The Elder Scrolls V: Skyrim - Česká fansite - Diskuzní fórum: Hrozba III.

Fórum | Galerie | Archív novinek | Hlavní strana               LOGIN | REGISTRACE

Prastaré Archívy: Arena

Let´s learn some lore

Tento web používá k poskytování služeb a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.

Víte že..

Sdílet

Číst diskuzi

The Elder Scrolls V: Skyrim - Česká fansite » Ostatní » Zdejší kobky

Právě je zde: 2 host(ů)

Strana 150 z 255: 1...147 148 149150151 152 153...255

Hrozba III.
Tondulin	#2981 Přidané 07.06.2020 23:20
Ocenění: Příspěvek: 2506 Založený: 02.01.12	"Dobrý souboj Flavie, byl jsem donucen použít takový špinavý trik." Usměju se a pomůžu mu postavit se na nohy. Kouknu se na vyřízeného Belia a Carwen a půjdu si znovu navlíknout zbytek chráničů a vyměnit dřevěné meče za svůj ostrý. Pak už se vrátím ke skupince se slovy: "Nečekal jsem, že se vy dva tak zřídíte. Poslední dobou toho ty elfské nosy moc nevydrží." Zašklebím se na Carwen a vyhnu se její případné výchovné facce. "Takže sláva, vítězům, čest poraženým a hlavně pivo zdarma pro nás, co jen hrdlo ráčí?" Spokojeně se usměju na Belia a zamířím s ostatními k sídlu s představou toho, kolik jen zlaťáků za dnešní večer ušetřím. Po nějaké době chůze znovu promluvím. "Ohledně té části s polonahým tancem od Carwen, to nebylo samozřejmě myšleno vážně, že Belie?" Upravil/a Tondulin dne 08.06.2020 18:55



Sarako	#2982 Přidané 08.06.2020 08:02
Ocenění: Příspěvek: 2469 Založený: 26.05.14	,,V brnění, které si nejsem ochoten sundat, tomu nedávám moc šanci, takže je to na tobě." odvětím Garynovi a nechám to na něm. Jestli Garyn neuspěje, chopím se kladiva a majzlíku a pokusím se otevřít truhlu hrubou silou.


Aurelius	#2983 Přidané 09.06.2020 10:30
Ocenění: Příspěvek: 6102 Založený: 18.07.12	→ Tah 671 --------------------------------------------------------------------------------------------------------------- Sarako „Snad se mi to povede.“ poznamenal Garyn, sehnul se k truhle a začal opatrně pracovat na jejím otevření, ale po chvilce se již tak opotřebovaný šperhák zlomil. Garyn tiše zanadával. „No… Budeme muset použít hrubou sílu.“ povzdechl si následně. Ustoupil ti stranou, aby ses mohl ujmout použití hrubé síly. Použil jsi kladivo a majzlík. Netrvalo dlouho a po použití hrubé síly jsi truhlu otevřel. Uvnitř se nacházela čtveřice plných měšců se Septimy a mezi nimi byl pohozený klíč. --------------------------------------------------------------------------------------------------------------- Tondulin Flavius tvoji pomoc přijal a postavil se opět na nohy, „Jo. Byl to dobrý souboj.“ kývl hlavou a otočil se na Belia a Carwen, „Akorát nás s Carwen vyjde trochu draho.“ Carwen na jeho slova nic neřekla, pouze pokrčila rameny. Vzdálil ses, aby ses mohl opět vyzbrojit vším co jsi odložil. Připraven jsi se navrátil k trojici, která se také odzbrojila dřevěnými meči a Flavius rozkázal přihlížejícím, aby opět pokračovali ve své činnosti a navzájem spolu bojovali a trénovali se. Carwen tvoji poznámku ponechala bez komentáře, držela se za nos a mlčky vyčkávala, jak se situace bude dál vyvíjet. Belius se usmál a souhlasně kývl. „Tak pojďte za mnou. Je to kousek… že Flavie?“ otočil se na Flavia, který souhlasně kývl hlavou a následoval pochodujícího Flavia k sídlu. Carwen se taktéž dala do pohybu, ačkoliv se stále držela za nos. „Bude to skvělej večer.“ konstatoval Belius cestou, „Pivo zadarmo, skvělá zábava jo… nějak takhle jsem si tu rozlučku se svobodou představoval.“ usmíval se spokojeně zatímco jste kráčeli městem, „Tak to je ono.“ ukázal na jeden z kamenných domů, který vypadal nepoškozeně a vzbuzoval dojem honosnější stavby. „Aedane…“ povzdechl si Belius tiše, když jste se blížili k domu, „Nikdo tě nenutí, aby ses-“ zarazil se Belius, když zpozoroval někoho jak sedí před domem na cestovním kufru. Bretonec se rázem rozesmál na celé kolo a zcela zapomněl na bolestivé obočí a tebou otevřené téma. Rozeběhl se vpřed, aby se přivítal s bretonkou, která seděla před domem. I ona se dala do běhu a po chvilce se s Beliem setkala. Bez jakýchkoliv okolků se objali a Belius ji pozvedl do výše. Flavius se nad jejich přivítáním pozastavil. Černovlasá dívka v modrých cestovních šatech se s Beliem vítala dlouho. Objímali se a když se od sebe konečně vzdálili bylo patrné, že si všimla Beliova zranění, zamračila se a rychlým gestem a mávnutím rozzářila svoji ruku. Mávla nad místem zranění a zranění s tichým bolestivým zaklením Beliovi ošetřila. „Achjo… Belíku. Máš před svatbou a takhle se zřídíš.“ řekla s káravým tónem, ale výraz v její tváři značil, že to myslí z legrace. „Neboj. Jizvička bude jen malá. Stále budeš moct oslňovat slečny.“ uklidnila ho, když sledovala jak přejíždí rukou po vyléčením místě, „Ale teď to hlavní.“ dodala a podívala se na něj, „Strašně ráda tě vidím. Zdravého a živého.“ zářila upřímným úsměvem od ucha k uchu, a ještě jednou Belia objala. „Já tebe také Anno.“ usmál se spokojeně Belius, „Přijela i matka?“ zeptal se. „Až zítra.“ zakroutila hlavou, „Nechtěli jsme cestovat společně kvůli bezpečnosti. Však víš… Otec má nepřátele skoro všude a matka na tom není o moc lépe. Takže dorazí až zítra s de Peyranovou.“ --------------------------------------------------------------------------------------------------------------- Scorpioncz Elanya tvá slova vyslechla, ale mlčela po celou dobu, co jste se prodírali mrtvým porostem, když jste se z něj konečně dostali, vytáhl jsi mapu a zadíval se do ní. Altmerka se mezitím rozhlížela a kontrolovala vaše okolí. „Takže máš v plánu Appiovi říct, že jsi je našel?“ otočila se na tebe zatímco jsi hleděl do mapy a vybíral nejperspektivnější cíl, „Dostala jsem nás sem, ale stálo mě to značnou magickou energii a to jsem si ještě musela vypomoci těmi portály co máte ve škole.“ pokračovala, „Budeme se muset dostat ven jinak než jsme se dostali sem.“ poté se přesunula k tobě, „Přemýšlela jsem, když jsi byl dole a možná bychom to měli zabalit a vrátit se. Sebrali jsme toho tady už docela dost a čím více se tu budeme potloukat vím větší pravděpodobnost, že na sebe upozorníme.“ podívala se na tebe vážnějším výrazem, „Zatím jsme nic na nic nebezpečného nenarazili, ale to se může změnit.“ --------------------------------------------------------------------------------------------------------------- Neodpovězené tahy


