Fórum | Galerie | Archív novinek | Hlavní strana               LOGIN | REGISTRACE
Prastaré Archívy: Arena PA: Daggerfall PA: Morrowind Construction Set Čas zkracovaní Cechy Skyrimu Rasy ve Skyrimu Let´s learn some lore
Tento web používá k poskytování služeb a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.
Víte že..
Sdí­let

nahoru
Číst diskuzi
Právě je zde: 1 host(ů)
 Tisk diskuze
Hrozba III.
Sarako
,,Caesara jsem už jednou měl na dosah tady v hostinci. Byli jsme sami, stačilo mi jen za pomoci telekineze vyslat svůj meč vpřed. Jenže ta na níž mi nejvíc záleží, mě potřebovala. Kdybych se nevrátil, nejspíš by dunmerku mého srdce čekal osud horší než smrt, nemohl jsem riskovat." zhluboka se nadechnu a pokračuji: ,,Ale teď k věci. Ley nemá s vládnutím žádné zkušenosti, a ani není zdatným bojovníkem, možná právě proto chtěl Caesar, aby přežil. Jenže Ley mi věří a já ho nehodlám zklamat. Jestli Ley usedne na Anvilský trůn, budou chvíle, kdy bude potřebovat postrčit správným směrem a myslím, že my oba máme zájem, aby se z něj stlal hrabě, který udělá z Anvilu prosperující město." na chvíli se odmlčím a pak dodám: ,,Caesar není jediný, kdo má mocné přátele. Bílému Guarovi vděčí někteří Tamrielští šlechtici za mnohé. Jestli máte zájem o čestné místo u Anvilského dvora, zvažte mou nabídku jeětě jednou."
 
Aurelius
→ Tah 562.

---------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Scorpioncz
Blyšťák se otočil a zakroutil hlavou, „Nevím.“ a opět se zahleděl do tváře probírající se altmerky. Fascinovaně si jí prohlížel a v ním tvá slova. „Zavěsit zářivé věcičky? Blyštivé věcičky?“ otočil se opět k tobě s rozzářenýma očima. V tentýž moment se také probrala Elanye. Trochu zmatená pozvolna otvírala oči a snažila se zaostřit zrak. První věc co však spatřila byl Blyšťa jehož siluetu sice viděla, ale ze všeho nejvíce spatřila jeho modré oko, které ji sledovalo a pocítila chlad na ruce za kterou ji držel. Vyděšeně vyjekla a rozmáchla se rukou i Blyšťa se polekal a uskočil stranou. Kdyby tak neučinil nejspíš by mu v hlavě skočila její dýka.

„Žije! Žije! Žiiiijééé!“ řval z plných plic, a přitom začal tancovat prapodivný tanec až do chvíle, než se Elanye uklidnila a zmateně se začala rozhlížet.
„Škorpiasi? To... To jsi ty?“ vyptávala se zmateně a rozhlížela se kolem, a přitom mhouřila oči.

---------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Sarako
LaRouchová nasadila znuděnou tvář, nejspíš už jí diskuze s tebou začala unavovat a víno v jejím po pohárku neustálém upíjení začalo opět docházet. Dlouze přemýšlela, nakonec dopila posledních pár loků vína a odložila pohárek na stůl.

„Povězte mi jejich jména a co jste pro ně vykonal. Pak možná uvěřím, že skutečně máte mocné přátele, protože tohle mi může tvrdit kdokoliv. Navíc slovo ‚mocné‘ si každý může vyložit po svém, dá se pod ním totiž představit ledacos.“ řekla nevzrušeně a pak se podívala na Finna, „Podporu magické Univerzity očividně máte.“ pohlédla na tebe, „Ale tam mocné přátele brzy nenaleznete.“

---------------------------------------------------------------------------------------------------------------

SuperHunter
Poděkovala jsi žebrákovi a vydala se podle jeho rad k sídlu velvyslanectví Thalmoru. Cesta ti utíkala rychle, míjela jsi občany, bdící i legionářské hlídky. Město za hradbami žilo, někde více a někde méně. Během své cesty jsi narazila na ulice, které vypadaly opuštěně, okna byla zatlučená a na dveřích vysela oznámení opatřená pečetí náležící nějaké Císařské společnosti. Nevěnovala jsi jim takovou pozornost, abys dokázala zjistit o jakou společnost jde. Tyto opuštěné ulice střežila vždy speciální hlídka legionářů v doprovodu jednoho nebo dvou bdících.

Občané, kolem které jsi míjela se vesměs starali o své, ale někteří na tebe nevraživě hleděli, jiní se usmívali a kývali na pozdrav. Došla jsi až k sídlu velvyslanectví. Vlajky Aldmerského spolku a samotného Thalmoru se tyčily do dálky a stráž postávala před dveřmi do sídla. Jiní se nacházeli na pozemku kolem velvyslanectví, který byl obehnaný kamenným plotem.

Před samotným sídlem byl klid. Občané města se budově zjevně vyhýbají a zbytečně neprovokují příslušníky Spolku. Legionářských hlídek je zde také pomálu. Spatřila jsi jediného, který asistoval nějaké stařence s výběrem zeleniny u kamenného obchodu, který se nacházel přes ulici.

Došla jsi až k bráně a vešla na pozemek velvyslanectví. Přítomní válečníci tě ihned kývnutím hlavy pozdravili a pokračovali ve své činnosti. Trojice seděla za stolem a dopřávala si něco málo k snědku. Jiná skupinka se trénovala u dřevěných panáků. Dveře do sídla byly otevřené, dvojice válečníků stojící před dveřmi nepůsobila, že by ti měla v plánu bránit ve vstupu.

