Fórum | Galerie | Archív novinek | Hlavní strana               LOGIN | REGISTRACE
Prastaré Archívy: Arena PA: Daggerfall PA: Morrowind Construction Set Čas zkracovaní Cechy Skyrimu Rasy ve Skyrimu Let´s learn some lore
Tento web používá k poskytování služeb a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.
Víte že..
Sdí­let

nahoru
Číst diskuzi
Právě je zde: 1 host(ů)
 Tisk diskuze
Hrozba III.
Sarako
,,Dobrá, ale zkus se zvednout a zabiju tě taky." pronesu chladným hlasem k regentce, potěžkám si jednu z vrhacích dýk a vrhnu jí proti nepřátelskému mágovi.
Neprojde-li dýka skrz, nebo zasáhnu-li pouze štít žoldáka bránícího nepřátelského mága, rázným krokem se vydám k bariéře. V myšlenkách se přitom spojím s Therou: ,,Připrav si nějaké útočné kouzlo. Arminův meč by měl bariéru narušit." a až budu mít bariéru na dosah, zabodnu do ní vší silou Arminův meč.
 
BadWolf
"No, tak dobře. Ještě něco?"
XVI...............................................................[Dcery Nebes]
The Sassy Master, Melon Lord!

http://i.imgur.com/SNisYpc.gif

That's all I got. It's pretty much my whole identity. BW, the meat and sarcasm guy.

http://i.imgur.com/UAsbdCU.jpg
 
Aurelius
→ Tah 444

---------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Scorpioncz
Zamířil jsi do vili svého rodu, odemkl dveře a vešel dovnitř. Ucítil jsi teplo, které vycházelo zevnitř domu a také zaslechl dvojici hlasů, jeden patřil Scipiovi, ten jsi poznal ihned. Druhý hlas však patřil pravděpodobně Klargovi. Hovořili spolu v jídelně.

„Situace je bídná.“ postěžoval si hlas, který jsi přisuzoval Klargovi, „Velmi bídná. Calus sjednal sňatek s císařem. Císař dopustil skutečnost, že si vezme nevěrnici, promiskuitní ženskou, která spí s kdekým, kdo má nějakou moc a zvěsti říkají, že leze do postele i se svým bratrem.“ zakončil rozhořčeným hlasem, „Zatím co Serana je mladá, půvabná, slušná a vhodná a pozici budoucí císařovny, lid by jí miloval.“ nadhodil.
„Císař má svoji vlastní hlavu. Zjevně usoudil, že stvrzení sňatku s rodem Calů bude výhodnější.“ nadnesl Scipio.
„Blbost. Pitomost! Scipio. Celé je to pitomost. Calovci mají jen nějaké nepřímé vazby s Valeriovcema a ty mají vazby na Acilliovce, ale k čemu je rod s mocí v Imperial City a nějaké jedno hrabství, když může mít spojenectví stvrzené sňatkem s budoucím velekrálem Vysokoskalí?“ oponoval Klargus, „Kaesa Mede byla někdo. Byla to skutečná císařovna, které se nějaká blonďatá coura od Calovců nebude moci rovnat. Serana by mohla, ale Calová ne. Možná se akorát dočkáme, že nám jednou budou vládnout její bastardi, které zplodí s nějakým milencem na jednu noc. Nedejte bohové se svým vlastním bratrem. Císař musí být zaslepený, když něco takového... Něco takového nechápe. Nebo já nevím.“ povzdech si Klargův hlas přicházející z vedlejší místnosti.
„Určitě k tomu má nějaký dobrý důvod, ale měl bys mírnit slovník. Jednou to bude tvá císařovna a budeš se přední klanět.“ upozornil ho Scipio.
„Klaním se jen ženám, které mají úroveň. Nikoliv courám, co mají šlechtickou krev a zazobaného otce, který jim nedokáže dát na prdel a srovnat je do latě. Má dcera by si nikdy nic takového nedovolila.“ zakončil Klargus.
„Tvůj syn, ale ano. Prohání jednu sukni za druhou, alespoň se to tak říká po Imperial City.“ zazněl Scipiův hlas, „Asi jsi mu dostatečně nenaplácal. Nebo jak to mám chápat? Ale dost toho. Když nevyšel sňatek Serany a Císaře. Sjednej sňatek mezi naším Flaviem a Seranou. Tak budeš mít konečně jistotu, protože stále pochybuješ o loajalitě našeho rodu k vašemu.“
„Dávej si pozor na jazyk Scipio.“ upozornil Klargus prudce, „Mého syna přede mnou urážet nebudeš.“ nastalo ticho, „Čemu by to pomohlo? Svolit jim vztah a následně svatbu? Copak jsme už jednou nebyli příbuzní? A jak to dopadlo? Váš rod vyvraždil náš. Tvůj otec, bratr a zen zmetek Lucius mi zabili příbuzné, zmasakrovali je. Měli jsme rodinné pouto, příbuzenské. Seraně koluje v žilách vaše krev, a přesto jí váš rod zabil rodiče, tvůj otec a bratr a ty teď žádáš, abych svolil, aby si mohla vzít syna vraha jejích rodičů? Skutečně? To je váš rod tak pokrytecký? Dokážete žíti s vědomím, že jste zmasakrovali své příbuzné? A ty? Scipio, který jsi je sice varoval, ale nějakým záhadným způsobem jsi přežil... No asi jsi je nehájil dostatečně.“
„Chyby svého otce a bratra spravit už nesvedu, ale společnými silami dokážeme změnit budoucnost. Zabývejme se jí. Dejme šanci novému vztahu a spojenectví.“ vybídl jej Scipio zvonu, který notnou chvíli hledal slova, „Jiného spojence než náš rod tu nenajdeš. Rullové zjevně nikdy neodpustí čin, který udělal Arterius. Calové, Acilliové a Valeriové drží při sobě a nikdo jiný dostatečně výrazný ti podporu nezajistí. Náš rod tu má své zázemí, spojence a jméno. Já se cítím vůči vašemu rodu zavázán, chci odčinit to co spáchali moji příbuzní, otec i bratr a hodlám stát na tvé straně, ale jsem starý... Jednou převezme rod někdo jiný a jaká je šance, že Flavius nebo Škorpias budou pociťovat stejnou zavázanost? Jaká? Velmi malá. Flavius ti nikdy neodpustí, že jsi mu nesvolil sňatek s milovanou. Našli k sobě cestu i přesto, že je jejich minulost krvavá a on je synem vraha jejího otce. Svol sňatek a on ti bude zavázán. Flavius není jako jeho otec, srdcem je to legionář a loajální člověk. Seranu miluje a určitě by nepozvedl meč proti svému příbuznému tak jako to učinil jeho otec. A Škorpias? Škorpias je mág a upřímně si nemyslím, že by se příliš zajímal o politiku. Dle mého chce najít svoji cestu spíše v magii, ale možná se pletu. Sice hájíš zájmy Univerzity v radě Starších, ale to nestačí k zajištění loajality tohohle rodu, pakliže by ho vedl on. A můj syn?“ odmlčel se, „Nepočítal jsem s variantou, že by se ujal vedení tohoto rodu. Věřím, že Flavius a Škorpias jsou ti kdo jednou nahraní mé místo. Takže se snaž získat je. Výhružkami toho ale nedosáhneš.“
„Nepoučuj mě.“ zarazil ho Klargus, „Vím jak se vyjednává...“ následovala dlouhá minuta ticha. „Promyslím to. Pakliže Císař zvolil za ženu Calovic dceru... Zjevně mi nezbude nic jiného než posvětit vztah Flavia a Serany. Nicméně.“ nejspíše zarazil Scipiovu reakci, „Rozhodnu se až ráno. Jestliže nás, ale váš rod zradí. Garantuji ti Scipio, že to bude vaše poslední zrada.“

