Fórum | Galerie | Archív novinek | Hlavní strana               LOGIN | REGISTRACE
Prastaré Archívy: Arena PA: Daggerfall PA: Morrowind Construction Set Čas zkracovaní Cechy Skyrimu Rasy ve Skyrimu Let´s learn some lore
Tento web používá k poskytování služeb a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.
Víte že..
Sdí­let

nahoru
Číst diskuzi
Právě je zde: 1 host(ů)
 Tisk diskuze
Hrozba III.
Sarako
,,Ta pocta plně náleží tomu, kdo ho dopadl." pokynu Atiovi rukou směrem k Caesarovi ,,Ale není vhodné, aby si Anvilský hrabě v den svého nástupu na trůn špinil ruce krví zločince a zrádce, jakým je Caesar. Zemřít rukou šlechtice, by pro Caesara byla pocta, kterou si nezaslouží." a s myšlenkou na to, že zemře někdo, jehož výpověď by mohla vynést na světlo něco, co bych rád udržel v tajnosti, nechám Atia vykonat rozsudek, který nad Caesarem vynesl. (možná to z Caesara udělá mučedníka, ale nechci Atia znova nakrknout tím, že zpochybním jeho rozsudek)
 
scorpioncz
"V pohodě, nic mi není. Sice nemám žádné artefakty ... za to ale mám několik opravdu zajímavých věcí. Řeknu ti je cestou, teďka vyražme. Ještě stále nemáme ani jednu skořápku duší a co se týče artefaktů, taky jich máme stále pomálu. Jen asi vyražme pryč z tohohle porostu, není tu moc vidět. I kdybychom prošli okolo zajímavé ruiny, třeba si jí ani nevšimneme. Tady nahoře se mezitím asi nic nestalo viď?"

Po těchto slovech vyrazíme někam dál, nejlépe pryč z lesa a nejlépe k nějaké ruině.

http://i.nahraj.to/f/1bbv.jpg
 
Aurelius
→ Tah 680

---------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Sarako
Atius se zatvářil spokojeně, Ley odmítl uchopit meč a ukončit Caesarův život. Legát tak obratně uchopil opět rukojeť a otočil se ke klečícímu Caesarovi.
„Všichni jsme jen loutky… Opředené tajemstvím.“ pronesl Caesar, když zvedl hlavu k Atiovi, který sevřel meč oběma rukama. Ačkoliv v jeho tváři byla patrná potlačovaná bolest. Bez jakéhokoliv dalších slov a otálení prudce švihl mečem a jednou pro vždy ukončil Caesarův život. Mrtvé tělo dopadlo k zemi poté co jej dvojice držících legionářů pustila.

„Caesar je mrtev. Ať žije nový hrabě!“ zvolal legát Atius poté a pozvedl krvavý meč vzhůru, „Ať žije váš nový hrabě, Ley Rullus!“ zvolal znovu a poté poukázal na Leye, který trochu nervózně přešlápl z místa na místo. Dav lidí se rozdělil. Někteří dali najevo nespokojenost, ale převládla skupina těch, která buď mlčky poklekla anebo slovně provolávala jméno nového hraběte. Atius se spokojeně pousmál a otočil k davu zády.
„Tělo sbalte a odvezte do Imperial City. Hodnostáři se budou chtít přesvědčit, že je fakt mrtev.“ rozkázal legionářům a vykročil se zařadit zpět vedle Leye, ale zastavil ho příchod jednoho z legionářů, který zrovna přiběhl z chrámu. V ruce svíral zdobený delší meč. „Meč vašeho bratra, vašeho otce a nyní bude váš. Město je ve vašich rukou. Jak s ním naložíte už záleží jen a pouze na vás.“ namítl legát a pokynul Leyovi ať převezme meč.
Ley nakrátko zaváhal, očima si prohlížel meč, ale nakonec ho vzal do ruky. Atius mávnutím odvolal legionáře zpět na stanoviště a postavil ve vedle nového hraběte. „Teď je to na vás hrabě.“ připomenul.

„Ah… Ano. Jistě.“ přikývl Ley vytržený z myšlenek, které se mu hodily hlavou při pohledu na meč, který držel v ruce. „Slibuji vám, že se pokusím udělat vše co bude v mých silách, aby se vám opět žilo dobře a Anvil začal vzkvétat jako v časech své největší slávy. Bude to spousta dřiny, ale společnými silami zahájíme novou éru města. Bez tíhy zločinecké pověsti a pohybných praktik.“ pronesl Ley pozvolna, „Nikoho z vás nebudu trestat, protože jste se vzdali svých zbraní zavčasu. Pouze žoldáci neprodleně opustí město, protože jejich služby už nebudou potřeba.“ pokračoval.
„Ještě zmiňte rozpuštění veškerých bojeschopných spolků ve městě. Včetně městské stráže. Pokud ještě existuje.“ doporučil tiše Atius.
„Ano. S okamžitou platností také rozpouštím veškeré bojeschopné spolky. Včetně cechu bojovníků a městské stráže.“ dodal Ley a podíval se na Atia, který jen spokojeně přikývl.
„Dobrá řeč.“ pochválil Atia, „Legionáři vás odvedou do hradu.“ dodal a podíval se vpřed, „Ulice města budou až do odvolání střežit vybraní legionáři z Osmé legie. Anvilská městská stráž bude obnova až nadejde správný čas. To je vše.“ dodal, „Vraťte se do svých domovů. Nepodněcujte nenávist a zachovejte loajalitu vůči svému novému hraběti, protože jakákoliv rebelie bude tvrdě trestána.“ zdůraznil.

