The Elder Scrolls V: Skyrim - Česká fansite - Diskuzní fórum: Hrozba III.

Fórum | Galerie | Archív novinek | Hlavní strana               LOGIN | REGISTRACE

Prastaré Archívy: Arena

Let´s learn some lore

Tento web používá k poskytování služeb a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.

Víte že..

Sdílet

Číst diskuzi

The Elder Scrolls V: Skyrim - Česká fansite » Ostatní » Zdejší kobky

Právě je zde: 1 host(ů)

Strana 99 z 255: 1...96 97 9899100 101 102...255

Hrozba III.
Aurelius	#1961 Přidané 14.05.2018 13:17
Ocenění: Příspěvek: 6102 Založený: 18.07.12	→ Tah 404 --------------------------------------------------------------------------------------------------------------- Scorpioncz Žoldák ti již nestihl odpovědět na otázku, neboť se rovněž stejně jako ty začal věnovat konfliktu mezi mladíkem a druhým žoldákem. Obešel jsi rozčileného žoldáka a připravil si nenápadně kouzlo ‚radost‘. „Není její.“ odvětil mladík stroze a hleděl do očí rozzlobeného žoldáka. Mezitím jsi seslal své připraveného kouzlo na rozčileného žoldáka, kterému velmi rychle z tváře zmizel vytočený výraz a vystřídal jej podivně vypadající úsměv. Rozesmál se, smál se na celý hostinec čímž ještě více přilákal pozornost. I jeho společník, první žoldák byl velmi překvapen. „Měl ses podívat, jak ses tvářil.“ pronesl směrem k mladíkovi, který jen nechápal, co se děje. Smích neustával, pozvolna se zhroutil k zemi a opřel se o sloup. Smál se na celé kolo a přítomní jen nechápavě hleděli na onoho dříve drsného žoldáka. Mladík se jen nechápavě ohlédl na svoji dívku a následně na tebe. „Měl ses vidět.“ smál se žoldák a pozvolna se začal chytat za břicho. „Myslím, že byste si ho měl odvést.“ řekla dívka. „Jistě... Jistě...“ řekl poněkud zmateně první žoldák, „Postarám se o něj.“ a s těmito slovy vykročil k sedícímu žoldákovi, pomohl mu zvednout se a vedl ho pryč z hostince. Jakmile za nimi bouchly dveře, mladík se pousmál se otočil zpět k baru. „Omlouvám se! Milí hosté. Opravdu se co nejvřeleji omlouvám za toto ‚představení‘.“ začala se omlouvat a když se vrátila za pult začala vyřizovat další objednávky na pivo. Diskuze v hostinci se tak pozvolna vrátila k normálu. „Pche...“ mávl rukou jeden ze starých štamgastů, „To je ta dnešní mládež. Vytratila se z nich jakákoliv vážnost a změnila se v trapnost.“ s těmito slovy se sebral a odešel pryč z hostince. Zjevně vykonat potřebu. Ostatní štamgasté nad jeho slovy jen mávli rukou a opět se věnovali tématu politika. Všiml sis, že jeden z rytířů se zvedl a vyrazil k tobě. Lehce zavrávoral zjevně již má také trochu vypito. Postavil se vedle tebe, podíval se na tebe. Byl to již o trochu starší rytíř, mohlo mu být kolem čtyřiceti let a podle jeho zbroje poznal mnoho bojů a šarvátek. „Urazil jsi naše rytířské ideály, mladíku!“ pronesl s vážností a patřičnou noblesou. „U Osmičky, jestli máte nějaké problémy tak jděte ven. Fakt! Já vás o něco žádala!“ zvolala dívka, která byla už podrážděná od prvního konfliktu a druhý jí voněl už o dost méně. „Slyšeli jste?“ „Jistě ctěná paní.“ pronesl rytíř, „Jen chci tohoto mladého pána seznámit s jeho chybou.“ pokračoval a podíval se k tobě, „My rytíři bojuje a hájíme čest našich dam, slečen a paní. Hájíme zájmy spravedlnosti, rytířské ctnosti a také zásady a tradice. Tvá slova pro nás byla urážkou.“ „Jestli hájíte zájmy svých paní, slečen a dam. Tak prosím. Prosím sedněte si zpátky na své místo, mlčte nebo pijte se svými kumpány, ale prosím už nedělejte žádný rozruch! Rozuměl jste?