Fórum | Galerie | Archív novinek | Hlavní strana               LOGIN | REGISTRACE
Prastaré Archívy: Arena PA: Daggerfall PA: Morrowind Construction Set Čas zkracovaní Cechy Skyrimu Rasy ve Skyrimu Let´s learn some lore
Tento web používá k poskytování služeb a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.
Víte že..
Sdí­let

nahoru
Číst diskuzi
Právě je zde: 1 host(ů)
 Tisk diskuze
Hrozba III.
Aurelius
→ Tah 681

---------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Sarako
Využil jsi příležitosti Nelmolovi zdánlivé nepozornosti, když si prohlížel své zranění. Mečem jsi se pokusil odklonit jeho meč stranou (43%), ale Nelmol něco podobného očekával a zareagoval (47%) a odrazil ostří meče směřující k jeho hrudi. Přestože jsi byl neúspěšný ihned nezaváhal jsi a zaútočil znovu (91%), Nelmol i nadále udržoval svůj defenzivnější styl boje, ale podcenil poraněnou ruku. Jeden z úderů nedorazil (63%) tak jak si představoval a tvůj meč mu způsobil řeznou ránu na tváři. Ustoupil o krok vzad, pevně sevřel své zbraně a odhodlal se k protiútoku (50%) své údery směřoval na spodní část těla ve snaze zasáhnout některou z tvých nohou. Vaše ostří se střetla, ale přesto se Nelmolovi povedlo prolomit tvoji obranu (79%), udělal jsi však úkrok vzad a přitom se vyvaroval vážnějšímu zranění neboť Nelmolův meč tvoji nohu ostřím zasáhl jen povrchově.

„Mefala při tobě skutečně asi stojí…“ pronesl Nelmol nevykazující žádnou známku zadýchání, „Jenže i přesto ještě nemáš vyhráno.“ protočil meč v ruce. Poraněné ruka jej, ale začala mnohem více trápit. Potlačil bolest a připravil se k dalšímu útoku, jeden z mečů směřoval zprava zatímco s druhým je zjevně chystal zaútočit na tvoji hlavu.

Přihlížející legionáři začali bušit zbraněmi do štítů a někteří začali skandovat i tvé jméno – Guar. Rázem jsi tak získal publikum, které se svým skandováním snažilo podlomit Nelmolovu morálku.

---------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Scorpioncz
„To je nemožné.“ reagoval Arterius na možnost mírumilovného řešení konfliktu s Appiem, „Nevím.“ pokrčil rameny následně, „Nevím jestli v tom má prsty on, ale chci odsud pryč. Dřív… než to špatně skončí.“

Mladý profesor nebyl ze tvé odpovědi o poloze Rilen a Globulla příliš nadšen, povzdechl si, „Takže jsou od nás stále daleko.“ odvrátil zrak, „Společnice? Jaká společnice?“ zeptal se, když jsi zmínil společnici.
„Neusmířím se s Appiem.“ přerušil ho Arterius, „Najdeme s Fallenem meč, ostatní, aktivujeme portál a vypadneme dosud. To je náš plán. Ačkoliv trošku pokulhává.“

---------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Neodpovězené tahy
 
Sarako
Ignorujíc povzbuzování legionářů, jako bych v celém chrámu byli jen já, Nelmol a čtyři meče, zaujmu obranný postoj a po pokusu vykrýt Nelmolův útok přejdu do protiútoku několika rychlými útoky.
 
scorpioncz
"To dává smysl. Ačkoliv bych byl raději, kdyby jste to alespoň zkusili ... se usmířit ... než jen říct nemožné." Řeknu ještě než zmizím úplně pryč a ještě odpovím profesorovi. "Nikdo z univerzity, koho bys mohl znát. Každopádně, je to tu hodně nepřátelské. Pokud by jste potřebovali pomoc, tak vystřelte ohnivou kouli nebo nějaký ohnivý kouzlo do vzduchu. To bude vidět a už jsme našli náznaky toho, že ohnivá kouzla ovládáte. Kdyby jste měli nějaký problém, zkusíme přijít co nejdřív. Jednou jsme už pod útokem místních nemrtvých byli, nic příjemného. Hodně štěstí, než se znovu setkáme." Rozloučím se a vylezu nahoru za Elou.
http://i.nahraj.to/f/1bbv.jpg
 
Aurelius
→ Tah 682

---------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Sarako
Ignoroval jsi skandování jména i jiné povzbuzující zvuky a plně se soustředil na souboj s Nelmolem, který se odhodlal k útoku (77%). V obranném postoji se ti povedlo téměř vykrýt oba údery (58%), přesto tě špička jednoho z mečů lehce pošimrala na boku těla. Nelmol podrážděn svým opakovaným neúspěchem udělal úkrok vzad a hodlal se připravit na sérii tvých rychlých úderů. Jeho předpoklad se ukázal jako správný, zasypal jsi ho sérií rychlých úderů (95%). Nelmola zradila zraněná ruka, jeden ze tvých úderů mu vyrazil z ruky meč a druhý sjel po ostří Nelmolova druhého meče. Prvním mečem, kterému už nic nestálo v cestě jsi znovu rychle švihl. Když nebyl žádný jiný z mečů, co by dokázal odrazit tvůj útok pokusil se jej Nelmol zastavit v zoufalosti rukou. Švihem jsi mu přeťal poraněnou pozvednutou ruku a zasáhl i horní část jeho těla (Nelmolovi padlo 8%). Po úderu se ihned sesunul k zemi, upustil meč a bolestivě zasténal.

