Fórum | Galerie | Archív novinek | Hlavní strana               LOGIN | REGISTRACE
Prastaré Archívy: Arena PA: Daggerfall PA: Morrowind Construction Set Čas zkracovaní Cechy Skyrimu Rasy ve Skyrimu Let´s learn some lore
Tento web používá k poskytování služeb a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.
Víte že..
Sdí­let

nahoru
Číst diskuzi
Právě je zde: 1 host(ů)
 Tisk diskuze
Hrozba III.
Aurelius
→ Tah 761

---------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Sarako
„Je připravená, vyčištěná jak jen to šlo.“ odpověděla ti Carina, „Spíš to vědět nebude. Neztrácela bych s ní čas.“ dodala, když polkla sousto a napila se vody, „To se nevylučuje, ale Nir je hlavou Penitus Oculatus… pochybuji, že by hledal v terénu nějaké stopy, když tím může pověřit kohokoliv nebo rovnou sestavit celý tým.“ napila se vody, „Sice nejsem znalá všemu co Penitus Oculatus může, ale může toho hodně. V zájmu ochrany Císaře a jeho rodiny… toho může skutečně hodně.“ dlouze se odmlčela, aby se mohla opět pustit do snídaně, „Jednou variantou je také zdržovací taktika… doneslo se ke mně, že generál Valerius má být vyšetřován kvůli… nevím jak přesně to psáno, ale prý kvůli překračování a zneužívání moci. Nevím co je na tom pravdy.“ pokrčila rameny, „Ale jestli to Nir nějakým způsobem měl prošetřit pak se nejspíš teď čeká na jeho verdikt, který má přednést před radou Starších. A pakliže není k sehnání.“ koukla na tebe, „Tak nezbývá než čekat a celou záležitost odložit dokud se Nir opět neobjeví.“

---------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Tondulin
Pozvolna se probouzíš, pobolívá tě hlava. Zdálo se ti, že je ti zima, teď když jsi otevřel oči zjistil si, že máš přikryté pouze nohy, zbytek přikrývky ukořistila během noci Carwen. Také tě v průběhu noci vystrnadila až na okraj postele a sama se rozvalila téměř přes celou postel, spala našikmo, nohy měla u tvého spodního rohu postele a hlavu měla ve svém horním rohu postele. Nechrápala, spala tiše i nadále.

---------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Scorpioncz
Dohovořil jsi. Arterius tě vnímal, nepřerušoval a zdálo se, že po celou dobu rozhovoru skutečně vnímá každé tvé slovo, „To je pravda. Appius nemá co ztratit.“ souhlasil Arterius a několikrát kývl hlavou, „Právě proto je tolik nebezpečný a tvá představa, že bude někde svázaný v koutě jako pes je naivní. “ pronesl nevzrušeně.

„Možná zachráníš živé tady… tu hrstku, ale na úkor těch skutečně živých, které jsi nikdy ohrozit nemusel. Protože tohle dávno není jen o minulosti, ale o budoucnosti a osudu tvého rodu. Ale je tu mnoho neznámých, které si zjevně neuvědomuješ.“ zopakoval na závěr tvá slova, „Teď už bude lepší, když půjdeš. Nevzdám se bez boje a svůj názor nezměním. Nemohu.“ zakončil vážně. Naznačil jsi poklonu. „Popřál bych ti štěstí, ale zradil bych tím sám sebe.“ řekl na rozloučenou, odebral jsi se k odchodu. Udělal jsi několik kroků, když jsi se poprvé otočil, jestli ti nehrozí nějaké nebezpečí – nehrozilo. Arterius stál stále na stejném místě.

„Škorpiasi!“ křikl na tebe Arterius, „Je mi to líto!“ zvolal smutně, „Ne kvůli nám, ale kvůli budoucnosti naších dětí.“ zařval naposled a otočil se k vchodu do věže, ve které velmi rychle zmizel.

Vrátil ses za stejné obezřetnosti nazpět k Appiovi a Grithartovi, opět jsi využil stejnou cestu, aby ses vyhnul potenciálnímu nebezpečí. Appius netrpělivě přešlapoval z místa na místo, pod ramenem svíral svoji přilbu.
„Nevzdá se.“ usoudil Appius aniž bys mu řekl jediné slovo, „Nic jiného jsem ani nečekal.“ nasadil si přilbu, „Připravíme se k útoku Gritharte!“ rozkázal mágovi a vyhoupl se do sedla, „Kolik těch jeho slavných spojenců jsi tam viděl? Hádám, že ani jednoho… blafoval.“ zeptal se.
„Nejprve pošlu ty nejslabší nemrtví.“ oznámil mág.

---------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Neodpovězené tahy
 
Tondulin
"Klasická žena, ukradne peřinu a nechá si jí jen pro sebe." Pomyslím si po nepříjemném mrazivém probuzení, promnu si oči a opatrně vstanu z postele, tak abych Carwen nevzbudil. Obléknu si jen kalhoty a "triko" a skočím dolů do hospody pro nějakou snídani (tác s chlebem, šunkou, zeleninou). Tác si odnesu zpět nahoru a užiju si snídani v posteli, když máme ten slavnostní den (Vezmu toho více, aby zbylo i na elfku)
Upravil/a Tondulin dne 13.10.2020 01:08
 
Sarako
,,Uvidíme." usměji se a pokračuji v snídani.

Až se dosnídám, zeptám se Cariny: ,,Svou zbroj má v koupelně, že ano?"
 