---------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Neodpovězené tahy
 
Sarako
,,Bílému Guarovi vděčí za život Delmus Helbone, nynější místodržící Chorrolu, hrabství které díky mnou navrženému sňatku spadne do klína rodině Arteriů. Ačkoliv jsem přeskakoval Chorrolské hradby, klestil si cestu skrze zástupy nepřátel, a následně stanul tváří v tvář prastarému upírovi, který měl celé město ve své moci, nedokázal jsem zachránit Brumského hraběte, který se připraven svými vězniteli o zrak vrhl s mečem v ruce vstříc sovngardu, vděk Brumské hraběnky Freydie Faarser jsem si za svou odvahu a snahu zachránit jejího muže získal. Pak tu máme ještě jednoho šlechtice z rodiny Callů z Imperial city, kterému jsem zachránil jeho jedinou dceru. A v neposlední řadě daedrická paní Mefala, které patří život každého, jenž zemře mojí rukou. Jen díky její přízni jsem se dokázal probojovat skrze zástupy nepřátel a vítězit." pronesu k LaRouchové vyčkávajíc, jak bude reagovat.
 
scorpioncz
"Jsem tady, přišla jsi o pár zajímavých věcí ... ale jsme tady! V mohyle duší! Zajímavé místo. Už se nemůžu dočkat, až se pustíme do průzkumu! Jak se cítíš?" Zeptám se Ely a pak ještě stručně popíšu to, co se před chvílí stalo. "Takže tady jsou pravděpodobně nějaké frakce nebo co. A také někdo živej, kdo tady asi uvízl. Mimochodem, co budeme dělat teď? Jak je vlastně možný mě zbavit toho prokletí? A prosím tě neříkej, že mě zabiješ, duši chytíš do černýho kamene duší a pak nějak oživíš, abych tady mohl svoji duši jak blázen hledat."
http://i.nahraj.to/f/1bbv.jpg
 
Aurelius
→ Tah 563.

---------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Scorpioncz
Zmatená a zesláblá altmerka mžourala tvým směrem. Blyšťák ji sledoval z bezpečné vzdálenosti jako by se z něho jeho dočasně obdržená odvaha opět vytratila. Mlčky zůstával ukryt a prozrazovalo ho jen a pouze jeho modré oko.

„Snad dobře...“ vydala ze sebe a opatrně se pokusila postavit na nohy, „Snad dobře. Otevření brány bylo neskutečně... neskutečně vyčerpávající.“ pokračovala znaveným hlasem, „Zajímavé. Velmi zajímavé.“ přikývla, když si jí zestručnil co se vlastně odehrálo během jejího bezvědomí, „Takže je to pravda? Je tu.“ reagovala se zatajeným dechem, když jsi zmínil, že je tu někdo další, koho lze zařadit mezi živé. „Ne. Ne.“ kroutila hlavou, „Zabíjet tě nebudu... Jen se musím trochu vzpamatovat.“ dodala a rozhlédla se po temné místnosti, „Ale teď musíme v první řadě najít někoho kdo se tu vyzná, protože žádnou mapu nebo vodítka kde se nachází náš cíl nemáme.“ pokračovala znaveně, „Takže musíme najít někoho kdo je schopen alespoň trochu normálně uvažovat.“ chytla se za hlavu, „A možná zkusit přijít na něco co zastaví tu pekelnou bolest v mé hlavě.“ řekla s připravenýma očima a povzdechem.

„To jsme já!“ vyskočil radostně Blyšťák před Elanyii, která něco takového nečekala. Nebyla vůbec ve své kůži a působila velmi slabě. Blyštákův nástup přímo přední způsobil jen její polekání. Altmerka brkla o ostatky spadla k zemi.
„Blyšťák jméno mé.“ pokračoval v radostné euforii Blyšťák, „Má blyštivá... ehm blyštivá...“ podíval se na tebe jakoby čekal, že mu poradíš nějaké vhodné slovo.

---------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Sarako
LaRouchová pokyvovala hlavou a poslouchala. „Zajímavá jména. Vskutku asi máte vlivné spojence.“ uznala, „Zejména rod Arteriů je velmi perspektivní... Udržením kladných vztahů s ním si dovedu představit slibnou budoucnost. Ale nedovedu si představit, že by Klargus Arterius, nejstarší z rodu skákal radostí až mu někdo oznámí, že jste zachránil dceru Tyrwina Calla, protože právě Tyrwinova dcera se má stát budoucí Císařovnou. Zatímco Klargus usiloval o provdání své neteře Serany za Císaře Tita Mede, ale neuspěl.“ odmlčela s lhostejným výrazem, „Nepříliš moudré rozhodnutí od našeho Císaře, ale mocní vladaři si to zjevně dovolit mohou.“ dodala a uhnula pohledem, „Jsem ochotna vám pomoci, ale požaduji, abyste mi sjednal schůzku s Klargem Arteriem, zajistil mi čestné místo u dvora – chci čestné a významné místo... nic podřadného.“ upozornila s důrazem a upřela na tebe zrak, „A také chci, abyste předal Císařským mágům dopis, který vám sepíšu. Sdělíte jim, že je ode mě. Můžete dopis dát prvnímu Císařskému mágovi, kterého potkáte. On se postará, aby se dostal na příslušná místa a hlavně – nesmíte dopis otevřít.“ podívala se střídavě na tebe a Finna, „Pak jsem ochotna vám nějakým způsobem po naší dlouhé debatě vyjít vstříc, ale ještě bych si předtím ráda poslechla jak se vám povedlo zachránit budoucí Císařovnu.“ poposedla si v křesle a pokynula Finnovi ať jí dolije další víno. Finn se zdráhal při předchozí snaze o dobrý skutek se mu to vymstilo. „Myšlenky vám už číst nebudu.“ pronesla nevzrušeně a zopakovala gesto. Finn nakonec vyslyšel její přání a dolil jí víno do pohárku.

---------------------------------------------------------------------------------------------------------------

SuperHunter
Poděkovala jsi žebrákovi a vydala se podle jeho rad k sídlu velvyslanectví Thalmoru. Cesta ti utíkala rychle, míjela jsi občany, bdící i legionářské hlídky. Město za hradbami žilo, někde více a někde méně. Během své cesty jsi narazila na ulice, které vypadaly opuštěně, okna byla zatlučená a na dveřích vysela oznámení opatřená pečetí náležící nějaké Císařské společnosti. Nevěnovala jsi jim takovou pozornost, abys dokázala zjistit o jakou společnost jde. Tyto opuštěné ulice střežila vždy speciální hlídka legionářů v doprovodu jednoho nebo dvou bdících.