Tondulin	#2984 Přidané 09.06.2020 17:15
Ocenění: Příspěvek: 2506 Založený: 02.01.12	"Tu sázku nijak neřeš, nech to na mě, z toho svlíkání tě nějak dostanu. Stačí jen zacvakat ty piva." Mile se na Carwen usměju a pak už jí nechám jít za Beliovou sestrou. "Byl jsem nějaký čas na služební dovolené, takže co je nového v naší krásné legii? Stále máme v čele milovaného Valeria?" Obrátím se na Flavia než se ostatní vylížou ze svých ran. Upravil/a Tondulin dne 09.06.2020 17:22


Sarako	#2985 Přidané 09.06.2020 21:17
Ocenění: Příspěvek: 2469 Založený: 26.05.14	Poznamenám: ,,Mefala se na nás usmívá." připnu klíč ke svazku a začnu s přepočítáváním zlata, přitom budu doufat, že by se tam mohlo vyskytnout i pár drahokamů. (kolik toho tam je?)


scorpioncz	#2986 Přidané 09.06.2020 21:17
Ocenění: Příspěvek: 5649 Založený: 24.05.11	"To ještě nevím. Stále je tu mnoho neznámých. Pokud to půjde, rád bych se obešel bez obětí a bez zrazování. Ještě uvidíme, ale žádnou možnost nevylučuji ... nejprve dokončíme naši malou výpravu, potom budeme řešit vše ostatní, ačkoliv budu rád, když se mi svěříš se svými postřehy a tím, co si myslíš, že by bylo nejvhodnější. Jinak stále nemám skořápku duší a rád bych sebou vzal ještě něco dále typického pro mohylu ... Myslel jsem, že tu bude víc truhel s věcmi, které ideální páni za svého života vlastnili ... nebo se sem dostalo s dušemi, či cestovateli a časem to pokřivila a změnila mohyla. Zatím jsme neměli moc štěstí, kromě toho meče." Ukážu si na záda a na meč, co tam mám zavěšen. "Trochu jsem doufal, že z toho uděláme menší sběratelskou výpravu. Přece jen, komu se poštěstí se dostat do takovéhleho místa." "Ah jistě, to cesta ven existuje, ale půjde to právě asi jen přes Appia. Všechno tady se k němu váže ... hmmm ... všechno má však svůj pravý čas. A ano, nebudeme venku už dlouho. Zkusíme ještě jedno poslední místo a vrátíme se. Nějakou ... klidně menší ruinu. Snad se na nás alespoň tam ještě usměje štěstí. Kromě artefaktů jsem třeba doufal, že tu nalezneme i nějaká zapomenutá kouzla. Ale asi se budu nakonec muset zeptat toho mága od Appia, ten tu je dýl a asi to tu víc prorejdil. Vím, že kouzla co jsou tady asi nejsou úplně svatá, ale mohlo by to být zajímavé a unikátní ... ták jo, pojďme ať to máme za sebou." Pronesu při sledování mého nákresu a vydám se na nějaké nejbližší místo, které jsem si označil na mapě, nebo je viditelné z místa, kde jsme. Cestou se budu dívat, jestli nezahlédnu někde houbovitou skořápku duší, jakožto poslední druh, co bych odtud opravdu potřeboval dostat. Taktéž si ještě do brašny naberu trochu víc zdejší zeminy, pro pozdější sazbu.


