ale já jí to říkal.). Jest - který už je dobrodruh - chtěl hned nějakou práci, Drerana se mnou souhlasila. Musíme se vycvičit a vyzbrojit, dobrodružovářství je nebezpečný podnik. Máme každý do začátku 200 zlatých.

Dorazili jsme k Tyermaillinovy, Altmerovy. Výcvik nabízel pro mě užitečný ale jen z mysticismu, a 315 zlatých nemůžu moc postrádat... ale Drerana se trochu vycvičila v léčení. Koupil jsem od něj ale 2 běžné léčivé elixíry. Nad Teyermaillinem bydlí Redguardka Rthleen, bojovnice. Zase nic pro mě, ale pro změnu Jest se tam učil umění Meče a štítu. Přečetl jsem si další knihu, Zrcadlo.

Nakonec jsme dorazili k Argonianovy Devět-Prstů. Na jeho výcvik nemám peníze, ale dal mi nějaký Měsíční cukr, že ho mám prodat nějakému Khajiitovy. Ehm, to se mi nelíbí. Ale když už mi ho dal, musím se ho zbavit. Pří cestě po městě, jsem zjistil že v bednách je spousta zajímavých "odpadků" - třeba kouzelnou sekeru jsem našel. Cukr jsem prodal Ra'Virrovy.

Musel jsem ho trochu uplatit, 40 septimů je v háji. Něco jsem mu prodal. Rozhodl sem se obejít ještě pár obchodů. Spřátelil jsem se Meldorem, je to Bosmer a zbrojíř, nic jsem od něj ale nekoupil. U vetešníka jsem si koupil nějaký alkohol, Sujammu. Skvělá. Akorát vám hlavu vygumuje tak, že ani dýchat neumíte. A koupil jsem si Tovaryšskou baňku. Teď půjdu spát, jsem u Devět-Prstů, každý šel někam jinam. Z jídla co jsem našel po městě jsem si udělal menší hostinu. A před spaním jsem si přečetl Tanec s ohněm, díl 3.

Přidal hRDLA dne 11.04.2012 20:41
#17

Best (RPG1)

Přidal Lunthatcoss dne 11.04.2012 20:58
#18

MOC PĚKNÉ;)

Přidal Sharie dne 13.04.2012 18:05
#19

Sakra, to nemůžu číst, ten quest s tím výběrčím jsem ještě nedodělala :D Jdu na něj ;).A s tou kuchařkou si nelam hlavu :) 2 recepty by úplně stačily ;)

Přidal BadWolf dne 14.04.2012 09:23
#20

Tady to máte. A chtěl bych se zeptat, u prvního zápisku, části třetí mi někdo dal nekvalitní příspěvek. Moc mi to nevadí ale rád bych slyšel co se vám tam nelíbilo - jestli mi ho teda dal někdo jiný než Parrot.

Zápisek čtvrtý


Když jsem spal, najednou mě vzbudil hluk. Devět-Prstů byl pryč ale nebyl jsem sám. Zaútočil na mě nějaký zabiják v černé zbroji. Vylekal mě ale jednal jsem pohotově. Vyskočil jsem a nechal ho dýkou udeřit do houpací sítě (v té jsem spal) a dýka se mu tam na chvíli zamotala. Odskočil jsem a sebral své kopí. Bodl jsem ho, zrovna když vymotal dýku, pak znova. V boji na mě útočil ale zvládal jsem se úderům vyhýbat a tak jsem vraha zabil bez zranění.

Kdo to byl? Kdo mě mohl chtít zabít. Poté co jsem se ještě trochu vyspal se vrátil Devět-Prstů. Napadlo ho že by to mohlo mít něco společného s tím že mě propustil Císař. Asi mě sledovali. Rozhodně bych to měl říst strážím... ale ne hned. Vrahovu zbroj a stříbrnou dýku jsem si ale vzal. Ale asi to prodám, nosit to nechci. Dal jsem si chleba k snídani a šel za ostatními.

Když jsem došel za Dreranou která spala u Tyermaillina, dal mi Tyermaillin (fakt blbě se to píše) Tovyryšův destilátor a jeden měl i pro Dreranu. To je od něj milé, tohle se mi opravdu hodí, rozhodně to neprodám (jak navrhoval). Pak jsme šli za Jestem. Rithleen, u které spal Jest, nám dala ocelové brnění, máme ho prodat, což asi uděláme, protože nikdo z nás se neumí v takové těžké zbroji pohybovat, natož pak bojovat.

Namíchal jsem hodně lektvarů obnovení výdrže zatímco si Jest balil - nevěřili by jste jaký umí udělat bordel. O útoku v noci jsem se rozhodl zatím pomlčet. Bylo to divné - zabít člověka (elfa)... Vyšli jsme ven. Měli jsme spor s Dreranou. Já se chtěl přidat k Cechu mágů - zajímavá zkušenost,ne? - a Drerana ne, byla oddána spíše Velkému domu Telvanni - ačkoli k němu nepatřila. Jest to chtěl zapít. Vykašlal jsem se na Dreranu a šel do Cechu mágů.