---------------------------------------------------------------------------------------------------------------

BadWolf
„Asi vše.“ pokrčil rameny Horatio a podíval se na Ma’Riara, který přikývl. Miles si bolestivě sáhl na hrudník a následně s bolestí zakašlal. Nevypadal nejlépe.

---------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Sarako
Regenta mlčky přikývla a tiše děkovala, zůstala ležet. Popadl jsi dýku a vrhl ji proti bariéře – neprošla, explodovala a zmizela kdesi v koutě chodby, zdali zůstala v celku jsi postřehnout nestihl. S vytaseným mečem Armina jsi kráčel blíže k bariéře. Už při pozvolném přibližování jsi pociťoval, jak meč reaguje na přítomnou magickou bariéru.
„Jsem připravena.“ zaznělo ti v hlavě.
Došel jsi až k bariéře. Mág se pouze škodolibě v doprovodu žoldáků zasmál, ale když jsi se s ostřím meče přiblížil k bariéře rychle mu úšklebek zmizel z tváře. Meč začal pohlcovat energii a jakmile jeho ostří na rozdíl od dýky prošlo bariérou cítil jsi, jak jej naplňuje síla z bariéry. Zpočátku byla energie příjemná, ale čím více bariéra slábla a meč sílil tím začala být energie proudící do meče tvému tělu nepříjemná. Z bariéry toho již mnoho nezbývalo, ale Thera ke svému zásahu potřebovala ještě chvilku času, aby kouzlo skutečně prošlo.

---------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Fjeratlof
Než jsi se stihl rozhlédnout a vstřebat slova kvestorky zaslechl jsi zvuk boje na balkónku a následně spatřil dvojic vrahů, kteří bojovali proti nějakému z ochránců hraběnky. Vzdoroval marně, dvojice jej velmi rychle přemohla a jakmile spatřili tebe a Pelenu vyrazili proti vám. Mrtvého ochránce nechali za sebou. Připravil ses k obraně, ale maskovaný bojovník tě chvatem překonal a dostal se za tvá záda. Než jsi stihl, jakkoliv výrazně zareagovat, pocítil jsi, jak ti jeho dýka pronikla do těla, nebylo to smrtelné zranění, ale cosi uvnitř těla ti ihned začalo říkat, že byla čímsi očarována. Ihned jsi totiž pocítil slabost. Než jsi stihl zareagovat druhý odkopl Pelenu stranou a rychlým přesunem zaútočil proti tobě. Pokusil ses úder zablokovat, ale neuspěl jsi. Rychlým seknutím svých dvou ostří zasáhl tvé tělo. Dopadl jsi k zemi.

Nebyl jsi již schopen pohybu. Maskovaný tě opatrně začal obcházet a následně se zastavil na místě. Hleděl do tvé tváře zatím co druhý vyrazil k Peleně, která se zvedala ze země.
„Pozdravuj v říši mrtvých.“ zaznělo z úst maskovaného. Neušlo ti, že se jedná o dunmera. Pevně sevřel dvojic svých ostří u tvého krku a následným tahem oddělil hlavu od těla.
- Postava dle přání hráče definitivně vyřazena ze hry.

---------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Tondulín
Nikdo nic nenamítl. Od Orka jsi asi těžko mohl čekat nějaká něžná slova a Garmin stále meditoval, stařec se rovněž nevyjádřil. Začetl jsi se proto do dopisu:

Dopis



---------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Neodpovězené tahy
 
BadWolf
"No jo, však já bych málem zapomněl Milesi. Počkej, už jdu na to. Nějakou dobu jsem to nedělal, ale byla to koneckonců moje živnost." řeknu, vstanu a prozkoumám jeho zranění a pokusím se ho vyléčit se svojí magií Obnovy.
"Tak, to by mělo bejt lepší, jestli ne úplně v cajku. Tak, půjdeme za Amelií?"
Po cestě se ještě zeptám na nějaké tipy jak na té oslavě najít potenciální spojence.

XVI...............................................................[Dcery Nebes]
The Sassy Master, Melon Lord!

http://i.imgur.com/SNisYpc.gif

That's all I got. It's pretty much my whole identity. BW, the meat and sarcasm guy.

http://i.imgur.com/UAsbdCU.jpg
 
Sarako
Poodstoupím o krok stranou, přitom vytáhnu Arminův meč z bariéry a věnuji s ním zásah nejbližší lavičce, květináči, svícnu, či tapisérii ve snaze uvolnit z něj co nejvíc energie. Potom jej opět zabodnu do bariéry se slovy: ,,Tak co, složíte zbraně, nebo ne?"
 
scorpioncz
Rázně půjdu k jídelně, kde zaklepu na dveře, případně rám ode dveří a vejdu. "Dobrý večer Scipio a ... Klargus předpokládám? Náš ochránce nebo okupant ... nebo obojí že? Slyšel jsem hlasy, tak jsem zamířil sem. Po náročném dni jsem ještě trochu hladový ... nevyrušil jsem vás od něčeho?" Řeknu tázavě a pozvednu obočí.
http://i.nahraj.to/f/1bbv.jpg
 
Tondulin
"Zatraceně zase ti Arteriové s nima jsou jen samý problémy." Zklamaně si odfrknu, jelikož jsem očekával dopis od Mirabelle. "Tak co jdeme zabíjet? Potřebuju si spravit náladu." Ohlídnu se na orka a Garmina.
 