Aurelius	#2987 Přidané 11.06.2020 12:13
Ocenění: Příspěvek: 6102 Založený: 18.07.12	→ Tah 672 --------------------------------------------------------------------------------------------------------------- Sarako Připnul jsi klíč ke svazku a začal jsi s Garynem přepočítávat zlato. Uvnitř plných měšců se, ale žádné drahé kameny nenacházely. Celý obsah truhly se omezoval jen na velké množství Septimů, které jste po dlouhém počítání vyčíslili na hodnotu 4 500 Septimů. „Pro začátek dost dobrý.“ pochvaloval si Garyn. --------------------------------------------------------------------------------------------------------------- Tondulin „Aedane.“ pousmála se na tebe Carwen zatímco si držela nos, „Vážím si toho, ale do té sázky jsem šla z nějakého důvodu a zkrátka jsem prohrála. Ačkoliv nepopírám, že bych se z toho ráda vyvlíkla… mám nějakou čest a své slovo se snažím dodržet, když jsem si s ním už plácla.“ dodala vzápětí a vykročila k Beliovi, který stále hovořil se svojí sestrou. „A tohle je Carwen!“ zvolal Belius, když k němu došla bosmerka. Poukázal na ní rukou a Beliova sestra jen s úsměvem zamávala, „Myslíš, že bys mohla ošetřit i jí?“ „Ano. Jasně.“ kývla bez váhání, „Ukažte mi to.“ pohnula se blíž ke Carwen a přiměla ji ukázat zraněný nos, „Máte ho pěkně zlomený.“ konstatovala, „Ale spravím to pomocí magie. Sice to bude bolest, ale to vydržíte.“ dodala vzápětí a než Carwen stačila cokoliv říct bretonka mávla rozzářenou rukou, hlasitě bolestivě vyjekla v doprovodu bolestivého křupnutí. Anna odstoupila stranou, prohlédla si své dílo a když i bosmerka rukou začala přejíždět po vyléčeném nose, řekla Anna spokojeně: „Vypadá to, že nebudete mít žádné následky. Nikdo ani nepozná, že jste někdy měla zlomený nos.“ „Díky.“ poděkovala Carwen a nevraživě se podívala na usmívajícího Belia. „To jste se takhle zřídili mezi sebou? Nebo jste s někým válčili?“ zeptala se. „Mezi sebou.“ odpověděla Carwen, která byla rychlejší. „Aha.“ usmála se od ucha k uchu Anna, „Myslím, že víc vědět nepotřebuji… co to mu mohlo předcházet a tak.“ šibalsky se podívala na Belia, který nic nenamítl. „Každopádně jsem ráda, že vás poznávám Carwen.“ dodala vzápětí a nabídla bosmerce potřesení rukou, Carwen jen přijala a obě ženy si navzájem potřásly rukou. „Co je nového v Osmé legii?“ zeptal se sám sebe Flavius zatímco se snažil na něco rozpomenout, „Krom několika vítězství, kterých dosáhla při potlačování nejrůznějších rebelií ani snad nic nového.“ pokrčil rameny, „O Chorrol se válčilo, ale to asi víš. Útoku z legie velel legát Amragor a teď zuří nějaký konflikt i u Anvilu. Tam údajně vede legii do útoku legát Atius, ale moje informace jsou poněkud omezené, protože sloužím pod Čtvrtou a jsem už nějaký pátek mimo aktivní službu – užívám si volna.“ usmál se, „Ani v čele se nikdo nezměnil. Valerius je stále generálem Osmé a docela solidně zatápí Gerrickovi.“ koukl na tebe, „To je velvyslanec Thalmoru, který se tu od konce války drží jako klíště. Myslel jsem, že tu bude jen dočasně… spousta lidí si to myslela, ale nakonec tu stále setrvává. No a Valerius mu samozřejmě nedává nic zadarmo, komplikuje mu odvádění ‚kacířů‘, zasahuje mu do výnosů, které mu údajně umožňuje vydávat podepsaná smlouva a celkově mu hází klacky pod nohy… Což je samozřejmě jedině dobře, protože Gerrick je pěkná svině.“ řekl s velkým pohrdáním v hlase, „Mám pocit, že jsem dokonce někde slyšel… už nevím od koho, že Gerrick je v tak prekérní situaci, že si začal stěžovat u rady Starších, aby Císař svého generála nějak zpacifikoval, že prý porušuje mírovou smlouvu a další konflikty mohou přerůst v obnovení války, ale tomu asi nikdo moc nevěří.“ „Vy dva! Pojďte sem.“ křikl na vás Belius a gestem naznačil, že máte jít blíž. Flavius neváhal a vykročil blíž. Následoval jsi ho až k postávající trojici. Carwen se držela trochu v ústranní, aby nebránila ve vašem přivítání. „Toto.“ ukázal Belius na příjemně usmívající se černovlásku, „Je má nejmilovanější sestřička Adrianna.“ představil svoji sestru a následně začal představovat vás, „Tohle je Flavius Vici, můj kamarád z legie a má současná chůva, abych nedělal hlouposti než dojde ke svatbě nebo se tu ukáže náš tatík, aby na de mnou převzal výchovnou ruku.“ představil Flavia, který se lehce usmál a potřásl si s Adriannou na seznámení. „Rád vás poznávám, ale s tou chůvou to není úplně tak pravda.“ oplatil úsměvem Flavius. „Já vás také.“ odpověděla s úsměvem a zařadila se vedle Belia. „A tohle.“ ukázal na tebe, Adrianna přesměrovala svůj zrak na tebe, odhodila si pramíneky vlasů, které jí lezly do tváře a vyčkávala jak tě Belius představí „Tohle je Aedan Ervine.“ začal s tvým představováním, „Můj nejlepší kamarád, můj velký vzor a učitel všeho neblahého.“ představil tě, „A také vlastně můj zítřejší svědek.“ „Velice ráda vás poznávám Aedane.“ začala pomaličku zatímco vykročila (graf. vzhled - zde) k tobě, aby ti mohla nabídnout ruku k potřesení, „Belius mi o vás velmi často psal v dopisech, prý jste výborný legionář a velký lamač ženských srdcí.“ dodala s přátelským úsměvem a nabídla ti ruku k potřesení. --------------------------------------------------------------------------------------------------------------- Scorpioncz „Ráda bych ti se svými postřehy pomohla, ale zatím jsi nebyl moc sdílný s tím koho jsi tal dole vlastně potkal nebo co se dole odehrálo.“ odpověděla ti Elanya, „Možná tady nějaké poklady byly, ale jsme přeci jen stále dost blízko Appiova sídla. Možná to tu prostě v okolí prohledal a poklady nashromáždil ve své věži, aby si je mohl k něčemu použít. Možná to není úplně nejlepší teorie, ale určitý smysl to dává.“ pokračovala, zatímco jsi hledal vhodný cíl k pokračování vaší cesty, jakmile jsi jej měl sehnul jsi se a nasbíral jsi několik hrstí zdejší zeminy, poté se opět napřímil a zavelel k novému cíli. Šli jste svižnější chůzí a míjeli pusté planiny plné mrtvé flóry, kamenných zřícenin i ostatky potulujících se duchů, kteří občas cosi smutného pronesli, když jste je míjeli. Vesměs se litovali nebo se snažili rozpomenout, jak vlastně zemřeli. Brzy jste dorazili k zřícenině připomínající starý chrám. Kolem levitovalo několik modrých světelných koulí a před vstupem do zříceného chrámu postávala trojice draugirů, ozbrojených do nejrůznějších kusů zbroje. Jeden byl ozbrojen starým mečem, druhý obouručnou sekerou a třetí dvojici menších seker. Oproti většině kostlivců, které vás nechávali při průchodu na pokoji, tato trojice působila hned na první dojem velmi nepřátelsky. --------------------------------------------------------------------------------------------------------------- Neodpovězené tahy Upravil/a Aurelius dne 11.06.2020 13:22


Tondulin	#2988 Přidané 11.06.2020 16:26
Ocenění: Příspěvek: 2506 Založený: 02.01.12	"Atius je legát?" S překvapeným výrazem vyruším Flavia v polovině jeho výkladu. "Tak to je na tom naše legie hůř, než jsem čekal." Poté co budeme vyzváni, představit se Beliově sestře si jí velmi důkladně prohlédnu a pak už před ní předstoupím. "Za to ohledně vás Belius moc sdílný nebyl, vznešená paní." S co největší galancí a něžností potřesu s nabízenou rukou. "Ale aspoň teď už chápu, proč se na ten jeho prasečí rypák nedá dívat. Po vás už na mladšího bratříčka příliš půvabu a šarmu nezbylo." S velkým úsměvem odpovím, aby všichni pochopili, že je to myšleno jen jako vtip. Teprve až poté co si vyměníme zdvořilosti mi secvakne, že někde zaznělo slovo svědek. "Počkej, počkej, počkej, jak jako tvůj zítřejší svědek, o tom nepadlo ani slovo Belie." Upravil/a Tondulin dne 11.06.2020 16:26


Sarako	#2989 Přidané 11.06.2020 17:42
Ocenění: Příspěvek: 2469 Založený: 26.05.14	,,A tady je tvůj podíl." přisunu ke Garynovi 500 septimů ,,Kup si dvojici *stříbrných mečů, ať jsi mi k něčemu, až se nám postaví do cesty nepřátelé, na které obyčejná ocel nestačí."*** Potom shrnu zbytek septimů do truhly, a s truhlou v podpaží se vydám do trůnního sálu, kde by podle mých očekávání mohl nacházet Ley a možná i legáti, admirál a nějací kvestoři.