“ podívala se na něj přísně dívka a položila dvojici korbelů na pult. Očekávajíc rytířovu odpověď. Starší rytíř jen zkřivil tvář a odebral se zpět ke stolu. Kde jej přivítali zbylí rytíři. „Achjo... Tohle bude náročný den.“ povzdechla si dívka a obešla s korbely v ruce pult směřující ke stolu štamgastů předat objednané. Mladík jen spokojeně odpočíval u pultu a pozvolna upíjel. Zaměřil jsi svůj zrak na altmerku s mužem v mnišském rouchu. Všiml sis, že se k ní muž naklonil a cosi jí šeptal do ucha a následně ukazoval směrem k pultu. Altmerka však odpověděla jen mírným úsměvem. --------------------------------------------------------------------------------------------------------------- Adrian_S Vzplanuté roucha jsi pohotově uhasil strhnutím je z ramínka a zadupáním. Rilen se na tebe podívala cosi jí na tvém činu pobavilo, neboť se neubránila úsměvu. Následně jsi zabouchl skříň. „Nic moc zajímavého.“ pokrčil rameny, „V téhle části ještě nemůžeme čekat moc velké zázraky. To přijde až za těmito dveřmi.“ řekl a podíval se na hnízdo pavouků, „Ale nejprve se musíme zbavit tohohle.“ pronesl a začal se soustředit. Hrot jeho magické hole se rozzářil světlým světlem, které doprovázel chladný závan ledových kouzel. Ihned začal kolem celého hnízda vytvářet silnou ledovou bariéru a završil ji až u stropu. Čímž zabránil případnému konfliktu s pavouky. „Kdybychom se nebezpečně přiblížili k hnízdu všichni ti pavouci, co jsou tu zalezlí by se na nás pustili. Takhle máme šanci, že k tomu nedojde. Přesto buďte opatrní. Nejsou jedovatí, ale jejich kousnutí bolí a pokud se brzy nevyčistí a řádně neošetří může se zanítit a v nejlepším případě vás na pár dní skolí horečka.“ vysvětloval zatím co jste se s Rilen přesunovali k němu. Rilen si stále dávala pozor kam šlape. Bylo více než patrné, že pavouci zrovna nepatří mezi její oblíbené nestvůrky. „Otevřu dveře.“ pronesl tiše Globullus a začal se opět soustředit, ale ještě předtím předal Rilen svojí magickou hůl, aby měl obě ruce volné. Začal vytvářet ve svých rukou komplikovaná gesta a mumlat krkolomná zaklínadla, dokud se mu nepovedlo odhalit skryté maskované dveře nacházející se v těsné blízkosti hnízda pavouků. Dveře byly na první pohled velmi staré, zamčeny pomocí velkého zámku. „Páni...“ pronesla s údivem Rilen. „Jsou chráněny nejen magií iluzí, která je činní dokonale zamaskovanými, ale také dalšími obrannými kouzli. Pamatujte.“ otočil se k tobě a Rilen, „Tahle část byla před mnoha lety zapečetěna na rozkaz Císařských mágů. Do jisté míry možná i těmi nejlepšími, proto se mějte na pozoru. Cokoliv, co uvnitř je se může spustit, jakmile uděláme nějakou chybu. Nebo něco, co by někdo z jejich řad předpokládal.“ zakončil a opět se za soustředil. Znovu začal vytvářet komplikovaná gesta a mumlat krkolomná zaklínadla, která soustředil po celou dobu na dveře. Postupně jsi spatřil, jak se zjevují magické ochranné runy umístěné různě po celých mohutných dvoj-dveří a nejvíce u zámku. „Je jich příliš...“ procedil mezi zuby Globullus, „Podržím kouzlo, které vám je odhalilo. Jeden z vás se je pokusí buď vyrušit anebo aktivovat nějakým útočným kouzlem. Třeba ohnivou střelu. Je možné, že se vyrušením jednoho spustí druhé, protože jsou velmi blízko u sebe a jejich opravdu hodně. Takže se připravte. Druhý musí udržovat neoblomnou ochranu a chránit nás všechny.“ „Co pavouci?“ „Jsou to převážně blesková kouzla, co tak koukám na význam run. Mé kouzlo chránící jejich hnízdo by mělo vydržet.“ ujistil jí Globullus. „Dobře.“ řekla s úlevou. „Mám udržovat neoblomnou ochranu?“ optala se tě, „Umím hromadnou neoblomnou ochranu, která je, jak víš účinnější než ta obyčejná.