Aurelius
→ Tah 445

---------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Scorpioncz
Rázně jsi vyrazil k jídelně, dveře byly pootevřené, ale zaklepal jsi na ně. Vešel jsi a pozdravil přítomné. Scipio seděl v čele stolu, oblečený do nočního dražšího oděvu. Před sebou měl prázdný talíř ještě od večeře a nedopitý čaj. Opička seděla na stole a hrála si s hroznem vína. Klargus, černovlasí přesto již šedivějící muž postával na protější straně, mnul si prošedivělou bradu a zjevně přemýšlel nad slovy Scipia. Na rozdíl od něj byl však oblečen do legionářské tógy, neměl sice žádnou zbroj, ale byl ozbrojený.

„Ano.“ přikývl Klargus, když tě spatřil. Scipio s námahou vstal, otočil se k tobě a nadechl se, opička zpozorněla. Přestala si pohrávat s hroznem a zadívala se na svého pána.
„Škorpiasi. To je Generál Klargus Arterius, baron z Northpointu.“ představil ti Klarga Arteria, „Klargu tohle je manžel mé neteře Laurany, Škorpias Vici.“ představil tě následně generálovi z Vysokoskalí, který jen přikývl.

„Jsem okupant.“ převzal slovo Klargus, „Kdybych vás chtěl okupovat neměla by vaše rodina takovou volnost pohybu. Sídlo mých příbuzných vzal oheň během obléhání města, hostinec nepřipadá v úvahu a rod Viciů dluží mému rodu mnohé. Já vám na oplátku poskytuji ochranu, protože Valerius má během stanného práva, které stále ještě panuje téměř neomezenou moc.“
„Jídlo je připravené v kuchyňce. Služebná už odešla spát... Budeš se muset obsloužit sám.“ odpověděl ti Scipio, který nakrátko odbočil od tématu, které nastínil Klargus. „Řešili jsme jen politiku a Císařovu budoucí svatbu.“ dodal Scipio.
„Svatbu.“ hlesl Klargus rozčileně, „Svatbu, která do důstojného rodu Mede přivede zkázu. Císařovi by měl někdo promluvit do duše a měl bys to být ty Scipio.“
„Pokoušel jsem se. Prostě se s tím smiř Klargu. Svatba Císaře je uzavřená věc. Vezme si Tyrwinovu dceru ať je její pověst jakákoliv. Pořádně promysli sňatek Flavia a Serany. Jsem si jist, že je teď správný čas stvrdit naše spojenectví tímto způsobem. Dej jim požehnání a já přísahám, že se rod Vici k této záležitosti postaví důstojně a uspořádáme svatbu hodnou šlechtickému páru. Ostatně ani při Škorpiasově a Lauranině svatbě jsme nešetřili.“ převzal slovo Scipio a pustil se do dlouhého monologu.
„Promyslím to.“ zkřivil tvář Klargus, který nebyl ze slov staršího vyslouženého generála příliš nadšený. „Promyslím to a ráno ti sdělím své stanovisko.“

---------------------------------------------------------------------------------------------------------------

BadWolf
Miles vyčkal, vyhrnul si hrudník a ukázal ti zranění, které utržil, nevypadalo dobře, ale tvá magie směřovaná přímo na konkrétní místa mu dokázala od bolesti velmi rychle ulevit, přesto bude nezbytné, aby ponechal svá žebra nějaký čas v klidu. S tvým návrhem navštívit Amelii však souhlasil. Ma’Riar se přidal a Horatio rovněž.

Vyšli jste ven ze sklepení, prošli hostincem, který se již pozvolna začal plnit a směřovali k domu Ma’Riara. Mezitím ses optal Milese na nějaké rady.

„No... Nejdůležitější je poslouchat, nenápadně a udělat si jednotlivé profily lidí, kteří se události účastní. Vydedukovat podle jejich chování, jestli budou dobrými spojenci nebo jsou to spíše ty ‚spojenci‘ co sice slibují hory a doly, ale když dojde na lámání chleba nic od nich očekávat nemůžeš. Také je dobré nejprve s každým prohodit pár slov, zkusit si získat jejich zájem a teprve až pak se zkusit vyptávat na záležitosti týkající se města a následně nenápadně odbočit na velitele, případně vládnoucí rod. Nevzbudí to tolik pozornosti.“ začal vysvětlovat Miles, „U takovýchto událostí většinou bývají nějací sluhové, kteří roznášejí víno, jídlo a tak podobně. Ty bývají užitečným zdrojem informací a určitě ti něco málo prozradí výměnou za vlídné chování nebo nějaké to větší dýško.“ nakrátko se odmlčel, „Také si musíš ujednotit roli jakou chceš hrát. Pokud se chceš vydávat za šlechtice... No ve tvém případě to bude trošku problém, ale kdybys to chtěl risknout. No tak si dávej pozor na své jednání právě s těmito ‚poskoky‘, protože většina šlechticů jim rozhodně dýško nedá. Spíše jim vynadá a nebude si jich vážit. Věř mi.“

---------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Sarako
Poodstoupil jsi stranou, uvolnil meč a provedl sním útok proti stěně na níž vysel obraz staršího muže, pravděpodobně hraběte a zbytku jeho rodiny. Obraz byl již dosti poškozený vlivem kouzel použitých během potyčky, ale tvůj úder mečem jej definitivně proměnil v prach. Část kamenné stěny se při úderu poškodila. Znovu jsi se otočil k žoldákům a zabodl meč do bariéry.

„Nikdy!“ odvětil mág a začal posilovat svoji bariéru, ale jeho energie nebyla natolik velká, aby dokázal bariéru udržet dostatečně dlouho. „Sežeň toho kluka!“ rozkázal mág jednomu z žoldáků a ty jej poslechli. Během chvíle však zůstal sám, ostatní se rovněž rozeběhli vyhledat regentčina syna, kterého hodlali pravděpodobně využít jako rukojmího.
„Ty parchnate!“ ozval se hlas ležící regentky.
Bariéra tvým vlivem ještě více zeslábla a mágovi se začala drát krev z nosu. I přesto všechno, ale znovu posílil bariéru. Zaslechl jsi náraz, cosi udeřilo do dveří z místnosti. Thera vyčkávala až padne bariéra, ale přesto se otočila ke dveřím, alespoň na krátko.