---------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Scorpioncz
„Počkej!“ zvolal Arterius poté co jsi domluvil a vydal se k odchodu, „Kde je Globullus a Rilen? Kam jsi je odvedl?“ zeptal se důrazně, „Musíme to s Fallenem vědět. Jsou to naši přátelé.“

---------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Neodpovězené tahy
 
Sarako
Bez jediného zaváhání mu vrazím meč do hrudi pár centimetrů nad srdce dřív, než meč, který upustil, dopadne na podlahu. Nelmol toho o mě ví dost, tak mu nedám šanci cokoliv říct, nebo se vzdát, a takhle si bude moci vyslechnout co mám na srdci, aniž by mohl něco vyžvanit.
Potom se k němu nakloním a tichým hlasem zašeptám: ,,Tvá duše se vrací zpět k Mefale, bratře." přičemž si dám pozor, aby má slova neslyšel nikdo další.
Nelmola nechám se zabodnutým mečem, který zasáhl průdušnici, ještě chvíli topit v krvi, která mu plní plíce a poté, jen co popadnu po tomhle náročném souboji dech, mu srazím hlavu druhým mečem, bude-li ještě naživu. Meč, který byl až do této chvíle v Nelmolově hrudi si stejně jako ten druhý očistím od krve o jeho oblečení.
Nakonec věnuji krátký pohled zajatým žoldnéřům, jako bych jim chtěl říci, že dokud jsem tady, pokus o útěk, či kladení odporu by znamenal jen jejich zbytečnou smrt a vrátím se posadit zpět na lavici, na níž jsem předtím seděl, přitom si cestou vezmu Nelmolův meč, abych si jej mohl prohlédnout.
,,Běž se podívat, jestli u sebe neměl něco, co nám pomohlo s Caesarovým odhalením." pokynu jednomu z legionářů, zatímco si budu prohlížet Nelmolův meč (Ebonit, sklo, nebo jiný lepší kousek? Nebo jen obyčejná ocel?).
 
Aurelius
→ Tah 683

---------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Sarako
Bez váhání jsi zabodl meč pár centimetrů nad srdce do Nelmolovi hrudi, naklonil jsi se k němu a promluvil na něj tiše, přesto tak, aby ti jako jediný v chrámu rozuměl. Nezmohl se na žádné ze slov, neboť se topil v krvi až do chvíle, dokud jsi mu druhým mečem nesťal hlavu. Vytáhl jsi meč z hrudi padlého bojovníka a otřel jej spolu s druhým mečem o jeho tělo.

Žoldáci, na které jsi se otočil jen mlčky strnuli ve své poloze a ani nedutali. Legionáři rovněž těsně přes smrtí zmírnili své skandování a tlučení do svých štítů a ponechali chrám v tichu. Schoval jsi své meče, sebral Nelmolův a odebral se na lavičku. Legionář, kterého jsi cestou pověřil vyrazil vykonat tvůj rozkaz.

„A tak je konec jednomu velkému bojovníku.“ konstatoval Vita, který se k tobě přiblížil zatímco sis prohlížel Nelmolův meč. Ostří bylo obyčejná ocel, ale velmi dobře ukuté a nabroušené. Rukojeť meče však byla zdobená stříbrem a jedním drahým kamenem. „Teď už jen doufat, že bude i legát úspěšný a dopadne Caesara i Cola.“ dodal a odvrátil od tebe zrak. Věnoval svoji pozornost legionáři, který prohledával mrtvého a také vchodu do katakomb odkud očekával příchod legáta.

Legionář prohledávající mrtvého se po chvilce vrátil.
„Tady. Tohle měl u sebe.“ řekl a položil vedle tebe na lavici zakrvácený pozlacený amulet a několik listin, které byly ale rovněž od krve. Když jsi je namátkou projel jednalo se o tři kupní smlouvy na nemovitost, všechny podepsány Caesarem a opatřeny pečetí Anvilského hrabství. A jednu písemnost, na níž bylo cosi nepříliš dobře čitelným písmem načmáráno. „Pak měl u sebe měšec a nějaké další věci, ale ty už jsem ponechal u těla. A klíče.“ podal ti svazek klíčů na němž byla trojice klíčů.

---------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Scorpioncz
„Počkej!“ zvolal Arterius poté co jsi domluvil a vydal se k odchodu, „Kde je Globullus a Rilen? Kam jsi je odvedl?“ zeptal se důrazně, „Musíme to s Fallenem vědět. Jsou to naši přátelé.“

---------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Neodpovězené tahy
 
Sarako
,,Smlouvy podepsané Caesarem?" ušklíbnu se, pak stroze prohlásím: ,,Smlouvy podepsané někým jako je Caesar, jsou neplatné, bez ohledu na to, mají-li pečeť, nebo ne. Každopádně ty nemovitosti prohledám. Kdo ví, co tam mohl skrývat." a vezmu si všechny předměty jako důkazní materiál, kromě měšce. Ten rozváži, a podívám se dovnitř (kolik je v něm přibližně na pohled septimů?), přitom se optám Garyna: ,,Dával někdo pozor, když jsem bojoval s Nelmolem, nebo veškerou pozornost strhl můj souboj? Nerad bych, zjistil že nám Caesar pláchl, protože se za něj Nelmol obětoval."
 
scorpioncz
Povzdechnu si a otočím se. "Jsou u Appia. A pokud vím, tak jim tam momentálně nic nechybí. A než mě začnete obviňovat jaký špatný rozhodnutí jsem udělal ... zachránil jsem jim život ... duši abychom byli přesní. " S mírným naštváním na Arteria ukážu prstem, očekávajíc, že na mě hnedka začnou řvát, jak jsem jim všechno podělal.