Ley ještě mávl na dav lidí jenž si postupně začal opět stoupat. Legionáři, ale ještě neuvolnili cestu, aby se dav mohl rozejít do svých domovů, jak legát vybízel.
„Pak se za mnou zastavte.“ řekl ti Ley, když byl na odchodu k vyčkávající skupince legionářů ke které se tentokrát přidal i Armin. Kvestorka, ale otálela s jeho následováním. Když byl hrabě dostatečně daleko. Předstoupila před Atia, který si užíval pocit vítězství.
„Měli bychom na dnešní noc posílit hrad a hraběte střežit oko v hlavě. Možná je dobojováno, Caesar mrtev, ale je dost možné, že tu stále někde má nějaké zabijáky a mohli by po něm jít.“ promluvila střídavě k tobě a poté k Atiovi Pelena.
„Caesar už žádné zabijáky nemá.“ přispěl Garyn, který se rozhodl zapojit, „Nelmol je mrtev. Už nikdo nezbyl.“
„Jistě. Samozřejmě kvestorko.“ přikývl legát, „Něco podobného jsem chtěl hned navrhnout. Vezmete si to na starost. Jak ochranu hraběte, tak pořádek ve městě. Váš oddíl tu zůstane i nadále. Ley už si na vás zvykl.“ pousmál se, „A v obojím už máte praxi. Jak s ochrannou vládnoucí rodiny, aby nepřišla k úhoně, tak s udržováním pořádku ve městě, aby nedošlo k nějaké vzpouře.“ dodal ironickým tónem, „Jednu noc se tu zdržím, ale pak odjedu do Imperial City podat hlášení. Nevím, jak to má ve zvyku Amragor, ale já dobré zprávy rád předávám osobně. A obsazení Anvilu včetně dopadení a zabití Caesara jsou rozhodně dobré zprávy, které uslyší rád nejen generál, ale i rada Starších.“ usmál se spokojeně a přitiskl zraněnou ruku blíž k tělu.

---------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Scorpioncz
Elanya kývla a neodporovala ti, když jsi navrhl opustit mrtvý les a porost v němž tolik trpěla. Znovu jste se tak drali srze uličky mezi mrtvými stromy a následně skrze mrtvý pro Elanyii nepříjemný porost.
„Nic neobvyklého.“ pokrčila rameny, „V mrtvém lese je kupodivu mrtvo. Hodně mrtvo.“ dodala s mírným úsměvem, „Co jsi objevil dole tak zajímavého, že ses tam zdržel takovou dobu?“ zeptala se zvídavě, „Jen prosím doufám, že jsi tam nepotkal další úchylnou oživlou mrtvolu, které bys vyprávěl o jisté altmerské panně, které by mohla oddaně sloužit.“ podívala se na tebe, „Protože já už bych opravdu dalšího magora na pozlacené věci nerozdýchala.“

---------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Neodpovězené tahy
 
Sarako
,,Přijdu hned, jen si ještě vyřídím pár neodkladných záležitostí." odvětím pohotově Leyovi na jeho požadavek vůči mě.

Nakonec se se všemi rozloučím a budu pokračovat s Garynem k přístavu.
,,Leyovi, ... ehm hraběti Rullovi, jsem zachránil život, a on mi zase pomohl s azylem pro někoho, na kom mi z celého srdce záleželo. Kdokoliv jiný by odmítl, ale díky podobným životním zkušenostem jsme tak nějak našli jeden pro druhého pochopení." prohodím cestou ke Garynovi na vyjasnění mého dobrého vztahu s novým hrabětem.
 
Aurelius
→ Tah 681

---------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Sarako
„Aha.“ přikývl Garyn, „Mít za spojence hraběte. To se vždycky hodí.“ dodal s úsměvem, „Teď jen doufat, že si hrabství udrží… A oběť těch co položili život za to, aby zvítězila jejich strana nebude marná.“

Společně jste prošli otevřenou branou směřující do přístavu. Spousta přístavních budov byla poničena, některé méně některé více a některé zcela. Poškození se nevyhnulo ani některým přístavním obchodům včetně Caesarova hostince, který měl probořenou jednu ze stěn, ale přesto to uvnitř žilo hlaholem a okolí hostince začalo připomínat provizorní legionářské ležení. Léčitelé z řad vojska flotily se zde starali o zraněné, které jim přinášeli legionáři, zbytek pomáhal odklízet trosky nebo odnášet mrtvé na smluvené místo. V dálce hořelo několik válečných lodí, kolem kterých kroužili jiné lodě ve snaze vylovit posádku. Zajatci z řad žoldnéřů a nejspíše i občanů bránící své město byli drženi pospolu naproti Caesarovu hostinci, pod přísným dozorem legionářů. Zatímco pověřený nižší důstojník zapisoval jejich jména na papír, aby mohl následně rozhodnout o jejich osudu.

---------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Scorpioncz
Elanya kývla a neodporovala ti, když jsi navrhl opustit mrtvý les a porost v němž tolik trpěla. Znovu jste se tak drali srze uličky mezi mrtvými stromy a následně skrze mrtvý pro Elanyii nepříjemný porost.
„Nic neobvyklého.“ pokrčila rameny, „V mrtvém lese je kupodivu mrtvo. Hodně mrtvo.“ dodala s mírným úsměvem, „Co jsi objevil dole tak zajímavého, že ses tam zdržel takovou dobu?“ zeptala se zvídavě, „Jen prosím doufám, že jsi tam nepotkal další úchylnou oživlou mrtvolu, které bys vyprávěl o jisté altmerské panně, které by mohla oddaně sloužit.“ podívala se na tebe, „Protože já už bych opravdu dalšího magora na pozlacené věci nerozdýchala.“

---------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Neodpovězené tahy
 
Sarako
,,Nerad doufám a nadějí jsem se nechával klamat příliš dlouho. Zítra se v Chorrolu koná mnou navržená svatba mladého Arteria s Anitou Haynovou, čímž se dostáváme k tvojí nové práci. Nechci riskovat, že se v Anvilu něco pokazí, až budu pryč, takže budeš mít na starost bezpečí hraběte Rulla. Říkal jsem, že mám uplatnění pro osoby všech talentů, a tvůj talent se bude hodit k zabezpečení všech možných skulin v bezpečnosti Anvilského hradu, kterými by mohl proklouznout někdo, kdo by chtěl usilovat novému hraběti o život." odvětím cestou na Garynova slova ještě předtím, než dojdeme do přístaviště.