Aurelius
→ Tah 762

---------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Sarako
Pokračoval jsi ve snídani, Carina mlčela a spokojeně snídala. V tichosti jsi dojedl a zeptal se Cariny na svoji zbroj.
„Ne. Dala jsem ji do chodby… aby se jí kvůli té vlhkosti něco nestalo.“ odpověděla ti a taktéž dojedla, odsunula prázdný talíř a dopila vodu. „Jestli mě teď chvilku nebudete potřebovat nebo nemáte ještě něco na srdci…“ koukla na tebe, „Šla bych se připravit na cestu.“

---------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Tondulin
Promnul sis oči, opatrně vstal z postele, oblékl se a vyrazil ke dveřím pokoje, otevřel a pokračoval pomalu dolů. Dole to zřelo prázdnotou, stoly byly prázdné, žádní štamgasti ani náhodní kolemjdoucí na snídani. Hospodský uklízel stoly, žena ometala prach.

„Dobré ráno.“ pozdravila tě žena, „Klidně se posaďte.“ zanechala ometání prachu, „Jen prosím támhle spíš někde támhle…“ ukázala na místo, které včera využíval čaroděj se špičatým kloboukem, „Zametám tu prach… nerada bych na vás prášila.“ pousmála se.
„Přišel na snídani.“ houkl na ní hospodský, „Má jí zaplacenou.“ zařval zatímco cosi lovil pod stolem.
„V tom případě se posaďte. Dojdu vám pro vaši porci… máme ji připravenou vedle.“ odložila prachovku a vydala se pro tvoji porci snídaně. Hospodský mezitím vylezl zpod stolu, protáhl a spokojeně přepočítal několik septimů, které se nejspíš vykutálely z kapsy nějakému nešikovnému štamgastovi, který včera u stolu seděl. Spokojeně je hodil do kapsy, popadl hadr a začal utírat stůl nanovo.
„Dáte si pivo?“ zeptal se, „Mimochodem… dneska platí zákaz nošení zbraní na veřejnosti, nemůžete mít ho mít připnutý ani u pasu, prostě nic.“ zahájil dialog aniž by počkal na tvoji odpověď, „Jestli vás dneska uvidí někdo ze stráží venku s mečem u pasu, nožem, lukem kdečím byť i třeba s pitomým malým nožíkem tak vás seberou. Dávejte si bacha. Není to žádná sranda.“ odmlčel se nakrátko, aby se pomalu přesunul k jinému stolu, „Včera mi takhle zredukovali počet štamgastů… Pár jich totiž vyspává v žaláři kvůli nějaké večerní potyčce.“ vysvětlil.

---------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Scorpioncz
Dohovořil jsi. Arterius tě vnímal, nepřerušoval a zdálo se, že po celou dobu rozhovoru skutečně vnímá každé tvé slovo, „To je pravda. Appius nemá co ztratit.“ souhlasil Arterius a několikrát kývl hlavou, „Právě proto je tolik nebezpečný a tvá představa, že bude někde svázaný v koutě jako pes je naivní. “ pronesl nevzrušeně.

„Možná zachráníš živé tady… tu hrstku, ale na úkor těch skutečně živých, které jsi nikdy ohrozit nemusel. Protože tohle dávno není jen o minulosti, ale o budoucnosti a osudu tvého rodu. Ale je tu mnoho neznámých, které si zjevně neuvědomuješ.“ zopakoval na závěr tvá slova, „Teď už bude lepší, když půjdeš. Nevzdám se bez boje a svůj názor nezměním. Nemohu.“ zakončil vážně. Naznačil jsi poklonu. „Popřál bych ti štěstí, ale zradil bych tím sám sebe.“ řekl na rozloučenou, odebral jsi se k odchodu. Udělal jsi několik kroků, když jsi se poprvé otočil, jestli ti nehrozí nějaké nebezpečí – nehrozilo. Arterius stál stále na stejném místě.

„Škorpiasi!“ křikl na tebe Arterius, „Je mi to líto!“ zvolal smutně, „Ne kvůli nám, ale kvůli budoucnosti naších dětí.“ zařval naposled a otočil se k vchodu do věže, ve které velmi rychle zmizel.

Vrátil ses za stejné obezřetnosti nazpět k Appiovi a Grithartovi, opět jsi využil stejnou cestu, aby ses vyhnul potenciálnímu nebezpečí. Appius netrpělivě přešlapoval z místa na místo, pod ramenem svíral svoji přilbu.
„Nevzdá se.“ usoudil Appius aniž bys mu řekl jediné slovo, „Nic jiného jsem ani nečekal.“ nasadil si přilbu, „Připravíme se k útoku Gritharte!“ rozkázal mágovi a vyhoupl se do sedla, „Kolik těch jeho slavných spojenců jsi tam viděl? Hádám, že ani jednoho… blafoval.“ zeptal se.
„Nejprve pošlu ty nejslabší nemrtví.“ oznámil mág.

---------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Neodpovězené tahy
 
Sarako
,,Nebudu zdržovat. Půjdu si obléknout zbroj a počkám." odvětím s úsměvem Carině a jak řeknu, tak udělám.
 
