Fórum | Galerie | Archív novinek | Hlavní strana               LOGIN | REGISTRACE
Prastaré Archívy: Arena PA: Daggerfall PA: Morrowind Construction Set Čas zkracovaní Cechy Skyrimu Rasy ve Skyrimu Let´s learn some lore
Tento web používá k poskytování služeb a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.
Víte že..
Sdí­let

nahoru
Číst diskuzi
Právě je zde: 1 host(ů)
 Tisk diskuze
Hrozba III.
Aurelius
→ Tah 491

---------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Scorpioncz
„Nebylo by to poprvé. Spousta profesorů kdysi sloužila i v legii, ale to bylo spíš v dávnějších časech.“ konstatovala Selena po tvé udivení, „Myslím, že váš tchán byl jedním z těchto profesorů a Belius vlastně taktéž.“ poté se odmlčela a nechala tě domluvit, „Třeba ano. Třeba přibydou další. Doufám v to.“
Fairwen Spellorová mezitím mlčela, pouze střídala pohled na tebe a na Selenu v průběhu vašeho rozhovoru. Dlouhou dobu nepromluvila ani poté co do jídelny přišli další kolegové. Serana kráčela vedle Xaria, obě se usmívali a podle všeho spolu vedli nějakou velmi humornou diskuzi. Ihned v jejich závěsu byl Dremwus Palagán, lehce zamračený opírající se o hůl a svírající v druhé ruce misku s oříšky, kterou odložil teprve až když došel ke stolu. Xarie se posadila vedle tebe z levé strany, Serana z druhé.
„Gratuluji!“ zvolala přitom Serana potřásla ti rukou, Xarie taktéž pogratulovala. Palagán mezitím usedl do jednoho z čel stolu, opřel hůl stranou a založil si ruce. Rozhlédl se po komnatě, Fairwen uhnula jeho pohledu. Selena se pouze pousmála a upravila si náhrdelník, který jí obepínal krk.
„Už jsme skoro všichni.“ konstatovala následně spokojeně, „Zbývá jen arcimág a Talar už kráčí...“ usmála se směrem k bdícímu, který se k vám hodlal připojit. Usedl vedle Xarie na volnou židli a podíval se po posledních volných židlích.

„Kdo se nezúčastní? Globullus s Merlem se stále nevrátili?“ zeptal se.
„Ne.“ odpověděl stroze Palagán, pohodlněji se usadil a opřel se zády o židli, „Škorpiasi...“ promluvil k tobě, „Budeš sdílet kabinet se Seranou. Jste skoro příbuzní, takže to bude nejspíš nejvhodnější. Nevím, jestli ti to Benoch řekl, ale pokud ano. Tak ti to teď jen připomínám. Klíč ještě vyřešíme.“ odmlčel se, Serana byla jeho slovy nadšena a dotkla se tvého ramena s úsměvem. „Nedorazí ani Sarricová, ale ohledně té nemáme příliš dobré zprávy.“ změnil polohu a opřel se lokty o stůl, „Ale o tom více až přijde Benoch a budeme tu všichni. Musíme to probrat dnes, abychom se tím nezatěžovali zítra a mohli jednat, dokud je ještě čas.“ podíval se na Seranu, „Brzy se dozvíte o co jde. Buďte prozatím v klidu.“
„Buďte v klidu?“ změnil se spokojený výraz v Seranině tváři na zděšený, „Co se stalo s Mirabelle? Je v pořádku?“
„Co se stalo? Tohle není ten moment kdy byste nás měl napínat Palagáne.“ namítla Selena, která z jeho slov nebyla rovněž nadšená. Fairwen zachovala chladnou tvář.
„Vyčkejte do příchodu Benocha.“ vyzval je Palagán a přitom si nabídl jeden ze své misky, přičemž se mu naskytl pohled na profesorky s vyděšeným výrazem, které netrpělivě vyhlížely příchod arcimága. Spellorové bylo však očividně cokoliv spojené s kolegyní Sarricovou lhostejné, protože stále vítězila její vážná tvář. Talar si cosi šeptal s Xarii.

---------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Sarako
Delmus tvá slova vyslechl, Balsia na tebe překvapeně pohlédla, ale Raen ihned nesouhlasně zasáhla, „Nemyslím si, že je to dobrý nápad.“ pronesla a vykročila blíže, „Balsia by měla zůstat v Chorrolu až do konce vyšetřování a nejlépe až do samotného soudu. Ať už kvůli spravedlnosti tak kvůli svému zdraví.“ pokračovala, „Legát Amragor je člen legie, vyšší důstojník a měl byste jeho nařízení brát v úvahu a řídit se jím. Jeho pozice mu umožňuje udělat nějaké kompromisy, ale vy nejste v takové pozici.“ zakončila upozornění.
„Šla bych... Kdyby mi to bylo umožněno.“ přikývla Balsia na tvou nabídku, ale Raen jen zakroutila nesouhlasně hlavou.

„Pokusím se zjistit co se stalo s Cariel.“ přikývla Raen, „Podám hlášení v Imperial City, ale předpokládám, že když je teď místo dvorního čaroděje volné budu poslána nazpět, abych dočasně tuto funkci vykonávala.“ pokračovala, „Protože předpokládám, že žádného kandidáta momentálně nemáte, nemám pravdu místodržící?“
„To nemám. Bohužel.“ přikývl Delmus prohlížející si dceru, „Ale nevím... Nevím jestli je dobrý nápad brát dceru do Anvilu.“ podíval se na tebe, „Mohl bych jí s tebou pustit to ano, ale jak by se na mě pak dívali lidi? Ztratil bych respekt a důvěra ve spravedlnost by nejspíš klesla.“ promnul si bradu.
„Nesměl byste jí pustit veřejně.“ namítla Raen, „Kdybyste jí nechal ‚zmizet‘ aniž by se to veřejnost nebo kdokoliv z legionářů dozvěděl nejspíš by většina místních žila v domnění, že vaše dcera stále čeká na spravedlivý rozsudek.“
„Nebyla jste před chvilkou proti?“ podíval se na ní Delmus zamračeně.
„Byla a jsem stále. Tohle byla jen taková myšlenka vyřčená na hlas. Berte to tak.“ pousmála se Císařská mágyně a přitom poodstoupila, „Myslím, že ke mně už nic nemáte. Takže s vaším dovolením teď odcestuji do Imperial City pro další instrukce a pokusím se zjistit co se stalo s Cariel.“ pokračovala a vyhledala volnější prostor uvnitř trůnního stolu, aby mohla provést bezpečně teleportaci.
„Je to divná ženská... Nevypočitatelná.“ poznamenal tiše Delmus.

---------------------------------------------------------------------------------------------------------------

SuperHunter
„Vím. Byla jste přiotrávena nějakým... nevím čím, nějakým sajrajtem.“ přikývl Ma’Riar, „Léčitelky se o vás poměrně dobře postaraly, dobré lektvary vás zbavily možné otravy a teď jste v pořádku za což jsem rád.“ pokračoval, „Myslím, že velitel má své metody. A teď pod nátlakem lady nejspíš přitvrdí. Bude muset.“ podrbal se za krkem, „Lady je pěkně podrážděná, utrpěla porážku a vypadá to s naším snažením tady v Hammerfellu dost bledě.“ zatvářil se znepokojeně, „Takže to s námi nevypadá dobře. Nebudu vám lhát.“ nastala dlouhá pauza. Ampulka má v sobě tobě neznámou tekutinu. Nevíš, jaké vlastnosti by mohla mít.

„Přeložení? Záleží na vás.“ promluvil opět, „Lord Grayiare si vaši přítomnost nijak násilně nevyžádal. Můžete se svobodně rozhodnout, ale na vašem místě bych se nechala převelet.“ ztišil hlas, „Protože tady v Hammerfellu je náš vliv podle mého názoru stracen, lord Gerrick doteď nedorazil. Lady utrpěla porážku a mnoho dalších věcí hovoří v náš prospěch. Podle mě je naše snažení tady ztracené.... Takže pokud chcete, aby vaše kariéra někam spěla... být vámi přijmu lordovu nabídku a vyrazím za ním.“

---------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Neodpovězené tahy
 
Sarako
,,Azura s Vámi, Raen." popřeji mágyni na cestu.
Až bude Raen pryč, promluvím k Delmusovi: ,,Můj čas tady, se taky chýlí ke konci, dojdu si vyzvednout plášť a přidám se k Amragorovi a jeho legionářům. Najde s V Chorrolských stájích volný kůň, kterého bych si mohl vypůjčit na cestu do Anvilu?"
 
scorpioncz
Přijmu všechny gratulace a odkašlám si, když mi zakručí v břiše hladem, abych to omluvil. "Tak uvidíme, necháme se překvapit." Pouze pronesu na palagánovo tajnůstkaření a budu čekat na příchod posledního spolustolovníka.
http://i.nahraj.to/f/1bbv.jpg
 
Aurelius
→ Tah 492

---------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Scorpioncz
Atmosféru, kterou vyvolalo Palagánovo pronesení o osudu Mirabelle Sarricové přerušil až příchod samotného arcimága, kterému dělal společnost muž v lehké legionářské zbroji. Měl blonďaté vlasy a poněkud nezvykle zarudlé oči.