Aurelius	#2990 Přidané 11.06.2020 21:19
Ocenění: Příspěvek: 6102 Založený: 18.07.12	→ Tah 672 --------------------------------------------------------------------------------------------------------------- Sarako Odsypal jsi Garynovi jeho část podílu. Poděkoval a měšec s mincemi si připnul k opasku. „Díky. Zkusím to tu projít, ale všechny obchody budou stejně zavřené.“ odpověděl následně, „Ale za pokus to stojí.“ dodal a na nádvoří hradu tě opustil se slovy, „Projdu to tu a dám ti vědět jestli jsem něco sehnal.“ Vešel jsi dveřmi do hradebního sídla. Prošel podlouhlou chodbou, která zřela prázdnotou až do trůnního sálu, kde se nacházela dvojice trůnů a podlouhlý stůl, který do místnosti vůbec nepasoval, ale sloužil k odložení map, přileb a jiných věcí všech přítomných, kteří se sešli nad mapou města, aby prodiskutovali jeho budoucnost. Mezi prvními, které jsi spatřil byl legát Atius. Seděl na dřevěné židli s obvazem ovázanou poraněnou rukou, kterou měl zavěšenou v červeném šátku. Vypadal unaveně. Dalším přítomným byl Ley, který postával na druhé straně stolu vedle kvestorky Peleny, které cosi vysvětloval na mapě. Přestal až v momentě, kdy jsi vešel do sálu. Dalším přítomným byl muž legát Amragor, který oproti legátovi Atiovi vypadal svěže a v plné síle. Přestože měl na tváři několik větších škrábanců a zápěstí ruky měl obvázané a zcela jistě se tak účastnil bitevní vřavy. Posledním přítomným byl muž, kterého si pamatuješ, jak vycházel z katakomb chrámu, prokázal se jako Daggerfallský obchodník (graf. vzhled – zde). Nyní tu stál ve stejných šatech a svíral v ruce desky s velkou spoustou písemností. --------------------------------------------------------------------------------------------------------------- Tondulin Důkladně sis prohlédl Beliovu sestru, byla to modrooká černovláska s příjemným úsměvem, oblečená do modrých cestovních šatů s delší sukní, která pod sebou skrývala kalhoty. Jako většina bretonských žen i ona byla mnohem menší než ty a nenapomáhaly tomu ani vyšší boty s podpatkem. Kolem krku měla pověšený řetízek s amuletem boha Julianose. Pozvedla hlavu, když s tebou mluvila a vyčkávala až její ruku přijmeš. S něžností a veškerou galací si ruku stisk a navzájem jste si potřásli. Přestože Adrianna tvůj komentář ihned pochopila jako vtip, neubránila se a nakrátko se lehce začervenala, „Věděl totiž, že pro jeho druhého syna osud přichystal něco velkého, přehnanou krásu, která časem pomine ani šarm tak potřebovat nebude.“ usmála se, „A prasečí rypáček slečnám z naší provincie nevadí. Většina z nich totiž touží po ctihodném rytíři, který pro její slávu bude bojovat v turnajích, bude jí recitovat překrásné zamilované básně a brzy k ránu bude skákat z okna jejich ložnice, aby nebyl naporcován jejich rozhněvaným otcem. Mnoho z nich by jistě políbilo i žabáka v domnění, že je to zakletý princ.“ hodila očkem po Beliovi, „Ráda vás poznávám Aedane.“ zakončila, když pustila tvoji ruku pomalu se otočila na Belia. „No počkej!“ zvolal Belius, „Nemám prasečí rypáček. To je lež.“ dodal a rukou si přejel po nose, „Nebo jsi mi ho přičarovala, když jsi mávala rukou a léčila mi obočí?“ vykulil oči nejistě na svoji sestru, který mu odpověděla škodolibým úsměvem. Belius se chytl za nos a začal si jej znovu hmatem prohlížet ve snaze vyvodit nějaké důsledky. „No nesměj se. Doufám, že jsi to neudělala. Jestli jo tak to vrať.“ zvolal zděšeně. Přitom střídavě koukal na Carwen, která nic neřekla a spíše si Beliovo zděšení střídající nejistotu užívala. Flavius také nic nenamítal. Jen se usmíval. „Klid.“ uklidnila ho nakonec Adrianna, „Máš krásný nos.“ ujistila ho, „Sice jsem viděla už i hezčí, ale tvůj nos je velmi originální… Takže klid.“ usmála a přiložila mu ruku na rameno, „Tvá budoucí nastávající ho jistě velmi ocení.“ Belius se uklidnil. Rezignovaně pustil nos a podíval se znovu na tebe a Carwen, nakrátko si vyměnil pohled i se svojí sestrou. „Atius je legát… Už pěkně dlouho, ale když jsem mluvil s chlapama u piva tak říkali, že je to díky tomu jaký je řitolízek.“ odpověděl ti Flavius poté co jsi dokončil seznámení s Adriannou, „Prej to povýšení nemá nic společného s jeho dovednostmi velitele.“ „Ten tvůj šamstr o kterým jsi mi psala tu s tebou není?“ zeptal se mezitím Belius, aby změnil téma a zahleděl se na Adriannino zavazadlo. „Tilbaut, Tilboat nebo jak se jmenoval.“ „Ne.“ zakroutila hlavou, „Rozešli jsme se. Docela dávno.“ dodala vzápětí, „Byl to děsný idiot.“ konstatovala, „Pardon za ten výraz.“ omluvila se s nevinným výrazem ve tváři, když si uvědomila, že použila nejspíš nevhodný výraz. „Aha. Nu to nevadí.“ poznamenal Belius, „Navrhuji přesunout se do sídla ať tu nebavíme náhodný kolemjdoucí. Doufám, že ty s Carwen také přenocujete v sídle.“ otočil se na tebe. „Ještě jeden pokoj pro hosty máme volný.“ „Vejdeme se tam vůbec?“ zeptal se Flavius. „Jasně.“ mávl rukou Belius a zvedl Adriannino zavazadlo, byl však překvapen jeho tíhou a lehce se zapotácel, přesto udržel rovnováhu. „To svědectví projednáme uvnitř. Flavie dělej odemykej!“ zvolal následně a vyrazil rychle ke dveřím domu. „Chceš s tím pomoc?“ „Ne! Flavie nechci, ale rychle odemykej nebo to nedám.“ volal Belius. Adrianna se na patě otočila a sledovala, jak Belius s námahou nese zavazadlo vpřed k domovním dveřím a Flavius urychleně hledá v kapsách svých kalhot správný klíč. „Mohla jsem si ho tam odnést pomocí telekineze a nikdo by se nenadřel.“ namítla Adrianna, ale dvojice legionářů ji ignorovala nebo spíše neslyšela. „Jen je nechte. Však on si Belius rád nějak poradí.“ namítla Carwen, „Děkuji vám za vyléčení.“ dodala vzápětí a vyrazila za dvojicí, která už se dostala ke dveřím, ale Flavius stále nedokázal najít klíč, kterým by mohl odemknout a tak Belius pomalu rudnul. Bylo patrné, že Flavius mu nejspíše říká ať zavazadlo položí, ale Belius to mermomocí odmítal kroucením hlavy. Adrianna se při pohledu na dvojici jen pousmála a zakroutila hlavou. --------------------------------------------------------------------------------------------------------------- Scorpioncz „Ráda bych ti se svými postřehy pomohla, ale zatím jsi nebyl moc sdílný s tím koho jsi tal dole vlastně potkal nebo co se dole odehrálo.“ odpověděla ti Elanya, „Možná tady nějaké poklady byly, ale jsme přeci jen stále dost blízko Appiova sídla. Možná to tu prostě v okolí prohledal a poklady nashromáždil ve své věži, aby si je mohl k něčemu použít. Možná to není úplně nejlepší teorie, ale určitý smysl to dává.“ pokračovala, zatímco jsi hledal vhodný cíl k pokračování vaší cesty, jakmile jsi jej měl sehnul jsi se a nasbíral jsi několik hrstí zdejší zeminy, poté se opět napřímil a zavelel k novému cíli. Šli jste svižnější chůzí a míjeli pusté planiny plné mrtvé flóry, kamenných zřícenin i ostatky potulujících se duchů, kteří občas cosi smutného pronesli, když jste je míjeli. Vesměs se litovali nebo se snažili rozpomenout, jak vlastně zemřeli. Brzy jste dorazili k zřícenině připomínající starý chrám. Kolem levitovalo několik modrých světelných koulí a před vstupem do zříceného chrámu postávala trojice draugirů, ozbrojených do nejrůznějších kusů zbroje. Jeden byl ozbrojen starým mečem, druhý obouručnou sekerou a třetí dvojici menších seker. Oproti většině kostlivců, které vás nechávali při průchodu na pokoji, tato trojice působila hned na první dojem velmi nepřátelsky. --------------------------------------------------------------------------------------------------------------- Neodpovězené tahy