Tondulin
"Zdravím vespolek." Jen prohlásím otupěle a nebudu moc vnímat povídání hospodského, vše odvýknu a počkám na to až mi přinesou snídani pro mě i Carwen a pak i s ní zamířím zpět na pokoj.
 
scorpioncz
"Počkej, nejprve vyzkoušíme jejich obranu, netřeba plácat nemrtvými." Pronesu, když se také vyhoupnu do sedla a vyčaruji přízračného vlka. "Běž a zaútoč na vše, co tam uvidíš ..." Tiše pronesu a ukážu na věž. Potom se otočím k Appiovi: "Ne, neviděl jsem nikoho, ale musíme minimálně počítat s mágem ... s Codem, pokud se nemýlím. A těžko říct jak je silný. Ale určitě bychom neměli zaspat na vavřínech. Jste si jistí, že se do téhle sféry dostal jen s těmi dalšími třemi lidmi?" Pokrčím rameny.
http://i.nahraj.to/f/1bbv.jpg
 
Aurelius
→ Tah 763

---------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Sarako
Carina jen přikývla a odebrala se po schodišti do svého pokoje. Mezitím ses přesunul do místnosti před koupelnou, popadl jsi vyčištěnou zbroj (zbroj je velmi dobře očištěná, nenese žádné známky krve z předchozích bitev ani jinou špínu) a začal si ji oblékat, postupně jsi oblékal jeden z díl za druhým, dokud ti nezůstala pouze přilba.

---------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Tondulin
Když hospodský postřel tvoji nepřítomnou reakci zdržel se dalších slov a mlčky pokračoval v poklizení. Žena se brzy vrátila se snídani, přinesla dvě porce na dřevěném tácu. Jednalo se o obvyklou snídani v těchto končinách, chléb, salám a sýr. Uvnitř hrníčků se nacházel horký čaj.
„Vzala jsem i pro paní.“ oznámila, „Protože v ceně máte dvě snídaně.“ vysvětlila, když jsi převzal snídani s tácem, spokojeně jsi poděkoval a vrátil se pomalu po schodišti nahoru do pokoje, šel jsi pomalu. Tác byl docela těžký. Došel jsi až ke dveřím, namáhavě je otevřel a vešel. Málem jsi sebou, ale všechno jídlo převrátil na zem, protože Carwen vyskočila z postele jako by ji na nože braly, oděná jen do spodního prádla proběhla kolem tebe a urychleně cosi lovila ve vaku. Tiše nadávala, zatímco vyhazovala jednu „nepotřebnost“ za druhou.
„Do hajzlu!“ zvolala následně rozčileně, „My jsme vlastně nechali naše věci v Beliově sídle.“ hrůzou si zajela rukama do už tak rozcuchaných vlasů. „To je průser… to je průser.“ nadávala i nadále až do chvíle než si tě teprve všimla, otočila se prudce k tobě. „Ah… Ty už jsi tu.“ řekla překvapeně, ale stále stejným tónem mísícím zoufalství a rozčilenost. Carwen nejspíš ani nezaznamenala, že před několika okamžiky mohla srazit k zemi i s jídlem. „Tak šaty…“ řekla rezignovaně, popadla přehozené zlatavé šaty a začala se do nich rychle oblékat. Všiml sis nejenom Carwenina tetování na těle, ale také prstenu, který měla jako obvykle zavěšený kolem krku na provázku. Pro nezasvěcené se jednalo jen o obyčejný prsten, ale tobě již jeho význam nějakou dobu neunikal. Nyní jsi však poprvé viděl, co prsten dokáže, symbol se rozzářil do ruda a podle toho, jak často se Carwen v místě dotyku s její pokožkou poškrábala způsoboval i nepříjemné svědění.

---------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Scorpioncz
„Jak chceš…“ nebránil ti Appius a zadržel Gritharta. Vyvolal jsi přízračného vlka a vyslal ho k šikmé věži. Vlk bez otálení vykonal tvůj rozkaz a rozeběhl se směrem jakým jsi mu ukázal. Vyhoupl jsi se do sedla a vyčkával co se bude dít. Vlk běžel, neměnil směr a běžel přímo, brzy se dostal mimo cestu, kterou jsi kráčel ty. Blížil se s rozpadlým kamenům na k nádvoří, pronikl na nádvoří a poté ti zmizel z dohledu. „Zjevně je to bezpečné.“ usmál se Appius, „Nebo měl jen štěstí.“ pokrčil rameny, „Vyšli první vlnu Gritharte. Ať se Arterius trochu zapotí.“
Mág přikývl a vydal pokyn k první vlně nemrtvých, vyrazili ti nejslabší kostlivci, bez jediné část zbroje. Ozbrojeni vším, co lze jen použít jako zbraň.
„Jsme. Víme jen o těch dvou… té redguardské ženské, starci, altmerce a o tom mágovi, kterého jsi v souvislosti s Arteriem zmínil. Nikdo jiný by tu neměl být.“ odpověděl ti Appius po krátkém přemýšlení a hledění vpřed, jak si jeho vojsko povede při prvním útoku.

Kostlivci běželi vpřed, neohlíželi se za sebe ani v momentě kdy se ozvalo několik hlasitých výbuchů magických pastí, které rozmetali jejich druhy na prach jak na pravém boku, tak i na levém, mnoho jich běželo dál a každá exploze jich obrátila v prach. Exploze byly převážně ohnivého charakteru.