„Moji kolegové, kolegyně...“ zvolal Benoch, když došel ke své židli v čele a chytl se zadního opěradla židle o něž se následně opřel, „Rád bych vám představil naši další posilu. Kvestora Remana Lexe, veterána z legie a také vojenského léčitele, který zaujme místo po kvestorovi Beliovi Arteriovi.“ představil krátce nového kolegu, který se jen a pouze pousmál a rukou mávl na uvítanou, „Proslov asi potřeba nebude. Nechtěl jsem ho ani po dalších nastupujících posilách.“ konstatoval Benoch a nabídl Lexovi místo u stolu, který jej ihned přijal. Usedl vedle Spellorové, která se nezatvářila zrovna nadšeně. I přesto, že jste byli posíleni o jednoho nového profesora, byla některá místa u stolu volná.

„Kolegové... Než začneme naši ‚oslavu‘ k přivítání nových kolegů a kolegyně.“ pokračoval po krátké pauze Benoch, „Musím vás společně se svým zástupcem seznámit s jednou pochmurnou skutečností, která se týká Mirabelle Sarricové.“ odmlčel se, „Naše kolegyně byla na žádost Anvilské hraběnky Rullové poslána na pomoc jejímu manželovi. Měla se ho pokusit svými znalostmi vyléčit z neznámé nemoci, která ho sužovala podobně jako kdysi jeho otce. Bohužel, ale došlo k nečekané události. Anvil údajně padl do rukou vzbouřeného občana, argoniana zvaného Caesar. Tamní vládnoucí rodina byla vyhnána a osud Mirabelle je poněkud nejasný.“
„Nejasný?“ ozvala se Serana.
„Ano. Bohužel... Nevíme jestli je naživu.“ pokrčil rameny Benoch, „Informace, které se ke mně dostaly nehovoří úplně jasně. Nejspíš...“ promnul si bradu, „Musíme věřit, že žije. Musíme věřit v to, že přeci někdo jako je Caesar nezabije bezdůvodně zcela neutrální čarodějku a musíme doufat, že ji buď propustí anebo požádá o výkupné. Do té doby, ale nezbývá než čekat a nechat jednat legii.“
„Nechat jednat legii?“ využila pauzy Spellorová, „S vaším dovolením arcimágu. Silně pochybuji, že se legie bude zajímat o osud nějaké naší kolegyně.“
„Souhlasím se Spellorovou.“ přitakal Palagán nečekaně, čímž překvapil nejen Selenu, ale také samotnou Spellorovou, která na něj pohlédla s překvapeným výrazem. „Musíme jednat.“ pokračoval, „Někdo z nás by měl vyrazit v brzké době do Anvilu a pokusit se vyjednat její propuštění nebo v případě nejhoršího alespoň vydání jejího těla.“
„Myslel jsem, že chcete jako Univerzita působit neutrálně.“ ujal se slova nově přijatý profesor Lex, „Když se budete vměšovat do věcí Císařství nikdy neutrality nedosáhnete.“
„Mlčte kvestore.“ mávl rukou Palagán, „Váš názor nás nezajímá. Je nám zcela jasné, že budete kopat především za zájmy Císařství a Univerzita vám budu zcela ukradená.“
„Nám? Nemluvte za ostatní Palagáne. Ostatní mají určitě svoji hlavu a vědí, že mám pravdu o vměšování se do záležitostí Císařství.“ nenechal se odbýt kvestor Lex, „Byl jste to navíc vy kdo ohlásil nezávislost tak byste jí měl mít ještě v živé paměti.“
„Náhodou já souhlasím se zástupcem Palagánem.“ podpořila Palagánova slova Serana.
„Taktéž s ním souhlasím.“ podívala se Selena na Palagána, který jen přikývl.
„No jak myslíte, ale podle mého názoru děláte chybu. Nechte legii pracovat a nevměšujte se do věcí Císařství.“ zopakoval opět Lex. Spellorová jen hlasitě povzdechla a protočila oči, nakonec zamžourala na volnou židli u stolu s chutí si odsednout.
„Je něco málo pravdy na tom co říkáte Lexi...“ promluvil Talar, „Možná bychom skutečně měli omezit vměšování se do záležitostí Císařství, ale jsou situace u kterých to prostě nejde. Takže i já souhlasím s Palagánem.“
„Rozhodnutí je, ale na arcimágovi.“ řekla nakonec otráveně Spellrová. Xarie si porovnala rukáv u svého roucha a mlčky dále sledovala celou situaci.

---------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Sarako
Raen se zábleskem modrého světla zmizela. Delmus ještě jednou zopakoval svá poslední slova na adresu Císařské mágyně a poté se opět věnoval jen a pouze tobě a své dceři, kterou se rozhodl obejmout.

„Samozřejmě, že se najde. Nějaké koně tam jsou.“ odpověděl ti pohotově Delmus, „Plášť už přinesli.“ mávl rukou na služebnou, která na chvilku odběhla a přinesla pečlivě složený plášť. Opatrně ti jej podávala. „Mělo by na něm být všechno přesně jak sis přál. Snad bude dobře sloužit.“ usmál se ještě jednou místodržící. „Ještě nějak ti můžu posloužit? Peníze nemám, ale nějaké vybavení v kasárnách by se snad ještě našlo.“

„Dceru raději nech tady... myšlenka očištění jména zní pěkně, ale myslím, že mnohem lépe se očistí, když nebude před soudem prchat jinam. Lidé by za jejím odchodem nic jako očištění jména vidět nemuseli.“

---------------------------------------------------------------------------------------------------------------

SuperHunter
„Vím. Byla jste přiotrávena nějakým... nevím čím, nějakým sajrajtem.“ přikývl Ma’Riar, „Léčitelky se o vás poměrně dobře postaraly, dobré lektvary vás zbavily možné otravy a teď jste v pořádku za což jsem rád.“ pokračoval, „Myslím, že velitel má své metody. A teď pod nátlakem lady nejspíš přitvrdí. Bude muset.“ podrbal se za krkem, „Lady je pěkně podrážděná, utrpěla porážku a vypadá to s naším snažením tady v Hammerfellu dost bledě.“ zatvářil se znepokojeně, „Takže to s námi nevypadá dobře. Nebudu vám lhát.“ nastala dlouhá pauza. Ampulka má v sobě tobě neznámou tekutinu. Nevíš, jaké vlastnosti by mohla mít.

„Přeložení? Záleží na vás.“ promluvil opět, „Lord Grayiare si vaši přítomnost nijak násilně nevyžádal. Můžete se svobodně rozhodnout, ale na vašem místě bych se nechala převelet.“ ztišil hlas, „Protože tady v Hammerfellu je náš vliv podle mého názoru stracen, lord Gerrick doteď nedorazil. Lady utrpěla porážku a mnoho dalších věcí hovoří v náš prospěch. Podle mě je naše snažení tady ztracené.... Takže pokud chcete, aby vaše kariéra někam spěla... být vámi přijmu lordovu nabídku a vyrazím za ním.“

---------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Neodpovězené tahy
 
Sarako
,,Ještě jednou děkuji za všechno, příteli. Tvé nabídky výbavení z kasáren určitě využiji." naposledy poděkuji Delmusovi, zhluboka se nadechnu a pronesu na rozloučenou k němu i jeho dceři: ,,Ať Mefala pomůže navrátit Chorrolu bohatství. Ať nad Vámi Azura bdí, dokud se nevrátím." a poté se vydám podívat po nějakém vybavení do kasáren.
 
scorpioncz
"Tady nejde ani tak o neutralitu ... Pokud naživu ještě je, tak o její život neusiluje. To potom ústí v další věci. Buďto nám dá informace o výkupném a nebo o ní nic neví a nepřijde mu jako důležitá. Pak by nebylo moc dobré na ni upozorňovat. Ale pokud o ní ví a nepošle informaci o výkupném ... tak to znamená, že si ji drží jako trumf. A bude-li se cítit v úzkých, tak bych si klidně vsadil na to, že se pokusí do konfliktu přidat nás v nějakém mně neznámém aktu ... výměnou za její život samozřejmě. Možná nějaký silný artefakt, který změní průběh bitvy? Teleportační zařízení, aby mohl uniknout? Každopádně dělání ničeho je pro ni v podstatě rozsudek smrti, protože pokud se o to legie nějak přímo nepostará, tak bude jedna z posledních rukojmích, které bude argoniánec mít." Jen tak jsem řekl, dívaje se do prázdného talíře před sebou, s mírných kručením v břiše a slabou ozvěnou hněvu způsobeného prokletím.
http://i.nahraj.to/f/1bbv.jpg
 
Aurelius
→ Tah 493

---------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Scorpioncz
Přítomní vyslechli tvoji připomínku, někteří kývali hlavou, jiní naopak kroutili hlavou obzvláště Lex, který měl zpočátku tvého rozhovoru poněkud radostný výraz, ale ke konci jej vyměnil za zamračený.
„Myslím, že tentokrát se opravdu vmísíme do záležitostí legie. Sarricová byla do Anvilu poslána na náš rozkaz a my za ní máme určitou zodpovědnost. Musíme něco podnknout. Kdo se toho ujme?“ rozhlédl se po jídelně Benoch a prolomil tak své mlčení.
„Ujmu se toho já.“ přihlásil se Palagán, „Ale vezmu sebou ještě Finna ať mám po boku nějakého zručného šermíře.“
„Dobrá.“ přikývl Benoch.
„Vyrazím hned zítra. Nejlépe brzo ráno ať stihnu dorazit zavčasu.“ dodal následně Palagán a dopřál si pár oříšků ze své misky. „Ale teď už bychom snad mohli začít jíst. Škorpiasovi kručí v břiše.“ pronesl směrem k tobě. Selena přikývla, vyskočila ze židle a vyrazila k novicovi u pultu. Poprosila jej, aby začal nosit večeři. Novic poslušně přikývl a než se stihla profesorka vrátit na své místo ze dveří od kuchyně už vyšla trojice vypomáhajících noviců s tácky na nichž byla nejenom připravená večeře, ale taktéž džbány s alkoholem, jeden džbán byl plný vína, druhý piva a poslední čajem, který pěkně voněl.