Tondulin	#2991 Přidané 11.06.2020 23:43
Ocenění: Příspěvek: 2506 Založený: 02.01.12	"Dva vznešení šlechtici z těch nejlepších rodin v Cyrodiilu a člověk by je lehce zaměnil za cvičené šašky z ochotnického divadla. Taková komedie se jen tak nevidí." Okomentuji situaci s taškou a budu jí sledovat se značným pobavením. Nechám Carwen aby vyrazila za dvojicí, avšak Adriannu ještě na chvilku zastavím dál od ostatních. "Omluvte mne paní, jen když jsem viděl vaše magické dovednosti, napadlo mě, zda se nevyznáte i v alchymii. Je to trochu nezdvořilé, když se sotva známe, ale vytrhla byste mi tím trn z paty." Lehce se začervenám a pokračuji. "Hledám někoho, kdo by dokázal připravit lektvar zvaný duševní rozpolcení, byl bych vám hluboce zavázán..... a pokud možno diskrétně." Vzápětí dodám,lehce se usměju a pokynu hlavou směrem k bandě stěhováků. Upravil/a Tondulin dne 12.06.2020 13:10


Sarako	#2992 Přidané 12.06.2020 10:16
Ocenění: Příspěvek: 2469 Založený: 26.05.14	,,Zatímco se většina legionářů oddává neřízenému popíjení, využil jsem času a pustil jsem se do hledání Caesarova zlata." postavím truhlu před Leye na volné místo na stole, otevřu jí a pokračuji: ,,Tohle bylo v domě, který Caesar odkázal svému údajně nejlepšímu zabijákovi." položím na stůl smlouvy a svazek klíčů, aby se mohl přesvědčit i ten, kdo by pochyboval ,,Má-li Vaše hraběcí Milost zájem, může mi sepsat pověření s Anvilskou pečetí, jenž mi umožní jednat Vaším jménem, postarám se i o navrácení zbytku zlata do Anvilské pokladny. Můj meč je Vám k dispozici i nyní, ale předtím ..." pokleknu před Leyem se sklopenou hlavou na jedno koleno ,, ... pasujte mě prosím za mé služby na rytíře." (lepší okamžik pro získání nějakého nižšího šlechtického titulu už asi mít nebudu, s ohledem na to, jak moc jsem mu pomohl, by Ley mohl souhlasit. Krom toho, k nástupu šlechtice na trůn patří i nějaké to odměňování formou nižších šlechtických titulů, ve snaze zajistit si loajalitu těch, kteří se jim budou v budoucnu ještě hodit.) Upravil/a Sarako dne 12.06.2020 10:28


