---

Tady to je. Jinak, v každém díle TES se budu pohybovat asi pět dílů a pak zase v jiném. A v pondělí odjíždím na týden až dva, takže asi nic nebude.


Kapitán byl nervózní. Jeho mužstvo bylo nervózní.
Mělo to několik důvodů.
Byli v Hjaalmarce, to je nepřátelské území. Sice není příliš hlídané, ale již museli obejít jedno Císařské ležení. Museli být nenápadní.
To byl další důvod. V Hjaalmarce, pokud se chcete vyhnout nepřátelským zrakům, musíte přes močály. Močály byly v tuhle dobu temné a ponuré, člověk ani neviděl kraby štípající do nohou. A člověk se tu snadno utopí. Kapitán tu už ztratil tři muže.
Další důvod byla mise.
Zaprvé, nebyla z hlavního velení. Byla od Jorleifa. Ve Větrném Žlebu. Nedávno byl zatčen Wuunferth Neživý, jakožto Řezník. Jorleifovy to připadalo divné. Hlavně proto, že další den byly znova strženy další letáky, a Jorleif si byl jistý, že to dělá Řezník. Pak tu byla ta věc z Riftenu. Někdo tam zabil Grelod Laskavou, ředitelku sirotčince. Na tom že ji někdo zabil by nebylo nic podivného a navíc to byla věc Riftenu. Ale Jorleif věděl, že si tu vraždu pravděpodobně najal malý Aventus Aretino.
A to se dostáváme k tomu argonianovi. Jmenuje se Hsi. Byl často viděn u domu Aventa Aretina poslední dobu. Byl viděn v Riftenu v době vraždy, akorát v převleku. Khajiitská karavana ho viděla jak vyhazuje mrtvolu z hlídkové věže která byla plna mrtvol. A nakonec, pomáhal při vyšetřování vraždy. Vyšetřování které došlo ke špatnému závěru. Byl to bezpochyby vrah a možná i Řezník. Jorleif vydal rozkaz ho sledovat a zatknout.
Jenže, to není tak lehké. Sledovat vraha. Kupodivu to ale snadné bylo - někdo v černém plášti ho odnesl z hostince a naložil na vůz. S ním jel až sem.

Muži byli nervózní, kapitán byl nervózní. Mají chytat vraha, v noci, v močálech. Podíval se po svých čtyřech mužích. Byli to silní muži, ostatně jako každý kdo byl u Bouřných Hávů, ale na (jak se zdá) školeného vraha...

Už čekali před tou chatrčí několik minut. Ale nikomu se nechtělo do vody, a ani do chatrče. Vyčkávali.

Pak sebou všichni trhli. Z chatrče se ozval výkřik. Následovalo několik minut čekání. Pak zaskřípaly dveře. Pravděpodobně někdo vyšel, ale vidět nic nebylo. A slyšet skoro taky ne.
Byly to strašidelné kroky. Takový ten typ, jaký má člověk jistý si sám sebou, člověk na kterého i kdyby jste poslali apokalypsu přežije a poupraví si rukavici.
Najednou ho uviděli. Stál na břehu a díval se na Samotu.
Kapitán čekal než přejde přes vodu.
Vrah to udělal.
Bylo vidět, že kráčí s lehkostí a pozoruje okolí. Dokonce si trochu prozpěvoval. Užíval si noc.

Kapitán dal rozkaz.
Všichni se zvedli a zastínili vrahovy cestu, a řekli, že ho zatýkají.
Vrah okamžitě vytasil dýku. Sekl spíše naprázdno, rukou šmátral po šavli kterou měl pověšenou na opasku vzadu.

Boj byl krvavý...
...
...