Název novinky: The Elder Scrolls V: Skyrim - Česká fansite :: Elipsovův životopis aneb - Krásný zestup , smutný pád

Přidal Elipsa dne 22.03.2012 18:22
#1

Vidím že se tohle hodně rozjělo tak si chcu udělat něco podobného :) . Doufám že se vám to bude líbit.

Den 0 - Prolog
Jmenuji se Elipsa. Pocházím ze Skyrimu a to z vesničky jménem Vorařov. Jediné čím se mohu živit je kovářštví protože je to jediné co mě drží při životě. Vorařov je snad jedna z nejhezčích vesniček co ve Skyrimu existují. Dalo by se říci že je tato vesnička blízká městu Bílý Průsmyk. Někdy až moc. Můj příběh začíná v jednom lese kde jsem zrovna na lovu zvěře.

Den 1 - Opovržení duše
Hned jak jsem vstal tak jsem se oblékl do mého loveckého oděvu a s myšlenkou v hlavě jsem šel na lov. Na lov chodím převážně do Rhodského lesa jelikož je tam je hodně zvěře. Sice je daleko ale přesto je to snad nejlepší les kolem Vorařova. Hned co jsem dorazil narazil jsem na smečku vlků. Byli sice 3 ale přesto jsem je zvládl levou zadní. Ušel jsem asi 65 kroků a narazil jsem na medvěda. Bál jsem se na něj jít přímým útokem. Jelikož jsem měl poslední šíp tak jsem nechtěl riskovat. Vylezl jsem tedy na strom a ze stromu jej střelil do zad. Pořád byl naživu ale byl pomatený a oslabený. Než se vzpamatoval skočil jsem ze stromu a vrazil mu nůž do zad. Byla to sice podpásovka ale přesto lepší než riskovat život svůj. Následně jsem našel jednoho losa který byl nejspíše zraněný protože mu z nohy tekla krev. Využil jsem příležitosti a hodil jsem po něm moji dýku. Skončila v jeho hrdle. Jak jsem stáhl jeho kůži začínalo mi ho být líto. Jelikož jsem měl kůží dostatek proto jsem vyrazil domů. Mezitím můj bratr Jack štípal dříví. Jack se živí jako dřevorubec ale vůbec ho to nebaví. Nic jiného mu nejde ale musí se o sebe postarat. Když jsem dorazil domů Jack stále štípal dříví. Otázal jsem se na něj : " Nechceš si už jít odpočinout ? " Jack ale arogantně odpověděl : " Vlez mi na hřbet ! " Podivil jsem se co ho rozčílilo. Zamířil jsem si to do své kovárny abych si ze stáhnutých kůží udělal koženou zbroj. Po asi hodinové práci byla zbroj zcela kompletní. Šel jsem si odpočinout k řece a pozorovat jak v ní voda šplouchá o břeh. Mezitím do Vorařova dorazila jednotka Bouřných Hávů. Chtěli aby se Vorařov vzdal Ulfrikovy Bouřnému hávu. Vorařov ale váhal. Možná kdyby nebylo toho trouby Svena který zaútočil na kapitána nemusel by být Vorařov vypálen a srovnán se zemí. Nepřežil nikdo.Alespoň kromě mě. Nechal jsem se unášet proudem vody a schoval jsem se za strom. Celá má rodina zemřela a já se na to jen nečinně díval. Pozoroval jsem vojáky jak staví stany ale kvůli mé smůle ke mě přiběhl zatoulaný pes a kousl mě. Ucuknul jsem a zakopl o kořen stromu. Toho si boužel vojáci všimli a rozběhli se proti mě. Vzal jsem nohy na ramena a se zatoulaným psem jsme pádili k Bílému Průsmyku. Cesta byla zrádná a nebezpečná. Číhalo tam příliž nebezpečí kvůli kterému jsme málem oba dva přišli o kejhák. Byla už tma a oba jsme byli velmi vyčerpaní jelikož jsme to místo do prava vzali do leva. Zabloudili jsme a teď vůbec nevíme kde jsme. Našli jsme nějakou malou jeskyni která nebyla obydlena. Byla nám zima a jediné co jsme mohli udělat bylo to že jsme si lehli vedle sebe a přitulili se. Kdyby jsme nepodnikli takový zbrklý čin možná by jsme zmrzli.

Den 2 - Jak v pravěku
Vzbudili jsme se velmi brzo a byla ještě trochu tma. Vylezl jsem na skalku ze které jsem se mohl porozhlídnout po nějakém místě nebo civilizaci. Nikdo kolem. Všude jen stromy , stromy , stromy. Začal jsem mít hlad a můj pes nejspíše též. Pokusil jsem se najít nějaké bobulky a taky že se tak stalo. Našel jsem maliny a borůvky. Nebyl jsem ozbrojený a jako jsem dobře věděl pes bobulky nesní. Ani já nemohu být jen na ovoci. Našel jsem si obyčejný zahnutý klacek a kámen. Začal jsem klacek hoblovat a udělal jsem doprostřed díru. Pomocí kamene sem si odštípl z jeskyně jeden větší a začal ho taky hoblovat do tvaru meče nebo jakéhosi břitu. Nevypadal nijak dobře ale ostrý byl dost. Vydal jsem se trošičku dál od jeskyně a narazil jsem na jelena. Rozběhl jsem se proti nic netušícímu jelenovy a vrazil jsem mu kamenný nůž do zad. Můj pes neváhal a vrhl se mu po nohách a skolil ho. Poté jsem musel ubohého jelena ubodat k smrti. Jelena jsem odtáhl do jeskyně a nechal jsem ho tam. Z jeskyně jsem si odškrábl větší kus na kamenný talíř abych měl v čem upéct maso. Jak jsem vyrobil kamennou misku začala mi být zima. Bylo sice odpoledne a venku bylo příjemně ale přece v jeskyni je to úplně jiné. Vylezl jsem na skálu do větší výšky a zahlédl jsem řeku. Vydal jsem se k ní. Až jsem dorazil začal jsem hledat nějaký křemen. Našel jsem jeden menší a jeden větší. Pobral jsem je a taky jsem našel rostlinu jménem " Dračí Svalstvo " která údajně zvětšuje svalstvo a dodává jídlu gurmánskou chuť. V bylinkách nejsem nějaký přeborník ale něco poznám. Vydal jsem se opět k jeskyni. Poté co jsem došel musel jsem najít nějaké klacky na zapálení. Konkrétní klacky jsem donesl do jeskyně a pokusil se rozdělat oheň. Podařilo se a z ostatních klacků vytvořil takový malý stojan pro misku. Polozil jsem ji tam a rozpálil oheň. Mezitím jsem naporcoval jelena a maso jsem dal do misky. Mezitím co se vařilo oddělal jsem šlachy a šlachy jsem uvázal na opracovaný klacek a vytvořil jsem luk. Asi po 20 minutách se mi dovařilo jídlo. Bylo hodně pro dva a jídla jsme měli asi na 3 dny. Jen jsem musel najít nějaký způsob aby se jídlo nezkazilo.