Občané, kolem které jsi míjela se vesměs starali o své, ale někteří na tebe nevraživě hleděli, jiní se usmívali a kývali na pozdrav. Došla jsi až k sídlu velvyslanectví. Vlajky Aldmerského spolku a samotného Thalmoru se tyčily do dálky a stráž postávala před dveřmi do sídla. Jiní se nacházeli na pozemku kolem velvyslanectví, který byl obehnaný kamenným plotem.

Před samotným sídlem byl klid. Občané města se budově zjevně vyhýbají a zbytečně neprovokují příslušníky Spolku. Legionářských hlídek je zde také pomálu. Spatřila jsi jediného, který asistoval nějaké stařence s výběrem zeleniny u kamenného obchodu, který se nacházel přes ulici.

Došla jsi až k bráně a vešla na pozemek velvyslanectví. Přítomní válečníci tě ihned kývnutím hlavy pozdravili a pokračovali ve své činnosti. Trojice seděla za stolem a dopřávala si něco málo k snědku. Jiná skupinka se trénovala u dřevěných panáků. Dveře do sídla byly otevřené, dvojice válečníků stojící před dveřmi nepůsobila, že by ti měla v plánu bránit ve vstupu.

---------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Neodpovězené tahy
 
scorpioncz
"Má blyštivá spanilá panno." Hlasitým šeptem, aby to slyšela i Ela, poradím nemrtvému. "Bolest hlavy, magický vyčerpání ... nechceš si loknout elixíru? Mně to vždycky pomohlo. Co se týče průvodce, jednoho tu máme. Když se mu chce, dovede mluvit normálně. Najdeme to tu coby dup. Když ne s pomocí, tak sami. Bude to zajímavá cesta." Kdyžtak podám ten lektvar many Ele, aby se vzchopila.

"A co je tedy naším plánem? Vzhledem k tomu, že již není cesty zpět, tak bys to mohla konečně vyklopit. Zatím se mi zdá, že žádný konkrétní cíl nemáme. A pořád nerozumím tomu, proč jsme tady, když se to moje prokletí zdá být více daedrického než nekromatického původu."

http://i.nahraj.to/f/1bbv.jpg
 
Sarako
,,Tyrwina Calla? Kdepak, mám na mysli jen jeho příbuzného Luciena. Historka o tom, jak jsem v přestrojení za bdícího na poslední chvíli zachránil jeho dceru z hnízda přerostlých pavouků by byla jen ztrátou času." pronesu se smíchem v hlase, zhluboka se nadechnu a pokračuji: ,,S Klargem Arteriem Vám schůzku sjednám, na to máte mé slovo a stejně tak mohu prosadit, aby místo Chorrolského dvorního mága připadlo právě Vám. Než napíšete ten dopis, sdělte mi, kde drží Mirabelle. Je-li ten dopis tak důležitý, že jej nesmím otevřít, vyzvednu si jej, až budu opouštět město. Kdyby mě při tom dostali, mohl by padnout do nesprávných rukou."
 
Aurelius
→ Tah 564.

---------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Scorpioncz
„Oh... jistě!“ přikývl Blyšťák, „Má blyštivá spanilá pa-“ zasekl se a otočil se zpět k tobě, „A co když není?“ šeptl, „Co když není panna? Neurazí jí to?“ namítl následně.

Elanya si odkašlala, aby připomněla, že je stále přítomná a slyší každé vaše slovo. „Možná...“ přikývla nejistě na tvoji nabídku lektvaru.
„Jistě! Blyšťák vám pomůže. Blyšťák bude vaším poradcem. Vaším poradcem blyštivá! I vaším neblyštivý člověče.“ ozval se Blyšťák nahlas a rozhodil rukami, jak měl ve zvyku.
„Vezmu si ten lektvar.“ přikývla téměř okamžitě altmerka a převzala do tebe lektvar, který jí snad alespoň trochu pomůže. Otřela si ústa, „Vážně nebyl někdo lepší? Někdo celistvější?“ zeptala se a neskrývala zklamání. Blyšťák její slova ignoroval, přesunul se k východu z vašeho úkrytu a hleděl do dálky.

„Musíme najít někoho rozumného. Někoho, kdo nás dokáže vést a nedrásat přitom naše nervy.“ zdůraznila poslední slova, Blyšťák stále dělal jako by byl velmi zaneprázdněný sledováním dění mimo váš úkryt. „Podle jedné z písemností, která se uchovala ve spisech Císařských mágů tu musí existovat něco co tě dokáže očistit od kletby, která je na tebe a tvůj meč uvalená. Respektive spíš na tvůj meč. V téhle sféře jsi totiž odkázán na věčné chození po monotónní a nezáživné krajině, tvůj mozek postupně chřadne a všechny tvé vzpomínky se z tebe vytrácí. Nač je potřebná další kletba? Prokletí, co se sem dostanou se údajně mohou kleteb zbavit.“
„Samozřejmě, že mohou.“ pronesl Blyšťák, který hleděl se zájmem na vysvětlující altmerku, která se přeci jen trochu dostala do své barvy a mnohem více ho tak fascinovala. „Jeden mág se takhle zbavil prokletí. Starý meč se tu nacházel. Nikdo nevěděl, čí je, ale byl prokletý. On ho zbavil prokletí a dal ho svému pánu. Samotní Ideální páni mu požehnali silou.“ pokračoval uchváceně, „Ale to s Ideálními pány je asi kec.“ pokrčil rameny až zarachotily kosti. „Ale ten meč je speciální. Blyšťák to viděl na vlastní oči.“ dodal hrdě a vypnul hruď. „Ou.. Moje žebro.“

Elanya zcela zřetelně protočila oči.
„Stalo se něco má blyštivá-“ zvolal Blyšťák téměř okamžitě po její reakci.
„Zmlkni kosťo! Nebo z tebe zbude hromada kostí.“ zvolala podrážděně Elanya. Chytla tě za rameno a odtáhla stranou, „Škorpiasi... Jsme v Mohyle duší, opravdu chceš veškeré naděje vložit do toho idiota?“ poukázala na Blyšťáka, který zrovna zjistil, že mu chybí jedno z žeber a nemůže tak hrdě vypínat svoji hruď. Altmerčina reakce mu zjevně vůbec nevadila a místo toho se pustil do hledání svého chybějícího žebra mezi ostatními ostatky.