"A nemohl jsem sakra vědět, že tady je někdo živej. Překvapením bylo, že jsem našel je a teď našel vás. Oni mi nic o vaší existenci tady neřekli, tak co jsem měl podle vás dělat? Nechat je stát se součástí mohyly? Nebo je přivést na jediné opravdu bezpečné místo tady? Když jsem sem šel, myslel jsem, že jediný co tu bude, budou nemrtví, možnost zbavit se kletby a artefakty." Budu postupně chladnout. Stále však budu připraven vyvolat magickou ochranu, kdyby je napadlo něco typu vyčarování paralýzy a výměna mě za jejich dva přátele.

"Pokud nemáte nic dalšího, půjdu. Nabídka pomoci stále platí. Minimálně, dokud budeme poblíž. Až najdeme možnost se dostat zpět do naší sféry, zkusíme vás najít. Hodně štěstí vám přeju, dokud se zase neuvidíme."

http://i.nahraj.to/f/1bbv.jpg
 
Aurelius
→ Tah 684

---------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Sarako
„Jak které.“ opravil tě Vita stojící opodál, „Některé jsou platné bez ohledu na to jaký darebák Caesar je.“ odmlčel se, „Ale cokoliv co prodal, zabavil v době kdy byl samozvaným vládcem může právoplatný nástupce zpochybnit a navrátit do původního stavu, také může zabavit Caesarův majetek, který vlastní, protože je teď zločincem a zrádcem.“ dodal Vita a legionář jen přikývl.

Rozvázal jsi měšec, nebyl moc těžký, a tak po namátkové kontrole usuzuješ, že v něm bude sotva pár stovek (odhaduješ něco kolem dvou stovek).
„V průběhu vašeho souboje nikdo z katakomb nevyšel. Vypadá to, že Nelmol byl poslední.“ odpověděl ti Garyn.
„Takže je to v rukou legáta.“ pousmál se Vita.

---------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Scorpioncz
Arterius ani Fallen nezačala nadávat ani řvát, přestože jsi na ně spustil trošku zhurta. Reakce v jejich tvářích příliš dobře přečíst nešli, a tak ses musel obejít bez nich.

„Nic ti nevyčítáme.“ začal pozvolna Arterius, když jsi se uklidnil, „Naopak. Zajistil jsi jim bezpečí a postaral se o jejich zdraví.“ pokračoval a přitom si nakrátko vyměnil pohled s Fallenem, „To je jedině dobře.“ podíval se opět na tebe, „Nabídku pomoci zvážíme, ale nevím jestli jí využijeme. Teď když víme, kde je Globullus s Rilen stačí jen najít meč a můžeme odsud zmizet.“
„Možná můžeme jeho pomoc využít ihned.“ převzal slovo Fallen, když se jeho společník odmlčel, „Mohl byste se vrátit do Appiova ležení a nenápadně sdělit Globullovi a Rilen, aby vyrazili k místu kde hodláme využít moc meče a uprchnout odsud. S jejich pomocí máme větší šanci ten meč najít.“
Arterius přikývl.

„Ještě jednu otázku bych měl.“ ozval se opět Arterius, když konverzace spěla ke konci, „Proč máš na sobě tohle roucho.“ poukázal rukou na tvůj ohoz.

---------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Neodpovězené tahy
 
Sarako
Se slovy: ,,Snad to bude stačit na opravu toho okna, kterým jsem se dostal dovnitř." předám měšec knězi.

,,Měl bych se jít podívat za Atiem." pronesu po chvíli čekání ,,Ne že bych pochyboval o jeho schopnostech, ale přece jen to není někdo, kdo by měl proti iluzionistovi, jako je Colus, navrch. Navíc jsou tam už docela dlouho." vstanu a vydám se ke vchodu do sklepení.

,,Jak to jde tam dole?" zavolám z plných plic, jakmile se otevřu dveře do katakomb.

Upravil/a Sarako dne 08.05.2020 18:22
 
Aurelius
→ Tah 685

---------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Sarako
Starý kněz, který byl držen opodál obklíčen legionáři přijal tvůj měšec s poděkováním. „Předám ho. Kněžka Lucia dar jistě správně využije.“ usmál se a prozatím uschoval měšec jedné z kapes svého oděvu.

Vrátil jsi se k Vitovi a Garynovi.
„To asi ne.“ přikývl Vita, „Ale dal bych mu čas. Nešel tam sám, nejspíš má přesilu. Atius by měl jako legát jít příkladem svým mužům a poradit si s jedním mágem a zločincem.“ mínil a zůstal stát na místě, zrakem sledoval vchod do katakomb, ale žádnou magii již nepraktikoval. Vykročil jsi pozvolna ke vchodu, pootevřel přivřené dveře a zakřičel z plných plic. Netrvalo dlouho a dostal jsi odpověď. Dupot kovových těžkých bod.