Pomocníci vás velmi rychle obsloužili, položili před vás porce večeře, které byly opravdu velké (s porcemi pro novice se příliš srovnávat nedají), prázdný pohárek, aby si každý mohl vybrat nápoj podle své chuti. Jakmile měli vše rozdané odebrali se k odchodu.

„Dáme přípitek... Takže si nalijte co uznáte za vhodné.“ vybídl vás Benoch a sám si nalil do pohárku víno, Xaria jej požádala o nalití a stejně tak Spellorová. Lex ihned sáhl po džbánu si pivem a nalil jej do pohárku, ačkoliv hned poznamenal, že korbel by byl mnohem vhodnější. Selena se Seranou sáhly po džbánu s čajem. Talar, který dlouhou chvíli váhal mezi vínem a pivem nakonec zvolil pivo, džbánek s pivem následně podal i Palagánovi.
(zvol si podle sebe co chceš během přípitku pít)

„Takže vážení!“ vstal Benoch a ostatní jej se svým pohárkem následovali, „Na naše mladé i starší nové kolegy. Ať se jim tu s námi líbí a ať společně zlepšíme kvalitu Univerzity a snad se v budoucnu budeme i více angažovat v různých výpravách a expedicích.“ pokračoval a poté pozvedl číši.
(během celé večeře můžeš volně navázat konverzaci s kterýmkoliv z profesorů nebo profesorek)

---------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Sarako
„Měj se.“ usmál se Delmus a během tvého odchodu se vrátil na své místnosti u stolu, dcera ho následovala. Opustil jsi sídlo a vyrazil do kasáren, které se nacházeli u dvora Chorrolského hradu. Cestou jsi minulo poslední občany čekající na audienci. Nezdržoval jsi se a vešel do kasáren.

Uvnitř nebylo zrovna nejuklizeněji, figuríny se zbrojemi byly popadané na zemi a místy byly patrné známky včerejšího boje, které se ještě nepovedlo uklidit. Uvnitř kasáren jsi nalezl jen jediného muže, který na sobě měl zbroj městské stráže. Seděl za stolem, rukou měl podloženou hlavu a spal. Podle množství pohozených lahví nebyl zrovna dvakrát nejstřízlivější. Cosi zamumlal ze spánku a následně se hlavou udeřil o stůl, neboť se mu spadla ruka k zemi. Úder jej probudil. Zmateně se začal rozhlížet a mžourat okem.

„Jistě... Všechno si vezměte legionáři... Všechno. Je mi to fuk.“ mávl rukou a opět si podložil hlavu rukou, „Hlavně už mě... mě nechte být. Stejně už tu nic není...“ zamumlal ještě, než ho opět zmohl spánek.

Stojany se zbraněmi byly sice místy poloprázdné, ale nějaké zbraně zde ještě byly. Našel bys v nich trojici krátkých mečů, jeden delší meč, který využívala nejspíš Chorrolská jízda. Také zde bylo hned několik cepů, které nejspíš nepatřily mezi nejoblíbenější zbraně, protože jich zde bylo nejvíce. Zatímco ve stojanu se štíty se nacházel jen jeden štít, luk zde nebyl žádný a toulce s šípy taktéž ne. Zbroj funkční zbroj Chorrolské stráže bys nalezl mezi pohozenými figuríny, nevypadaly poškozeně.

---------------------------------------------------------------------------------------------------------------

SuperHunter
„Vím. Byla jste přiotrávena nějakým... nevím čím, nějakým sajrajtem.“ přikývl Ma’Riar, „Léčitelky se o vás poměrně dobře postaraly, dobré lektvary vás zbavily možné otravy a teď jste v pořádku za což jsem rád.“ pokračoval, „Myslím, že velitel má své metody. A teď pod nátlakem lady nejspíš přitvrdí. Bude muset.“ podrbal se za krkem, „Lady je pěkně podrážděná, utrpěla porážku a vypadá to s naším snažením tady v Hammerfellu dost bledě.“ zatvářil se znepokojeně, „Takže to s námi nevypadá dobře. Nebudu vám lhát.“ nastala dlouhá pauza. Ampulka má v sobě tobě neznámou tekutinu. Nevíš, jaké vlastnosti by mohla mít.

„Přeložení? Záleží na vás.“ promluvil opět, „Lord Grayiare si vaši přítomnost nijak násilně nevyžádal. Můžete se svobodně rozhodnout, ale na vašem místě bych se nechala převelet.“ ztišil hlas, „Protože tady v Hammerfellu je náš vliv podle mého názoru stracen, lord Gerrick doteď nedorazil. Lady utrpěla porážku a mnoho dalších věcí hovoří v náš prospěch. Podle mě je naše snažení tady ztracené.... Takže pokud chcete, aby vaše kariéra někam spěla... být vámi přijmu lordovu nabídku a vyrazím za ním.“

---------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Neodpovězené tahy
 
scorpioncz
Chvilku jsem se rozhodoval mezi čajem a vínem, ale nakonec zvítězilo víno. Přece si nebudu připíjet čajem ... ten si dám až později. "Na univerzitu." Pronesu při přípitku a vypiju víno.

Po přípitku se dám hned do jídla, abych zahnal svůj neutěšitelný hlad. Pokud nikdo mezitím nepřijde a nebude se mně na nic ptát, tak po nějakém tom najezení půjdu za arcimágem. Pokud nebude vypadat, že je nějak extrémně zaneprázdněn, přijdu s otázkou. "Mluvil jste o výpravách a expedicích při svém proslovu. Upřímně už plánuji, že se někam co nejdříve snad i vydám, nejlépe v rámci nějakého předmětu ... Jak to tu vlastně funguje? Každý si expedici platí sám, nebo se dá zažádat i o něco málo z univerzitní pokladnice? Přece jen, když by v případě zájmu ze strany studentů byla povolena jejich účast. Také by byli vítaní i ostatní profesoři ... jak by to bylo?"

http://i.nahraj.to/f/1bbv.jpg
 
Sarako
Zklamaně se podívám po nějakých kožených okovaných (případně jen kožených) botách a rukavicích (když nenajdu, nevadí), potom si připnu plášť, posbírám všechny tři krátké meče a vyrazím ke stájím.
 
Aurelius
→ Tah 494

---------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Scorpioncz
„Remane...“ promluvil arcimág zatímco jsi jedl k imperiálovi v lehké zbroji, „Udělím vám nějaký kabinet brzy, ale dnešní noc ještě strávíte na ubytovně v některém z volných pokojů. Potřebuji se ujistit, že kabinet, který vám předáme je v pořádku. Řemeslníci, kteří opravují rozbitá křídla Univerzity by měli v dnešních dnech finišovat a přesunout se k dalším renovacím.“ pokračoval.
„Postačí mi jakákoliv místnost kde můžu složit hlavu. Jsem legionář... Nejsem zvyklí žít v luxusu.“ odpověděl mu Lex, kterému zjevně chutnalo, neboť v něm jeho porce mizela nezvykle rychle. „Ani zavazadel moc nemám.“ dodal následně a zapil sousto pivem.
„Dobrá.“ přikývl Benoch a podíval taktéž pokračoval ve večeření.

„Benochu?“ podívala se na arcimága tentokrát Xaria, „Kam vlastně zmizel Globullus s Merlem? Vím, že měli nějakou expedici nebo alespoň něco takového se ke mně dostalo. Kdy se vrátí?“
Valindor se na ní podíval, dojedl sousto, aby mohl mluvit s prázdnými sousty a chvilku zapřemýšlel, jak dunmerce odpoví, neušlo ti, že si přitom vyměnil pohled s Palagánem. „Xarie...“ oslovil jí, „Globullus s Merlem jsou na soukromé expedici, kterou vede Globullus. Nevím přesně oč šlo, ale tuším, že měli namířeno do Skyrimu. Popravdě Globullus je zástupcem a výhodou zástupců je tak trošku pravomoc schválit si výpravu na libovolně dlouhou dobu. Takže až se vrátí tak se vrátí.“ pokrčil rameny, „Globullus je dost schopný na to, aby se postaral o sebe i Merleho.“ Xaria na něj nevěřícně pohlédla, „Samozřejmě nějaké bližší informace mám ohledně jejich cíle, ale Globullus si přál, aby až do jeho návratu zůstaly utajeny.“ dodal následně, aby zahnal dunmerčin nevěřícně pohled. Vypadalo to, že se přeci jen s arcimágovou odpovědí spokojila a postila se opět do jídla.