Appius si hlasitě postěžoval, „Nesnáším válčení s mágy. Vždycky je to krveprolití, a to mám dneska mnohonásobnou početní převahu.“
„Zatím chrastí jen kosti.“ namítl Grithart, „Krev bude téct později.“ koukl na něj, „Magické pasti už víckrát nerozmístí. Dal si záležet s jejich rozmístěním, ale tenhle náš předvoj nemrtvých je neúmyslně spustí a tím se jich zbavíme. Nebudeme muset plýtvat magii na jejich odhalování a likvidování.“ dodal mág a zahleděl se vpřed.
„Já vím, ale stejně…“ mávl rukou Appius.
„Může být sebelepším mágem, ale bez velkého množství many a nejrůznějších posilujících lektvarů nemůže dlouho vydržet čarovat, chvilku vydrží. Sešle několik desítek destruktivních kouzel… naše kostlivá armáda to samozřejmě řádně pocítí, protože je náchylnější, ale to bude všechno.“
„Co když ho ta magie zabije?“ otočil se na Gritharta znepokojeně Appius.
„Může se to stát. Záleží do jakého extrému to požene.“ odpověděl mu Grithart, ale Appia jeho odpověď nepotěšila, popojel s koněm vpřed a nervózně zmáčkl uzdu, „Mágové zahnaní do kouta jsou schopní čehokoliv, ale zpravidla se nedostaví smrt nýbrž jen vyčerpání, které tě uvrhne do jakéhosi dočasného spánku.“ dodal vzápětí, aby svého velitele uklidnil.
„To už by se hodilo.“ přikývl Appius.

Kostlivci se mezitím přiblížili o pár metrů blíže, došlo k dalším explozím, které několik desítek z nich proměnily v prach. Taktéž sis všiml, že na jedné ze zřícenin se zjevila postava, která byla doposud nejspíš skryta pod kouzlem neviditelnosti. Krátce po jejím zjevení došlo k magickému úderu v podobě těžkých ledových koulí padajících k zemi. Jejich seslání cílilo především na nepřátele poblíž nádvoří. Těm, kterým se povedlo dostat až téměř k nádvoří čelo další nemilé překvapení. Nebylo jim dovoleno vstoupit na jeho kamennou plochu. Kouzlo jim bránilo ve vstupu a odhazovalo je nazpět. Kostlivci se nevzdávali a útočili i nadále, zbraněmi se snažili neprůhledné kouzlo zničit, ale prozatím bezvýsledně. Obdobná situace nastala i straně s nejvíce poškozeným opevněním nádvoří. Neprůhledná bariéra jim bránila v proniknutí dovnitř. Taktéž sis všiml, že se nad místem bojiště – přímo nad šikmou věží – do níž Arterius při tvém odchodu vešel objevil symbol kříže. Symbol, který jsi během svého života a zejména studiu na magické Univerzitě a později života v rodině Vici viděl hned několikrát.

„Takže jsou dva…“ shrnul situaci Appius, „Zatím žádné překvapení.“ dodal následně a sledoval situaci i nadále.

Vzhledem k tomu, že se jedná o bitvu ve které aktuálně nevelíš žádné ze zúčastněných jednotek a můžeš prozatím vyčkávat na vývoj situace, můžeš i nemusíš reagovat. V případě, že reagovat na vzniklou situaci nechceš odešli prosím prázdnou reakci nebo mi napiš na chatu PM, abych věděl, že ti mohu napsat pokračování.

https://i.imgur.com/8ZYOKcu.png


---------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Neodpovězené tahy

Upravil/a Aurelius dne 14.10.2020 21:29
 
Tondulin
"Co se děje, ještě jsem tě neviděl takhle polekanou. Jen jsem přinesl snídani." Pronesu a budu koukat jak blb s tácem v ruce, ale po chvíli mi dojde, že se děje něco vážného jinak by Carwen tak nevyšilovala. Položím snídani na stůl a obleču se bez dalších otázek do zbytku oblečení, pak rychle vytáhnu svojí sekeru a budu čekat k čemu Carwen zavelí.
 
Sarako
,,A znovu se stávám hrdinou bez tváře." pomyslím si, zatímco si budu nasazovat přilbu.
Pak se vrátím do místností, kde jsme včera popíjeli víno a počkám zde na Carinu.
 
Aurelius
→ Tah 764

---------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Sarako
Nasadil sis přilbu a vrátil se zpět do společenské místnosti, kde jsi vyčkal do příchodu Cariny. Čarodějka si dávala načas, mohl jsi čekat několik desítek minut, než se teprve uráčila sejít schodiště oblečená do drahých bleděmodrých šatů, které byly svým vzhledem dostatečně vhodné pro účast na nejrůznějších šlechtických radovánkách. V její tváři bylo patrné, že využila nejedno z líčidel, aby se dostatečně zkrášlila.

„Jsem připravena.“ prohlásila spokojeně a sevřela pod ramenem svoji zdobenou kabelu, „Mám si brát sebou magickou hůl?“ otočila se k tobě, „Bude jako pěst na ono a nebude mi sedět k šatům.“ povzdechla si následně a rozhodnutí ponechala na tobě. „Tu přilbu si tu možná nechte… myslím, že ji stejně budete muset sundat.“

---------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Tondulin
„Nic!“ zvolala Carwen rozrušeně, urychleně zašněrovala šaty a otočila znovu na tebe, zrovna jsi odkládal tác na okraj postele a přesouval se ke svému svlečenému oděvu. „Nemusíš se oblíkat.“ nadhodila, zatímco si opravovala vlasy do ohonu, „O tebe teď nejde.“ pokračovala, když jsi se oblékl a vytáhl svoji sekeru. „Počkej… počkej…“ zvolala a přiběhla k tobě, „O tebe tu vůbec nejde. Tebe se tohle netýká – zatím.“ koukla na tebe vážně, „Zůstaň tu, seš Beliův svědek, najdi ho a připrav ho na svatbu. Já se… hádám do pár hodin vrátím a svatbu bez problémů stihnu.“