„Uhněte!“ řval kdosi ze tmi a chvíli poté z temných katakomb vyběhla pětice legionářů v doprovodu kněžky. Jeden z legionářů dělal oporu pátému legionáři, zraněnému, který v důsledku vážného poranění nohy nemohl na nohu došlápnout. Celá přeživší skupinka byla očouzená a špinavá ještě mnohem více než, když do katakomb vstupovala. S jejich příchodem se někteří legionáři okamžitě rozeběhli za svým legátem a svými přáteli.

Legát Atius bez přilby s popálenou pravou rukou, na níž neměl ani nátepník (nejspíš ho ztratil v průběhu boje v katakombách), podkopl nohy argonianovi, kterého vlekl jako vězně před sebou s výhružně přitisknutým legionářským mečem.
„Doufám, že je to on…“ řekl, když argonian upadl na zem. Legát nemeškal a uštědřil argonianovi dva kopance kovovou botou, argonian bolestivě zasténal, přetočil se na bok a následně na záda. Ztěžka oddechoval. Pokusil se s bolestí zvednout, ale legát mu přiložil špičku meče na hruď. „Zůstaň ležet hajzle. Jsi zatčen jménem Tamrielského císařství!“ zdůraznil a několikrát si hlasitě odkašlal. Popálenou ruku přitiskl víc k tělu. „Zajistěte ho.“ rozkázal příchozím legionářům, „A postarejte se o zraněné.“

Garyn i Vita vyrazili ke katakombám, starý kněz jim byl v patách, neboť se chtěl přivítat s kněžkou Luciou. Ta si ho ale nevšímala, neboť se hned hrnula pomoci zraněnému legionáři.

---------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Scorpioncz
Arterius ani Fallen nezačala nadávat ani řvát, přestože jsi na ně spustil trošku zhurta. Reakce v jejich tvářích příliš dobře přečíst nešli, a tak ses musel obejít bez nich.

„Nic ti nevyčítáme.“ začal pozvolna Arterius, když jsi se uklidnil, „Naopak. Zajistil jsi jim bezpečí a postaral se o jejich zdraví.“ pokračoval a přitom si nakrátko vyměnil pohled s Fallenem, „To je jedině dobře.“ podíval se opět na tebe, „Nabídku pomoci zvážíme, ale nevím jestli jí využijeme. Teď když víme, kde je Globullus s Rilen stačí jen najít meč a můžeme odsud zmizet.“
„Možná můžeme jeho pomoc využít ihned.“ převzal slovo Fallen, když se jeho společník odmlčel, „Mohl byste se vrátit do Appiova ležení a nenápadně sdělit Globullovi a Rilen, aby vyrazili k místu kde hodláme využít moc meče a uprchnout odsud. S jejich pomocí máme větší šanci ten meč najít.“
Arterius přikývl.

„Ještě jednu otázku bych měl.“ ozval se opět Arterius, když konverzace spěla ke konci, „Proč máš na sobě tohle roucho.“ poukázal rukou na tvůj ohoz.

---------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Neodpovězené tahy
 
Sarako
Prohlédnu si přivlečeného argoniana a bude-li mi připomínat Caesara, řeknu: ,,Myslím, že je to on, Caesar." a následně se podívám na Garyna, aby mou domněnku potvrdil i on.
 
Aurelius
→ Tah 686

---------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Sarako
Prohlédl sis přivlečeného argoniana, jeho tvář skutečně patřila Caesarovi. Garyn následně potvrdil tvá slova, když si zajatce prohlédl z blízka.
„Výborně.“ usmál se spokojeně legát, „Odveďte ho před chrám.“ rozkázal dvojici s gestem, „Ať už to můžeme celé uzavřít. Nebo má snad náš vězeň něco neodkladného na srdci.“ přistoupil blíže k vězněnému agronianovi, když mu Garyn uhnul stranou.
„Dojde na vás.“ pronesl Caesar nenávistně, „Lid Anvilu vám neodpustí a moji přátelé vám budou dýchat na záda pokud mi jen trošku víc ublížíte. Všichni jsme totiž jen loutky. Můžete mě umlčet, ale mé aktivity a mé přátele nikdy neumlčíte.“ nevraživě se podíval na legáta, „Takže se bojte.“
Legát opětoval nenávistný pohled argonianovi, „Doufal jsem v něco víc než jen v chabé urážky poražené ještěrky.“ konstatoval.
„Uvidíme kdo z nás prohrál.“ zaznělo z Caesarových úst naposled.
„Odveďte ho.“ potvrdil svůj rozkaz a dvojice legionářů začala Caesara odvádět ven z chrámu. Atius i Vita věnovali krátký pohled násilím odváděnému Caesarovi.
„Ošetřím vám ruku.“ nabídl se Vita.
„Netřeba.“ zakroutil hlavou, „Postarejte se o něj.“ pokynul k raněnému legionáři s jehož zraněním si kněžka nevěděla rady.

---------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Scorpioncz
Arterius ani Fallen nezačala nadávat ani řvát, přestože jsi na ně spustil trošku zhurta. Reakce v jejich tvářích příliš dobře přečíst nešli, a tak ses musel obejít bez nich.

„Nic ti nevyčítáme.“ začal pozvolna Arterius, když jsi se uklidnil, „Naopak. Zajistil jsi jim bezpečí a postaral se o jejich zdraví.“ pokračoval a přitom si nakrátko vyměnil pohled s Fallenem, „To je jedině dobře.“ podíval se opět na tebe, „Nabídku pomoci zvážíme, ale nevím jestli jí využijeme. Teď když víme, kde je Globullus s Rilen stačí jen najít meč a můžeme odsud zmizet.“
„Možná můžeme jeho pomoc využít ihned.“ převzal slovo Fallen, když se jeho společník odmlčel, „Mohl byste se vrátit do Appiova ležení a nenápadně sdělit Globullovi a Rilen, aby vyrazili k místu kde hodláme využít moc meče a uprchnout odsud. S jejich pomocí máme větší šanci ten meč najít.“
Arterius přikývl.