„Bojovala jste v Hammerfellu?“ zeptal se Lex Spellorové.
„Ne. Nebojovala.“ odpověděla mu pohotově a trochu se napila ze svého pohárku. „Moje jednotka nebojovala v Hammerfellu.“ dodala a pokračovala v jídle.
„Aha... Slyšel jsem, že to byl docela masakr co tam vaše strana prováděla za zvěrstva. Tak jsem si říkal, jestli jste u toho náhodou nebyla a mohla mi říci, jestli je to pravda.“
„Zvěrstva... Jak říkáte se provádějí na obou stranách. Takže to není jen výsadou Aldmerského spolku.“ odpověděla s pokrčením ramen.
„A kolik legionářů jste zabila? Teda jestli to není úplně tajné... Přeci jen je to takový seznamovací večer, alespoň tak mi to bylo interpretováno.“ zatvářil se Lex.
„Nechcete změnit téma?“ ozvala se Selena dřív než stačila Spellorová odpovědět.
„Ano. Asi radši změňme téma.“ přikývl souhlasně Benoch, „Tohle si můžete řešit v soukromí.“ dodal a dále pokračoval v jídle. Palagán se jen škodolibě pousmál. Nastalo dlouhé ticho, které dalo prostor k tvému dotazu.

„Expedice? Většinou funguje tak, že se rozlišuje, jestli jde o soukromou expedici anebo Univerzitní. Rozdíl je v tom, že ze soukromé profituje převážně vedoucí nebo další zúčastnění, ale ve druhém případě profituje zejména Univerzita.“ začal vysvětlovat Benoch, „Pokud jde o Univerzitní expedici tak ji celou zaštiťuje Univerzita a tím pádem nemusíte nic platit z vlastní kapsy, ale jakmile jde o soukromou už je na vás, abyste značnou částku investoval vy sám. Univerzita vám sice může nějaké finance poskytnout, ale nejsou to nějak extra velké příspěvky.“ na chvilku se odmlčel, „Takhle to alespoň fungovalo, když jsem byl před lety řadový profesor. Nevím, jak se to postupem času měnilo, ale já preferuji tenhle systém a budeme se ho držet.“ chvilku přemýšlel, „A samozřejmě je vám během výpravy vyplácena polovina vašeho běžného platu.“

---------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Sarako (provedena oprava tahu)
Pokovené boty se ti nalézt nepovedlo, ale našel jsi kožené, sbalil jsi je, připnul plášť a vybavil se zbraněmi. Vybavený ses pak odebral bez jakéhokoliv slova ke stájím. Cestou jsi minul několik legionářů, řemeslníky, občany a taktéž dvojici kněžek z chrámu, nesli nůše s natrhanými bylinkami nejspíše na léčivé lektvary a masti. Když jsi došel až ke stájím spatřil jsi hned několik koní, některé nejspíš patřili legionářům a jiné dost možná již zesnulým boháčům z města.

Muži v barvách legionáře, ačkoliv neměl horní část zbroje nýbrž jen jakousi potrhanou košili jsi sdělil své požadavky. Ihned ti nabídl jednoho z volných koní.
„Tenhle je volný... Ještě jsou volný další dva, ale tenhle z nich vypadá nejschopněji a nejzdravěji.“ vysvětloval proč ti nabídl zrovna bělouše místo hnědáka, „A bude vám lépe sedět k plášti.“ dodal následně, „Ale jestli chcete toho hnědáka tak klidně...“ pokrčil rameny následně, „Jen si myslím, že už je dost starý a dlouhé cesty nesvede, ale volba je na vás.“

---------------------------------------------------------------------------------------------------------------

SuperHunter
„Vím. Byla jste přiotrávena nějakým... nevím čím, nějakým sajrajtem.“ přikývl Ma’Riar, „Léčitelky se o vás poměrně dobře postaraly, dobré lektvary vás zbavily možné otravy a teď jste v pořádku za což jsem rád.“ pokračoval, „Myslím, že velitel má své metody. A teď pod nátlakem lady nejspíš přitvrdí. Bude muset.“ podrbal se za krkem, „Lady je pěkně podrážděná, utrpěla porážku a vypadá to s naším snažením tady v Hammerfellu dost bledě.“ zatvářil se znepokojeně, „Takže to s námi nevypadá dobře. Nebudu vám lhát.“ nastala dlouhá pauza. Ampulka má v sobě tobě neznámou tekutinu. Nevíš, jaké vlastnosti by mohla mít.

„Přeložení? Záleží na vás.“ promluvil opět, „Lord Grayiare si vaši přítomnost nijak násilně nevyžádal. Můžete se svobodně rozhodnout, ale na vašem místě bych se nechala převelet.“ ztišil hlas, „Protože tady v Hammerfellu je náš vliv podle mého názoru stracen, lord Gerrick doteď nedorazil. Lady utrpěla porážku a mnoho dalších věcí hovoří v náš prospěch. Podle mě je naše snažení tady ztracené.... Takže pokud chcete, aby vaše kariéra někam spěla... být vámi přijmu lordovu nabídku a vyrazím za ním.“

---------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Neodpovězené tahy

Upravil/a Aurelius dne 24.02.2019 17:48
 
scorpioncz
"Dobře, to jsem chtěl vědět. Asi si na to našetřím sám, možná jen budu prosit o zaplacení cesty nebo tak něco ... díky." Poděkuju a půjdu si sednout. Ještě si drobet něco dám, napiju vína (čaj nakonec do ruky nevezmu) a možná zapředu nějakou nezávaznou konverzaci o klasických tématech a životě. Pokud se na mne přímo nikdo neobrátí, strávím tak zbytek večírku. Nenucenou konverzací, při které se budu chovat přátelsky ke všem přítomným, ať už na sebe budou štěkat jakkoliv.
http://i.nahraj.to/f/1bbv.jpg
 
Sarako

Odložím si nesené věci na zem a se slovy: ,,Na koni jsem ještě nikdy nejel, ale na hřbetu guara ano. Říká se, že koně jsou rychlejší, ale s guarem se zas lépe manévruje ve skalnatém terénu." sundám si rukavici, pomalu pohladím bělouše po straně krku a pronesu: ,,Toho si vezmu. Nevíte, kde bych našel legáta Amragora?" sundanou rukavici si poté nasadím zpět na ruku.

Upravil/a Sarako dne 24.02.2019 18:20
 
Aurelius
→ Tah 495

---------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Scorpioncz
„Dobře.“ přikývl Benoch. Upil jsi opět trochu ze svého pohárku, ostatní taktéž postupně pili, někteří si nalévali další várku. Jiní se zdrželi u jedné. Konverzace se již vedla v trochu tišším duchu. Palagán mlčel, nijak výrazně se nezapojil do rozmluvy s nikým. Selena řešila se Seranou jednu z otázek u písemné zkoušky. Obě, ale mluvily dost potichu a přehlušila je jiná konverzace vedená na druhé straně stolu. Spellorová mlčky pozorovala svůj pohár, přemýšlela nad něčím. Z myšlenek ji vyvedl až příchod jednoho ze studentů, který přišel do jídelny.

„Dobrý večer...“ pozdravil přítomné a začal hledat mezi vámi, „Omlouvám se za vyrušení, ale potřeboval bych mluvit s profesorkou Spellorovou.“ pokračoval dunmer, když se jeho rejdící oči zastavily na mladé altmerské profesorce.
„Samozřejmě.“ kývla hlavou, „Vydržte. Hned se vám budu věnovat.“ dodala za vstala od stolu, rukou ještě sáhla po pohárku a dopřála si několik posledních loků. „Omlouvám se kolegové a kolegyně, ale chvilku se budete muset obejít bez mé přítomnosti.“ řekla a vyrazila za dunmerem, kterého poté následovala pryč z komnaty. Lex jí během ochodu věnoval krátce svůj pohled. Poté si, ale opět hleděl svého.

„Také se budu muset na chvilku vzdálit.“ začal Benoch, který zjevně hodlal využít odchodu Spellorové. Palagán se na něj podíval. „Mám ještě nějaké neodkladné povinnosti a rád bych je dořešil s čistou hlavou.“ dodal bosmer s úsměvem, „Ale klidně dál hodujte.“ vstal od stolu a s rozloučením se odporoučel pryč.