---------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Scorpioncz
„Jak chceš…“ nebránil ti Appius a zadržel Gritharta. Vyvolal jsi přízračného vlka a vyslal ho k šikmé věži. Vlk bez otálení vykonal tvůj rozkaz a rozeběhl se směrem jakým jsi mu ukázal. Vyhoupl jsi se do sedla a vyčkával co se bude dít. Vlk běžel, neměnil směr a běžel přímo, brzy se dostal mimo cestu, kterou jsi kráčel ty. Blížil se s rozpadlým kamenům na k nádvoří, pronikl na nádvoří a poté ti zmizel z dohledu. „Zjevně je to bezpečné.“ usmál se Appius, „Nebo měl jen štěstí.“ pokrčil rameny, „Vyšli první vlnu Gritharte. Ať se Arterius trochu zapotí.“
Mág přikývl a vydal pokyn k první vlně nemrtvých, vyrazili ti nejslabší kostlivci, bez jediné část zbroje. Ozbrojeni vším, co lze jen použít jako zbraň.
„Jsme. Víme jen o těch dvou… té redguardské ženské, starci, altmerce a o tom mágovi, kterého jsi v souvislosti s Arteriem zmínil. Nikdo jiný by tu neměl být.“ odpověděl ti Appius po krátkém přemýšlení a hledění vpřed, jak si jeho vojsko povede při prvním útoku.

Kostlivci běželi vpřed, neohlíželi se za sebe ani v momentě kdy se ozvalo několik hlasitých výbuchů magických pastí, které rozmetali jejich druhy na prach jak na pravém boku, tak i na levém, mnoho jich běželo dál a každá exploze jich obrátila v prach. Exploze byly převážně ohnivého charakteru.

Appius si hlasitě postěžoval, „Nesnáším válčení s mágy. Vždycky je to krveprolití, a to mám dneska mnohonásobnou početní převahu.“
„Zatím chrastí jen kosti.“ namítl Grithart, „Krev bude téct později.“ koukl na něj, „Magické pasti už víckrát nerozmístí. Dal si záležet s jejich rozmístěním, ale tenhle náš předvoj nemrtvých je neúmyslně spustí a tím se jich zbavíme. Nebudeme muset plýtvat magii na jejich odhalování a likvidování.“ dodal mág a zahleděl se vpřed.
„Já vím, ale stejně…“ mávl rukou Appius.
„Může být sebelepším mágem, ale bez velkého množství many a nejrůznějších posilujících lektvarů nemůže dlouho vydržet čarovat, chvilku vydrží. Sešle několik desítek destruktivních kouzel… naše kostlivá armáda to samozřejmě řádně pocítí, protože je náchylnější, ale to bude všechno.“
„Co když ho ta magie zabije?“ otočil se na Gritharta znepokojeně Appius.
„Může se to stát. Záleží do jakého extrému to požene.“ odpověděl mu Grithart, ale Appia jeho odpověď nepotěšila, popojel s koněm vpřed a nervózně zmáčkl uzdu, „Mágové zahnaní do kouta jsou schopní čehokoliv, ale zpravidla se nedostaví smrt nýbrž jen vyčerpání, které tě uvrhne do jakéhosi dočasného spánku.“ dodal vzápětí, aby svého velitele uklidnil.
„To už by se hodilo.“ přikývl Appius.

Kostlivci se mezitím přiblížili o pár metrů blíže, došlo k dalším explozím, které několik desítek z nich proměnily v prach. Taktéž sis všiml, že na jedné ze zřícenin se zjevila postava, která byla doposud nejspíš skryta pod kouzlem neviditelnosti. Krátce po jejím zjevení došlo k magickému úderu v podobě těžkých ledových koulí padajících k zemi. Jejich seslání cílilo především na nepřátele poblíž nádvoří. Těm, kterým se povedlo dostat až téměř k nádvoří čelo další nemilé překvapení. Nebylo jim dovoleno vstoupit na jeho kamennou plochu. Kouzlo jim bránilo ve vstupu a odhazovalo je nazpět. Kostlivci se nevzdávali a útočili i nadále, zbraněmi se snažili neprůhledné kouzlo zničit, ale prozatím bezvýsledně. Obdobná situace nastala i straně s nejvíce poškozeným opevněním nádvoří. Neprůhledná bariéra jim bránila v proniknutí dovnitř. Taktéž sis všiml, že se nad místem bojiště – přímo nad šikmou věží – do níž Arterius při tvém odchodu vešel objevil symbol kříže. Symbol, který jsi během svého života a zejména studiu na magické Univerzitě a později života v rodině Vici viděl hned několikrát.

„Takže jsou dva…“ shrnul situaci Appius, „Zatím žádné překvapení.“ dodal následně a sledoval situaci i nadále.

Vzhledem k tomu, že se jedná o bitvu ve které aktuálně nevelíš žádné ze zúčastněných jednotek a můžeš prozatím vyčkávat na vývoj situace, můžeš i nemusíš reagovat. V případě, že reagovat na vzniklou situaci nechceš odešli prosím prázdnou reakci nebo mi napiš na chatu PM, abych věděl, že ti mohu napsat pokračování.

https://i.imgur.com/8ZYOKcu.png


---------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Neodpovězené tahy
[/quote]
 
Tondulin
"Vím že tě nepřemluvím, abych mohl s tebou tak to ani nebudu zkoušet. Ať je to co je to, dávej na sebe pozor." Odevzdaně odpovím a znovu sekeru schovám. Až bude Carwen odcházet jen jí letmo přátelsky obejmu a popřeju hodně štěstí. Pak už si skočím zpět na postel a začnu se ve svém poalkoholickém stavu ládovat snídaní.
 