Bariéra se rozpadla. Meč byl již dostatečně nabit a znovu si začal pociťovat jeho nepříjemnou energii. Mág, který vyčerpáním začal klesat k zemi nedopadl na kolena. Thera jej kouzlem přimáčkla ke stěně a udržovala jej až do svého přiblížení. Mág nebyl schopen vzdorovat natož ze sebe vydat nějakou hlásku. Thera použila volnou ruku k utvoření dalšího kouzla a začala z něj vysávat život.
„Mého syna! Nejděte mého syna! Prosím!“ vřískla regentka a začala se stavět na nohy, „Nesmí mu ublížit! Nesmí! Prosím! Zastavte je hned.“

---------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Tondulín
Nikdo na tvá slova o Arteriových nereagoval. Ork pozvedl hlavu, když jsi zmínil boj. Spokojeně se pousmál a přikývl hlavou.
„Prolít krev ušáků? Dychtil jsem tohle slyšet. Pojďme.“ mávl rukou a vyrazil ke dveřím příbytku. Stařec mezitím vedl nějaký tichý rozhovor s krysou, mumlal cosi a následně zmizel za pultem, začal cosi vyhazovat, staré prokousané hadry a následně vyhodil celou přihrádku. Krysa mezitím přeskočila na pult a sledovala orka, který byl už dostatečně daleko.

Garmin se probral z meditace. Oddechl si a pozvolna vstal. Vypadal lehce zmateně jako by vůbec nevnímal, co se kolem něj děje.
„Belwen? Jak to s ní dopadlo?“ zeptal se.
„Žije. Jdeme se bít.“ odvětil mu ork, který se zastavil u zamčených dveří. Cukl s nimi a otočil se k vám, „Tak jdeme?“ zvolal, „Už chci konečně rozdrtit nějakou lebku těm ušatým zmetkům, pomstít se za to utrpení ve věznici. Tak dělejte.“
„Tuhle horkou hlavu nám byli daedry dlužni.“ povzdech si Garmin a podíval se na tebe, očekávajíc tvůj rozkaz.

---------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Neodpovězené tahy
 
scorpioncz
Naznačil jsem mírnou poklonu při představování a hned po Klargově řeči dodal, "V tom případě děkuji za ochranu, to jste tu něco jako rodinný přítel ne? No dost o postaveních ... Díky Scipio, stejně na to už jsem tak trochu zvyklý. Není to poprvé co se jdu obsloužit." Zakončil jsem úsměvem ke Scipiovi.

Potom co oba domluví, ještě vážně poznamenám ke Scipiovi. "Mimochodem, díky že jste vyslali Flavia, když mě pouštěli. Po té době mi pomohlo hned vidět přátelskou tvář ..." Znovu jsem naznačil poklonu a vyrazil si dát něco k snědku! Ve dveřích jsem ještě prohodil k oběma u stolu. "A není jedno koho si císař vezme? V závěru stejně záleží jen na tom, jestli bude mít následníka trůnu ne? O to s kým, tak pramálo záleží ... když to bude diplomaticky výhodné tak to je jen bonus." Po pokrčení ramen jsem zaplul do kuchyňky.

http://i.nahraj.to/f/1bbv.jpg
 
Sarako
,,Zůstaň sakra ležet!" okřiknu regentku a rozběhnu se chodbou za žoldáky. Cestou setnu mágovi hlavu svým mečem a přitom pronesu k Theře: ,,Jdeme, na tohle není čas!"
 
Tondulin
"Bzrdi, máme cíl. Někoho vysoce postaveného v Thalmorské armádě, nejdeme zabíjet jen obyčejné vojáky." Zastavím orka a půjdu se ještě kouknout za Belwen.
 
Aurelius
→ Tah 446

---------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Scorpioncz
Klargus ke tvým slovům nic nenamítl. Nijak nekomentoval přátelství rodu Arteriů a Viciů. Pouze pohlédl na Scipia, který celou situaci rovněž nechal bez komentáře.

„Chtěl jsem, aby tě vyzvedl někdo příbuzný a ne nějaký Valeriův poskok. Laurana chtěla jít sama, ale zakázal jsem jí to... Nemyslím si, že prostředí, byť by byla jen před věznicí je něco pro ni a její malou dcerku.“ odpověděl ti Scipio.
„Valerius tímhle činem něco sleduje.“ ozval se Klargus, „Buď si tak touží získat vaši podporu.“ střídavě koukl na tebe a následně Scipia, „Nebo kuje pikle, které musíme co nejdříve rozkrýt. V zájmu bezpečnosti rodu.“ dodal a založil si ruce. Opička snědla jeden z hroznů a spokojeně se uvelebila na rameni svého pána, který jí pohladil po tváři.
„Spíš chtěl jen a prostě naštvat lorda Gerricka. Nic víc bych v tom neviděl.“ odpověděl pohotově Scpio s pokrčením ramen, „Hlavní je, že je Škorpias v bezpečí a doma. To, co se děje mezi zdmi Imperial City je znepokojující, ale já už nemám moc to nějak změnit nebo nějak zasáhnout. Teď je to v režii jiných.“
„Právě. V režii Valeria, Tarna, Lockbrowa a Nira. Proti Nirovi a Lockbrowovi nic nemám, ale Valerius a Tarn? Ty dva něco kují. Obzvláště Valerius.“

„Ne. Není to jedno.“ řekl rázně Klargus, „Vůbec to není jedno. Uvědom si, že jednou usedne ‚jeho‘ potomek na trůn. Levoboček může být důvodem pro mnoho válek, sporů a celkově se velmi rychle může stát rukojmím v nějaké občanské válce. Pokud začnou kolovat zvěsti, že dědic Císaře je levoboček a není jeho... rozvrátí to a rozdělí Císařství. Aldmerský spolek čeká na tuhle situaci. Čeká na příležitosti uštědřit nám finální úder a zcela nás zničit.“ dal si pauzu od svého rozsáhlého monologu, „Sňatek Císaře a Sabrine Calové je cesta do Zapomnění.“

Zaplul jsi do kuchyňky. Večeře byla připravená přesně jak řekl Scipio.