Aurelius	#2993 Přidané 12.06.2020 12:16
Ocenění: Příspěvek: 6102 Založený: 18.07.12	→ Tah 673 --------------------------------------------------------------------------------------------------------------- Sarako „To budou legionáři z Lannovi flotily. Námořníci nikdy neměli vštěpenou dostatečnou disciplínu.“ namítl legát Atius ke tvé poznámce o popíjející legionářích. Mezitím jsi postavil truhlici na stůl před Leye a Pelenu. Atius si jen poposedl, aby lépe viděl. Legát Amragor přešlápl z místa na místo. Dodal jsi i klíč, který se nacházel na tvém svazku klíčů. „To je pěkná sumička peněz.“ konstatoval obchodník se sevřenýma rukama, když zdálky nahlédl na obsah truhly, „Soudím něco kolem tři až čtyř tisíc nejspíše. Podle plnosti těch měšců.“ dodal vzápětí znalecky. „Dobrá práce Guare.“ řekl legát Amragor a podíval se na legáta Atia, který se opět opřel o zadní opěradlo židle s neutrálním výrazem. „Výborně Guare.“ pochválil i Ley, který se odklonil od truhly a podíval se na tebe, „Doplnit Anvilskou pokladnici by bylo skvělé, protože budeme muset nejspíš vyplatit Daggerfallskou obchodní společnost, které Caesar před svým skonem prodal většinu svých pozemků.“ pokračoval Ley a podíval se přitom na obchodníka. „Nechci dělat potíže.“ namítl obchodník, „Koupil jsem od Caesara většinu jeho pozemků a nemovitostí a jsem ochoten je přenechat hrabství, ale jistě nechápete, že potřebuji, aby se mi má investice vrátila. Nemohu si dovolit tratit. Mohlo by to být pro moji společnost devastující.“ dodal obchodník. „Nechcete dělat potíže, ale děláte je.“ namítl Atius. „Pánové. Klid. Zpět k tématu, které otevřel Guar. Tohle je věc, kterou vyřešíme později.“ namítl legát Amragor. Atius nevzdoroval a souhlasil. Přenechal ti slovo. Poklekl jsi a dokončil jsi svoji poslední větu v níž jsi žádal o rytířský titul. Ley se netvářil překvapeně. „Souhlasím Guare.“ řekl následně téměř bez rozmýšlení, „Učiním z vás rytíře. Řady nižších šlechticů hrabství výrazně prořídly a udělení nějakého vyššího titulu bude nezbytné k udržení celistvosti hrabství.“ dodal vzápětí a podíval se na všechny přítomné. „Tss… To snad nemyslíte vážně?“ obořil se legát Atius na hraběte, „Nemůžete ho vyznamenat. Sice jsou jeho skutky nezpochybnitelné, ale úspěch celého obsazení nespočívá na bedrech jednoho muže. Byla to legie. Legionáři, co po desítkách umírali na hradbách a prolévali krev.“ nesouhlasil, „A ještě obzvláště, když takhle drze o něco tak vznešeného požádá.“ Ley se podíval na legáta Atia, kvestorka Pelena rovněž zamračeně pohlédla na legáta Atia. Obchodník se po jeho reakci jen pousmál, ale rázem opět úsměv zahnal, aby pobavení co nejlépe skryl. „Legáte Atie. Kroťte se.“ zapojil se legát Amragor, „Bojoval jsem po boku Bílého Guara ve dvou bitvách a je jedním z těch co si mohou o něco takového zažádat aniž by to mohlo vyznít jako nějaká troufalost. Jestli si to někdo zaslouží tak on.“ Legát Atius ztichl a nic nenamítl. Omezil se jen na nesouhlasný pohled. „Udělám z vás rytíře.“ rozhodl ještě jednou po krátké výměně názoru Ley, „Mohu vás pasovat hned. Bez všech těch ceremonií a tak…“ dodal a obešel stůl, „Ale mohu vás také pasovat později. Zítra až bude situace klidnější a budeme to moci provést za důstojnějších podmínek a v doprovodu většího množství lidí s veškerou tou slávou jako tomu bylo za mého dětství, když vládl můj otec.“ usmál se spokojeně Ley, „Rozhodnutí je jen a pouze na vás. Listinu vám samozřejmě vystavím hned jak dořešíme ten problém s Daggerfallskou obchodní společností.“ --------------------------------------------------------------------------------------------------------------- Tondulin „To máte pravdu.“ usmála se Adrianna, „Mohli by si z fleku otevřít ochotnické divadlo. 'Bel a Fla: Stěhování a komedie všeho druhu'.“ dodala se smíchem a pomalu vyrazila za nimi. Neudělala příliš kroků, zastavil jsi jí a položil jí otázku ohledně lektvaru. „Eh… Já nejsem žádná paní. Ještě teda ne. Nemám prstýnek ani před svatbou nebo tak něco.“ namítla na tvé oslovení pobaveně, „Takže mi tak říkat nemusíte. Nemusíte mi vlastně ani vykat… pokud na tom nějak nelpíte. Beliův přítel je i mým přítelem. Obzvláště, když vás má tolik v oblibě.“ dodala vzápětí, „Ale alchymistkou jsem.“ přikývla, „Jen povídejte.“ vybídla tě a tak jsi pokračoval ve svém alchymistickém požadavku. „Duševní rozpolcení?“ podivila se, „Zajímavá volba.“ dodala, „Není to nijak komplikovaný lektvar. V podstatě je hojně využívaný nejrůznějšími šarlatánkami, kartářkami a těmi kdož příliš neoplývají magickou mocí, ale i tak je jeho koupě dost drahá.“ pokračovala pozvolna, „Můžu vám ho vyrobit, ale nevím jak moc na něj spěcháte. Víte jeho příprava není nijak těžká, vyžaduje několik obvyklých přísad a jednu nebo dvě trochu vzácnější, které se, ale musejí přidat ve správném časovém intervalu. Takže lektvar uvaříte, necháte odležet a pak druhý den ve stejnou dobu doplníte poslední dvě ingredience. Důkladně promícháte a můžete lektvar použít.“ koukla na tebe, „Mít po ruce svoje vybavení vyrobila bych vám ho, ale žádné tu bohužel nemám.“ pokrčila rameny, „Museli bychom leda zkusit zdejšího dvorního čaroděje nebo nějakého alchymistu jestli by nebyl ochoten prodat nám ingredience a vypůjčit aparatury a nejrůznější alchymistické nádobíčko.“ zakončila vysvětlování, „A nebojte. Mlčím jako hrob.“ ukázala s úsměvem a prstem na ústech. --------------------------------------------------------------------------------------------------------------- Scorpioncz „Ráda bych ti se svými postřehy pomohla, ale zatím jsi nebyl moc sdílný s tím koho jsi tal dole vlastně potkal nebo co se dole odehrálo.“ odpověděla ti Elanya, „Možná tady nějaké poklady byly, ale jsme přeci jen stále dost blízko Appiova sídla. Možná to tu prostě v okolí prohledal a poklady nashromáždil ve své věži, aby si je mohl k něčemu použít. Možná to není úplně nejlepší teorie, ale určitý smysl to dává.“ pokračovala, zatímco jsi hledal vhodný cíl k pokračování vaší cesty, jakmile jsi jej měl sehnul jsi se a nasbíral jsi několik hrstí zdejší zeminy, poté se opět napřímil a zavelel k novému cíli. Šli jste svižnější chůzí a míjeli pusté planiny plné mrtvé flóry, kamenných zřícenin i ostatky potulujících se duchů, kteří občas cosi smutného pronesli, když jste je míjeli. Vesměs se litovali nebo se snažili rozpomenout, jak vlastně zemřeli. Brzy jste dorazili k zřícenině připomínající starý chrám. Kolem levitovalo několik modrých světelných koulí a před vstupem do zříceného chrámu postávala trojice draugirů, ozbrojených do nejrůznějších kusů zbroje. Jeden byl ozbrojen starým mečem, druhý obouručnou sekerou a třetí dvojici menších seker. Oproti většině kostlivců, které vás nechávali při průchodu na pokoji, tato trojice působila hned na první dojem velmi nepřátelsky. --------------------------------------------------------------------------------------------------------------- Neodpovězené tahy Upravil/a Aurelius dne 12.06.2020 20:40


Tondulin	#2994 Přidané 12.06.2020 15:11
Ocenění: Příspěvek: 2506 Založený: 02.01.12	"Jen jsem nechtěl urazit, dvorská etiketa není úplně moje nejsilnější stránka, takže to tykání by bylo asi lepší." Začervenám se. "Dobře, chápu, den je ještě dlouhý, myslím že bychom to mohli zvládnout sehnat a děkuji za objasnění. Jinak doufám, že se budeš účastnit Beliovi večerní rozlučky se svobodou, myslím že to bude náramná zábava." Zeptám se Adrianny cestou do domu za ostatními.