Sarako
,,Myslím že bez té hole Vám to bude slušet víc." přikývnu Carině a s úsměvem pokračuji: ,,Ale přilbu si raději ponechám. Jsem hlavním navrhovatelem té svatby a znám se s tamním místodržícím, takže v tom nevidím problém. Navíc se hodlám podílet na zajištění bezpečnosti Svatby." na chvíli se zamyslím ,,S tou přilbou se to nějak pořeší. Zvládnete nás dostat svou magií do Chorrolu i s mým ořem, rád bych se po té svatbě vydal do Císařského města pátrat po někom, kdo ví o zbylých osobách, kterým Caesar dal ty klíče od své pokladnice."

Upravil/a Sarako dne 15.10.2020 19:26
 
Aurelius
→ Tah 765

---------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Sarako
„Jsem ráda, že jsme se shodli.“ usmála se po tvé reakci ohledně hole, „Jak myslíte.“ poznamenala na tvoji reakci ohledně ponechání přilby. „Teleportovat se s koněm?“ podívala se na tebe překvapeně, „Huh… To je… to je přiznám se trochu komplikované. Většinou se teleportuji sama, občas sebou někoho přiberu, ale odteleportovat koně jsem ještě přiznám se nezkoušela.“ pokračovala pozvolna a přemýšlela jak by situaci vyřešila, „Nebylo by jistější si koně vypůjčit přímo v Chorrolu? Jestliže se tam znáte s místodržícím určitě vám nějakého vypůjčí... nebo bych vás pak mohla do města odteleportovat.“ odmlčela se nakrátko a ještě zvažovala, „Ale teleportaci s tak velkým zvířetem jako je kůň… to bych raději nezkoušela. V zájmu našeho zdraví i zdraví zvířete.“

---------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Tondulin
Carwen tvoje pochopení situace ocenila, pousmála se, objala se s tebou přátelsky.
„Netrop hlouposti než se vrátím.“ doporučila ti, když se od tebe odtáhla a zamířila k oknu, před kterým se postavila, následně oběma rukama sevřela prstýnek uvázaný kolem krku. Tiše cosi zamumlala a se zábleskem světla ti zmizela před očima – teleportovala se. Posadil jsi se na okraj postele a pustil se do své porce snídaně.

---------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Scorpioncz
„Jak chceš…“ nebránil ti Appius a zadržel Gritharta. Vyvolal jsi přízračného vlka a vyslal ho k šikmé věži. Vlk bez otálení vykonal tvůj rozkaz a rozeběhl se směrem jakým jsi mu ukázal. Vyhoupl jsi se do sedla a vyčkával co se bude dít. Vlk běžel, neměnil směr a běžel přímo, brzy se dostal mimo cestu, kterou jsi kráčel ty. Blížil se s rozpadlým kamenům na k nádvoří, pronikl na nádvoří a poté ti zmizel z dohledu. „Zjevně je to bezpečné.“ usmál se Appius, „Nebo měl jen štěstí.“ pokrčil rameny, „Vyšli první vlnu Gritharte. Ať se Arterius trochu zapotí.“
Mág přikývl a vydal pokyn k první vlně nemrtvých, vyrazili ti nejslabší kostlivci, bez jediné část zbroje. Ozbrojeni vším, co lze jen použít jako zbraň.
„Jsme. Víme jen o těch dvou… té redguardské ženské, starci, altmerce a o tom mágovi, kterého jsi v souvislosti s Arteriem zmínil. Nikdo jiný by tu neměl být.“ odpověděl ti Appius po krátkém přemýšlení a hledění vpřed, jak si jeho vojsko povede při prvním útoku.

Kostlivci běželi vpřed, neohlíželi se za sebe ani v momentě kdy se ozvalo několik hlasitých výbuchů magických pastí, které rozmetali jejich druhy na prach jak na pravém boku, tak i na levém, mnoho jich běželo dál a každá exploze jich obrátila v prach. Exploze byly převážně ohnivého charakteru.

Appius si hlasitě postěžoval, „Nesnáším válčení s mágy. Vždycky je to krveprolití, a to mám dneska mnohonásobnou početní převahu.“
„Zatím chrastí jen kosti.“ namítl Grithart, „Krev bude téct později.“ koukl na něj, „Magické pasti už víckrát nerozmístí. Dal si záležet s jejich rozmístěním, ale tenhle náš předvoj nemrtvých je neúmyslně spustí a tím se jich zbavíme. Nebudeme muset plýtvat magii na jejich odhalování a likvidování.“ dodal mág a zahleděl se vpřed.
„Já vím, ale stejně…“ mávl rukou Appius.
„Může být sebelepším mágem, ale bez velkého množství many a nejrůznějších posilujících lektvarů nemůže dlouho vydržet čarovat, chvilku vydrží. Sešle několik desítek destruktivních kouzel… naše kostlivá armáda to samozřejmě řádně pocítí, protože je náchylnější, ale to bude všechno.“
„Co když ho ta magie zabije?“ otočil se na Gritharta znepokojeně Appius.
„Může se to stát. Záleží do jakého extrému to požene.“ odpověděl mu Grithart, ale Appia jeho odpověď nepotěšila, popojel s koněm vpřed a nervózně zmáčkl uzdu, „Mágové zahnaní do kouta jsou schopní čehokoliv, ale zpravidla se nedostaví smrt nýbrž jen vyčerpání, které tě uvrhne do jakéhosi dočasného spánku.“ dodal vzápětí, aby svého velitele uklidnil.
„To už by se hodilo.“ přikývl Appius.