Přijdu rovnou za nižším důstojníkem se slovy: ,,Na přání Hraběte Rulla nebude nikdo trestán, občané se mohou rozejít a žoldáci neprodleně opustí město, jejich zbraně a koně propadají ve prospěch města, aby po cestě pryč z Anvilského hrabství neměli nutkání přepadnout některou z vesnic, protože Caesarův majetek propadl ve prospěch vládnoucí rodiny, tudíž za své dnešní služby neuvidí ani jediný septim." zhluboka se nadechnu a pokračuji: ,,Když už máme papírování z krku, kde najdu Carinu LaRoucheovou? Tu zadrženou čarodějku, o které mi řekli Remus, Jean a Azzan."
 
Aurelius
→ Tah 682

---------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Sarako
„To není zrovna snadný úkol.“ poznamenal Garyn, „Udělám co bude v mých silách. Jen se nesmí mladý hrabě vystavovat zbytečnému nebezpečí a pokud možno by se měl obklopovat jen těmi nejvěrnějšími, a především lidmi které zná. Caesarovým zarytým stoupencem může být totiž kdokoliv.“

Po příchodu do přístaviště jsi zamířil k zapisujícímu kvestorovi, promluvil k němu a sdělil mu, jak si má počínat se zajatci.
„Přání je to hezké.“ kývl hlavou, „Ale já je propustím teprve tehdy až mi to dá rozkazem někdo z mých nadřízených.“ koukl střídavě na tebe a na Garyna, „Nemohu poslouchat rozkazy kdekoho kdo projde kolem. Byť jste třeba tohle přání slyšeli z úst samotného hraběte.“ Garyn se nadechoval, že podpoří tvá slova, ale byl záhy umlčen, „Ale pokud vás to uklidní, prozatím jim nebude zkřiven ani vlásek.“ zakončil téma ohledně zajatců.

„Jméno mi nic neřekne.“ zakroutil hlavou kvestor po krátkém přemýšlení, „Neznám zdejší občany. Ale jestli je to čarodějka, jak říkáte. Tak bude držena uvnitř támhle toho hostince.“ ukázal na Caesarův hostinec v němž se před bitvou LaRouchová ukrývala.

---------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Scorpioncz
Elanya kývla a neodporovala ti, když jsi navrhl opustit mrtvý les a porost v němž tolik trpěla. Znovu jste se tak drali srze uličky mezi mrtvými stromy a následně skrze mrtvý pro Elanyii nepříjemný porost.
„Nic neobvyklého.“ pokrčila rameny, „V mrtvém lese je kupodivu mrtvo. Hodně mrtvo.“ dodala s mírným úsměvem, „Co jsi objevil dole tak zajímavého, že ses tam zdržel takovou dobu?“ zeptala se zvídavě, „Jen prosím doufám, že jsi tam nepotkal další úchylnou oživlou mrtvolu, které bys vyprávěl o jisté altmerské panně, které by mohla oddaně sloužit.“ podívala se na tebe, „Protože já už bych opravdu dalšího magora na pozlacené věci nerozdýchala.“

---------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Neodpovězené tahy
 
Sarako
,,No, co se dá dělat." pokrčím rameny, následně dodám: ,,Každopádně děkuji." a vydám se s Garynem do hostince, kde se poptám legionářů po jimi zadržené čarodějce.
 
Aurelius
→ Tah 683

---------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Sarako
Legionář na tvé poděkování jen kývl hlavou a opět si hleděl svého. Pokračoval jsi dál až k hostinci kde dvojice legionářů zrovna válčila s plnými sudy piva, které nejspíše sebrali v hostinci a nyní je hodlali odnést na své lodě. Jiný legionář opřený o stěnu hostince je s úsměvem sledoval, prošli jste kolem nich a vešli otevřenými dveřmi do hostince.

Dříve upravený hostinec byl nyní uvnitř poničený, stoly rozmlácené nebo společně s židlemi hozené stranou. Legionáři v těžkých, lehkých i středních zbrojích posedávali na stále použitelném nábytku a popíjeli pivo z načatých sudů. Po dřívější obsluze nebylo ani památky.

Váš příchod vzbudil rozruch. Hlahol popíjejících legionářů utichl a svoji pozornost věnovali vám.
„Jo. Ta čarodějka tu je.“ odpověděl ti jeden z legionářů, když si otřel ústa. „Je vzadu, ale pochybuju, že vás k ní pustí. Legát ji vyslýchá už možná dobrou půlhodinu… možná i víc a dokud s ní nebude hotov tak nechce být rušen.“
Garyn se jen uchechtl a rozhlédl se po poničeném hostinci.

---------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Scorpioncz
Elanya kývla a neodporovala ti, když jsi navrhl opustit mrtvý les a porost v němž tolik trpěla. Znovu jste se tak drali srze uličky mezi mrtvými stromy a následně skrze mrtvý pro Elanyii nepříjemný porost.
„Nic neobvyklého.“ pokrčila rameny, „V mrtvém lese je kupodivu mrtvo. Hodně mrtvo.“ dodala s mírným úsměvem, „Co jsi objevil dole tak zajímavého, že ses tam zdržel takovou dobu?“ zeptala se zvídavě, „Jen prosím doufám, že jsi tam nepotkal další úchylnou oživlou mrtvolu, které bys vyprávěl o jisté altmerské panně, které by mohla oddaně sloužit.“ podívala se na tebe, „Protože já už bych opravdu dalšího magora na pozlacené věci nerozdýchala.“

---------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Neodpovězené tahy
 
Sarako
,,S legátem Amragorem se dobře znám." letmo prohodím a vyrazím s Garynem dozadu.