Sarako	#2995 Přidané 13.06.2020 13:21
Ocenění: Příspěvek: 2469 Založený: 26.05.14	,,Je-li to možné, pasujte mne hned. Na zítřek jsem byl Chorrolským místodržícím pozván na svatbu, jenž má přinést Chorrolskému hrabství slibnou budoucnost." odpovím Leyovi, aniž bych vstal ,,Bude-li Vaše hraběcí milost souhlasit, mohu zítra hájit krom zájmů Morrowindu, i zájmy Anvilského hrabství."


Aurelius	#2996 Přidané 14.06.2020 12:10
Ocenění: Příspěvek: 6102 Založený: 18.07.12	→ Tah 674 --------------------------------------------------------------------------------------------------------------- Sarako „Tak jo.“ kývl hlavou Ley, „Budete prvním koho budu pasovat.“ přiznal následně, „Doposud jsem tomu byl jen svědkem za vlády svého otce a krátce i svého bratra.“ dodal a podíval se na tebe. „Bohužel nemám v ruce ceremoniální meč, ale myslím, že na něm to tolik stejně nestojí. Meč jako meč.“ pokračoval pozvolna Ley a sáhl rukou na rukojeť svého meče, „Jestli máte svoji vlastní přísahu připravenou, která není v rozporu s údělem rytířského postu můžete ji přednést. V opačném případě…“ odmlčel se, aby našel správná slova, „Zopakujete tu, která mi zůstala v paměti z dětství.“ dodal a pomalu vytasil meč. Obchodník poodstoupil stranou a později po vzoru legáta Amragora obešel stůl a postavil se i s ostatními na druhou stranu stolu kde zůstal stát. Pouze legát Atius zůstal sedět na židli. „Pojďte se postavit vedle nás.“ vybídla ho kvestorka Pelena, ale legát Atius její slova zpočátku nebral vážně, zatvářil se na ní zamračeně s výrazem ať mu vleze na záda. Nakonec, ale přeci jen vstal, zasunul židli a postavil se vedle ostatních stojících. „Děkuji.“ poděkoval přítomným Ley, „Předneste prosím přísahu.“ vyzval tě a věnoval se už jen a pouze tobě. --------------------------------------------------------------------------------------------------------------- Tondulin „Moje také ne, proto se pohybuji radši mezi čaroději a čarodějkami než na dvorech šlechticů.“ přiznala Adrianna, „Skvělé. To vyřeší spoustu problémů.“ usmála se na tvůj souhlas s tykáním, když jste pomalu vyrazili za dvojicí, která se konečně dostala do domu, neboť Flavius vyštrachal správný klíč a odemkl. „Myslím, že ne.“ přimhouřila oči při zmínce její účasti na Beliově rozlučce, „To je spíš chlapská záležitost.“ odpověděla ti následně, když jste došli až k domovním dveřím. Nechal jsi jí vstoupit před sebou a poté vešel a zavřel přitom dveře. První místnost byla nezvykle velká, obdélníkového tvaru, ze které směřovalo hned několik dveří do dalších místnostní. Uprostřed se nacházel podlouhlý stůl s velkým množstvím židlí a po stranách bylo několik látkou zakrytých skříní. Belius zanechal těžký kufr před schodištěm do dalšího patra. Oddechoval. Flavius postával před naraženým sudem a čepoval si pivo. Podobných sudů hozených v koutě jsi napočítal ještě pět. Carwen se jen rozhlížela po společenské místnosti, a nakonec se posadila na jednu ze židlí. „Ten kufr…“ vydal ze sebe zadýchaný Belius, „Co v něm u Stendarra máš?“ hlesl směrem k Adrianně, když zaznamenal, že vešla. „Oblečení… nějaké boty, knížky a tak dále Belie. Jsem žena mám své potřeby a rozohdně se nespokojím s jedinými šaty na celou dobu svého pobytu.“ odpověděla mu Adrianna bez váhání, „Nemusel si se s tím tahat. Odnesla bych si to.“ dodala s úsměvem. Belius si jen hlasitě povzdechl, otřel si čelo a vyrazil za Flaviem, kterému sebral čerstvě natočený půllitr piva a spláchl žízeň. „Chovejte se tu jako doma.“ zvolal následně Belius s úsměvem a doplněnou energií, „Mimochodem Anno. Říkala jsi, že dorazí de Peyranová?“ zeptal se vzápětí Belius, když se posadil naproti Carwen. „Ano… to jsem říkala.“ přikývla Adrianna, „To je ta nazrzlá kamarádka tvé matky Belie, která se…“ „Jo. Já vím, která to je.“ skočil jí do řeči Belius a napil se piva. „Přijede i s manželem?“ „Myslím, že ne.“ zakroutila hlavou, „Měla by přijet společně s tvojí matkou. Její manžel si myslím není úplně tvým fanouškem… Takže se tu asi určitě neukáže. Navíc mám takový pocit, že mají zrovna docela tichou domácnost. Pokud jsem tvé matce před odjezdem dobře rozuměla.“ usmála se Adrianna. „Dáte si také pivo Adrianno?“ „Ne. Děkuji zatím si nedám.“ odmítla Flaviovu nabídku. „No… To je jedině dobře, že tu starej de Peyran nebude.“ ušklíbl se Belius spokojeně a opět se napil piva, „Nalij pivo Aedanovi. Máme si toho dost co povyprávět.“ pobídl následně Flavia. --------------------------------------------------------------------------------------------------------------- Scorpioncz „Ráda bych ti se svými postřehy pomohla, ale zatím jsi nebyl moc sdílný s tím koho jsi tal dole vlastně potkal nebo co se dole odehrálo.“ odpověděla ti Elanya, „Možná tady nějaké poklady byly, ale jsme přeci jen stále dost blízko Appiova sídla. Možná to tu prostě v okolí prohledal a poklady nashromáždil ve své věži, aby si je mohl k něčemu použít. Možná to není úplně nejlepší teorie, ale určitý smysl to dává.“ pokračovala, zatímco jsi hledal vhodný cíl k pokračování vaší cesty, jakmile jsi jej měl sehnul jsi se a nasbíral jsi několik hrstí zdejší zeminy, poté se opět napřímil a zavelel k novému cíli. Šli jste svižnější chůzí a míjeli pusté planiny plné mrtvé flóry, kamenných zřícenin i ostatky potulujících se duchů, kteří občas cosi smutného pronesli, když jste je míjeli. Vesměs se litovali nebo se snažili rozpomenout, jak vlastně zemřeli. Brzy jste dorazili k zřícenině připomínající starý chrám. Kolem levitovalo několik modrých světelných koulí a před vstupem do zříceného chrámu postávala trojice draugirů, ozbrojených do nejrůznějších kusů zbroje. Jeden byl ozbrojen starým mečem, druhý obouručnou sekerou a třetí dvojici menších seker. Oproti většině kostlivců, které vás nechávali při průchodu na pokoji, tato trojice působila hned na první dojem velmi nepřátelsky. --------------------------------------------------------------------------------------------------------------- Neodpovězené tahy