Kostlivci se mezitím přiblížili o pár metrů blíže, došlo k dalším explozím, které několik desítek z nich proměnily v prach. Taktéž sis všiml, že na jedné ze zřícenin se zjevila postava, která byla doposud nejspíš skryta pod kouzlem neviditelnosti. Krátce po jejím zjevení došlo k magickému úderu v podobě těžkých ledových koulí padajících k zemi. Jejich seslání cílilo především na nepřátele poblíž nádvoří. Těm, kterým se povedlo dostat až téměř k nádvoří čelo další nemilé překvapení. Nebylo jim dovoleno vstoupit na jeho kamennou plochu. Kouzlo jim bránilo ve vstupu a odhazovalo je nazpět. Kostlivci se nevzdávali a útočili i nadále, zbraněmi se snažili neprůhledné kouzlo zničit, ale prozatím bezvýsledně. Obdobná situace nastala i straně s nejvíce poškozeným opevněním nádvoří. Neprůhledná bariéra jim bránila v proniknutí dovnitř. Taktéž sis všiml, že se nad místem bojiště – přímo nad šikmou věží – do níž Arterius při tvém odchodu vešel objevil symbol kříže. Symbol, který jsi během svého života a zejména studiu na magické Univerzitě a později života v rodině Vici viděl hned několikrát.

„Takže jsou dva…“ shrnul situaci Appius, „Zatím žádné překvapení.“ dodal následně a sledoval situaci i nadále.

Vzhledem k tomu, že se jedná o bitvu ve které aktuálně nevelíš žádné ze zúčastněných jednotek a můžeš prozatím vyčkávat na vývoj situace, můžeš i nemusíš reagovat. V případě, že reagovat na vzniklou situaci nechceš odešli prosím prázdnou reakci nebo mi napiš na chatu PM, abych věděl, že ti mohu napsat pokračování.

https://i.imgur.com/8ZYOKcu.png


---------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Neodpovězené tahy
 
Tondulin
"Signál Řádu předpokládám...... a to jsme před chvíli přijeli, nemůže být aspoň jeden den v Tamrielu klid?" Budu přemítat a nacpu do sebe obě porce snídaně. Pak se zvednu, trochu se upravím a půjdu se kouknout jak to vypadá v sídle.
 
Sarako
,,Dobrá, koně nechám zde, takže můžeme začít s teleportací." přikývnu Carině ,,Mám myslet na to pohledné náměstíčko s velkým stromem, nebo už jste v minulosti v Chorrolu byla? Pokud ano, dám přednost vašemu výběru místa, vhodného pro výstup z teleportace."
Upravil/a Sarako dne 15.10.2020 22:14
 
Aurelius
→ Tah 766

---------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Sarako
„Byla jsem tam… Sice už je to léta letoucí, ale hádám, že se město zas tolik nezměnilo. Ideálně bych to viděla před městskou bránu…“ navrhla Carina, „Teleportace přímo za hradby města bez ohlášení by nám mohla způsobit nemilé problémy. Když přijdeme branou vzbudí to lepší dojem, protože tím budeme respektovat nejrůznější městská nařízení a pravděpodobně i o patření kvůli svatbě.“ vysvětlila následně, „Ale jestli trváte na náměstí tak budiž. Muže být i náměstí… ponechám to na vás. Rozhodněte si to. Jen mi řekněte, na co mám myslet a pak mě chytněte za ruku.“ zakončila a rozevřela ruku.

---------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Tondulin
Zatímco jsi přemítal nad tím, co to mělo celé znamenat postupně jsi ujídal z talíře snídani, dokud jsi ji úplně nesnědl, jakmile se tak stalo pustil ses i do Carweniny porce a velmi rychle ji dojedl taktéž. Vypil oba čaje, upravil se a odebral se pryč z pokoje. Při odchodu jsi za sebou zamkl, hostinec byl stále prázdný a hospodský se ženou i nadále usilovně uklízeli.

Vyšel jsi ven a dal se ulicí k sídlu rodu Arteriů. Už průchodem městem sis všímal změn oproti včerejšímu dni, přibylo nejrůznějších svatebních ozdob, městský ruch se také zvýšil. Potkával jsi víc lidí a přibyl také počet zbrojnošů a legionářů, kteří dohlíželi na bezpečí všech – občanů i návštěvníků. Pomalu jsi došel až k sídlu. Už při příchodu sis všiml, že Beliův soused cosi stlouká kladivem u branky, na které včera vysel Flavius.
„Hovada… fakt jsou to hovada.“ nadával přitom potichu až do chvíle kdy se ve vzteku klepl kladivem do prstu, „Krucinál!“ rozčílil se nahlas. Následně se ohlédl, jestli jeho rozčilení někdo nezpozoroval. „Dobrej den přeju!“ zvolal na tebe, otřel si čelo a tiše pokračoval v opravě rozbité branky.

Pokračoval jsi dál. Pozvolna docházel k vile, v níž proběhla Beliova rozlučka. Vypadala neporušená, poblíž plotu, ke kterému chodil Flavius vykonávat potřebu každých deset minut to sice nepříjemně páchlo a květiny vypadly sešleji, ale jinak jsi neshledal žádnou další výraznou škodu. Došel jsi až ke dveřím, které byly rozcapené dokořán.