---------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Sarako
„Luciena?“ podívala se na tebe nedůvěřivě, „Neznám žádného Luciena Calla, který by měl dceru. A mi věřte, že zdejší šlechtu znám velmi dobře. Můj muž byl zván na spousty večírků a já ho vždy věrně doprovázela.“ dodala následně, „Takže doufám, že jste se skutečně setkal alespoň s Klargem Arteriem a schůzku s ním jste schopen domluvit.“ pokračovala vážným tónem a pronikavě na tebe hleděla, Finna si skoro ani nevšímala, popadla nalitý pohárek a napila se. „Jakou mám, ale záruku, že svoje slovo dodržíte? Poskytnu vám nějakou kloudnou informaci, využijete ji ke svému úspěchu a na mě si potom nemusíte ani vzpomenout.“ vstala a zvedla se ze židle, udělala několik kroků blíže k tobě, „Jestli mě zradíte. Bude to pro vaši paní velmi bolestivé. To mi věřte.“ pronesla chladně, poté se otočila k oknu. „Rodina Colů vlastnila staré stavení asi hodinu a půl cesty od Anvilu. Kdysi to bylo krásné sídlo.“ otočila hlavu zpět na tebe, „Které žilo večírky a plesy, ale tyto časy jsou už dávno pryč. Teď je to chátrající barabizna, kterou co nevidět sfoukne vítr a zůstanou jen vzpomínky. Jestli se chtěla Robertova žena někde schovat pravděpodobně bude tam, protože Caesar má teď svých starostí více než dost a určitě nebude šátrat v paměti co všechno za pozemky rodina Colových vlastní.“ dlouze se odmlčela, „Jestli vám můžu poradit...“ promluvila po dlouhé chvíli mlčení, „Napráskejte ji Císařským mágům a nemusíte si špinit ruce.“ dodala následně a pozvedla pohárek ze stolu, „Stejně nemáte šanci ji vy dva porazit.“ napila se vína.

---------------------------------------------------------------------------------------------------------------

SuperHunter
Poděkovala jsi žebrákovi a vydala se podle jeho rad k sídlu velvyslanectví Thalmoru. Cesta ti utíkala rychle, míjela jsi občany, bdící i legionářské hlídky. Město za hradbami žilo, někde více a někde méně. Během své cesty jsi narazila na ulice, které vypadaly opuštěně, okna byla zatlučená a na dveřích vysela oznámení opatřená pečetí náležící nějaké Císařské společnosti. Nevěnovala jsi jim takovou pozornost, abys dokázala zjistit o jakou společnost jde. Tyto opuštěné ulice střežila vždy speciální hlídka legionářů v doprovodu jednoho nebo dvou bdících.

Občané, kolem které jsi míjela se vesměs starali o své, ale někteří na tebe nevraživě hleděli, jiní se usmívali a kývali na pozdrav. Došla jsi až k sídlu velvyslanectví. Vlajky Aldmerského spolku a samotného Thalmoru se tyčily do dálky a stráž postávala před dveřmi do sídla. Jiní se nacházeli na pozemku kolem velvyslanectví, který byl obehnaný kamenným plotem.

Před samotným sídlem byl klid. Občané města se budově zjevně vyhýbají a zbytečně neprovokují příslušníky Spolku. Legionářských hlídek je zde také pomálu. Spatřila jsi jediného, který asistoval nějaké stařence s výběrem zeleniny u kamenného obchodu, který se nacházel přes ulici.

Došla jsi až k bráně a vešla na pozemek velvyslanectví. Přítomní válečníci tě ihned kývnutím hlavy pozdravili a pokračovali ve své činnosti. Trojice seděla za stolem a dopřávala si něco málo k snědku. Jiná skupinka se trénovala u dřevěných panáků. Dveře do sídla byly otevřené, dvojice válečníků stojící před dveřmi nepůsobila, že by ti měla v plánu bránit ve vstupu.

---------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Neodpovězené tahy
 
Sarako
,,Děkuji, a těším se na naší případnou další spolupráci." věnuji Carině lehkou poklonu, popojdu ke dveřím, Finnovi naznačím, aby mě následoval a vydám se pryč z pokoje.
 
scorpioncz
Když se mluvilo o prokletí, pocítil jsem divný pocit uvnitř mé hlavy. "No byli tu ti na koních, jenže kdo ví, co měli za lubem. Třeba sbírají živé a dělají z nich totemy! Živé totemy! To jsme nemohli riskovat! Raději půjdeme tady s tímto posedlým zářivostmi. I přes to co dělá, to tu zná. Navíc udělá vše, co poručíš Zářivá!" Rozhodil jsem rukama.

"A přece tu je skvělý! A jsou tu ty ruiny, skvělé orientační body! A co tu musí být za poklady ... měli bychom si promluvit s těmi Ideálními pány! Třeba něco tuší. Třeba jsou přátelští! Nakonec bychom s nima mohli jít na něco ... he he alkoholickééého. Ale jak to vypijí, když jsou krystaly? Třeba to na ně půjde jen vylít!"

Zatvářím se zmateně a následně naštvaně, když si uvědomím, co jsem zase říkal. "Blyšťáku, zaveď nás na místo, kde se budu moci zbavit tohohle nesmyslu. To prokletí už mi začíná lézt na nervy ... docela doslovně že? Zajímavé, skoro jako bych slyšel bzučení vos! Nesnáším bzučení vos ... tady je alespoň klid! Jak by taky né! Jsme přece v říši mrtvých! Cha cha chá! Blejskáči veď nás!" Změní se můj hlas znovu v radostný, a nakonec ve smrtelně vážný šepot, až vyzývavý. "Veď nás do téhle tiché krajiny ... nebo nás budu vést já ... a to by se nám nelíbilo ..."

http://i.nahraj.to/f/1bbv.jpg
 
Aurelius
→ Tah 565.