,,Ta čarodějka, co tam legát vyslýchá, je Carina LaRoucheová. To ona mi včera poskytla informace vedoucí k osvobození univerzitní profesorky Sarricové. Nutně s ní potřebuji mluvit o několika věcech. Je to naléhavé, jde o bezpečnost nového hraběte Rulla." spustím na legionáře hlídající vstup do místnosti, aniž bych jim dal prostor ke slovu ,,Jestli mi neustoupíte z cesty, ti kteří dnes padli, zemřeli zbytečně."

Upravil/a Sarako dne 20.05.2020 23:45
 
Aurelius
→ Tah 684

---------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Sarako
„S legátem Amragorem?“ zopakoval legátovo jméno legionář s pokrčením ramen, když ho nechal za zády a pokračoval hostincem k pokoji, který čarodějka předtím obývala. Garyn tě následoval až ke dveřím, před nimiž postával legionář v těžké zbroji. Zbarvení tógy naznačovalo, že spadá jako většina legionářů v hostinci pod flotilu z Vysokoskalské provincie. Tvář měl zamračenou a nejspíš ho rozčiloval hlahol a slavení opodál popíjejících legionářů. Střežící legionář tvá slova i přes stupňující se hluk, který se změnil ve společný zpěv vítězné písně vyslechl.

„Legát mi zakázal kohokoliv pouštět dovnitř.“ zdůraznil legionář nahlas, abyste ho přes zpěv slyšeli, „Nikdo nepadl zbytečně. Jakmile legát dokončí výslech budete moct vejít. Nebojte se. Nezkřiví jí ani vlas… vždyť je to ženská. Do té doby…“ pokynul rukou k vyřvávajícím legionářům, „Si užívejte.“

---------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Scorpioncz
Elanya kývla a neodporovala ti, když jsi navrhl opustit mrtvý les a porost v němž tolik trpěla. Znovu jste se tak drali srze uličky mezi mrtvými stromy a následně skrze mrtvý pro Elanyii nepříjemný porost.
„Nic neobvyklého.“ pokrčila rameny, „V mrtvém lese je kupodivu mrtvo. Hodně mrtvo.“ dodala s mírným úsměvem, „Co jsi objevil dole tak zajímavého, že ses tam zdržel takovou dobu?“ zeptala se zvídavě, „Jen prosím doufám, že jsi tam nepotkal další úchylnou oživlou mrtvolu, které bys vyprávěl o jisté altmerské panně, které by mohla oddaně sloužit.“ podívala se na tebe, „Protože já už bych opravdu dalšího magora na pozlacené věci nerozdýchala.“

---------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Tondulin
Pomalu, ale jistě jste se s Carwen v sedlech koní blížili k městu. Hranici hrabství jste překonali bez problémů, nečekala vás žádná kontrola a cesta vesměs probíhala poklidně aniž byste museli čelit nějakým nástrahám od lesních zbojníků nebo jiné verbeže. Občas jste na cestě potkali dobrodruhy, legionářská jízdní hlídku a také jeden konvoj, který jste předjeli před necelou hodinou. Sčítal trojici vozů (jeden byl určen pro přepravu cestujících a druhý vezl několik velkých beden) a pomalu směřoval k městu. Chráněn byl početnou skupinkou zbrojnošů v těžkých zbrojích, jízda nesla vlajky, které odkazovaly na Vysokoskalský původ celé delegace.

„Podle ukazatelů budeme brzy v cíli.“ poznamenala Carwen zakrytá do světlemodrého pláště s kápí, když jste míjeli jeden z ukazatelů. Podle něhož jste měli do města dorazit do několika málo minut. „Doufám, že jsi nezapomněl dopis, který ti Belius poslal.“ dodala následně a nakrátko se na tebe podívala.

---------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Neodpovězené tahy

Upravil/a Aurelius dne 23.05.2020 14:46
 
Sarako
,,Dobrá, počkám ve vedlejším pokoji. Dejte mi vědět, až výslech skončí." odvětím hlídajícímu legionáři, podívám se na Garyna: ,,Měl jsi chuť na pivo, a já už mám z toho dohadování sucho v krku, tak mi vem cestou taky jedno." a vydám se do vedlejšího pokoje, kde si najdu pohodlné místo k sezení a budu čekat.
 
Tondulin
"Jasně milostnou poštu od Belia, bych si nedovolil ztratit. Ale jediný ukazatel co já vidím, je to za*raný vedro. " chmurně odvětím a s přetrvávající bolestí v levém rameni se pomalu vysoukám z pláště a pohodím ho přes koně. Carwen vidí, že nejsem úplně v nejlepší náladě po naší potupné porážce v bitvě u "Padající brambory" , jak jí Aedan sám nazývá.

"Už jsem z toho všeho unavený Carwen, celý můj život je jen jedno zklamání za druhým. Od mých začátků, kradení, rvaní ,poflakování se v ulicích Imperial City. Vstup do legie, kde jsem se ukázal jako arogantní hospodský rváč a děvkař víc než jako disciplinovaný voják. Kvůli čemu myslíš ,že se mi dostalo povýšení, ohromné výplaty a výsadní pozici v legii nebo při obraně Univerzity..... dokonce i při smutečním obřadu, říkali, že Aedan Ervine je jeden z těch kterým by jsme měli děkovat za ubránění nezávislosti Univerzity a za spasené životy. Ale byl jsem to já, kdo šlehal oheň z prdele a krájel nepřátele po desítkách? Ne, já jsem zamrznul na místě, jen co se ukázal Tarlow. Všechno to byla tvoje, Palagánova a Arteriova práce."

" I když jsem udělal sebevětší průser nebo bezhlavou p*čovinu, vždycky jsem měl za zadkem Arteria, který mě z toho vytáhl. Jsem jen naprosto obyčejnej hlupák, kterej si myslel, že je něco víc a že jednoho dne bude něco znamenat a celou tu dobu si neuvědomoval, že za to všechno vděčím někomu, kdo je pološílený a už ani neví co dělá. Ten člověk co mě dostal k výcviku s tebou a řádu, má už dávno plesnivej mozek a vaří houby v chýši kdovíkde s Dro´Babhicou (nechvalně proslulý khajiitský kuchař.). Pravděpodobně si teď dává sýr se Sheogorathem, směje se na celé kolo a tebe tady zanechal, ať se snažíš ze mě něco udělat."