„Ještě jednu otázku bych měl.“ ozval se opět Arterius, když konverzace spěla ke konci, „Proč máš na sobě tohle roucho.“ poukázal rukou na tvůj ohoz.

---------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Neodpovězené tahy

Upravil/a Aurelius dne 09.05.2020 14:01
 
Sarako
,,Garyne, můžeš si vzít zpět své zbraně. Pomůžeš mi ještě s několika drobnostmi, které ještě musím před příchodem lorda Rula zařídit." řeknu dunmerovi a pokynu rukou k místu, kde složil své zbraně.
Poté zajdu za Vitou a se slovy: ,,Vaše schopnosti se mohou měřit s se schopnostmi urozených mistrů magie z velkého rodu Telvanni. Máte mé uznání mistře Vito." mu předám prsten, který mi dal před bitvou ,,Bude-li potřeba a dovolí-li to pobitevní situace v Anvilu, pomohu Vám s nalezením Cariel."

Nakonec se podívám na legáta:,,Gratuluji k dopadení Caesara, Atie. Dokázal jste, že jeden z nejschopnějších mužů, které kdy legie měla. Jak je na tom Colus?"
 
Aurelius
→ Tah 687

---------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Sarako
Garyn poděkoval a odebral se k místu kde složil své zbraně, legát Atius nic nenamítl. Vita se mezitím sehnul k raněnému a seslal na něj léčivé kouzlo, které mu dočasně ulevilo od bolesti.
„Bolest nakrátko ustoupí, ale potřebuje další léčebnou péči. Odveďte ho do tábora k léčitelům. Ty mu nejlépe pomohou.“ oznámil Vita a vstal od raněnému. Kněžka jen přikývla, otřela zraněnému čelo a dvojice legionářů svého druha popadla a opatrně jej začala odnášet pryč z chrámu.

„Děkuji. Léta tvrdé dřiny, učení a poslouchání rad mého mistra se mi vyplatila.“ poděkoval Vita za uznání i za prsten, který ihned uschoval do bezpečí svého roucha, „Vyslechl jsem nějaké legionáře co s ní přišli do kontaktu před bitvou o Chorrol i během ní, ale nic přelomového to nepřineslo. Jestli se někomu povedlo zjistit něco jiného nevím. Zlomové by mohlo být až svědectví a výpověď Gilfre Haynové nebo celé soudní řízení s ní. Mohlo by ledacos rozkrýt. Možná ještě výpověď Balsii Helbonové, ale ani k jednomu spisu jsem se ještě neměl možnost pořádně dostat, když jsem tu.“ povzdechl si, „Bohužel s každým dnem klesá šance, že ji nalezneme živou a zdravou, ale to jistě moc dobře víte.“ podíval se na tebe, „Vaši pomoc bych využil rád, protože přemoci skupinu mágů je jedna věc, ale porazit prastarého upíra je věc druhá. Jenže se obávám, že i kdyby se nalezlo nějaké vodítko vedoucí k Cariel vedením záchranné mise bude pověřen někdo z mých kolegů nebo kolegyň.“

„Je mrtvej.“ odpověděl ti Atius spokojeně, když dokončil úkolování skupinky legionářů, rozdělil ji na dvě části, jednu poslal zpět do katakomb a druhou pryč z chrámu. „Sice sebou vzal pár dobrých chlapů, ale je mrtev. Definitivně.“ dodal, „Probodán a upálen. Tentokrát žádná iluze. Osobně jsem mu proklál srdce.“

---------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Scorpioncz
Arterius ani Fallen nezačala nadávat ani řvát, přestože jsi na ně spustil trošku zhurta. Reakce v jejich tvářích příliš dobře přečíst nešli, a tak ses musel obejít bez nich.

„Nic ti nevyčítáme.“ začal pozvolna Arterius, když jsi se uklidnil, „Naopak. Zajistil jsi jim bezpečí a postaral se o jejich zdraví.“ pokračoval a přitom si nakrátko vyměnil pohled s Fallenem, „To je jedině dobře.“ podíval se opět na tebe, „Nabídku pomoci zvážíme, ale nevím jestli jí využijeme. Teď když víme, kde je Globullus s Rilen stačí jen najít meč a můžeme odsud zmizet.“
„Možná můžeme jeho pomoc využít ihned.“ převzal slovo Fallen, když se jeho společník odmlčel, „Mohl byste se vrátit do Appiova ležení a nenápadně sdělit Globullovi a Rilen, aby vyrazili k místu kde hodláme využít moc meče a uprchnout odsud. S jejich pomocí máme větší šanci ten meč najít.“
Arterius přikývl.

„Ještě jednu otázku bych měl.“ ozval se opět Arterius, když konverzace spěla ke konci, „Proč máš na sobě tohle roucho.“ poukázal rukou na tvůj ohoz.

---------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Neodpovězené tahy
 
Sarako
Se slovy: ,,Tak zatím!" se rozloučím a poté s Garynem vyrazíme k přístavnímu hostinci najít LaRoucheovou, kouzelnici kterou nejspíš legie zadržela v Caesarově hostinci.