---------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Scorpioncz
„Zářivá?“ zamračila se Elanye, „Ještě ty s tím začínej...“ dodala naštvaně, „Neměl bys trávit tolik času s touhle hromadou kostí.“ poukázala na Blyšťáka, který zkoušel jedno nalezené žebro za druhým. „Začíná ti to lézt na mozek. Nezapomeň, že jsme v Mohyle duší. Jestli dovolíš, aby tě naplnila prázdnota budeš ztracen.“ dlouze se odmlčela a nechala tě domluvit. Blyšťák mezitím nalezl co hledal. Povedlo se mu jedno z žeber připevnit ke svému odhalenému hrudníku. Spokojeně se narovnal a vypnul hruď.

„Jistě. Zavedu vás tam. Má blyštivá paní následujte mě!“ pokynul následně Blyšťák a vylezl ven z úkrytu. Elanye si hlasitě povzdechla a naštvaně kostlivce následovala, byl jsi pár kroků za ní. Sešli jste až k místu kde se předtím zastavili jezdci. Blyšťák se zarazil. Váhal, ale nakonec se rozeběhl nejrychlejším tempem, kterým mohl. Vedl vás stejným směrem, kterým předtím odjeli jezdci. V černém písku byly místy patrné i jejich stopy.

„Má blyštivá paní?“ ozval se Blyšták během chůze a otočil se k Elanyii.
„Co chceš?“ odpověděla mu nevraživě.
„Chcete, abych vám raději říkal blyštivá paní nebo blyštivá panno?“
„Nechci, abys mě oslovoval ani jako blyštivá paní nebo panna. Rozumíme si? Nebo ti to musím zopakovat ještě tisíckrát, abys to pochopil?“ pokračovala neměnným tónem, a přitom se rozhlížela kolem.
„Nějak vás, ale musím oslovovat blyštivá.“ nenechal se odradit Blyšťák.
Elayne si rezignovaně promnula čelo, povzdechla si nahlas a rukou si přejela po hrudi. Zjistila, že jí chybí její náhrdelník. Ohlédla se za sebe a za kus, který jste ušli. Zesmutněla.

---------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Sarako
Složil jsi lehkou poklonu Carině, pousmála se a nechala vás bez dalších slov odejít z pokoje. Finn tě následoval, zavřel za tebou při odchodu dveře. Chodba byla prázdná, stařec, který předtím popisoval obraz spolu s tanečnicí kamsi zmizel a vyhazovač sedící na židli nudou usnul.

---------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Neodpovězené tahy
 
Sarako
Vydáme se zpět k baru a poohlédneme se po mágovi, co k Anvilu přicestoval za pomoci teleportace s Finnem. Jakmile ho najdeme pokynu mu, aby nás následoval ven z hostince. Cestou pryč z přístavu mu polohlasně vylíčím, jak naše setkání s Carinou dopadlo a dodám: ,,Nejlepší bude, když se vrátím do tábora, kontaktuji Císařské mágy a společně s nimi se potom vydáme k té chátrající rezidenci něco mi říká, že Mirabelle bude vězněna právě tam - pokud ovšem nemáte nějaké výhrady ke spolupráci s císařskými mágy."
Jakmile opustíme přístaviště, pokusím se najít vhodné místo převléknutí.
 
Aurelius
→ Tah 566.

---------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Scorpioncz
Pokračovali jste dále a dále. Stále stejným svižným tempem přímo za svým průvodcem Blyšťákem. Zatímco procházeli pochmurným místem a poslouchali Blyšťákovu samomluvu, kterou velmi často trpěl a mumlal mnohdy velmi nesmyslné věty. Elanyiin stav se zlepšil, přesto se tvářila stále zachmuřeně a mlčky kráčela vpřed.

Cesta k vašemu cíli se pozvolna stávala velmi dlouhá, monotónní krajina plná zřícenin, duší, ostatků a písku ji nečinila o moc zajímavější. Sem tam nějaká uschlá dřevina či náznak nepřátelství ze strany pochodujících nemrtvých na které jste sem tam narazili, ač byli ozbrojeni nikdy se neprojevili nijak nepřátelsky. Jako by je přítomnost Blyšťáka odháněla. Dokonce i Blyšťák začal omezovat své sklony k samomluvě. Průvodce vás vedl nejrůznějšími cestami i mimo ně. Mnohdy jste před sebou viděli stopy podkov, jindy jste je nadlouho ztratili a opět se spatřili až po dlouhé době.

Zastavili jste se až u rozcestníku, na němž bylo cosi vyryto dost nečitelně. Blyšťák se v doprovodu rachotu kostí napřímil. Zahleděl se vpřed jako by přemýšlel některou cestou se na křižovatce vydat nyní. Kdybyste zůstali a pokračovali rovně nejspíš byste došli k mohutnému stavení, které se před vámi několik kilometrů daleko tyčilo v doprovodu fialové záře sahající téměř až k obloze. Kdybyste pokračovali doleva nejspíš byste i nadále šli onou monotónní krajinou, která by nepřinesla nic zajímavého. Cesta doprava pro změnu vedla skrze polorozpadlou bránu, u níž se nacházelo kamenné stavení a pravděpodobně i velké množství bloudících duší.

„Kudy teď?“ zeptala se Elanye, „Doleva, doprava nebo rovně?“ podívala se na Blyšťáka, který sledoval jednu ceduli na rozcestníku za druhou.
I zde byly patrné stopy podkov koní, ale široká kamenná cesta, která dále pokračovala všemi třemi směry jejich další tvorbu znemožnila.
„Má blyštivá… paní!“ zopakoval Blyšťák oslovení, které altmerku dohánělo k vzteku. Ani teď tomu nebylo jinak, ale ovládla se, kousla se rtu a sevřela ruku za zády v pěst. „Musím se přiznat, že nyní jsem… trochu vyveden z míry.“ dodal následně a podrbal se na lebce. „Nechte mě přemýšlet! Nechte Blyšťáka přemýšlet.“ pokračoval, a přitom oběhl stranou.