---------------------------------------------------------------------------------------------------------------

BadWolf
Miles vyčkal, vyhrnul si hrudník a ukázal ti zranění, které utržil, nevypadalo dobře, ale tvá magie směřovaná přímo na konkrétní místa mu dokázala od bolesti velmi rychle ulevit, přesto bude nezbytné, aby ponechal svá žebra nějaký čas v klidu. S tvým návrhem navštívit Amelii však souhlasil. Ma’Riar se přidal a Horatio rovněž.

Vyšli jste ven ze sklepení, prošli hostincem, který se již pozvolna začal plnit a směřovali k domu Ma’Riara. Mezitím ses optal Milese na nějaké rady.

„No... Nejdůležitější je poslouchat, nenápadně a udělat si jednotlivé profily lidí, kteří se události účastní. Vydedukovat podle jejich chování, jestli budou dobrými spojenci nebo jsou to spíše ty ‚spojenci‘ co sice slibují hory a doly, ale když dojde na lámání chleba nic od nich očekávat nemůžeš. Také je dobré nejprve s každým prohodit pár slov, zkusit si získat jejich zájem a teprve až pak se zkusit vyptávat na záležitosti týkající se města a následně nenápadně odbočit na velitele, případně vládnoucí rod. Nevzbudí to tolik pozornosti.“ začal vysvětlovat Miles, „U takovýchto událostí většinou bývají nějací sluhové, kteří roznášejí víno, jídlo a tak podobně. Ty bývají užitečným zdrojem informací a určitě ti něco málo prozradí výměnou za vlídné chování nebo nějaké to větší dýško.“ nakrátko se odmlčel, „Také si musíš ujednotit roli jakou chceš hrát. Pokud se chceš vydávat za šlechtice... No ve tvém případě to bude trošku problém, ale kdybys to chtěl risknout. No tak si dávej pozor na své jednání právě s těmito ‚poskoky‘, protože většina šlechticů jim rozhodně dýško nedá. Spíše jim vynadá a nebude si jich vážit. Věř mi.“

---------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Sarako
Regentka tě opět uposlechla, ale bylo patrné, že to nedělá ráda. Nejraději by se vrhla nalézt svého syna osobně. Setnul jsi hlavu mágovi, Thera reagovala lehce nabroušeně, ale slovně se nijak neohradila. Snažil ses dohnat žoldáky, jeden z nich, který se opozdil převrhl jednu z větší váz a následně se pokusil převrhnout další, ale to jej zpomalilo. Zanadával hlasitě a s taseným mečem se ti postavil na odpor, aby dal čas svým druhům. Než se tvá zbraň stihla setkat s jeho ostřím jej, ale odhodilo Theřino kouzlo, udeřil se hlavou o stěnu a omráčen dopadl k zemi.

Zbylí žoldáci zmizeli za dveřmi jedné z komnat. Ozval se výkřik, který nejspíš patřil nějaké služebné a následně několik ran a zvuk boje. Když jsi doběhl ke dveřím vyběhl dveřmi zakrvácený městský stráž, skácel se k zemi a s chroptěním se plazil ke tvým nohou. Silně krvácel a mnoho času mu nezbylo. Thera se jen lehce kousla do rtu při pohledu na množství krve, které z něj proudilo.

„NE! Prosím! NE!“ ozývalo se z místnosti.
„Drž hubu sakra! Nemel sebou!“ zněl hrubý hlas, „Hni sebou a blbě skončíš. Skončíš jako tvá matka. Tak drž hubu sakra!“ vyhrožoval hlas hned poté. „Jestli se přiblížíte! Ten chlapec i ta ženská co ho opatruje zařve!“ promluvil žoldák skrze pootevřené dveře k vám.

---------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Tondulín
Ork jen s povzdechem pokrčil rameny. Garmin jen přikývl a nechal tě odejít do vedlejší místnosti, která se skládala ze starého zaprášeného nábytku, maleb na stěně s portréty, které byly již zašlé a znehodnocené. Belwen seděla v koutě, opřená zády o postel a mlčky hleděla na bosmerku, která seděla vedle ní. Když si všimla tvého příchodu, gestem ti naznačila ať jdeš pryč, že ještě není vhodná příležitost k rozmluvě s Belwen.

---------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Neodpovězené tahy
 
Tondulin
Přikývnu na bosmerku a vrátím se zpět. "Holky tu ještě zůstanou, mezitím vyřídíme špinavou práci. Jsme sice jenom tři, ale zato máme velkou chuť zabíjet, tedy aspoň dva z nás." Usměju se na orka a vyrazím ven.
 
scorpioncz
"Pro naší malou dcerku ... A nemysli si, že bych je obě chtěl snad vystavovat zbytečně nebezpečí." Opravil jsem Scipia a vyzvedl si večeři, kterou si odnesl zpátky ke stolu.

"Ale jsem rád že jsi tak učinil. Uvidím ji za chvilku a cesta nebyla tak bezpečná jak by si jeden řekl. S Flaviem jsme se stavili v různých obchodech, abych vypadal lidsky že ano, ale v jednom z obchodů byl upír. No, nemohli jsme to nechat jen tak, takže jsme se skupinou legionářů vešli dovnitř a upíra jsem usmažil. Jen škoda, že jsme nepřišli dříve ... už tam mrtvoly byly." Povzdechl jsem si a začal jíst. "Upíři jsou čím dál tím drzejší ..."

http://i.nahraj.to/f/1bbv.jpg
 
Sarako
,,Dezerce, únos, vražedné spiknutí a posluhování prastarému upírovi, to je dost na to, aby jste mohli umírat na mučidlech a smrt pro vás bude něčím, o co budete dlouho prosit." vstoupím do místnosti s Arminovým mečem v levé ruce a dýkou v pravici, připravenou jí kdykoliv vrhnout ,,Když složíte zbraně a necháte je jít, zaručím vám dvěma bezpečný odchod."
V myšlenkách se přitom spojím s Therou: ,,Teď by se hodila neviditelnost, nebo se zkus teleportovat za ně." přitom se jí budu snažit ve svých myšlenkách předat co nejpřesnější rozmístění osob a nábytku v pokoji v pokoji.
 