„Kampak asi jde?“ ozval se zvědavý hlas Seleny, která však nejspíš velmi dobře věděla kam má její bratr namířeno. Ostatní to nechali bez odezvy. „Co vy Lexi?“ podívala se na něj Selena, „Odkud vlastně pocházíte? Příliš toho o vás nevíme... Ostatní nové členy, Seranu nebo Škorpiase známe velmi dobře.“ poukázala na vás a očekávala odpověď od nového kolegy. Ten chvilku mlčel. Dopil pivo a rozlil si další.
„Co bych vám o sobě řekl.“ pokrčil rameny, „Sloužím v legii na tom se nemění nic ani teď. Nemyslím si, že by někoho extra zajímalo, co jsem dělal celou dobu v legii, protože se nejedná o nic zajímavého – boj ve válce s Aldmerským spolkem, léčení raněných, protože jsem ranhojičem a vedl jsem do boje povětšinou právě ranhojiče v barvách Císařství. Účastnil jsem se několika významných bitev proti Aldmerskému spolku, byl přítomen u boje o Červený kruh a také se nedávno pod vedením legáta Amragora zúčastnil obléhání Chorrolu, které bylo úspěšné.“ mávl rukou, „Dalo by se říct, že jsem svůj život zasvětil Císařství a službě. Nemám toho mnoho a zjevně toho nikdy hodně mít nebudu.“
„To znám.“ přikývl Talar, „Také jsem službě Bdícím obětoval hodně... Ale stačilo pár rozhodnutí, které se nenašli pochopení u jiných a následně vážné zranění v boji a s mým působením byl konec. Myslel jsem, že se vrátím zpět... Ale nakonec jsem pochopil, že tady za těmito zdmi mi bude mnohem lépe. Klidnější život a člověk už skoro může začít pomýšlet nad rodinou.“
„No... Nemyslím si, že tyhle zdi budou mým domovem na dlouho.“ rozhlédl se Lex, „Předpokládám, že mě tu nechají pár měsíců a pak zase půjdu do terénu. Nejsem přednášející typ a ani jím být nechci. A rodina? Ta mě neláká.“ vysvětlil a znovu se napil z pohárku.
„No vidíte... To ani já jsem takhle dřív neuvažoval a změnil jsem názor. Třeba vás to potká taky. Dokonce i naše Morrowindská posila.“ otočil se Talar ke Xarii, „Měla pouze částečný úvazek a byla externistkou a nyní?“ usmál se od ucha k uchu, „Se přidala mezi naše řady natrvalo.“
„Jenže já tu mám rodinu, které chci být pro hromadě let v ústraní nablízku.“ promluvila Xarie, „Ale je pravda, že někteří kolegové moji přítomnost těžce nesou.“ rýpla si do Palagána, kterému ihned věnovala pohled. Jejich pohledy se setkaly, Palagán se zatvářil a Xarie se pousmála, neboť věděla, že si o jejím rýpnutí pomyslel své, ale není v jeho moci jí z Univerzity dostat pryč.
„Myslím, že si tu můžete dál povídat beze mě. Půjdu se připravit na zítřejší výlet... Přeji vám dobrou noc.“ rozloučil se následně Palagán, který měl už dávno dopito a vyčkával pravděpodobně jen na moment, který by mu dal příležitost k odchodu. Dostal jej a využil ho. Když odešel poslední z členů vedení Univerzity bylo patrné, že se atmosféra lehce změnila.

„To je blbý.“ konstatovala po chvilce Selena, „Jestliže ani vy nemáte rodinu a děti tak jsme tu vcelku v mizerný situaci. Až zestárneme... Nebude po nás mít kdo převzít žezlo.“ podívala se na tebe a Seranu, „Jste naší nadějí. Jste mladí tak si z nás neberte příklad a vybudujte si rodinu... protože jinak toho můžete hořce litovat.“
„Ále...“ mávl rukou Talar, „Vždyť ty Seleno jsi taky ještě mladá, Spellorové taktéž a jestli je zasnoubená nebo už vdaná... Nebo jak to vlastně má?“ pokrčil rameny, „Určitě brzo přijdou děti. Teda pokud to v kultuře altmerů nechodí trošku jinak.“ usmál se.
„Zrovna tu bych moc nenabádal k rodičovství.“ ozval se Lex, „Ještě by nám tu mohli pobíhat malý Thalmoráci.“ své představě se zasmál a úsměv na tváři vyvolal i Talarovi.
„Jako jo... Jsem mladá ještě zatím.“ kývla hlavou během jejich smíchu Selena, „Ale myslím, že s mojí tváří jsem spíš odsouzená strávit zbytek života samotná. Vždyť se mě občas bojí i malé děti. Máte vidět jejich tváře, když procházím kolem nich anebo jim jdu něco odpřednášet do sirotčince.“ znělo z jejich úst smutným tónem.
„Vzhled není všechno Seleno.“ prohlásil Talar.
„S tím musím souhlasit. Vzhled není všechno.“ přikývl Lex, „Ale teď si musím odskočit. Kudy?“ optal se následně. Talar mu vysvětlil kde by nalezl potřebnou místnost, kvestor spokojně přikývl a odešel z komnaty.

„Škorpiasi?“ šeptla tiše Serana, „Až bys šel domů... Šla bych s tebou. Flavius mi říkal, abych přišla dneska k vám.“

---------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Sarako
„Aha...“ prohlásil legionář, který zjevně neměl tušení jak vlastně vypadá guar. „No snad vám bude sloužit stejně dobře.“ dodal, když sis odložil věci na zem a rukou pohladil bělouše po krku, „Vyrazil asi před... no asi před půlhodinou na cestu. Ale měl byste ho dohnat, protože se držel vzadu oddílu společně s vozy. Takže pojede pomalu a bude se držet sjízdných cest.“
- předchozí tah jsem opravil: boty sis tedy nenazul, máš je pouze u sebou

---------------------------------------------------------------------------------------------------------------

SuperHunter
„Vím. Byla jste přiotrávena nějakým... nevím čím, nějakým sajrajtem.“ přikývl Ma’Riar, „Léčitelky se o vás poměrně dobře postaraly, dobré lektvary vás zbavily možné otravy a teď jste v pořádku za což jsem rád.“ pokračoval, „Myslím, že velitel má své metody. A teď pod nátlakem lady nejspíš přitvrdí. Bude muset.“ podrbal se za krkem, „Lady je pěkně podrážděná, utrpěla porážku a vypadá to s naším snažením tady v Hammerfellu dost bledě.“ zatvářil se znepokojeně, „Takže to s námi nevypadá dobře. Nebudu vám lhát.“ nastala dlouhá pauza. Ampulka má v sobě tobě neznámou tekutinu. Nevíš, jaké vlastnosti by mohla mít.

„Přeložení? Záleží na vás.“ promluvil opět, „Lord Grayiare si vaši přítomnost nijak násilně nevyžádal. Můžete se svobodně rozhodnout, ale na vašem místě bych se nechala převelet.“ ztišil hlas, „Protože tady v Hammerfellu je náš vliv podle mého názoru stracen, lord Gerrick doteď nedorazil. Lady utrpěla porážku a mnoho dalších věcí hovoří v náš prospěch. Podle mě je naše snažení tady ztracené.... Takže pokud chcete, aby vaše kariéra někam spěla... být vámi přijmu lordovu nabídku a vyrazím za ním.“

---------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Neodpovězené tahy

Upravil/a Aurelius dne 24.02.2019 17:50
 
scorpioncz
Jen co ke mně Serana promluví, zvednu se od stolu. "No děkujeme za milé přijetí, ale už je čas abychom také vyrazili." Podívám se na Seranu a vybídnu jí ať se také zvedá, rád za to, že mi dává důvod už také zdrhnout. "Užijte si zbytek večírku a již brzy se setkáme v práci a plném pracovním nasazení. Dobrou noc!" Řeknu s úsměvem všem a se Seranou vyrazíme domů.
http://i.nahraj.to/f/1bbv.jpg
 
Sarako
,,Děkuji." poděkuji legionáři, osedlám bělouše, vezmu si věci, co jsem si odložil, vyhoupnu se do sedla a se slovy: ,,Kdyby se po mě někdo sháněl, tak vyřiďte, že Bílý guar vyrazil k Anvilu." pobídnu koně a vyrazím dohnat Amragora.
 