Elayna se usadila na menší kamennou zídku, promnula si opět čelo a následně odkopla šutr. Povzdechla si.
„Blyštivá… Blyštivá.“ opakovala tiše, „Škorpiasi.“ podívala se na tebe, „Jestli mi ještě jednou řekne blyštivá paní. Neovládnu se a z tvého průvodce udělám hromádku popela.“ řekla přísně, „A fakt si nedělám legraci. Leze mi to na nervy.“

---------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Sarako
Vydal jsi se zpět k baru. Najít vašeho společníka – mága – nebylo těžké. Seděl za jedním ze stolů sám, osamocený a mlčky sledoval své okolí, zatímco popíjel objednané pití, které nejspíš s alkoholem nemělo nic společného. Po vašem příchodu se na nic neptal, nechal na stole několik mincí, dopil a následoval vás ven.

Před hostincem ani v přístavu jste se dále nezdržovali a nejkratší cestou se odebrali pryč. Minuli jste stráž a v bezpečné vzdálenosti jsi začal převypravovat vaše setkání LaRouchovou.

„Zní slibně.“ přikývl mág, „Za předpokladu, že si s námi LaRouchová nehraje a nelže nám pak je to asi nejpravděpodobnější místo. Caesar si vždy vážil vztahů s Univerzitou, takže bych dokonce i věřil, že s jejím vězněním nemá nic společného.“ dodal mág a nechal tě pokračovat v převypravování.

„Spíš budou mít výhrady ke spolupráci s námi oni. Konkrétně se mnou. S Finnem žádný problém mít nebudou.“ ujal se slova opět mág, když jsi domluvil a nalezl dostatečně bezpečné místo k převlečení. „Už dobrých pár desítek let je moje jméno na černé listině, někteří Císařští mágové odloží svoji ješitnost a jsou ochotní nad tím mávnou rukou, když je v sázce něco víc. Jenže někteří bohužel ne.“
„Snad pomohou, ne? Vždyť Colové nemají očividně taky moc dobrou pověst a jestli se připojili na stranu Caesara během převratu pak jsou to i zrádci. Nehledě na to, že drží profesorku Sarricovou.“ ozval se Finn.
„Jenže tady je v sázce mnohem víc. Bojoval jsi ve válce s Thalmorem a kde byli Císařští mágové? Nikde. Neslyšel jsi o nich příliš, a to už dávno v té době existovali, ale válečným konfliktům se vyhýbali. Někteří samozřejmě ne, ale většina ano. Většina jich pronásledovala odpadlíky, nekromanty a věnovali se svému poslání. Teď je všechno s nástupem Tarna jinak. Více se zajímají o dění v politice, více se projevují i ve válečných konfliktech, protože potřebují být vidět.“ začal rozebírat mág s Finnem, zatímco jsi se převlékal. „Daleko víc jim pomůže, když se o nich bude mluvit jako osvoboditelích Anvilu než jako o osvoboditelích jedné profesorky. To se lidem příliš do paměti nevryje a jestli chtějí prosadit reformu, kterou tak strašně na radě Starších hájí Tarn, LaRouchová i Vita. Tak se rozhodně nemohou spojit se mnou, protože by jim to mohlo značně uškodit.“ odmlčel se, „Tak či onak. Teď bude jejich prioritou především Anvil. Colovou mohou zneškodnit později, protože kdyby jí chtěli zlikvidovat nejspíš by to už dávno udělali.“ zakončil mág a Finn jen pokyvoval hlavou.
„Asi na tom něco bude.“ připustil nakonec.

„Tudíž jestli chcete pomoc od Císařských mágů raději zůstanu bokem, abych nevyvolával rozbroje. Finn samozřejmě pomoci může.“ dodal následně mág, když jsi se převlékl a vrátil se k nim.

---------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Beardanie
Dojel jsi ke stájím a ustájil svého koně, sundal sedlo, doplnil vědro s vodou a odebral se ven. Majitel stájí, který peskoval dvojici mladíků, kteří mu měli pomoci přemístit sedlo se na tebe podíval.
„Ten kůň.“ naznačil, že myslí tvého koně, „Měl bys ho už vyměnit. Nejlepší léta už má dávno za sebou.“ pokračoval a přišel blíž k tobě, „Můžu ti prodat svoji klisnu. Levně.“ poukázal na mladou klisnu, která byla uvázána k plotu.

Majitel stájí, starý a prošedivělý nord měl pravdu. Tvůj kůň už svá nejlepší léta zažil, patřil otci a poté i tobě a sloužil ti velmi dobře po mnoho let. Posledních pár měsíců sis ale všiml, že čím dál hůře zvládá dlouhé cesty.

„Zvaž mojí nabídku. Za tisíc bych ho prodal komukoliv jinému, ale tobě.“ podíval se na tebe, „Tobě ho dám za osm set Septimů. Jsi věrný zákazník.“ pousmál se. Hned, ale jeho úsměv z tváře mizel. Dvojice mladíků totiž zahodila nářadí a vyrazila pryč. „Kam se to sakra chystáte?!“ křikl na ně z plných plic, „To seno se samo nepřesune!“ křičel znovu.
„Zítra to doděláme! Za necelou hodinu začínají zápasy! Chceme je vidět.“ křikl jeden z mladíků a poté přidal do kroku. Majitel stájí jen zaskřípal zuby.
„Ta dnešní mládež.“ zakroutil hlavou, „Snad nebude pršet.“ zachmuřeně se podíval na oblohu, „Teď, abych to seno odnosil sám.“ zamumlal, „Tak co?“ otočil se k tobě, „Uděláme obchod?“

Už při příjezdu do Bílého Průsmyku sis všiml, že nedaleko vesnice rozpínající se kolem hradeb je postaveno několik stanů a dřevěná palisáda připomínající arénu. V okolí se pohybovalo hned několik válečníků, válečnic ale i obyčejných občanů a občanek včetně dětí, které zvědavě nakukovaly.