Aurelius
→ Tah 447

---------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Scorpioncz
„Samozřejmě.“ opravil se Scpio, „Myslel jsem to tak... Jen jsem to špatně řekl. Promiň.“ omluvil se následně. Všiml sis, že Klargus se na Scipia při této příležitosti podíval dosti podivně, překvapeně a s pozvednutým obočím.

„Ou... Flavius se o něčem takovém zmiňoval.“ přikývl, „Ale máš pravdu. Dovolit si během bílého dne něco takového. Muselo jim neskutečně otrnout.“ kroutil hlavou, „Nejspíš za to může porážka Bdících. Dodala jim sebevědomí a teď toho hojně využívají.“
„Nejsou jediný. Valerius vyhrocené situace taktéž využil. Vyhlásil stanné právo, které se nemá směle ke konci. Jakmile císař opustí město kvůli té jeho ‚svatbě‘ připadne Valeriovi ještě více pravomocí a nebude nad ním nikdo.“
„To si nemyslím.“ nesouhlasil Scipio, „Stanné právo mu sice dává větší možnosti a moc, ale pochybuji, že by je zneužil jinak než ve prospěch Císařství.“
„A svého rodu.“ doplnil Klargus.
„Z jeho rodu toho moc nezbylo. Oba jeho synové jsou mrtví, umřeli rukou jednoho a toho samého muže. Dcera mu prý utekla z domu...“

Náhle jste uslyšeli podobné zaklepání jako když jsi vstupoval do jídelny ty sám. Tvoje večeření a rozmluvu obou starších pánů vyrušil příchod někoho dalšího, někoho, koho jsi moc dobře znal, ale doprovod, který onoho altmerského chlapce doprovázel už nikoliv.
„Generále.“ pozdravil zasalutováním muž v obyčejné kožené zbroji pod níž mu koukala kroužková košile, vůbec nevypadal jako voják ve službách Císařství. „Splnil jsem všechny vaše rozkazy a přivedl adoptivního syna khajiitky Ra’Jazzy.“ pokračoval jakmile pozdravil i tebe se Scpiem poukázal na altmera, který se rozhlížel, vypadal ospale.
„Výborně. Legáte Isaacu, výborně.“ přikývl Klargus spokojeně a vykročil k chlapci, dřepl si k němu a prohlédl si ho. Chlapec si rovněž muže prohlížel a nevypadalo to, jako by měl strach nebo nějakou nedůvěru v nové prostředí.
„Je unavený a jeho matka nám problémy snad nebude dělat.“ hlásil legát Isaac.
„Snad?“ pohlédl na něj Klargus.
„Ženy jsou nevyzpytatelné. Jednou tvrdí tohle a po druhé tohle...“
„Chápu.“ přerušil ho Klargus a pohlédl znovu na chlapce, „Aldarile.“ promluvil poprvé k chlapci, „Jsem Klargus Arterius, strýc tvého adoptivního otce a nyní i tvůj opatrovník.“ přiložil mu ruku na rameno, „Nějaký čas pobudeme zde a pak se vydáme do našeho sídla v Nortpointu, které se stane tvým novým domovem. Ale do té doby... Budeš muset snést prostory této vily a pohostinnost rodu Viciů.“
Chlapec jen mlčky přikývl.
„Scipio.“ otočil se ke stolu, „Lyra nebo Laurana. Jedna z nich by se ho mohla dočasně ujmout a pokusit se mu vštípit aspoň trochu šlechtického chování. Pochybuji, že ho ta Khajiitka něco naučila. A jestli to bude problém. Tak zaplatím nějakého soukromého učitele nebo učitelku.“
„Klargu... Osobně proti tomu nic nemám, ale Laurana má plné ruce s malou Merril a Lyra. Lyra ač to nepřizná...“ povzdech si, „Je posledních pár dní velmi špatná. Přijde mi, že ji cosi trápí, a i přes moje nabádání nechce a nechce abych jí přivolal nějakého léčitele.“ poté se smutně podíval na tebe, „Ale Lauraně ani Flaviovi to neříkej. Nechci je zbytečně znepokojovat. Doufal jsem, že by se možná Serana mohla zastavit. Přece jen jí Lyra alespoň trochu zná a bylo by to něco jiného...“

---------------------------------------------------------------------------------------------------------------

BadWolf
Miles vyčkal, vyhrnul si hrudník a ukázal ti zranění, které utržil, nevypadalo dobře, ale tvá magie směřovaná přímo na konkrétní místa mu dokázala od bolesti velmi rychle ulevit, přesto bude nezbytné, aby ponechal svá žebra nějaký čas v klidu. S tvým návrhem navštívit Amelii však souhlasil. Ma’Riar se přidal a Horatio rovněž.

Vyšli jste ven ze sklepení, prošli hostincem, který se již pozvolna začal plnit a směřovali k domu Ma’Riara. Mezitím ses optal Milese na nějaké rady.

„No... Nejdůležitější je poslouchat, nenápadně a udělat si jednotlivé profily lidí, kteří se události účastní. Vydedukovat podle jejich chování, jestli budou dobrými spojenci nebo jsou to spíše ty ‚spojenci‘ co sice slibují hory a doly, ale když dojde na lámání chleba nic od nich očekávat nemůžeš. Také je dobré nejprve s každým prohodit pár slov, zkusit si získat jejich zájem a teprve až pak se zkusit vyptávat na záležitosti týkající se města a následně nenápadně odbočit na velitele, případně vládnoucí rod. Nevzbudí to tolik pozornosti.“ začal vysvětlovat Miles, „U takovýchto událostí většinou bývají nějací sluhové, kteří roznášejí víno, jídlo a tak podobně. Ty bývají užitečným zdrojem informací a určitě ti něco málo prozradí výměnou za vlídné chování nebo nějaké to větší dýško.“ nakrátko se odmlčel, „Také si musíš ujednotit roli jakou chceš hrát. Pokud se chceš vydávat za šlechtice... No ve tvém případě to bude trošku problém, ale kdybys to chtěl risknout. No tak si dávej pozor na své jednání právě s těmito ‚poskoky‘, protože většina šlechticů jim rozhodně dýško nedá. Spíše jim vynadá a nebude si jich vážit. Věř mi.“

---------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Sarako
Opatrně a připraven jsi vešel do místnosti, která sloužila jako ložnice a společenská místnost mladého hraběte, regentčina komnata se nacházela za dveřmi, u nichž postávala dvojice žoldáků. Každý držel jednoho rukojmího. Jeden hnědovlasého chlapce v šatech šlechtice a druhý držel silnější černovlasou ženu v prostém oděvu služebnictva. Oba rukojmí měli u krku přitisklou zbraň. Žoldáci vyslechli tvůj návrh, vyměnili si pohledy. Mezitím jsi využil příležitosti a popsal ve svých myšlenkách místnost Theře.