“ navrhla následně. --------------------------------------------------------------------------------------------------------------- Sarako „Dobrý plán.“ přikývla souhlasně Cariel. Nikdo žádné výhrady k tvému plánu neměl. Zbrojnoši ti téměř jednohlasně popřáli: „Nechť vás provází Osmička.“ a začali se připravovat k boji. Cariel i Thera začaly koordinovaně sesílat a udržovat kouzlo telekineze. Rozeběhl jsi se a vyskočil. Obě čarodějky tě zasáhly ve stejný moment a dopomohli ti k výskoku na onu vysokou věž. Pocítil jsi vliv telekineze, ale síla kouzla nebyla natolik silná, abys dokázal vyskočit úplně nahoru. Zachytil jsi se o římsu u jednoho z oken. Meč ti při zachycení vypadl z ruky, neboť si jej musel upustit a druhý jsi udržel. Obě čarodějky k tobě vzhlížely a cosi mezi sebou i prohodily. Možná menší dohody, že se jim kouzlo nepovedlo koordinovat dostatečně dobře. Zatasil jsi meč a rychle začal šplhat, využil zkušenosti ze svého výcviku. Už jsi se chtěl přehoupnout přes cimbuří, když jsi spatřil telekinezí ovládaný meč. Svým kouzlem jej držela jedna z čarodějek. Přehoupl jsi se přes cimbuří a vytasil svůj meč. Přítomní ihned zvolali a tasili své meče. Meč ovládaný čarodějkou probodl cestou ke své ruce jednoho ze zbrojnošů. S oběma meči v rukou jsi čelil čtyřem dalším. Přítomní lukostřelci byli ozbrojeni krátkými meči, luky zahodili a opatrně se blížili k tobě. Odvahu jim dodávala i početná převaha, ačkoliv ani jeden z nich nevypadal jako profesionální voják, nýbrž spíše jako sedlák oblečený do zbroje z donucení. • Útok ostatních společníků: „Pane! Slyšel jste to? Velká věž volá o pomoc.“ hlásil jeden ze stráží, který přiběhl na nádvoří a hledal pomoc u připravených spolubojovníků. „Regentčin rozkaz zněl bránit bránu do sídla jejího rodu.“ zaznělo z úst jiného stáže. „Armine, ale ta věž může padnout!“ „Rozkaz zněl bránit sídlo. Nikoliv hradby!“ zaznělo znovu z úst stráže Armina, který měl zjevně na povel vojsko na nádvoří. „Do prdele!“ zaznělo zespoda v momentě kdy se čarodějka Cariel odteleportovala na nádvoří v doprovodu zbrojnoše. „Zastavte ji! Hned!“ „Otevři bránu!“ rozkázala Cariel zbrojnoši a sama se připravila na střet s dvaceti bojovníky. Jeden, který přiběhl z hradby se dal ihned na útěk zpět na své stanoviště. Lukostřelci, kteří stáli na hradbě napnuli své luky. „Stát!“ zadržel Armin připravený tok. „Nebuď směšná čarodějko. Jsi obklíčena, početní převaha hovoří v tvůj neprospěch.“ pronášel směrem k ní, a přitom opatrně tasil meč. „Ten tvůj zbrojnoš nesvede nic. Je jen jeden a bránu nelze otevřít. Poškodily jsme celý mechanismus. Komoří ví, jak vést válku v níž není početní převaha naše výhoda.“ zakončil Armin a ozdobně protočil meč. „Nikdo netvrdil, že ji otevřeme přirozeným způsobem.“ poznamenala čarodějka a pozvedla svoji magickou hůl. „Zabijte ji!“ zaznělo z úst Armina a dal rozkaz k palbě ze strany lukostřelců, kteří se mezitím stihli přemístit tak, aby měli dobrý výhled a dostřel. Magická hůl udeřila do země a ihned vytvořila ochranné kouzlo, které zastavilo všechny šípy, vystřelené do jejího teritoria, změnily se ve zlatavý prach, který se ihned poté zcela vytratil. Hůl zůstala zabodnutá v kamenné dlažbě. Zbrojnoši, všech dvacet jich vyrazilo proti čarodějce. Někteří zaváhali, když měli překonat ochranné kouzlo. Měli strach, že je potká stejný osud jako šípy, ale jiní jej překonali bez problému. Čarodějka vytasila vázaný meč a ve volné ruce si připravila jiné kouzlo. Vrhla jej proti trojici nejbližších. Změnila je v kusy kamene, které dopadly k zemi, ale nerozbily se. Následně odrazila útok jednoho z válečníků svým vázaným mečem a pomocí tlakové vlny jej odhodila stranou o pár metrů. Další začali sbírat odvahu a překonali ochranné kouzlo. Lukostřelci se mezitím rozdělili na ty, kteří seběhli dolů, aby pomohli a ty, kteří vyčkávali na další příležitost k palbě. Někteří pro změnu vyrazili do velké věže. Čarodějka vyvolala dalším kouzlo kamenného elementa, který jí měl pomoci v boji se zbrojnoši. Byl nemilosrdný a ihned vyrazil proti nejbližším nepřátelům, kteří byli proti jeho síle i výšce ve značné nevýhodě. „Mechanismus je rozbitý! Nejde to otevřít!