"Měl jsem velké oči a doufal, že jednoho dne budu jako vy, ale nemám zázračné magické schopnosti, s lukem jsem levý jak poleno a můj šermířský styl má také k dokonalosti dost daleko. To ,že dokážu vyřídit pár zelenáčů co normálně drží v rukách maximálně tak hrábě a vidle nic nedokazuje. Nemám co řádu nabídnout, nemám talent na nic, kromě ostrých vtipů, vykecávání se a balení žen, což nejsou zrovna schopnosti, co by asi byli k něčemu použitelné." Hořce se pousměju.

"Myslím, že by jsme se po svatbě měli rozdělit, vrátím se k legii nebo budu dělat ochranku nějakým pracháčům a žít dál svůj malý život. Záleží mi na tobě Carwen a nechci, aby jsi z prvního studenta, kterého předvedeš před Řád sklidila akorát ostudu." Zakončím svůj monolog, zatímco se budeme pomalu blížit k Chorrolu, nebudu moc navazovat oční kontakt, spíš jen tak zdrceně pozorovat krajinu před sebou.

Upravil/a Tondulin dne 23.05.2020 16:53
 
Aurelius
→ Tah 685

---------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Sarako
„Paráda.“ kývl hlavou Garyn a odebral se pro pivo zatímco jsi vlezl do jednoho z vedlejších pokojů. Až na pár drobností byl poklizený. Nábytek byl na svém místě a nic nebylo rozflákané nebo poškozené od bitvy. Posadil jsi se do pohodlného křesla a udělal si pohodlí. Zatímco Garyn sháněl pivo, očima sis prohlédl celou místnost. Ustlaná dvojpostel, několik skříní z toho jedna byla šatní, noční stolky po stranách postele a nižší stolek, u něhož jsi seděl. Sem tam nějaká dekorace na stěně v podobě malby krajiny nebo portrétu.

„Vzal jsem raději celý džbán.“ prohlásil Garyn, když dorazil do pokoje s džbánem, který měl utržené ucho. Rozlil pivo a posadil se naproti tobě. „Myslíš, že skutečně provádí výslech? Anebo provádí ‚výslech‘ jen naoko?“

---------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Scorpioncz
Elanya kývla a neodporovala ti, když jsi navrhl opustit mrtvý les a porost v němž tolik trpěla. Znovu jste se tak drali srze uličky mezi mrtvými stromy a následně skrze mrtvý pro Elanyii nepříjemný porost.
„Nic neobvyklého.“ pokrčila rameny, „V mrtvém lese je kupodivu mrtvo. Hodně mrtvo.“ dodala s mírným úsměvem, „Co jsi objevil dole tak zajímavého, že ses tam zdržel takovou dobu?“ zeptala se zvídavě, „Jen prosím doufám, že jsi tam nepotkal další úchylnou oživlou mrtvolu, které bys vyprávěl o jisté altmerské panně, které by mohla oddaně sloužit.“ podívala se na tebe, „Protože já už bych opravdu dalšího magora na pozlacené věci nerozdýchala.“

---------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Tondulin
„Podívej Aedane.“ ozvala se po tvém dlouhém monologu Carwen, „Život není jen plných úspěchů, ale též plný hořkých zklamání. Každý někdy selhal. Důležité je si své chyby uvědomit a poučit se z nich.“ otočila se na tebe, „Přesto všechno co jsi tady teď vyjmenoval v tobě Arterius viděl potenciál. Chtěl, abys následoval odkaz a stal se členem Řádu. Přitom si mohl vybrat kohokoliv jiného, byl profesorem, učil spoustu noviců a novicek, byl generálem a viděl výcvik nejednoho legionáře. Takže k potenciálním a nadaným rekrutům měl vždycky blízko. Přesto jsi zvítězil ty a přes všechny průsery nad tebou nezlomil hůl.“ nakrátko se odmlčela, „Když tě vysekával z průseru jak říkáš… Tak pro to musel vynaložit nějaké úsilí, občas něco obětovat. Já nehodlám všechno jeho vynaložené úsilí nechat nazmar ani ho nehodlám zklamat. Takže si svoje řeči o tom, že bys mi udělal ostudu nech pro sebe. A už je nikdy nechci slyšet.“ přísně se na tebe podívala svýma modrýma očima, „Myslíš si, že jsem snad já byla dokonalá, když mě učil? Nebyla. Nebyla jsem dokonalá a nikdy nebudu. Je dobré uvědomit si své chyby, ale utápět se v lítosti nebo sentimentu k ničemu dobrému nevede.“ dlouze se odmlčela.

„Takže se přestaň litovat!“ spustila opět s důrazem, který využívala zřídka „Kdybys byl tak neschopný jak říkáš dávno bys už natáhl brka. Ani bys nedokázal držet krok s Tarlowem, natož souboj s ním přežít. Nedokázal bys zlomit nos Nivrel, která je velmi dobrá šermířka. Takže se hodně rychle vzpamatuj. Když ne kvůli sobě tak kvůli Mirabelle! Která očekává, že se jí vrátí ten Aedan, který odjížděl. Ne nějaká rozkládající se troska. Jasné?!“ zdůraznila ještě více poslední slova a otočila se vpřed.

---------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Neodpovězené tahy
 
Tondulin
Když vidím, že Carwen myslí svoje slova vážně, radši si nechám zbytek myšlenek pro sebe. Můj poražený obličej to avšak moc nepozmění. "Třeba pro to měl nějaký naprosto jiný důvod...ten chlap je nepředvídatelnej. Na tom nesejde, ty jsi můj mistr, tvůj úsudek je hlavní. Poslechnu tě i když si budu myslet, že je to špatné rozhodnutí. To je aspoň ta jediná věc, kterou jsem slíbil neporušit." Odpovím a při zmínce o Mirabelle mi v hlavně probleskne, že právě kvůli ní, jsem se na tuhle cestu vůbec neměl vydávat.