Aurelius
→ Tah 496

---------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Scorpioncz
„Ou… Vy už jdete?“ podívala se na tebe a Seranu překvapená Selena, kterou vaše rozhodnutí překvapilo a podle všeho i mrzelo, „Doufala jsem, že si ještě víc pohovoříme… Ale příležitost ještě bude.“ usmála se nakonec, „Dobrou noc.“ popřála vám společně s dalšími, rozloučili jste se a odešli z komnaty.
Serana tě následovala, vyšli jste vedle sebe do nočního města. Imperial City už se zdálo být bezpečnější, přesto ani dnes večer legionářů a bdících neubylo. Stále hlídkovali a bedlivě prověřovali jakékoliv podezřelé místo. Jednu z hlídek jste minuli přímo, vedoucí legionář si vás rychle prohlédl, ale oddíl kvůli vám nezastavil.
„Bylo to docela příjemné uvítání…“ usmála se Serana, „Sice už nějakou dobu do sboru patřím, ale tohle bylo příjemnější. Vědět, že už k nim skutečně patřím, že mám titul mistryně a můžu se dál rozvíjet na vyšší úrovni.“ pokračovala spokojeně. Šli jste dál ulicemi až do vaší čtvrti, před vilou postával legionář, se kterým jsi měl již čest se seznámit. Pustil vás, ačkoliv si Seranu poměrně dost dlouho prohlížel i poté co jsi hledal klíče, protože vila byla z nějakého důvodu zamčená. Když jsi konečně odemkl, pustil Seranu dovnitř a sám chtěl vejít, zaslechl jsi za zády tobě známý hlas.
„Nazdar, potřebuji mluvit s otcem.“ ozval se hlas Belia Arterius, kterému zrovna vstoupil do cesty legionář a odmítal ho pustit, „S mým otcem. Generálem Klargem Arteriem.“ dodal, když zjevně první věta legionáři nestačila k vpuštění. Po druhém požádání byl už Belius úspěšný, legionář ho vpustil, a přitom se Belia na cosi zeptal, zjevně na něco směřovaného k vám, protože hlavu natáhl směrem k vám. Co mu Klargův syn odpověděl netušíš, protože jsi neměl šanci zaslechnout o čem se ti baví.
„Dobrý večer Škorpiasi.“ usmál se Belius, když konečně dohovořil s legionářem a došel až ke dveřím, které jsi nechal odemknuté, aby mohl vejít. „Doufám, že tu otec je… Protože mu chci říct něco velmi důležitého.“ dodal, „Ahoj Serano.“ usmál se od ucha k uchu, když spatřil svoji sestřenici. „No… Vzhledem k tomu, že jsi tu. Tak to vypadá, že otec vyměkl a mohl by být v dobrém rozmaru. Doufám.“ uchechtl se.
„To nevím.“ pokrčila rameny Serana, „Co mu chceš tak důležitého, že potřebuješ, aby byl v dobrém rozmaru?“
„Rád bych mu oznámil, že se hodlám zasnoubit s jednou půvabnou ženou.“ šibalsky se usmál a prohrábl si vlasy, „Teda… Doufám, že Škorpias nebude mít s tímhle problém.“ koukl na tebe, „Možná by bylo skvělé, kdybys u toho byl se mnou až to budu otci oznamovat, protože před tebou se snad tolik nenasere, když mu to nebude zamlouvat… Což asi nebude. Ale to je jeho boj.“ pokrčil rameny, „Já už jsem se rozhodl.“

---------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Sarako
Poděkoval jsi legionáři, sebral položené věci a vyhoupl se na bělouše. Legionář na tvá slova souhlasně kývl. Následně si pobídl koně a vyjel po cestě směrem k Anvilu, ve snaze dohnat legáta Amragora a jeho oddíl. Dlouho jsi nespatřoval na cestě živou duši, teprve až po nějaké době jízdy jsi spatřil prvního poutníka, kněze jedoucího na koni. Jel pomalu a kochal se krajinou. Pokračoval jsi dál, minul menší osadu, kterou cesta procházela.
Netrvalo dlouho a po vyjetí z osady následoval kopec a poté několik menších zatáček po kterých jsi konečně před sebou spatřil Amragorův oddíl. Vzadu pochodovala šestice legionářů střežící vozy, po boku každého vozu jela dvojice jezdců, napravo i nalevo. Před vozy jela další šestice legionářů v plné zbroji v jejichž čele jel nejspíš legát Amragor. Daleko před nimi pak jela skupina nejspíše lehce oděných legionářů, který měli za úkol prozkoumat a vyhodnotit sjízdnost i bezpečí cesty.

---------------------------------------------------------------------------------------------------------------

SuperHunter
„Vím. Byla jste přiotrávena nějakým... nevím čím, nějakým sajrajtem.“ přikývl Ma’Riar, „Léčitelky se o vás poměrně dobře postaraly, dobré lektvary vás zbavily možné otravy a teď jste v pořádku za což jsem rád.“ pokračoval, „Myslím, že velitel má své metody. A teď pod nátlakem lady nejspíš přitvrdí. Bude muset.“ podrbal se za krkem, „Lady je pěkně podrážděná, utrpěla porážku a vypadá to s naším snažením tady v Hammerfellu dost bledě.“ zatvářil se znepokojeně, „Takže to s námi nevypadá dobře. Nebudu vám lhát.“ nastala dlouhá pauza. Ampulka má v sobě tobě neznámou tekutinu. Nevíš, jaké vlastnosti by mohla mít.

„Přeložení? Záleží na vás.“ promluvil opět, „Lord Grayiare si vaši přítomnost nijak násilně nevyžádal. Můžete se svobodně rozhodnout, ale na vašem místě bych se nechala převelet.“ ztišil hlas, „Protože tady v Hammerfellu je náš vliv podle mého názoru stracen, lord Gerrick doteď nedorazil. Lady utrpěla porážku a mnoho dalších věcí hovoří v náš prospěch. Podle mě je naše snažení tady ztracené.... Takže pokud chcete, aby vaše kariéra někam spěla... být vámi přijmu lordovu nabídku a vyrazím za ním.“

---------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Neodpovězené tahy
 
Sarako
Dojedu za Amragorem a zařadím se vedle něj se slovy: ,,Omlouvám se za zdržení legáte, ale musel jsem se ujistit o stavu Delmusovi dcery, než byla propuštěna do domácího vězení." zhluboka se nadechnu a dodám: ,,I když bych byl radši, kdyby nás v následující bitvě doprovázela."
 
scorpioncz
"No, asi proč ne ... měl jsem v plánu co nejrychleji zalehnout ... trochu na mě leze víno, co jsem vypil a hlavně potřebuju být zítra v co nejlepší formě ... prostě musím. Chvilku ale snad ještě vydržím, pokud na tom trváš a nechceš slyšet trochu toho nočního křiku." Odpovím mu a pokud bude chtít, tak si to vyslechnu. Plán však zůstává stejný, a to se co nejrychleji dostat do postele, vyspat se a přivítat nový den. Před spaním samozřejmě dát pusu Lauraně.
http://i.nahraj.to/f/1bbv.jpg
 
Aurelius
→ Tah 497

---------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Scorpioncz
„Na vyslechnutí mého otce je možná lepší si občas trošku přihnout alkoholu.“ poznamenal Belius s úsměvem, „Tak pojďme ať tě nezdržuji a můžeš se jít věnovat Lauraně.“ dodal následně a vykročil k jídelně, kde trávil Klargus Arterius svůj čas ve vile nejčastěji. Serana se k vám nepřipojila, rozloučila se a odebrala za Flaviem.