“ křikl Brumský zbrojnoš, který se celý zakrvácený dostal zpět na nádvoří. „Nejde to otevřít!“ křikl znovu na čarodějku, která zrovna čelila útoku dvou nepřátelských zbrojnošů, ale obratně se jí dařilo vykrývat údery. Cariel probodla jednoho ze zbrojnošů a druhému obratně uhnula, vyvolala vázanou dýku a zabodla mu ji do zad. Nebyl to však smrtelný zásah, ale přesto dokázala muže nakrátko vyřadit zboje. Pohlédla směrem k žoldákovi a následně k bráně. Přerušila vázanou dýku a začala se soustředit. Brumský zbrojnoš se mezitím vyrazil připojit to vřavy a chránit čarodějku, která se snažila pomocí magie bránu otevřít. Nedařilo se jí to nikterak rychle. Kamenný elementál mezitím zaměstnával značnou část stráží. Stav nepřátelé (nádvoří): Zbrojnoši: 4 = zkamenělí, 1 = mrtvý, 1 = zraněný, 13 = naživu / 19 Armin (naživu) Stav nepřátelé (velká věž): Zbrojnoši: 4 = naživu, 1 = mrtev / 5 Stav spojenci (nádvoří): Brumští zbrojnoši: 1 = naživu / 1 Cariel (naživu) „Máme zaútočit? Nebo vyčkávat?“ zazněl ti v hlavě Theřin nejistý hlas, „Brána stále ještě není otevřená a pokud budu využívat magii během neviditelného přesunu odhalíme se.“ pokračoval ti v hlavě její hlas. --------------------------------------------------------------------------------------------------------------- Fjeratlof Odchytl jsi člena stráže, který přivedl další muže. Nijak ti neodporoval a přenechal ti dva plně ozbrojené zbrojnoše. Zbytek spolu s ním pokračoval k místu vypuknutí nepokoje. Situace se však zdála být z velké části pod kontrolou. Většina nesouhlasících byla již spoutána nebo omráčena natolik, že nebyla schopna se pohnout. Legionáři je na rozkaz Kvestorky spoutali a vyčkávali na další rozkazy. Bretonka se na tebe mezitím podívala, „Budeme na ně čekat? Vypadá to, že už jsou z velké části hotovy?“ v opačném případě byla připravena tě odvést k domu ve kterém máte zadržet dvojici podezřelých. --------------------------------------------------------------------------------------------------------------- SuperHunter „Dohlédněte, aby se všichni dostali včas do svých domů. Ať zavřou domy na petlice a neotevírají se stůj co stůj.“ otočil se k tobě velitel, „Vy se pak odeberte k té Prastaré. Nemám obavy z písečné bouře jako z toho, co může být skryto uvnitř.“ podíval se na tebe s vážným výrazem, „Někteří nomádové, redguardi a různé bojovné cechy údajně dokázali zkrotit písečnou bouři a hojně pod její rouškou napadají a drancují.“ pokračoval, „Nemyslím si, že by chtěli ublížit svým lidem v tomhle případě. Spíše by šli po nás, ale nemůžeme si dovolit ztratit Prastarou. Pro ně je velmi cenná a my její plný potenciál ještě nejspíš neznáme.“ krátce se odmlčel „Nehledě nato... Pakliže ji ztratíme nějakým způsobem, její lid nás přestane následovat. Takže dohlédněte na to, aby se jí po celou dobu písečné bouře nic nestalo, ale ještě předtím se postarejte o pár domů. Případně si k sobě vezměte nějaké muže.“ podíval se zpět na tebe, „Rozuměla jste?“ --------------------------------------------------------------------------------------------------------------- Neodpovězené tahy Upravil/a Aurelius dne 14.05.2018 16:28