"Máme dnes v Chorrolu nějakou práci, nebo dostanu volno na vytlačení svých chmurných myšlenek alkoholem?" Pokusím se aspoň o chabý úsměv.
 
Sarako
Až budou dveře zavřené, závěsy zatažené, pivo nalito, odvětím Garynovi: ,,Nevím, ale co se piva týče, mám radši sujammu. Ale to není to hlavní, co jsem chtěl." pomalu si sundám přilbu a dál pokračuji o něco tišeji: ,,Mnozí mě tu znají jako neblaze proslulého Šermíře z Morrowindu, Marca Scinia, ale nikoho by ani ve snu nenapadlo, že stojím po jejich boku, jako záhadný hrdina bez tváře, ale to už nejspíš víš od Nelmola, a i kdyby ne, stejně by ses to po těch Caesarových kecech s loutkama dovtípil." napiji se piva ,,Mefala stojí při mě. Nelmol o tom pochyboval, a jak dopadl. Útěk z císařského vězení, aniž bych v něm ztrávil jediný den, nájezd na hlavní základnu Císařských mágů, dobývání měst včetně následného rozdělování moci, a mnoho dalšího. Jen hlupák by pochyboval." opět se napiji a dodám: ,,Povede-li se mi porazit Temné bratrstvo, budu pro Mefalu šampiónem, jako byl Nerevar pro Azuru a tím, že mi přitom pomůžeš, dokážeš Mefale svojí cenu a nepřijdeš zkrátka. K poražení Temného bratrstva se mi přátelství hrabat a další šlechty bude hodit, stejně tak i k odvrácení hrozby pro Morrowind ze strany Argonianského impéria s novými, mnou navrženými hranicemi Morrowindu, včetně vlastnictví ebonitových a diamantových dolů. Mefalin šampión, velmistr Morag Tong, uznávaný hrdina a mocný šlechtic, jestli to vyjde, čeká mě a každého kdo mi pomohl, víc než jen slibná budoucnost."
Upravil/a Sarako dne 24.05.2020 13:45
 
Aurelius
→ Tah 686

---------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Sarako
Jakmile se zavřely dveře, pokoj se ponořil do tmy po zakrytí všech oken závěsy. Popadl jsi plný korbel piva a začal hovořit potichu hovořit.
„Chápu.“ přikývl Garyn, když jsi zmínil sujammu, „Bohužel v těchto končinách prodávají jen víno nebo pivo.“ dodal a pozvedl korbel piva na přípitek, poté se napil a znovu se zaposlouchal do tvých slov.

„Něco málo nám Nelmol naznačil, když jsme čekali v chrámu.“ kývl souhlasně hlavou, „Ale nic podrobného to nebylo. Caesara slova o loutkách jsem si vyložil trochu jinak.“ dodal a otřel si ústa od piva, „Označil za loutky úplně všechny. Včetně sebe.“ pokrčil rameny, „Bral jsem to tak, že naráží na skutečnost, že všichni zúčastnění někomu slouží. Ty Mefale, legát se zodpovídá svému generálovi… A tak dál.“

„Temné bratrstvo se dokáže velmi dobře skrývat před zraky těch, kteří o nich nemají mít ani páru. Jak je chceš vystopovat?“ zeptal se, „Sice je tohle bratrstvo nelegální a zdejší vlády jsou zjevně ochotny vynaložit velké úsilí k jejich dopadení, ale stejně je to hon na dlouhou trať. Mohou být kdekoliv.“ pokrčil znovu rameny a napil se piva. „Ale máš hodně ambiciózní plány.“ pokyvoval hlavou, „K jejich uskutečnění budeš potřebovat nějaké spojence, protože ve dvojici to rozhodně nezvládneme.“

---------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Scorpioncz
Elanya kývla a neodporovala ti, když jsi navrhl opustit mrtvý les a porost v němž tolik trpěla. Znovu jste se tak drali srze uličky mezi mrtvými stromy a následně skrze mrtvý pro Elanyii nepříjemný porost.
„Nic neobvyklého.“ pokrčila rameny, „V mrtvém lese je kupodivu mrtvo. Hodně mrtvo.“ dodala s mírným úsměvem, „Co jsi objevil dole tak zajímavého, že ses tam zdržel takovou dobu?“ zeptala se zvídavě, „Jen prosím doufám, že jsi tam nepotkal další úchylnou oživlou mrtvolu, které bys vyprávěl o jisté altmerské panně, které by mohla oddaně sloužit.“ podívala se na tebe, „Protože já už bych opravdu dalšího magora na pozlacené věci nerozdýchala.“

---------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Tondulin
Carwen na tvá slova nereagovala. Ani se neotočila. Odbočili jste a pomalu dojeli k několika kamenným stavbám. Přičemž jedna ze staveb byla kaple. Před kterou se shromažďovala skupina různě vysokých a starých dětí. Postarší mnich jim nakazoval, aby se neprali a pečlivě poslouchali každé jeho slovo. Jiní mnichové v rouchách pečovali o zahradu a přilehlé okolí velké budovy Weynonského převorství (teď si nevybavím přesný CZ překlad ve hře Oblivion), kterou mniši a jiný obyvatelé převorství obývali.

https://images.ue...Priory.jpg

Nezastavovali jste a pokračovali dál, směrem k branám města a stájím kde byste mohli ustájit své koně. Teprve až když jsi spatřil ohradu stájí, obydlí majitele a taktéž velkou otevřenou bránu Chorrlského města před níž postávala hlídka legionářů i jiných zbrojnošů, tak teprve tehdy Carwen konečně odpověděla po dlouhém mlčení na tvoji otázku.
„Nemáme.“ řekla stroze, „Žádná práce nás tu nečeká, protože jsme přijeli jako hosté na svatbu.“ pootočila se k tobě, „Nejsme tu pracovně. Ty se shledáš se svoji milovanou a já si užiju chvilku klidu a pokusím se z hlavy vytěsnit náš neúspěch ve Valenském lese.“