Sarako	#2997 Přidané 14.06.2020 14:15
Ocenění: Příspěvek: 2469 Založený: 26.05.14	Na Leyovo vyzvání začnu s odříkáváním své, trochu Morrowindsky orientované přísahy: ,,Já Bílý Guar, tímto přísahám, oddanost hraběti Leyi Rullovi, jedinému právoplatnému vládci Anvilského hrabství. Můj meč bude vždy bránit jeho zájmy, stejně jako zájmy Její Jasnosti Felisi Demnevanni a Velkého rodu Telvanni. Dále přísahám, že budu vždy jednat čestně a spravedlivě, že budu chránit slabé a bezbranné, i kdyby mě to mělo stát život, k tomu mi dopomáhej Mefala s Azurou ... ehm Osmička." opravím se nakonec, jako bych si ponořený v myšlenkách, jaká je to škoda, že mě nevidí Thera na poslední chvíli uvědomil, že jsem na Cyrodiilském a ne Morrowidském šlechtickém dvoře. Upravil/a Sarako dne 14.06.2020 22:16


Tondulin	#2998 Přidané 15.06.2020 10:33
Ocenění: Příspěvek: 2506 Založený: 02.01.12	Nechám si podat škopek piva, pohodlně se usadím vedle Carwen a napiju se. "Takže jak je to s tím svědkem?"


Aurelius	#2999 Přidané 16.06.2020 11:29
Ocenění: Příspěvek: 6102 Založený: 18.07.12	→ Tah 675 --------------------------------------------------------------------------------------------------------------- Sarako Odříkal jsi svoji přísahu před zraky dvojice legátů, kvestorky a Daggerfallského obchodníka. Ley poté opatrně poklepal plochou stranou ostří meče na tvých ramennou a se slovy: „Ve jménu Osmičky, boha Stendarra a Anvilského hrabství tě tímto pasuji na rytíře. Tyto lidé jsou mi svědkem, že až povstaneš, povstaneš jako rytíř a tvé právo na užívání rytířského titulu bude brzy známo po celém hrabství i Cyrodiilu.“ poté odklonil meč stranou a opatrně jej vrátil zpět do pouzdra. „Povstaňte sire Bílý Guare.“ vyzval tě následně s pozvednutou rukou. --------------------------------------------------------------------------------------------------------------- Tondulin Popadl jsi podávány škopek piva a posadil se vedle Carwen, napil se a následně se optal Belia, který ještě stihl zaúkolovat Flavia načepováním dalšího piva pro bosmerku. Aniž by se jí zeptal, zdali má na pivo vůbec chuť. „No… Půjdeš mi zítra za svědka na té mé velké slávě.“ usmála se Belius, „Myslím, že jsem to v dopise zmiňoval.“ chytl se za bradu a zapřemýšlel, „Aspoň v to doufám no a pokud ne.“ pokrčil rameny s nevinným výrazem, „Pak ses to dozvěděl teď.“ usmál se, „Samozřejmě můžeš odmítnout, ale byl bych opravdu rád… Kdybys u toho oltáře stál jako můj svědek zrovna ty.“ dodal a podíval se na Adriannu, která mu oplatila úsměv a kouzlem mezitím očarovala své zavazadlo, aby jej pomocí telekineze odnesla po schodišti nahoru. Zavazadlo přitom následovala a velmi rychle „Já ti to samozřejmě oplatím pokud budeš chtít.“ spustil opět Belius, „Klidně pro tebe udělám to samé až půjdeš k oltáři s Mirabelle.“ --------------------------------------------------------------------------------------------------------------- Scorpioncz „Ráda bych ti se svými postřehy pomohla, ale zatím jsi nebyl moc sdílný s tím koho jsi tal dole vlastně potkal nebo co se dole odehrálo.“ odpověděla ti Elanya, „Možná tady nějaké poklady byly, ale jsme přeci jen stále dost blízko Appiova sídla. Možná to tu prostě v okolí prohledal a poklady nashromáždil ve své věži, aby si je mohl k něčemu použít. Možná to není úplně nejlepší teorie, ale určitý smysl to dává.“ pokračovala, zatímco jsi hledal vhodný cíl k pokračování vaší cesty, jakmile jsi jej měl sehnul jsi se a nasbíral jsi několik hrstí zdejší zeminy, poté se opět napřímil a zavelel k novému cíli. Šli jste svižnější chůzí a míjeli pusté planiny plné mrtvé flóry, kamenných zřícenin i ostatky potulujících se duchů, kteří občas cosi smutného pronesli, když jste je míjeli. Vesměs se litovali nebo se snažili rozpomenout, jak vlastně zemřeli. Brzy jste dorazili k zřícenině připomínající starý chrám. Kolem levitovalo několik modrých světelných koulí a před vstupem do zříceného chrámu postávala trojice draugirů, ozbrojených do nejrůznějších kusů zbroje. Jeden byl ozbrojen starým mečem, druhý obouručnou sekerou a třetí dvojici menších seker. Oproti většině kostlivců, které vás nechávali při průchodu na pokoji, tato trojice působila hned na první dojem velmi nepřátelsky. --------------------------------------------------------------------------------------------------------------- Neodpovězené tahy


Sarako	#3000 Přidané 16.06.2020 17:04
Ocenění: Příspěvek: 2469 Založený: 26.05.14	,,Děkuji hrabě." poděkuji Leyovi, zatímco budu vstávat. Potom přijdu za obchodníkem, položím mu přátelsky ruku na rameno a za neustálé gestikulace druhé ruky s ním obejdu stůl se slovy: ,,Oba víme, že Hrabě Rullus může všechny pozemky, které Caesar prodal vaší společnosti, zkonfiskovat, protože velezrádce, kterým byl Caesar, neměl žádnou pravomoc tyto pozemky prodat. Všechny smlouvy, které jím byly uzavřeny od jeho atentátu na rod Rullů, jsou snadno zpochybnitelné. Navíc každý, kdo od něho některou ze smluv dostal, může být zadržen v souvislosti s napomáháním při velezradě. ... Ale buďte v klidu, nepodezírám Vás a proto bych Vám učinil návrh ku spokojenosti všech." věnuji krátký pohled všem přítomným a opět se budu věnovat obchodníkovi: ,,Kolik že vlastníte ve městě budov, které vám Caesar prodal?" Upravil/a Sarako dne 16.06.2020 17:05

Strana 150 z 255: 1...147 148 149150151 152 153...255

Přejít na fórum:

Podobná témata

Diskuze	Fórum	Odpovězeno	Poslední příspěvek
Hrozba • Diskuze	Zdejší kobky	313	23.12.2016 21:15
Hrozba • Pilíře Vědění	Zdejší kobky	4	15.05.2016 23:33
Hunterovi povídačky, Svazek 1.: Hrozba Onyxu	» Skyrim - Váš svět	30	20.10.2012 23:48