Nejdřív jsme ale s Jestem prodat to brnění Meldorovy. Jest se taky chtěl zapsat k Cechu Mágů, koneckonců kouzlit uměl. Meldorovy se to tak zalíbilo, že si ocelovou přilbu hned nasadil. Je to cvok, takhle nebude mít žádné návštěvníky, když bude vypadat jako příšera. Lesklá příšera. Brnění vraha jsem neprodal, bylo by to moc podezřelé, zahodím ho někde v divočině. V jiných obchodech jsme prodali ještě pár věcí...

Při vstupu do Cechu Mágů jsme museli dokázat že umíme kouzlit. Následně jsme složili přísahu a stali se právoplatnými členy. Vzal jsem si nějaké věci z cechovní truhly. Byla tam mimo jiné i kniha o přísadách, nicméně už jsem ji četl. Pak jsme si tu se všemi popovídali... Ranis Athrys je ta, co nás přijala. Je pořád zaneprázdněná. Galbedir je Bosmerka a prodává hromadu věcí, je trochu (hodně) pyšná a tak se s ní nedá normálně mluvit.

Sharn gra-Muzgob je také zaneprázdněná. Estirdalin je Altmerka. Co jiného říct? Pak je tu Marayn Dren... nevím o něm nic, ale okolo ležela spousta knih (jednu jsem i přečetl). Masalinie Merian je cechovní "průvodce", obsluhuje teleport. No, a nakonec je tu Ajira (Khajiitka), mám od ní dostat nějaký úkol (taky jsem slyšel že uzavřela nějakou sázku s Galbedir). Promluvil jsem s ní (Jest už zapíjel). Mám jí přinést houby.

Přesněji - Holubinku zářivou, výtrusnici nafialovělou, kazisvětník a diviš lesní. Ty už jsem nasbíral poblíž Seyda Neen, tak jsem je usušené dal Ajire. Dala mi nějaké lektvary za poděkování a mám se hlásit zpátky u Ranis. Ale řekla mi též abych jí pomohl s tou sázkou - mám Galbedir podstrčit falešný kámen duší. Podstrčit ho Galbedir? S radostí, bude to zase jako na škole. Škole?? Co to je?

Udělal jsem to, bylo to lehké, Galbedir je tak namyšlená... Ranis mě povýšila z Uchazeče na Učně. Mám teď přesvědčit nějakého bývalého Telvannijce aby se k nám přidal a vybrat nějaké poplatky. Půjde se do divočiny! Venku jsem viděl Dreranu jak táhne Jesta z hospody. Osobně si myslím že o ní říkal něco co neměl. Co ti dva spolu vlastně měli? Drerana nechtěla pomáhat Cechu ale půjde s námi. Ona? A jako proč? Ženský jsou opravdu nepochopitelné...

Takže jdeme směrem do Marandusu! Navrhli jsme cestu. Nejdřív jsme se rozhodli jít do Seyda Neen, chceme navštívit zbylé trenéry. Pak půjdeme do Pelagiadu. Odtud směr Marandus a splníme úkol. No, a následně vyrazíme do Ald'Ruhnu. Do Seyda Neen jsme se rozhodli jít pěšky. Ten zážitek s Bahnoměrkou mi zatím stačil. Vyšli jsme z Balmory a začali se brodit řekou Odai.

Během cesty jsme se dostali do Oblasti Ascádianských ostrovů, přecházeli jsme Odaiskou plošinu - náhorní plošinu. To začalo bouřka, jedna z největších co jsem kdy zažil. Rozhodli jsme se jí přečkat, přepadl nás však další zabiják. Co se to děje? Tenhle byl zkušenější ale my jsme byli tři. Poprvé jsem použil svůj luk, pořád mi to jde. Jestovy a Dreraně jsem už musel říct o předchozím útoku. Kupodivu oba souhlasili abychom to zatím nehlásili.

Vyhodil jsem tu zbroj a čekali jsme dál. Čekali jsme ještě do pěti hodin odpoledne - bouřka nepřešla - a rozhodli jsme se jít dále. Narazili jsme na divná jezírka, byla plná něčeho černého a tekutého... Pak jsme našli "cestu". Teda původně to možná byla cesta. Možná před dvěma tisíci lety. Ale aspoň tam byl ukazatel. Ta jezírka byla všude okolo a byli jsme v horách, celých v šedivé.

Procházeli jsme kolem spousty těch "jezírek". A povedlo se mi z úkrytu zastřelit kwamí larvu! Hurá! Pak jsem narazili na nějakou jeskyni - připravili jsme se (kdyby tam něco bylo) a vešli. Byl tam bandita. Použil jsem otrávené házecí hvězdice. Pokračovali jsme dál do jeskyně. Pobili jsme další bandity, docela nám to šlo. Namíchal jsem i nějaké lektvary, vybrali jsme bedny... Taky jsme osvobodili otroky. bandity jsme nezabili všechny, ani jeskyni jsme celou neprozkoumali. Ale teď jdeme spát...