Jakmile domluvila, zastavila koně před stájemi a seskočila z koně. Muž, který měl stáje zjevně na starosti k vám loudavým krokem vykročil.
„Máte to za sto. Každý.“ zařval na vás zdálky.
„Za sto?“ zhrozila se Carwen, která si porovnávala kápy, aby jí nebylo vidět do tváře, „Vždyť je to neskutečně předražené.“ křikla na přicházejícího muže, který se jen podrbal na čele a změřil si jí pohledem. Všiml si nejspíš i zbraní, které měla u pasu i luku připnutém na svém koni.
„No… Heh. Je krize.“ usmál se od ucha k uchu, „Si myslíte, že se Chorrol už vzpamatoval z obléhání? Ani zdaleka.“ mávl rukou, „Sto Septimů za každého koně, kterého tu chcete ustájit. Žádné výjimky… platí stejná pravidla. O koně se postarám, dostane najíst, napít a bude v bezpečí. Takže… Takže je to optimální cena.“ napřáhl ruku očekávajíc platbu, „Neotálejte a zaplaťte. Jinak si koně pro mě za mě přivažte klidně támhle ke stromu, ale až vám ho někdo ukradne. Nikdo vám nedá ani pěťák.“ pokrčil lhostejně rameny a znovu se podrbal na čele na kterém ho svědil rozškrábaný bolák.
„Společník vám to zaplatí.“ oznámila Carwen muži a pohladila svého koně. Muž kývl hlavou a odebral se k tobě.
„Za ustájení stovku. Za každého koně. Takže ve vašem případě rovných dvě stě! Za noc.“ zopakoval. Carwen jen zakroutila hlavou po jeho slovech, ale muž ji neviděl, protože k ní stál zády.

---------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Neodpovězené tahy

Upravil/a Aurelius dne 24.05.2020 15:07
 
Tondulin
"Dobrý muži, já i moje paní jsme značně unavení velmi dlouhou cestou, nech člověka aspoň nadechnout." Sesednu z koně a podám muži oprátky. (roucho si zatím přehodím přes rameno)"Jsme velmi vážení hosté Belia Arteria, na jeho zítřejší svatbě. Teď hned ze stájí míříme rovnou k němu. Takže jestli nechceš aby zjistil, že tu s námi zacházíš jak s hlupáky a snažíš se nás oloupit o každý septim, radím ti vezmi si obvyklých 40 a všichni budeme spokojeni." Vytáhnu z kapsy 40 septimů a hodím je stájníkovi. Pokud nebude nic dalšího namítat, vypravíme se s Carwen za hradby města.
Upravil/a Tondulin dne 24.05.2020 15:38
 
Sarako
,,Nejsme na to sami. Hrabě Rullus mi zobe z ruky, pro rodinu brumského hrabství jsem hrdina, co se probíjel skrze zástupy nepřátel, aby leč bez úspěchu, zachránil jejich milovaného hraběte, a zítra se vetřu do přízně rodu Arteriů. Navíc Její Jasnost Felisa Demnevanni je schopnou čarodějkou, které se s mou pomocí povedlo dostat k Bothieliným znalostem a kouzlům." (o Theře toho Garyn nemusí vědět víc, než je prozatím nutné) dopiji pivo, nasadím si zpět přilbu a pokračuji: ,,Pak je tu pár dalších, co ani nestojí za zmínku. Ale i tak je dost těch, co mě podpoří, protože mi jsou svým způsobem zavázáni, a kdyby se dostalo ven co jsem zač, půjdou tvrdě po tom, kdo by mě prásknul, protože generál Lucius Valerius, který mě přímo nesnáší, by mohl napadnout všechny mnou učiněné návrhy na rozdělení moci v Cyrodiilu, co byly schváleny. A těch, co by potom přišly zkrátka, bude myslím dost."
Upravil/a Sarako dne 24.05.2020 16:20
 
Aurelius
→ Tah 687

---------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Sarako
„Ano… ale to jsou převážně spojenci, kteří tě sice podporují ale stojí v pozadí. Měl jsem na mysli spojence, co tě budou následovat do bitev přímo.“ pokyvoval hlavou a dopíjel pivo, „Někoho kdo se nebojí ušpinit a fyzicky se postavit tváří tvář protivníkovi.“

Jakmile Garyn domluvil otevřely se po zaklepání dveře a vešel dovnitř legionář, který střežil dveře do pokoje, v němž probíhal výslech čarodějky LaRouchové. Hlahol legionářů a jejich zpět otevřením dveří opět zesílil.
„Můžete čarodějku vyslechnout. Legát už skončil.“ oznámil legionář a spěšně zavřel dveře, aby se mohl neprodleně vrátit zpět na stanoviště, které opustil. Garyn do sebe po jeho slovech naklopil zbytky piva, otřel si ústa a pomalu začal vstávat.

---------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Scorpioncz
Elanya kývla a neodporovala ti, když jsi navrhl opustit mrtvý les a porost v němž tolik trpěla. Znovu jste se tak drali srze uličky mezi mrtvými stromy a následně skrze mrtvý pro Elanyii nepříjemný porost.
„Nic neobvyklého.“ pokrčila rameny, „V mrtvém lese je kupodivu mrtvo. Hodně mrtvo.“ dodala s mírným úsměvem, „Co jsi objevil dole tak zajímavého, že ses tam zdržel takovou dobu?“ zeptala se zvídavě, „Jen prosím doufám, že jsi tam nepotkal další úchylnou oživlou mrtvolu, které bys vyprávěl o jisté altmerské panně, které by mohla oddaně sloužit.“ podívala se na tebe, „Protože já už bych opravdu dalšího magora na pozlacené věci nerozdýchala.“

---------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Tondulin
Sesedl jsi z koně a podal oprátky muži, který je neochotně převzal a znovu pobídl svoji druhou ruku k tomu, aby mu na ní byla vyplacena požadovaná část. Carwen se jen pootočila, aby měla o celé situaci přehled a spokojeně hladila svého koně.