---------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Scorpioncz
„Co znamená ten symbol?“ zeptal se Grithart Appia.
„To je dobré znamení Gritharte.“ otočil se na něj Appius s vážným výrazem, „Zejména pro nás, protože to znamená, že je Arterius hluboko ve sračkách a je si vědom toho, že se z nich už nikdy nedostane. Pošli další vlnu.“ mávl rukou. Grithart jeho slova vyslyšel a vyslal další vlnu nemrtvých kostlivců vstříc nepříteli.

Appiovo vojsko se i nadále snažilo dostat skrze magickou bariéru na nádvoří, ale bezvýsledně. I nadále byla neviditelná neprůchozí bariéra zůstávala neproražena. Muž, který se předtím zviditelnil nyní seslal další sérii ledových koulí (můžeš s velkou jistotou říci, že se nebude jednat o Arteria, protože Arterius nepreferuje led, nýbrž element ohně). Série pěti ledových koulí padajících z oblohy dopadla na nemrtvé v blízkosti mága.

„Zdá se… že povolal na pomoc i mrtvé.“ konstatoval Grithart po chvilce, když využil kouzla k posílení svého dohledu, „Přípravu nepodcenil.“ otočil se na Appia, „Ale stále nás je víc.“
Appius pevně sevřel uzdu koně, „Sice jsem si byl vědom, že ho Palagán mohl naučit kdečemu… ale, že se těsně před svojí smrtí vykreslí jako nekromantské hovado… to je pro mě docela překvapení, nepříjemné samozřejmě, protože to celé zase zkomplikoval.“ povzdechl si hlasitě.
„Zapojíme se do boje?“ zeptal se Grithart, když do řad kostlivců poblíž nádvoří dopadla další pětice ledových koulí.
„Setrváme.“ rozhodl Appius, „Ještě stále může metat ledové koule. Až toho nebude schopen zaútočíme. Já si vezmu střed, ty a Škorpias si můžete střihnout. Obklíčíme je a zlikvidujeme.“ dodal a obrátil koně směrem k vám, „Arterius je v každém případě můj. Zbytek zlikvidujte podle libosti…“

Vzhledem k tomu, že se jedná o bitvu ve které aktuálně nevelíš žádné ze zúčastněných jednotek a můžeš prozatím vyčkávat na vývoj situace, můžeš i nemusíš reagovat. V případě, že reagovat na vzniklou situaci nechceš odešli prosím prázdnou reakci nebo mi napiš na chatu PM, abych věděl, že ti mohu napsat pokračování.

https://i.imgur.com/VhZOkLY.png


---------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Neodpovězené tahy
 
scorpioncz
"Co kdybych s tím trochu pomohl? Bylo by skvělé mít ještě nějakou armádu i na samotný boj." Jen tak chladně podotknu a vyčaruji impulzní ohnivou kouli, kterou vyšlu na bránícího se mága. Detonuji jí pod tak nějak podle uvážení a vzhledu ruiny, na které se mág nachází. Pokud uvidím nějakou slabinu, tak zamířím tam tak, aby se celá, nebo alespoň část ruiny zhroutila i oním čarodějem. Pokud to bude solidní, tak jí detonuji u okraje ochozu, na kterém mág je tak, aby ho zespodu nejen ošlehli magické plameny, ale taktéž po pokropila sprška odstřelených kamenných šrapnelů.

Následně se otočím na ostatní. "Nebo si nemusíme stříhat a půjdeme tak, jak jsme rozestavěni. Ale je mi to celkem jedno, vyber si Gritharte."

http://i.nahraj.to/f/1bbv.jpg
 
Sarako
,,Dobrá, ohledně Cyrodiilské etikety, dám na Vaše doporučení." přikývnu Carině ujistím se, že mám vše u sebe (včetně svých mečů) - co nemám, to si vezmu a poté vezmu Carinu za ruku se slovy: ,,Tak před Chorrolskou bránu. Já jsem připraven."
 
Tondulin
Jen se pousměji nad problémy souseda a vejdu ihned dovnitř a pozdravím všechny co budou v hlavní místnosti.
 
Přejít na fórum:
Podobná témata
Diskuze Fórum Odpovězeno Poslední příspěvek
Hrozba • Diskuze Zdejší kobky 313 23.12.2016 21:15
Hrozba • Pilíře Vědění Zdejší kobky 4 15.05.2016 23:33
Hunterovi povídačky, Svazek 1.: Hrozba Onyxu » Skyrim - Váš svět 30 20.10.2012 23:48
Archív Novinek
Datum Kategorie Název Přečteno
24-12-2018 Články Šťastné a veselé! (2018) Přečteno 1627 krát
11-06-2018 Elder Scrolls The Elder Scrolls VI oznámeno! Přečteno 4691 krát
01-04-2018 Novinky S hrdin(k)ou po celém TAMRIELU! (Apríl) Přečteno 3029 krát
24-12-2017 Články Veselé a šťastné! (2017) Přečteno 2560 krát
06-07-2017 Rozpracovaná novinka (6.7.) Přečteno 0 krát
01-04-2017 Na cukřík s M'aiqem Lhářem Konec série "The Elder Scrolls"! Přečteno 8946 krát
11-02-2017 Elder Scrolls Příběhové rozšíření pro TESO a H... Přečteno 4927 krát
24-12-2016 Elder Scrolls Veselé Saturalie a oslavte Starý život! Přečteno 4241 krát
12-12-2016 Na cukřík s M'aiqem Lhářem 6 let se Skyrim.4fan Přečteno 4235 krát
18-11-2016 Elder Scrolls The Elder Scrolls: Online dočasně zdar... Přečteno 5036 krát
 Více...     
Archív Novinek
TOPlist