,,Vyprávěj mi o své sestře." prohodím cestou ke Garynovi ,,Mohl bych jí dohodit i místo u některého šlechtického dvora."
 
Aurelius
→ Tah 688

---------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Sarako
Vita i legát Atius kývli na rozloučenou, vyšel jsi navracejícímu Garynovi naproti a pokynul mu ať tě následuje ven. Legát Atius i Vita vám byli v patách.

„Klidně povyprávím.“ souhlasil cestou Garyn, „Ale raději na nějakém klidnějším místě. Někde pěkně v klidu. Třeba nad pivem.“ navrhl následně, „Nabídka je to lákavá, ale jak znám svoji sestru.“ zakroutil hlavou, „Nevymění klidnou domovinu za intrikářský dvůr.“

Prošli jste otevřenými dveřmi a spatřili shromážděné Anvislké občany, všechny, co se nacházeli v městě buď za zdmi chrámu nebo různě poschovávání po městě. Shromážděni byli všemi zúčastněnými oddíly a nyní drženi v obklíčení ze všech stran, aby se nemohli rozprchnout.

Caesar byl držen před chrámem dvojicí legionářů, nedaleko postávajícího Armina a Císařského mága s nataženou kápí. Jakmile vás dav lidí spatřil ihned začali pokřikovat nadávky a urážky, kterými se dožadovali volnosti a smrti legáta Atia jenž vedl útok na město, vyvolávali Caesarovo jméno a nadávali na rod Rullů. Legionáři z oddílu legáta Atia se snažili boucháním do štítů a oslavováním vítězství dav civilistů překřičet. Oddíl admirála pro změnu učinil několik kroků vpřed a svými oštěpy zahnal dav civilistů o pár kroků nazpět.

Rullovi klestila cestu skrze legionáře kvestora Pelena v doprovodu dalších legionářů a snažila se jej dostat před chrám, aby se mohl setkat s legátem Atiem.
Dav se nakonec povedlo uklidnit, ale tobě a Garynovi zastoupila cestu Atiova kvestorka, „Necháte si ujít vyhlášení vítězství?“ zeptala se vás udiveně, zatímco pod ramenem svírala přilbu. Legátka z řad admirálova vojska postávala opodál, narovnaná do pozoru i se svými bodyguardy. Přilbu měla protentokráte sejmutou, a tak byla vidět její dunmerská tvář s krátkými černými vlasy.
„Guare!“ křikl na tebe Ley Rullus, který se konečně dostal skrze legionáře v doprovodu kvestorky, přidal do kroku. Zcela ignoroval vyčkávajícího Atia, který nejspíš netrpělivě čekal až se Ley postaví po jeho boku a společně vyhlásí vítězství. Budoucí hrabě ale legáta pouze k jeho údivu minul a zastavil se až u tebe, „Jsem vám zavázán.“ pronesl následně a napřáhl ruku na potřesení. Atiova kvestorka si vyměnila pohledy se svým nadřízeným, následně se zatvářila nepříjemně, sklopila hlavu a odebrala se zpět na svojí pozici. „Nesmírně.“ usmál se spokojeně Rullus, zatímco vedle něj stála kvestorka Pelena, která očividně měla z Leyova upřímného úsměvu radost. Zbylí doprovod se už zařadil za legáta Atia, ale na jeho rozkaz se vzápětí přesunul pár metrů před něj, aby ještě více posílil formaci, která ho měla chránit před shromážděným davem.

---------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Scorpioncz
Arterius ani Fallen nezačala nadávat ani řvát, přestože jsi na ně spustil trošku zhurta. Reakce v jejich tvářích příliš dobře přečíst nešli, a tak ses musel obejít bez nich.

„Nic ti nevyčítáme.“ začal pozvolna Arterius, když jsi se uklidnil, „Naopak. Zajistil jsi jim bezpečí a postaral se o jejich zdraví.“ pokračoval a přitom si nakrátko vyměnil pohled s Fallenem, „To je jedině dobře.“ podíval se opět na tebe, „Nabídku pomoci zvážíme, ale nevím jestli jí využijeme. Teď když víme, kde je Globullus s Rilen stačí jen najít meč a můžeme odsud zmizet.“
„Možná můžeme jeho pomoc využít ihned.“ převzal slovo Fallen, když se jeho společník odmlčel, „Mohl byste se vrátit do Appiova ležení a nenápadně sdělit Globullovi a Rilen, aby vyrazili k místu kde hodláme využít moc meče a uprchnout odsud. S jejich pomocí máme větší šanci ten meč najít.“
Arterius přikývl.

„Ještě jednu otázku bych měl.“ ozval se opět Arterius, když konverzace spěla ke konci, „Proč máš na sobě tohle roucho.“ poukázal rukou na tvůj ohoz.