Vešel jsi bok po boku za Beliem do jídelny, skutečně se zde nacházel Klargus, který si zamyšleně pročítal listinu, která nesla tobě neznámou pečeť. Belius však pečeť poznal.
„Dobrý večer, otče.“ promluvil ke svému otci, „Vidím, že píše matka… Přišel jsem ti oznámit něco důležitého, něco co tě bude jistě zajímat a zároveň tě požádat o požehnání v téhle zaležitosti.“ začal tajemně a přitom hleděl na svého otce, který odvrátil oči od listiny a mírně se pousmál.
„Poslouchám.“ odpověděl stroze a odložil listinu, založil si ruce.
„Otče… Chtěl bych se zasnoubit s jednou krásnou a pohlednou ženou, ženou mého srdce.“ začal Belius. Klargus působil překvapeně, ale ihned raději svoji překvapenou tvář schoval pod jeho obvyklí, neutrální až chladný výraz ve tváři. „Opravdu? Nečekal jsem, že budeš souhlasit.“ přiznal nakonec Klargus. Belius si jeho poznámky všiml.
„Ano.“ přikývl spokojeně Klargus, „Nečekal jsem, že se pohrneš do sňatku s Anitou Haynovou tak energicky a zamilovaně.“ dodal.
„Haynovou?“ zatvářil se Belius, „Tu ani neznám.“ mávl rukou, „Měl jsme namysli Světlanu, otče. Nějaká Haynová a sňatek, který za mými zády někdo domluvil mě fakt nezajímá.“ odpověděl Klargus syn, aniž by zaváhal.
„Anita? Nezajímá? Nevezmeš?!“ procedil mezi zuby Klargus v momentě kdy začala jeho tvář hrát téměř všemi odstíny červené a bylo velmi nepravděpodobné, že se opět v brzké době uklidní. „Tak teď mě dobře poslouchej Belie!“ bouchl pěstí do stolu až málem spadla váza s květinou, která celý stůl zdobila. Belius málem udělal krok vzad. „Dobře mě poslouchej Belie! Velmi dobře!“ zdůraznil Klargus, „Žádný sňatek se Světlanou nikdy nesvolím ani mu nepožehnám, protože je pro tebe neperspektivní a hlavně nesmyslný. Potřebuješ mladou, silnou a postavením dostatečně vhodnou ženu, kterou Anita je, protože brzy usedne na Chorrolský trůn jako hraběnka a ty… Belie, ty usedneš s ní po jejím boku jako její manžel! Rozumíš tomu?“
„NE! Nechci si jí vzít. Nechci žádný dohodnutý sňatek ani trůn.“ vzdoroval hlavou Belius.
„Tak tu si vezmeš!“ bouchl do stolu znovu Klargus a vyhoupl se na nohy, Belius pochopil, že je nejspíš zle a raději polkl další slova „Tak tu si teda vezmeš Belie! Jakože já se jmenuju já! Rozuměl jsi?!“ řval přes celou místnost, že nejspíš musel zbudit každého uvnitř vili. „Teď mě dobře poslouchej Belie, velmi dobře.“ uklidnil se nakrátko, „Anita Haynová je pro tebe perspektivní, návrh sňatku s ní velmi příhodný a vhodný k upevnění naší pozice tady v Cyrodiilu, pro tvé děti vybudování ideálního zázemí a ty… ty se aspoň naučíš trochu vládnout. Tady nebudeš mít co zkazit.“ mávl rukou Klargus jehož tvář pomalu začala bělat, „Protože jednou až mé srdce přestane tlouct zdědíš veškerý můj i matčin odkaz. Nebudeš pouze baronem z Northpointu, to připadne Elbertovi, ale ty Belie. Ty se staneš králem, protože tvá matka právě teď ve Vysokoskalí prolévá krev našich nepřátel, zrádců, který jí chtějí připravit o její právoplatný dědičný nárok na Shornhelmské králoství.“ odmlčel se krátce, „Takže ani nepomýšlej nad tím, že by ses pokusil oženit s nějakou obyčejnou ženskou z Ledohradu. Navíc je nejspíš už příliš stará na to, aby ti dala dědice.“ opět následovala odmlka, „Takže Belie…“ zdůraznil, „Ještě dnes večer společně předáme vzkaz, který posel zanese do Chorrolu a potvrdí tvůj souhlas se sňatkem s Anitou Haynovou. Rozuměl jsi?“
„Ale…“
„Tak to řeknu jinak. Dobře.“ přerušil ho Klargus téměř ihned, „Povím ti velmi stručně jak funguje tento svět.“ rozmáchl se rukama, „Bude to velmi poučné i pro tebe Škorpiasi. Takže mě oba teď velmi dobře poslouchejte…“ podíval se na tebe a udělal pauzu, aby si získal vaši pozornost. „Rod, který na první pozici vždy staví rodinu porazí a přemůže rod, který na první místo staví ambice, potřeby a rozmary svých synů a dcer. Dobrý člověk pak udělá cokoliv, aby vylepšil pozici svého rodu a své rodiny. Bez ohledu na své sobecké touhy a ambice.“ opět nastala pauza, abyste měli čas vstřebat jeho slova, když se mu zdálo, že oběhlo dostatek času opět promluvil „Sňatek nebudeme odkládat. Vezmeš si jí v průběhu týdne, nejlépe do třech dnů. Zbytečné odklady můžou celou záležitost jedině zkomplikovat.“ otočil se zamířil zpět ke svému místu v čele stolu. Neusedl však, pouze se k vám otočil a sevřel ruce za zády, „Je ti to jasné Belie? A opovaž se celou svatbu nějak sabotovat, protože jestli se o něco pokusíš a zesměšníš náš rod tak ti přísahám Belie, při bohu Stendarrovi, že tě stihne můj hněv a ani tvá matka tě přede mnou neochrání!“ zdůraznil a usedl za stůl, „Celé roky jsi proháněl jednu sukni za druhou… do jisté míry jsem to toleroval, uklidňoval šlechtice jejichž milované dcery jsi připravil o panenství, uklidňoval rozhněvané manželi a mnohé další.“
Belius mlčel, dlouze mlčel a váhal.
„Dobře otče…“ promluvil nakonec s lehce roztřeseným hlasem, „Vezmu si Anitu Haynovou přesně jak si přeješ. Udělám to pro rod a proto, abys byl spokojený.“
„Na mojí spokojenosti pramálo záleží. Tady jde o posílení naší rodiny, vylepšení její pozice a tenhle sňatek je velká příležitost. Sám po čase poznáš, že jsem vždy jednal tak, aby z toho profitovala především rodina. “ řekl již zcela klidným tónem hlasu, „Takže jsme domluveni. To jsem velmi rád, že jsme dospěli k správnému závěru.“ pronesl pochvalně, „Se Světlanou nebo jak se jmenuje to ukonči a jestli to nesvedeš? Tak si ji vezmi s sebou na Chorrol. Budeš tam nejspíš potřebovat nějakou dvorní čarodějku. Ta současná podle Rolstonové nezaujala zrovna nejlepší stranu. Světlana by k tobě mohla být alespoň loajální… za předpokladu, že jí nevytočí tvá svatba s jinou, ale určitě je ve svém věku dost chytrá na to, aby si domyslela, že by se nemohla stát ženou šlechtice a mého budoucího dědice. Vždyť by to byla představa jak z nějakého vyprávění.“ uchechtl se Klargus.
„Ano otče. Nějak to vyřeším…“ přikývl Belius nepříliš nadšeně, „Myslíš, že je to vše? Myslíš, že už bych mohl jít?“
„Ne.“ zakroutil hlavou, „Ještě se posaď. Chci s tebou o něčem mluvit… a ty Škorpiasi.“ podíval se na tebe, „Myslím, že tvé služby doprovodu už nebude můj syn potřebovat. Můžeš jít plnit své manželské povinnosti a pamatuj.“ podíval se na tebe přísně, „Zítra vás očekávám u snídaně.“

Po Klargových slovech jsi se rozloučil a odebral se pryč z místnosti. Už při chůzi po schodech jsi slyšel, že rozhovor už snad probíhá o trošku víc přátelském duchu. Zamířil jsi do své komnaty. Merril jako obvykle už tuhle dobu spala, nová postýlka se jí nejspíš velmi líbila. Laurana stála nad ní a sledovala ji až do tvého příchodu. Když jsi však vešel otočila se na tebe a spokojeně tě objala, políbili jste se, dlouze.
„Škorpiasi… co se tam dole zase děje? Je prosím tě všechno v pořádku? Nestalo se něco?“ vyzvídala tiše, „Slyšela jsem nějaké bouchnutí a pak Klarguse jak řve. Malou to naštěstí nevzbudilo. Spí jak dudek.“ usmála se spokojeně a koutkem oka se podívala na Merril.

---------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Sarako
Dojel jsi legáta a zařadil se k němu. Někteří legionáři tě poznali a zdravili tě během průjezdu kolem nich. Jiný si hleděli svého a dále následovali cestu. Všiml sis také Armina, který jako jediný z ozbrojených legionářů seděl na voze vedle vozky.
„Nevadí.“ kývl hlavou legát, oblečený do těžký zbroje a přilbou důstojníka. „Nejste legionář ani v mých službách. To, že nás následujete je čistě vaše svobodné rozhodnutí.“ pokračoval, „Chápu. Doufám, že je v pořádku. Před odjezdem jsem měl možnost mluvit s Císařskou mágyní, ale na výsledky jejího vyšetřování jsem si nepočkal.“ odmlčel se, „Nicméně schopnosti Delmusovi dcery potřebovat nebudeme. Myslím, že tentokrát na naší straně bude stát víc mágů. A pokud ne… Tak sebou máme Armina, který byl členem oddílu legáta Nigidia Amatia. Sice je teď legát po smrti a je proslulý zejména svým neuváženým útokem na magickou Univerzitu, ale legionáři pod jeho vedením byli obzvláště dobře vycvičení v boji proti čarodějům a mágům. Takže jeho znalosti se nám budou hodit.“ zakončil legát a rozhlédl se. „Ještě před odjezdem jsem se sešel s jedním poslem, kterého jsem navečer poslal do Imperial City pro nějaké bližší informace ohledně Caesara, abych o něm věděl něco aktuálnějšího. Z toho, co mi ráno posel sdělil usuzuji, že nás čeká mnohonásobně těžší střet než, kterému jsme čelili v Chorrolu. Caear má peníze, vliv a spojence. Budeme muset jednat obezřetně… Protože Anvil je klíčové obchodní místo. Caesar podle všeho zatím obchodní styky neutnul a nechává je proudit dál, ale pokud je utne… Nastanou nám nemalé problémy.“

Pokračovali jste dál. Pomalu jste vjeli na území spadající pod správu Skingradského hrabství.
„Skingrad…“ konstatoval jeden z pěších legionářů nahlas a odplivl si.
„Co tak naštvaně Lazare? Špatné vzpomínky?“ zeptal se ho jiný.
„Kdyby jen vzpomínky.“ utrousil Lazar ponuře, „Kdyby jen vzpomínky.“

„Musíme být obezřetní. Tady ve Skingradu nám nebezpečí nejspíš nehrozí. Skingradští jsou poměrně pečlivý v honech na zbojníky a bandity, ale za jejich hranicemi nás čeká Kvatch a tam to příliš bezpečné nebude.“ promluvil Amragor. „Sice jsem vyslal početnější oddíl několik hodin před námi, aby případné zbojníky odstrašili a zlikvidovali, ale nemůžeme si být jisti, že se jim to skutečně povedlo.“

---------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Fiky
Sedíš za jedním z podlouhlých stolů uvnitř menší vesnické krčmy, která se nachází na území, jenž bylo kdysi před Velkou válkou spravováno Bravilským hrabstvím. Avšak po vpádu Aldmerských vojsk a vypuknutí války se Bravilská krajina velmi změnila, hrabství padlo a Císařství po uzavření mírové dohody zvané konkordát, ustanovilo správou nad územím trojici nižších šlechticů, kteří si území rozdělili a postupně jej spravují, ačkoliv jak bývá zvykem nejsou vždy zajedno. Nyní je však menší vesnice sídlem jednoho ze šlechticů, který společně s dalšími dvěma spravuje bývalé území hrabství. Už při příchodu do vesnice sis všiml, že zdejší řemeslníci usilovně pracují na palisádovém opevnění, kterým se snaží celou ves obehnat. Značnou část už mají hotovou, ale nějaká práce jim přesto ještě zbývá. Hostinec proto zeje v těchto dopoledních hodinách skoro prázdnotou.