„Hosté Belia Arteria?“ přimhouřil oči muž, „Jenže to by mohl říct každý.“ pokrčil rameny, „Že je jeho hostem. On sám mi dluží pěknou sumu peněz za koně a za koně jeho společníka. Ani jeden z nich se neuráčil po svém příjezdu zaplatit a odbyl mě slovy, že jako budoucí hrabě má něco takového zadarmo. Neskutečná troufalost.“ rozlítil se muž, „Ale mě je to jedno.“ mávl rukou, „Já tu jen vypomáhám. Ještě pár dní a nikdo mě tu neuvidí.“ postěžoval si tiše, „Dejte těch 40 Septimů a je to.“ dodal rezignovaně a shrábl mince, které jsi mu dal do rozevřené ruky. Ani je nepřepočítal a rovnou je nasypal do jedné z vnitřních kapes svého oděvu. Poté se vynuceně pousmál, popadl jednoho koně za uzdu a následně chtěl druhého, ale Carwen do zadržela. Sundala ze svého koně luk, toulec plný šípů a větší vak. Teprve poté svého koně nechala odvést do ohrady. Přehodila luk s toulcem přes rameno a popadla větší vak.

„Tak to bychom měli.“ usmála se spokojeně, když ses zařadil po jejím boku a vyrazil k otevřené bráně, kterou střežila skupinka legionářů. Podle tóg jsi poznal, že se jedná o Osmou legii a podle všeho také o členy Amragorova oddílu.
„Stůjte.“ zastavil vás jeden z legionářů, „Sdělte mi svá jména a účel návštěvy města. Kvůli nařízením, která vyšla v souvislosti se zítřejší svatbou musíme dbát na větší ostražitosti.“ dodal vzápětí legionář a jiný sedící za stolem namočil brk do inkoustu a připravil si papír s již vypsanými jmény. „Také vás poprosím o sejmutí kápě.“
„Jistě.“ kývla ochotně hlavou Carwen, „Jmenuji se Carwen a byla jsem pozvána Beliem Arteriem na zítřejší svatbu.“ a následně sejmula kápy, aby legionářům v okolí ukázala svoji tvář. Legionář se spokojeně pousmál a písař za stolem zapsal její jméno.
„Prosím podepište se.“ vyzval ji následně, „Přímo tady.“ ukázal, když se Carwen nahnula přes stůl, aby podepsala. Těsně předtím, ale předala legionáři vak, aby jej podržel. Velící legionář využil této příležitosti a mladou štíhlou bosmerku si prohlédl, přestože většinu jejího těla zakrýval plášť.
„Ještě něco?“ otočila se nazpět vědoma si toho, že jí legionář věnoval nejeden pohled, když byla otočená.
„Ano.“ kývl hlavou, „Je pár věcí, které musíte před vstupem do města vědět.“ podíval se na ní, „Platí přísný nákaz prodeje jedů, omamných lektvarů a čehokoliv co v tekuté podobě může ohrozit zdraví. Také bude zítra po celý den zakázáno nosit zbraně po městě, platí pro civilisty, dobrodruhy a tak dále. Byť je mají třeba jen připnuté u pasu jen na parádu. Také bude v tento den uzavřen obchod se zbraněmi, kovárna bude otevřena jen omezeně. A návštěvu chrámu je kvůli zítřejším přípravám nutno podstoupit do sedmé hodiny, pak se dveře chrámu veřejnosti uzavírají. To je asi vše.“ dodal a podíval se na postávající legionáře. Když ani jeden z nich nic nenamítl dodal, „Vše je jasné?“
„Ano. Vše je jasné.“ usmála se na velícího legionáře Carwen, nasadila si kápy a převzala od něj vak.
„Výborně. Tak teď váš společník. Pro vás platí to samé pro vaši společnici.“ začal promlouvat k tobě, „Zákazy už jste slyšel. Stačí když řeknete své jméno, důvod návštěvy a podškrábnete to na papíře.“ zakončil. Carwen se mezitím zařadila po tvém boku a začala pokukovat otevřenou branou do města.

---------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Neodpovězené tahy
 
Přejít na fórum:
Podobná témata
Diskuze Fórum Odpovězeno Poslední příspěvek
Hrozba • Diskuze Zdejší kobky 313 23.12.2016 21:15
Hrozba • Pilíře Vědění Zdejší kobky 4 15.05.2016 23:33
Hunterovi povídačky, Svazek 1.: Hrozba Onyxu » Skyrim - Váš svět 30 20.10.2012 23:48
Archív Novinek
Datum Kategorie Název Přečteno
24-12-2018 Články Šťastné a veselé! (2018) Přečteno 1375 krát
11-06-2018 Elder Scrolls The Elder Scrolls VI oznámeno! Přečteno 4265 krát
01-04-2018 Novinky S hrdin(k)ou po celém TAMRIELU! (Apríl) Přečteno 2781 krát
24-12-2017 Články Veselé a šťastné! (2017) Přečteno 2362 krát
06-07-2017 Rozpracovaná novinka (6.7.) Přečteno 0 krát
01-04-2017 Na cukřík s M'aiqem Lhářem Konec série "The Elder Scrolls"! Přečteno 8579 krát
11-02-2017 Elder Scrolls Příběhové rozšíření pro TESO a H... Přečteno 4715 krát
24-12-2016 Elder Scrolls Veselé Saturalie a oslavte Starý život! Přečteno 4029 krát
12-12-2016 Na cukřík s M'aiqem Lhářem 6 let se Skyrim.4fan Přečteno 4022 krát
18-11-2016 Elder Scrolls The Elder Scrolls: Online dočasně zdar... Přečteno 4796 krát
 Více...     
Archív Novinek
TOPlist