---------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Neodpovězené tahy

Upravil/a Aurelius dne 10.05.2020 21:08
 
scorpioncz
"Ach dobře ... tak nějak jsem myslel, že vám to bude vadit. Ale logicky by nemělo no ... no nic." Trochu se zastydím za svůj výstup. "No předpokládám, že jste se ještě nenašli ne? Takže oni asi netuší, kde to místo je. Což nevím ani já." Pokrčím rameny. "Místo hodinu cesty odsud je docela ... jak to říct ... obecné. Ale tak můžu jim to říct. Pochybuju ale, že jen tak budou moci odejít, pokud po vás Appius pase." Krátce konstatuji a podívám se na roucho, co na sobě mám. "Není moje, ale celkem mi sekne že? Tahle rudá barva vlastně není tak špatná. Ale ne, nepatřím k týhle skupině. Tak zatím!" Rozloučím se a pokud až mi řeknou nebo neřeknou pozici portálu, tak konečně vylezu nahoru za Elou, která se pravděpodobně už nemůže dočkat mojí společnosti.
http://i.nahraj.to/f/1bbv.jpg
 
Sarako
,,Děkuji, příteli." potřesu si rukou s Leyem ,,Ale tady bez legáta Atia bych to nezvládl." pokynu volnou rukou k Atiovi ,,To jeho muži krváceli za Váše místo na Anvilském trůnu. Bez nich, Amragorových a Cornvalových legionářů by má vítězná strategie nemohla vyjít. Rád bych si připsal zásluhy za dopadení Caesara, ale to legát Atius se postaral o jeho zatčení. Já jsem jen odhalil, tady s Garynovou pomocí, kde se Caesar skrývá a poté se postaral o jeho šampióna." (nechci si Atia znepřátelit, radši bych ho pro jeho strategický antitalent viděl na vyšší pozici a sledoval, jak to dopadne.)
Věnuji Garynovi krátký pohled, abych zjistil, jak moc se bude tvářit překvapeně, že se tak dobře znám s budoucím vládcem, a doprovodím Leye, aby mohl stanout po Atiově boku a vyhlásit s ním vítězství. Sám se postavím vedle něho z druhé strany, co Atius. Bude-li Garyn váhat, pokynu mu, aby zaujmul některé z míst za mnou.

Po celou dobu vítězného projevu se pokusím mlčet, mluvit budu dostanu-li slovo.
 
Aurelius
→ Tah 689

---------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Sarako
Potřásl sis rukou s Leyem, který neskrýval radost z úspěchu, jenž se tobě a legii povedlo dosáhnout. Garyn neskrýval překvapení nad tím, jak přátelsky se k tobě šlechtic chová. Atiův nakrknutý výraz z tváře zmizel v momentě, kdy jsi pokynul Leyovi směrem k němu.
„Chápu. Jim samozřejmě poděkuju také.“ přikývl Ley a učinil krok vzad a věnoval krátký pohled vyčkávajícímu legátovi. „Aha… Jsem rád, že je ten šmejd dopaden.“ vyjádřil se na adresu Caesara, „Jakmile se situace uklidní chci zorganizovat důstojný pohřeb svému bratrovi i jeho ženě. Teď, když jsou jejich vrahové po smrti a hlavní iniciátor zadržen by jim to mohlo přinést klid. A nejen jim, ale i mně.“ přiložil si ruku na srdce, „I tak jsem váš dlužník a odměním se vám.“ kývl hlavou.

Garyn jen překvapeně kývl hlavou, když jsi na něj koukl s cílem zjistit jeho reakci. Zjevně neočekával, že bys mohl znát z budoucím hrabětem a už vůbec nečekal, že jste přáteli. Společně jste vyrazili za netrpělivě vyčkávajícím legátem. Po pravém boku Leye kráčela kvestorka a na druhé straně ty s Garynem.

„Lorde.“ lehce se poklonil legát, když jste se začali řadit. „Město je obsazeno, opět nad městem zavlály vlajky Císařství a nezbývá než vás prohlásit vládcem.“ pokračoval směrem k Leyovi, „Kvestorka Pelena si stoupne za ostatními nižšími důstojníky.“ zdůraznil následně Atius, když si všiml, že se kvestorka hodlala na pokyn budoucího hraběte postavit mezi něj a Leye, „Není to žádá vaše modla nebo talisman pro štěstí, aby jste ji musel mít furt u sebe.“ dodal následně a přísně se podíval na kvestorku.
„Chci jí mít poblíž.“ zastal se kvestorky Ley.
„Fajn. Tak bude stát za námi.“ mávl rukou Atius, který si nechtěl veřejně odporovat budoucímu hraběti před jeho lidem a svolil k tomu, aby Pelena mohla zůstat poblíž, místo zařazení se vedle kvestora Armina.
„Děkuji vám legáte Atie, děkuji vám a vašim mužům za odvahu a za to, že jste mi navrátili rodinný majetek a nastolili tu řád.“ poděkoval Leyi Atiovi, který neváhal a nabízené potřesení rukou přijal ačkoliv bylo patrné, že ho pravá ruka bolí. Přitom ještě levou poplácal lehce Rulla po zádech.
„Od toho tu legie je, aby nastolila pořádek a bránila své občany.“ pronesl legát Atius s mírným úsměvem. „No… Nebudeme to protahovat.“ usoudil Atius a učinil krok vpřed, „Anvilské hrabství je tímto dnem zbaveno tyranie a samozvané vlády Caesara. Jenž je považován za iniciátora celého převratu a následně i objednavatele vraždy vládnoucí rodiny. Tento muž.“ ukázal prsten na zadrženého Caesara, „Je zločinec a zrádce našeho Císařství! A právě v den, kdy se otočil zády k našemu milovanému Císaři si podepsal svůj ortel.“ pokynul hlavou a dvojice legionářů ihned předvedla Caesara blíže. Dav začal být hlučnější, ale legionáři jej svými štíty a oštěpy držel na stále stejném místě.