„Tos uhlodl!“ zvolal žoldák, „Vzdáme se rukojmích a zemřeme. Takhle vás donutíme vyjednávat a získáme skutečnou svobodu z téhle šlamastiky!“ řekl a pevně stiskl meč, žena se zoufalstvím ve tváři začala znovu brečet. Chlapec se snažil působit odvážně, ale taktéž na něm byl patrný strach a oči zarudlé od pláče.

Spatřil jsi modrý záblesk za jejich zády a následné bolestivé zasténání jednoho z nich. Ostří meče mu proklálo hruď a jen kupodivu nezasáhlo služebnou. Druhý žoldák chtěl cosi zvolat, ale raději upustil meč a než se stihl strachem vzdát stihl jej podobný osud jako prvního žoldáka. Meč mu projel hrudí a následně byl kouzlem odhozen stranou. Druhý žoldák mezitím bolestivě sténal a umíral.
„Hrabě!“ zvolala služebná a objala chlapce, „Jste v pořádku? Jste?“ vyptávala se, a přitom hleděla do tváře chlapce, rukou jej kontrolovala, jestli neutržila nějakou ujmu.
„J-jsem j-jsem v pořádku.“ přikývl chlapec, který její náruči neodporoval.

Thera mezitím vytáhla meč z mrtvého žoldáka a poklidnou chůzí se přesunula k umírajícímu, který už jen z posledních sil chroptil a možná v duchu proklínal čarodějku nejrůznějšími kletbami a nadávkami.

---------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Tondulín
Vrátil jsi se zpět. Garmin s Orkem byli již nastoupení u dveří. Ork natěšeně pochodoval na místě a vyčkával jen na tvůj pokyn. Jakmile jsi jej vydal vylezl dveřmi ven a rozhlédl se, nadechl se a spokojeně řekl.
„Cítíte to?“ zeptal se s blaženým výrazem na tváři, „Ten pach strachu a slabosti zlatohlavců ušatých?“ pronesl při pohledu na budovy uvnitř města.
„Spíš cítím splašky, které nikdo vylil před vchod tomuhle nebohému starci a tys do nich ve vší parádě stoupl.“ konstatoval Garmin. Ork vzteky zrudl po jeho slovech a odkopl jeden z kamenů, který přistál až na protějšího domu, ze kterého zrovna vycházela nějaká starší elfka v doprovodu menší ženy, pravděpodobně dcery. Obě překvapeně zírali na orka.

---------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Neodpovězené tahy
 
scorpioncz
"Snést ... vy nás asi opravdu moc nemusíte že?" Pronesl jsem s hranou uražeností mezi sousty večeře. "Dobře, zůstane to jen mezi námi. Nebudeme nikoho znepokojovat. Kdybych náhodou Seranu potkal, určitě jí to připomenu." Odpověděl jsem Scipiovi a snědl poslední kousek večeře.

"Ale kam se podělo naše chování k hostům? Nemáš hlad Aldarile? Ještě tam trochu zbylo a byla by škoda to tam nechat že?" Dokončil jsem nabídku pousmátím a zvedl se ze židle. Pokud nabídku přijme, řeknu ostatním ať ho usadí ke stolu a donesu mu něco z jídelny. Pokud odmítne, jeho chyba.

http://i.nahraj.to/f/1bbv.jpg
 
BadWolf
"Tý jo, to všechno zní nějak děsně složitě... Ale hádám že se to nějak poddá, je to večírek koneckonců...
Hmm...
Možná bych mohl hrát šlechtice co je dost znepokojenej stavem města... lidi si vždycky rádi stěžujou..."

XVI...............................................................[Dcery Nebes]
The Sassy Master, Melon Lord!

http://i.imgur.com/SNisYpc.gif

That's all I got. It's pretty much my whole identity. BW, the meat and sarcasm guy.

http://i.imgur.com/UAsbdCU.jpg
 
Sarako
,,Račte jít se mnou hrabě, Vaše matka Vás již očekává." pronesu k chlapci a přitom pokynu služebné, aby mě s chlapcem následovala.
Jakmile s mladým hrabětem a služebnou opustím místnost, vzkáži v myšlenkách Theře: ,,Máš-li žízeň, posilni se. Ale nezapomeň jim poté srazit hlavy."
 
Aurelius
→ Tah 447

---------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Scorpioncz
„Mám k tomu své důvody. Dost pádné důvody.“ zdůraznil Klargus a otočil se k tobě, „Jak by ses cítil ty? Kdybys měl sdílet střechu a být ubytován v domě jehož majitelé před několika lety zmasakrovali tvé příbuzné? Dokonce je nezastavil ani fakt, že byly naše rody spojeny sňatkem Isabelle Viciové a Lucia Arteria.“ dodal následně.
„Ty lidé... Můj otec a bratr už nejsou mezi námi. Dnes tuhle stavbu obývají pouze Viciovci, kteří nemají žádnou zášť vůči tvému rodu Klargu... Kolikrát ti to mám říkat? Jestli mi skutečně nevěříš sjednej sňatek mezi naším a tvým rodem. Flaviovu loajalitu si tak snadno zajistíš.“ projevil se Scipio, ale Klargus jen mávl rukou a všímal si opět chlapce.

„Mám... Prosím.“ přikývl Aldaril, když jsi se ho optal na jídlo. Klargus si ho stále ještě prohlížel jako by v něm hledal nějaké tvářové rysy či snad podobu v někoho. Poté si jen prohrábl prošedivělý vous a narovnal se. Pokynul mu ať se posadí ke stolu, přesně jak sis přál. Mezitím co se chlapec usazoval jsi odběhl do jídelny a vyndal z jedné skříně kousek sýra, salám a nějaké už trošku tvrdší přesto dobré rohlíky.