---------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Neodpovězené tahy
 
Sarako
,,Dobrá dám na Vaše doporučení a Císařské mágy z toho vynecháme. Jakmile podám hlášení o obraně města Lordu Rullovi mladšímu a oběma legátům, vydám se navštívit paní Colovou a popravdě nečekám, že tohle setkání bude poklidný čajový dýchánek. Mohu znát jméno mocného mága, který mi přitom bude krýt záda pro případ, že by se něco zvrtlo?" pronesu k mágovi poté, co se vyhoupnu do sedla, připraven vyrazit zpět k táboru legionářů.
Upravil/a Sarako dne 13.09.2019 19:27
 
scorpioncz
Budu se rozhlížet po možných zajímavých místech, kde by se dalo i něco zajímavého najít, když se zastavíme na rozcestí. Vyslechnu si konverzaci a založím ruce. "Je docela bláznivej ... ale když nás dovede tam kam potřebujeme? Přiznejme si, co vlastně víme o tom, kam jdeme? Pokud víš, tak ho necháme jít si vlastní cestou a půjdeme sami. Jenže ... pokud bychom ho nepotřebovali, nešli bychom teď za ním že? Takže nic nevíme a prostě jen jdeme s doufáním, že nás vede k něčemu co nevíme co je ale potřebujeme to." Podotknu očividné. "A pokud tě to rozčiluje, tak to ignoruj. Dělá to z něho relativně věrného spojence. A navíc na nás neútočí nemrtví, všimla sis? Nevím co tu za nemrtvé je, ale je to zvláštní. Myslel jsem, že jen lichové mají svojí vůli. No, to je jedno. Nějakou přihlouplou přezdívku snad vydržíš ne?"
http://i.nahraj.to/f/1bbv.jpg
 
Aurelius
https://i.imgur.com/dzsJKNw.png

Dnes je to 7 let od založení DrD Hrozba. První tah byl napsán následujícího dne 16. 9. 2012


→ Tah 567.

---------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Scorpioncz
„Moc toho sice nevíme, ale on mi nepřijde jako dobrý průvodce.“ kroutila hlavou Elanya. „Ignoruj?“ hlesla, „Tobě se to lehko řekne. Kdybys své manželce řekl. ‚Óoo má blyštivá paní...‘ asi by z tebou vyrazila dveře. Nemyslíš?“ podívala se na tebe zamračeně.

---------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Sarako
„Nezmiňovala LaRouchová, že v téhle sestavě nemáme proti Colové žádnou šanci?“ namítl po tvém rozhodnutí Finn. Mág na něj nevěřícně koukl, ale neodpověděl mu. Vyhoupl jsi se do sedla koně a byl připraven odjet do tábora legionářů. Oba muži něco podobného učinit nehodlali.

„Jmenuji se Dremwus Palagán.“ představil se ti mág stojící opodál, „Žádnou šanci?“ otočil se znovu k Finnovi, „Vždycky je šance.“ namítl, „Jestli vynecháme Císařské mágy a půjdeme do její záchrany v téhle sestavě mohu se pokusit zajistit nějaké další posily, ale nejspíš to bude chvilku trvat.“

---------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Beardanie
„Škoda, ale ona vám asi nikam neuteče.“ odpověděl ti Majitel stájí, rozloučil jsi se a vydal se obhlídnout situaci kolem dřevěné arény kde mají probíhat zápasy.

Dřevěná aréna s tribunou byla obklopená stany i lidmi, kteří se hemžili kolem. Děti pobíhali kolem, válečníci a válečnice se protahovali a připravovali na nadcházející boje. Celé obecenstvo kočírovala trojice lidí, jeden starší muž v červeném oděvu vybíral vstupné na pódium a navigoval ostatní kam si mohou stoupnout. Další muž seděl za stolem pod otevřeným stanem a vybíral sázky na jednotlivé zápasníky. Posledním mužem byl zjizvený válečník, který postával vedle vyběrače sázek a s úsměvem od ucha sledoval, jak se mince hrnou na jednotlivé bojovníky. Právě u tohoto muže bylo možné se přihlásit do zápasu a pokusit se utkat s ostatními.

Dvojice mladíků, která prchla od Majitele stájí postávala opodál. Připojila se k partě stejně starým výrostkům, kteří zrovna diskutovali, na koho si mají vsadit.
„Vsadíme si na toho orka. Vypadá zuřivě...“ argumentoval jeden.
„Ne. Ne. Rozhodně ne. Vsadíme si na Ravenu Krvavou.“ namítl druhý.
„Ravena zní slibně.“ přikývl třetí, „Ale zase je to ženská.“
„Jo. Jenže je to štítonoška a byla ve službách Jarla z Jitřenky.“ podpořil Ravenu další. Nastalo ticho. Parta přemýšlela.

---------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Neodpovězené tahy
[/quote]
 
scorpioncz
"No kdybych jí to řekl jen několikrát, tak by to vzala ze srandy. Tys začala šílet absolutně hned." Pokrčím rameny. "Ale tak se rozhlédni. Můžeš si vybrat ze všech různých průvodců. Je libo támhleten nemrtvý, kterému chybí spodní čelist? Nebo co třeba támhleten! Tomu chybí jen ruka a půl hlavy! Nebo třeba támhleta duše. Vypadá tak ztrhaně, že by se nejraději zabila, kdyby mohla. Je tu celý repertoár dokonalých průvodců." Řeknu ironicky. "Doslova jediná další možnost byli ti jezdci o kterých jsem mluvil. Jenže kdo ví, co chtěli, a jak by se zachovali. Bylo jich několik a všichni po zuby ozbrojeni. Dokonce měli někteří snad i zašlý zbroje podobný těm, co máme my. Sice vypadali rozumnějc, jenže nás taky mohli chtít jen pro zábavu a pro napití se horký krve. Prostě to zkus nějak vydržet prosím tě." Zakroutím hlavou a podívám se směrem, kam odešel Blejskavka.
http://i.nahraj.to/f/1bbv.jpg
 