BadWolf	#1962 Přidané 14.05.2018 13:21
Ocenění: Příspěvek: 6317 Založený: 26.01.12	"Dobře, tak jdi... já bych se možná taky někoho mohl zeptat, těch Rytířů... Kde se potom sejdem?" XVI...............................................................[Dcery Nebes] The Sassy Master, Melon Lord! That's all I got. It's pretty much my whole identity. BW, the meat and sarcasm guy. ■■


Adrian_S	#1963 Přidané 14.05.2018 17:59
Ocenění: Příspěvek: 4313 Založený: 01.05.14	"Já bych to spálil.. jak hnízda, tak ty runy." nabiju si hůl a ustoupím co nejdál od run, "Být vámi, šel bych za mnou." a počkám, co udělají. "Život je jako metal... Je rychlý, tvrdý, ale přesto uvnitř krásný!" 7.9.2014 - Level 12 (Falmer) - Ocenění "Pisálek" & "Pravidelná docházka" 17.11.2014 - Level 25 (Dwarven ballista) - Ocenění "Jarl povídkářů" za rok 2014 7.4.2015 - Level 34 (Boethiah) - Ocenění "Hráč ve zdejších kobkách" Přečtěte si také moje díla: Adriho verše Adriho povídky I - Ruka zloděje Adriho povídky II - Temná smlouva Adriho povídky III - Děti Skyrimu Adriho povídky IV - Prokletí daeder Adriho povídky V - Osvobození Adriho povídky VI - Putování M'aiqa Lháře Adriho povídky VII - Torna plná cukříku Adriho povídky VIII - Zapřísáhlej


Fjeratlof	#1964 Přidané 14.05.2018 19:58
Ocenění: Příspěvek: 67 Založený: 31.10.17	Pohleděl jsem na bretonku a velice pevným hlasem jsem pravil: „Nikoliv. Půjdeme jim zatnout tipec rovnou do domu. Veďte nás.“ Upravil/a Fjeratlof dne 14.05.2018 19:58