Hostinský ve špinavé zástěře znuděně otíral jeden korbel za druhým, netrpělivě se rozhlížel a každou chvilku vykukoval jestli mu náhodou nejdou nový zákazníky. Když se dlouho nikdo nešel, zahodil hadr a posadil se. Znuděně si podložil ruku a prsty bubnoval o dřevěnou desku pultu.
„To pivo je chutná nějak divně... Neměl bys objednat jiné?“ ozval se za jeho zády ženský hlas.
„Nee... Je dobré.“ vydal ze sebe muž monotónním hlasem. Žena obešla pult, byla taktéž v zástěře a vypadala mnohem mlaději než místy prošedivělý hostinský.
„Pil jsi ho vůbec? Vždyť to chutná jako břeka. Jak to můžeš vůbec nalejvat našim zákazníkům?“ kritizovala ho žena, „Vnímáš mě vůbec?“
„Jistě. Vnímám tě.“ přikývl po chvilce muž, který po celou dobu jejího monologu hleděl na jedno místo.
„No tak s tím něco dělej, ne? Jak vidíš náš hostinec zeje prázdnotou... Ani dobrodruhové se sem nechodí najíst.“ spráskla ruce, „A přitom je tady tolik práce. Tolik zakázek a problémů, které by mohl šikovný dobrodruh vyřešit.“
„U Osmičky Gerto dej mi pokoj.“ mávl rukou hostinský, „Je mi to fuk. Pivo se pít dá... Nikdo si nestěžoval, alespoň dokud ses neozvala ty.“
Blonďatá žena se nepěkně zatvářila, ale muž si jejího obličeje vůbec nevšímal. Zamyšleně dál hleděl dopředu.

Dveře se náhle otevřely a vešla trojice dobrodruhů, jeden z nich byl čaroděj. Poznal jsi to ihned podle starší dost obnošené róby a výrazného zlatavého amuletu kolem krku s obsidiánovým kamenem. Opíral se o magickou hůl a bez jakéhokoliv pozdravu zaplul k nejbližšímu stolu, taktéž druhý kumpán, vousatý a nepříliš vysoký nord se usadil ke stolu. Odhodil přitom velkou brašnu stranou a obouruční sekeru opřel o sloup. Poslední člen neusedl, ale vykročil k hostinskému a blonďaté ženě Gertě.

Gerta se ihned upravila, porovnala zástěru, prohrábla vlasy a nadhodila přátelský úsměv.
„Vítejte pocestný!“ zvolala s širokým úsměvem s kterým před necelou hodinou vítala i tebe a málem se i nově příchozímu uklonilo „Posaďte se u nás kamkoliv budete chtít! Pití a jídla máme dostatek a nocleh velmi levný a pohodlný.“ pokračovala ji naučenou větou a přívětivým gestem.
„Přišli jsme jen doplnit zásoby.“ promluvil slušně muž v šedivém jízdním obleku, „A nakrátko nechat vydechnout koně.“ pokračoval a loktem se opřel o pult. „Moji přátelé...“ poukázal na dvojici již sedících, „Si dají každý po jednom pivo a také poprosím o vodu pro koně a nějaké čerstvé seno. Bylo by to možné?“
„Samozřejmě!“ zvolala žena neztrácející úsměv, „Ivan vám ihned načepuje pivo a já obstarám zbytek.“ dala pokyn hostinskému, který se konečně probral ze zamyšlení a začal opět pracovat. „A vy? Co si dáte vy... pane?“
„Danus jméno mé.“ představil se muž, „A ne. Nedám si nic... Alespoň jeden z nás musí být střízliv.“ usmál se hnědovlasí muž v jízdním obleku a následně se mlčky odebral ke stolu.
„Vidíš? Máme zákazníky tak se prober.“ pobídla již pracujícího Ivana, který čepoval již druhé pivo. Odložil jej na tác a následně ho podal Gertě. Přitom cosi zamumlal, ale žena jej nevnímala. S úsměvem už směřovala k dobrodruhům, aby je obsloužila.

Na jednom ze dřevěných sloupů visí nástěnka na níž je upevněno hned několik listin, některé možná znamenají práci, jiné nějakou obchodní nabídku či vyhlášku zdejšího šlechtice. Na tvém stolu leží krom tvé brašny také korbel s pivem, které sis objednal při svém příchodu.

---------------------------------------------------------------------------------------------------------------

SuperHunter
„Vím. Byla jste přiotrávena nějakým... nevím čím, nějakým sajrajtem.“ přikývl Ma’Riar, „Léčitelky se o vás poměrně dobře postaraly, dobré lektvary vás zbavily možné otravy a teď jste v pořádku za což jsem rád.“ pokračoval, „Myslím, že velitel má své metody. A teď pod nátlakem lady nejspíš přitvrdí. Bude muset.“ podrbal se za krkem, „Lady je pěkně podrážděná, utrpěla porážku a vypadá to s naším snažením tady v Hammerfellu dost bledě.“ zatvářil se znepokojeně, „Takže to s námi nevypadá dobře. Nebudu vám lhát.“ nastala dlouhá pauza. Ampulka má v sobě tobě neznámou tekutinu. Nevíš, jaké vlastnosti by mohla mít.

„Přeložení? Záleží na vás.“ promluvil opět, „Lord Grayiare si vaši přítomnost nijak násilně nevyžádal. Můžete se svobodně rozhodnout, ale na vašem místě bych se nechala převelet.“ ztišil hlas, „Protože tady v Hammerfellu je náš vliv podle mého názoru stracen, lord Gerrick doteď nedorazil. Lady utrpěla porážku a mnoho dalších věcí hovoří v náš prospěch. Podle mě je naše snažení tady ztracené.... Takže pokud chcete, aby vaše kariéra někam spěla... být vámi přijmu lordovu nabídku a vyrazím za ním.“

---------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Neodpovězené tahy

Upravil/a Aurelius dne 27.02.2019 22:11
 
scorpioncz
"Nic se nestalo. Jen se Belius chtěl oženit se Světlanou ... no a otec mu to nedovolil. Jak moc se mu to nelíbilo, jsi slyšela. Nakonec si vezme někoho, koho ještě ani neviděl. Nu což ... hlavně že se nestalo nic horšího ..." Dám jí ještě pusu a pomalu dovedu k posteli ...
http://i.nahraj.to/f/1bbv.jpg
 
Přejít na fórum:
Podobná témata
Diskuze Fórum Odpovězeno Poslední příspěvek
Hrozba • Diskuze Zdejší kobky 313 23.12.2016 21:15
Hrozba • Pilíře Vědění Zdejší kobky 4 15.05.2016 23:33
Hunterovi povídačky, Svazek 1.: Hrozba Onyxu » Skyrim - Váš svět 30 20.10.2012 23:48
Archív Novinek
Datum Kategorie Název Přečteno
24-12-2018 Články Šťastné a veselé! (2018) Přečteno 625 krát
11-06-2018 Elder Scrolls The Elder Scrolls VI oznámeno! Přečteno 2915 krát
01-04-2018 Novinky S hrdin(k)ou po celém TAMRIELU! (Apríl) Přečteno 2102 krát
24-12-2017 Články Veselé a šťastné! (2017) Přečteno 1812 krát
06-07-2017 Rozpracovaná novinka (6.7.) Přečteno 0 krát
01-04-2017 Na cukřík s M'aiqem Lhářem Konec série "The Elder Scrolls"! Přečteno 7459 krát
11-02-2017 Elder Scrolls Příběhové rozšíření pro TESO a H... Přečteno 4034 krát
24-12-2016 Elder Scrolls Veselé Saturalie a oslavte Starý život! Přečteno 3454 krát
12-12-2016 Na cukřík s M'aiqem Lhářem 6 let se Skyrim.4fan Přečteno 3463 krát
18-11-2016 Elder Scrolls The Elder Scrolls: Online dočasně zdar... Přečteno 4155 krát
 Více...     
Archív Novinek
TOPlist