„Caesare. Ať je to tvé pravé jméno nebo ne.“ udělal krok vpřed legát Atius, Meligulus Vita se překvapeně otočil na legáta, který si, ale jeho pohledu nevšiml a pokračoval v monologu „Z moci mi svěřené Císařstvím, vrchním generálem Luciem Valeriem a lidem jenž věří v zákon a řád naší společnosti. Tě tímto odsuzuji k trestu smrti.“ při posledních slovech podkopl jeden z legionářů Caesarovi nohy a srazil jej na kolena.
„To nemůžete!“ ozvalo se z odkud si z davu, ale legionáři výhružně postoupili vpřed a kruh kolem lidu se ještě víc zmenšil. „Tohle není správné!“ ozvalo se znovu spolu s nadávkami na legáta Atia i celou legii. Soudě Vitova zděšeného výrazu si mladý legát dovolil něco, co Císařský mág nečekal. Přesto mág nezasáhl. Legátův verdikt nenechal chladnou ani legátku z admirálova vojska, která ihned začala něco řešit s nejbližším legionářem.
„Rozsudek jenž jsem právě vynesl bude vykonán bezodkladně, protože je to jediná možnost jak ukončit celý tento spor a názorně demonstrovat, že nikdo nestojí nad zákonem.“ dodal Atius a vytasil svůj meč a velmi obratně jej přendal do levé ruky, „Chcete mít tu čest?“ otočil se na Leye.
Ley Rullus zaváhal nad nabídkou. Z davu lidí se už ozývali jen ti nejotrlejší, starší a rodiče s dětmi se zdržovali uprostřed a snažili se přečkat. Atius znovu pohoupal mečem a popostrčil rukojeť, aby byla Rullovi ještě blíž k ruce.
„Nedělej to.“ šeptla za zády kvestorka Pelena ve snaze Leyovi rozmluvit Atiovu nabídku. Možná by bývala i pokračovala, ale zjevně si uvědomila, že její snaha být co nejtišší zrovna dvakrát nevyšla.
„To není jen o pomstě. Jeho smrt se zapíše do historie a vzejde z ní nová éra Anvilu.“ pobízel i nadále Atius stále mlčícího Leye.



Krom jakékoliv vlastní reakce na situaci, která může být samozřejmě jakákoliv. Můžeš ještě navíc využít možnosti a rozhodnout za Leye (stačí napsat např. Ley se rozhodne Caesara zabít.), jestli Atiovu nabídku přijme a Caesara veřejně popraví nebo Atiovu nabídku odmítne a ponechá to na legátovi, případně bude požadovat spravedlivý soud. Samozřejmě této možnosti můžeš využít i nemusíš. Klidně ji můžeš nechat být.

---------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Scorpioncz
„Nesetkali.“ přikývl Arterius a nechal Fallena, aby ti popsal polohu portálů, který údajně lze otevřít za pomoci prastarého meče. „Appius tuhle polohu nemusí znát. Stejně jako nemusí vědět, že Rilen i Globullus jdou ve skutečnosti za námi.“ namítl následně Arterius, když se Fallen odmlčel.

Oba mágové ti nebránili v odchodu a rozloučili se s tebou. Odebral jsi se úzkou chodbou zpět k provazu a následně začal šplhat vzhůru. Nahoru to šlo o trochu hůře než dolů, ale když jsi se konečně vyškrábal nahoru spatřil jsi Elanyu jak znuděně pochoduje kolem. Občas si oprášila své roucho, když jsi konečně stanul na pevné zemi otočila se k tobě.
„Už jsem si o tebe začínala dělat starosti.“ přiznala, když očima kontrolovala jestli jsi v pořádku a neutrpěl jsi dole nějaké zranění.

---------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Neodpovězené tahy

Upravil/a Aurelius dne 13.05.2020 00:19
 
Přejít na fórum:
Podobná témata
Diskuze Fórum Odpovězeno Poslední příspěvek
Hrozba • Diskuze Zdejší kobky 313 23.12.2016 21:15
Hrozba • Pilíře Vědění Zdejší kobky 4 15.05.2016 23:33
Hunterovi povídačky, Svazek 1.: Hrozba Onyxu » Skyrim - Váš svět 30 20.10.2012 23:48
Archív Novinek
Datum Kategorie Název Přečteno
24-12-2018 Články Šťastné a veselé! (2018) Přečteno 1424 krát
11-06-2018 Elder Scrolls The Elder Scrolls VI oznámeno! Přečteno 4332 krát
01-04-2018 Novinky S hrdin(k)ou po celém TAMRIELU! (Apríl) Přečteno 2823 krát
24-12-2017 Články Veselé a šťastné! (2017) Přečteno 2401 krát
06-07-2017 Rozpracovaná novinka (6.7.) Přečteno 0 krát
01-04-2017 Na cukřík s M'aiqem Lhářem Konec série "The Elder Scrolls"! Přečteno 8645 krát
11-02-2017 Elder Scrolls Příběhové rozšíření pro TESO a H... Přečteno 4760 krát
24-12-2016 Elder Scrolls Veselé Saturalie a oslavte Starý život! Přečteno 4071 krát
12-12-2016 Na cukřík s M'aiqem Lhářem 6 let se Skyrim.4fan Přečteno 4058 krát
18-11-2016 Elder Scrolls The Elder Scrolls: Online dočasně zdar... Přečteno 4849 krát
 Více...     
Archív Novinek
TOPlist