„Jestli se tu zítra zastaví Serana kvůli Lyře.“ promluvil Klargus tentokráte přímo na Scipia, který zrovna hladil svoji opičku, kterou byl malý Aldaril fascinován. „Požádej ji, aby se podívala i na chlapce. Chci mít jistotu, že je zdraví a netrpí nějakou nemocí nebo nedej bože štěnicemi nebo nějakou podobnou havětí. Kdoví jak v tom Skyrimu žil.“ pokrčil rameny.
„Nežila si zas tak špatně.“ konstatoval legát Isaac během ticha, „Dům měla pěkný a vyhrocená situace za zdmi města se jí kupodivu nějak výrazně nedotkla.“ dodal a opřel se o futra. „Takže by něčím takovým trpět neměl.“
„Doufejme. Khajiiti mají srst a ty je na podobné breberky dost náchylná. Kdoví. Prostě se na něj Serana podívá a hotovo.“ ukončil debatu.
„Jestli se tu objeví... Řeknu jí to.“ přikývl Scipio.
„Dobrá.“ kýval spokojeně Klargus a opatrně usedl za stůl. Legát Isaac zůstal stále opřený jakoby čekal na nějaké další pokyny, které zatím nepřicházely.

---------------------------------------------------------------------------------------------------------------

BadWolf
Miles se rozesmál až ho z toho zabolelo, „Jasně, že se to poddá. Dáš si pár panáčků na kuráž a hned se budeš cítit jako rozený diplomat. Nehledě nato, že tyhle večírky šlechticů, ač si hrají na něco víc se mnohdy příliš neliší od obyčejné vesnické chlastačky. Vždycky se to zvrtne ať si šlechtic, král nebo jen prostý sedlák.“ znělo z jeho úst, „Pamatuj si, že před chlastem jsou si všichni rovni.“ nakrátko se odmlčel, „Přesně. Šlechtic, co není spokojený s městem je dobrá role. Můžeš být znechucen tím, jak se tu chovají k jiným rasám.“

Už jste spatřili před sebou dům Ma’Riara. Malé holčičky běhaly po zahradě zatím co Amelie pracovala na záhonku. Když vás spatřila přicházet brankou zanechala své práce a šla vás přivítat. Ma’Riar vám byl v patách.

---------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Sarako
Chlapec mlčky přikývl. Služebná mladého hraběte chytla za ruku a vedla ho vedle tebe ven z komnaty. Thera s tvým návrhem v myšlenkách souhlasila, a tak jsi za sebou ihned po opuštění komnaty zavřel dveře. Prošli jste chodbou až k místu, kde jsi rozkázal regentce, aby zůstala ležet. Nyní byla střežena dvojicí zbrojnošů v Brumských barvách. Chtěli ji odvést do audienční místnost, ale když si všimli tvého příchodu upustili od svého plánu.

„Mikaeli!“ vykřikla a vytrhla se jednomu ze zbrojnošů. Zbrojnoš však nepůsobil jako by jí držel nějakou velkou silou, a tak jí poskytoval poměrně dost velkou volnost. „Mikaeli! Miláčku.“ sehnula se ke chlapci, když se shledali i on se totiž vytrhl služebné. Matka jej objímala se slzami v očích. „Jsi v pořádku. Děkuji Osmičko... Děkuji... Děkuji...“ podívala se koutkem oka k tobě a děkovala zatím co chlapce objímala.

„Dobojováno.“ zaznělo z úst zbrojnoše, „Poslední zbytky žoldáků jsme rozdrtili po pádu lustru... Někteří možná uprchli a ještě se tu někde skrývají, ale moc dlouho nebudou.“ hlásil následně a přitom se přiblížil blíže, aby dal pozor na regentku. „Odvaha je opustila hned jak přišli o toho ‚upířího komořího‘. Je možné... Je možné, že by je ovládal všechny? Že by jim dodával odvahu v tak prachbídné situaci a nutil je bojovat až dokonce?“ změnil své hlášení na množství otázek směřujících přímo na tebe.

---------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Tondulín
Vrátil jsi se zpět. Garmin s Orkem byli již nastoupení u dveří. Ork natěšeně pochodoval na místě a vyčkával jen na tvůj pokyn. Jakmile jsi jej vydal vylezl dveřmi ven a rozhlédl se, nadechl se a spokojeně řekl.
„Cítíte to?“ zeptal se s blaženým výrazem na tváři, „Ten pach strachu a slabosti zlatohlavců ušatých?“ pronesl při pohledu na budovy uvnitř města.
„Spíš cítím splašky, které nikdo vylil před vchod tomuhle nebohému starci a tys do nich ve vší parádě stoupl.“ konstatoval Garmin. Ork vzteky zrudl po jeho slovech a odkopl jeden z kamenů, který přistál až na protějšího domu, ze kterého zrovna vycházela nějaká starší elfka v doprovodu menší ženy, pravděpodobně dcery. Obě překvapeně zírali na orka.

---------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Neodpovězené tahy
 
Přejít na fórum:
Podobná témata
Diskuze Fórum Odpovězeno Poslední příspěvek
Hrozba • Diskuze Zdejší kobky 313 23.12.2016 21:15
Hrozba • Pilíře Vědění Zdejší kobky 4 15.05.2016 23:33
Hunterovi povídačky, Svazek 1.: Hrozba Onyxu » Skyrim - Váš svět 30 20.10.2012 23:48
Archív Novinek
Datum Kategorie Název Přečteno
24-12-2018 Články Šťastné a veselé! (2018) Přečteno 482 krát
11-06-2018 Elder Scrolls The Elder Scrolls VI oznámeno! Přečteno 2658 krát
01-04-2018 Novinky S hrdin(k)ou po celém TAMRIELU! (Apríl) Přečteno 1933 krát
24-12-2017 Články Veselé a šťastné! (2017) Přečteno 1709 krát
06-07-2017 Rozpracovaná novinka (6.7.) Přečteno 0 krát
01-04-2017 Na cukřík s M'aiqem Lhářem Konec série "The Elder Scrolls"! Přečteno 7219 krát
11-02-2017 Elder Scrolls Příběhové rozšíření pro TESO a H... Přečteno 3891 krát
24-12-2016 Elder Scrolls Veselé Saturalie a oslavte Starý život! Přečteno 3331 krát
12-12-2016 Na cukřík s M'aiqem Lhářem 6 let se Skyrim.4fan Přečteno 3368 krát
18-11-2016 Elder Scrolls The Elder Scrolls: Online dočasně zdar... Přečteno 4027 krát
 Více...     
Archív Novinek
TOPlist