Sarako
,,Vždycky je šance." s myšlenkou na Theru zopakuji Palagánova slova, přitom se ujistím, že jsem si s sebou sbalil Anvilskou zbroj Caesarova přisluhovače a pokračuji: ,,Colová může být jako zajatec zdrojem cenným informací, ale proč v ní neprobudit touhu po pomstě, za smrt jejího manžela. Nechat jí přejít na naší stranu. Caesar se jí v blízké době pokusí odklidit z cesty, pokud možno dřív, než se o smrti svého muže dozví, takže je dost možné, že ten Caesarův dunmerský bojovník - odpadlík z Morag Tong, co zařízl jejího manžela jak podsvinče, je na cestě za ní. " zhluboka se nadechnu a pak dodám: ,,Sejdeme se před západem slunce na příjezdové cestě k té bohy zapomenuté rezidenci. Pokud má někdo lepší plán, sem s ním."

Nevznese-li nikdo žádnou námitku, pokynu rukou na rozloučenou a vyrazím v sedle k táboru legií.

Upravil/a Sarako dne 16.09.2019 19:32
 
Aurelius
→ Tah 568.

---------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Scorpioncz
Elanye mlčela. Nejspíš tiše souhlasila s tvým argumenty, ale nechtěla to dát nijak slovně najevo. Raději se rozhlížela kolem.

„Zbroje podobný těm našim?“ koukla na tebe překvapeně, „Jak to myslíš, že měli podobné zbroje těm našim. Tyhle róby...“ poukázala na tvoji i svoji róbu, „Nosí výhradně příslušníci Císařských mágů. Víš, co to tím pádem znamená?“

Rozhlédl ses kolem sebe, pátral jsi po Blyšťákovi, ale jako by se po něm slehla zem. Nikde v blízkém okolí jsi ho neviděl. Buď se jen vzdálil, aby prozkoumal, která cesta je správná anebo se zatoulal příliš daleko.

---------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Sarako
„Nemyslím si, že se nechá jen tak ‚zajmout‘.“ zakroutil hlavou Palagán, „Nechci se podílet na spolupráci s ní. Z takové spolupráce by nevzešlo nic dobrého.“ dodal následně, „Kdybych spolupracoval s Colovou využijí toho Císařští mágové ve svůj prospěch a očerní tak magickou Univerzitu. To si nemůžu dovolit.“ odmlčel se, „Pokusit se jí zajmout můžeme to ano. Pokud se nám to skutečně povede, můžeme ji i vyslechnout, ale nějakého mučení nebo spolupráce s ní se účastnit nebudu. Také to pro nás celé končí v momentě, kdy bude Colová zlikvidována a naše profesorka v bezpečí. Do celého toho incidentu kolem se motat nebudeme.“

„Pokud jsme domluveni můžeme si plácnout. Shromáždím nějaké spojence, kteří by nám mohli pomoci a sejdeme se na smluveném místě.“ podíval se na tebe mág a natáhl ruku ke stvrzení dohody.

---------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Beardanie
Prošel jsi kolem zástupu sázejících až k zjizvenému muži. Prohlédl si tě a když usoudil, že jdeš za ním poodešel stranou.

„Ravena Krvavá?“ zopakoval jméno válečnice, „Je to horká kandidátka na vítězku, nebojácná nordka, která si svoji přezdívku ‚krvavá‘ zajistila nejen svojí krvežíznivostí, ale také klepy, které o ní koluji.“ odmlčel se s vážnou tváří, „Údajně se koupe a pije krev svých nepřátel. Prý jako jakýsi rituál.“ pousmál se, „Ale co je na tom pravdy? Těžko říct.“ pokrčil rameny, „Chceš s ní snad změřit síly? Pak je to tvůj šťastný den... Podle výnosu, který panuje je jsou boje na život a na smrt zakázané. Takže tě maximálně jen zmlátí do němoty a pár týdnů se budeš kurýrovat ve zdejším chrámu.“

---------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Neodpovězené tahy
 
Sarako
,,Dobrá." přikývnu Palagánovi a podám mu ruku.
Potom se na chvíli zamyslím a pronesu: ,,Tíží mě ještě jedna otázka, ale myslím, že na ní bude dost času později." pak už jen pokynu hlavou na rozloučenou, prohodím: ,,Tak na brzkou shledanou." a pobídnu koně směrem k táboru legií.
 
Přejít na fórum:
Podobná témata
Diskuze Fórum Odpovězeno Poslední příspěvek
Hrozba • Diskuze Zdejší kobky 313 23.12.2016 21:15
Hrozba • Pilíře Vědění Zdejší kobky 4 15.05.2016 23:33
Hunterovi povídačky, Svazek 1.: Hrozba Onyxu » Skyrim - Váš svět 30 20.10.2012 23:48
Archív Novinek
Datum Kategorie Název Přečteno
24-12-2018 Články Šťastné a veselé! (2018) Přečteno 822 krát
11-06-2018 Elder Scrolls The Elder Scrolls VI oznámeno! Přečteno 3253 krát
01-04-2018 Novinky S hrdin(k)ou po celém TAMRIELU! (Apríl) Přečteno 2280 krát
24-12-2017 Články Veselé a šťastné! (2017) Přečteno 1945 krát
06-07-2017 Rozpracovaná novinka (6.7.) Přečteno 0 krát
01-04-2017 Na cukřík s M'aiqem Lhářem Konec série "The Elder Scrolls"! Přečteno 7780 krát
11-02-2017 Elder Scrolls Příběhové rozšíření pro TESO a H... Přečteno 4239 krát
24-12-2016 Elder Scrolls Veselé Saturalie a oslavte Starý život! Přečteno 3601 krát
12-12-2016 Na cukřík s M'aiqem Lhářem 6 let se Skyrim.4fan Přečteno 3596 krát
18-11-2016 Elder Scrolls The Elder Scrolls: Online dočasně zdar... Přečteno 4317 krát
 Více...     
Archív Novinek
TOPlist