scorpioncz	#1965 Přidané 14.05.2018 21:50
Ocenění: Příspěvek: 5649 Založený: 24.05.11	Z nenadálé změny jsem se až ulekl. "Sakra, to jsem asi přehnal ... příště si na to musím dát pozor!" pomyslel jsem si trochu vyděšen, že jsem mu ještě něco provedl, ale neřekl nic nahlas, abych se neprozradil. Nakonec, když se všechno zklidnilo a pozornost všech byla jinde, jsem si zhluboka oddechl a tentokrát se zhluboka napil svého pití. Když tu se z ničeho nic zvedl rytíř a šel ke mně. Nečekal jsem, že to co se stalo bude mít ještě nějaké pokračování, takže jsem byl dost překvapen, když se zastavil u mě a oznámil mi, co měl na srdci. Naštěstí to za mě vyřešila hospodská a rytíř odkráčel pryč. Zmohl jsem se na slabé "Omlouvám se ...", ale kdo ví jestli se to k němu vůbec dostalo. Ve výsledku naštěstí k ničemu nedošlo a vlastně jsem dokonce odvedl pozornost od mé altmeří společnice. Trochu jsem zadoufal, aby sebou kouzelnice hejbla a tak jsem se na ní podíval. Zachytil jsem to ukázání směrem velmi blízkým ke mně a ten mírný úsměv, po kterém jsem si hned v hlavě pospojoval dvě a dvě dohromady. Odvrátil jsem se trochu ostřeji k pultu a v mé mysli se odehrála válka pocitů. "Pfff, vyřeším jakž takž situaci a ještě se mi dostane posměchu. Místo toho, aby co nejrychleji vyřešila to, proč tu jsme, tak se posmívá, jako by to všechno byla jen zábavná hra." Pomyslel jsem si nejprve jen jedovatě a odfrkl si, když se ve mně z ničeho nic objevila vlna hněvu. "Kdo si vůbec myslí že je? Kdybych chtěl, tak celou tuhle hospodu spálím na uhel! Dělání nějakýho podřadnýho ochránce, když se zcela očividně dokáže chránit sama? Já tu teď jen dělám šaška na její pobavení! Jedinej důvod proč s ní mám co dočinění je kvůli meči! Meči? ANO MEČI! Kde je můj meč? Je to jako být poloviční! A ona určitě ví, že jsem bez něj slabší ... využívá toho! Prodlužuje to! Snaží se mě od meče držet dál!" Zlostně jsem zavřel oči a prsty obemkl korbel, který jsem stiskl tak, až mi zbělely klouby. Jako hněv přišel, tak najednou i zmizel. Otevřel jsem oči a podíval se trochu zmateně na korbel, jenž jsem položil hned před sebe. Trhaně jsem se zhluboka nadechl a promnul jsem si místo na těle s daedrickým písmenem, jelikož jsem na to pocítil náhlé nutkání. Trochu jsem potřásl hlavou a myšlenkové pochody pokračovali klidněji a zmateněji dále. "... meč? Co se to děje? Ehh ... musím se soustředit." Tentokrát se dostavil pocit paranoi. "Počkat, ona vlastně umí číst myšlenky. Tohle nesmí vědět, ani nevím co je vlastně pořádně zač. Musím se soustředit na úkol a nedat nic najevo ... už určitě musí mít dojednáno to co měli v plánu. Každou chvílí!" Během toho krátkého okamžiku jsem ztratil pojem o dění v místnosti, což jsem hned napravil a pomalu nenuceně se otočil. První pohled směřoval k altmerce, kvůli zjištění jejího stavu. Potom jsem obhlédl hostinec, co se změnilo, nebo zůstalo stejné.


SuperHunter	#1966 Přidané 14.05.2018 23:05
Ocenění: Příspěvek: 3200 Založený: 15.02.12	"Rozumím, pane," potvrdím veliteli a rozběhnu se pomoci nejbližšímu hloučku lidí.


Sarako	#1967 Přidané 14.05.2018 23:19
Ocenění: Příspěvek: 2469 Založený: 26.05.14	,,Vyčkejte!" odpovím v myšlenkách Theře a s hlasitým řevem se vrhnu proti nejbližšímu z nich, přičemž mu jedním mečem odkloním jeho krátký meč stranou, a druhý meč mu v ten samý okamžik zabodnu přímo do krku (případně do obličeje, bude-li mít krk chráněn kroužkovou kapucí). Připraven odrazit případný útok se otočím k druhému nejbližšímu z nich a stejným způsobem se postarám i o něj (nemají štíty a nepůsobí, jako zdatní bojovníci, takže postarat se o ně tímto způsobem pro mě asi nebude nijak těžké), postavím se do střehu očekávajíc útok ze strany některého z těch dvou zbývajících. Budu-li mít prostor, vyšlu proti jednomu z nich za pomoci telekineze jeden ze svých mečů, vezmu si do volné ruky meč od nejbližšího mrtvého a rázným krokem vykročím k poslednímu co přežil, zasáhne-li meč vyslaný telekinezí svůj cíl. Upravil/a Sarako dne 14.05.2018 23:20


Aurelius	#1968 Přidané 15.05.2018 09:14
Ocenění: Příspěvek: 6102 Založený: 18.07.12	→ Tah 405 --------------------------------------------------------------------------------------------------------------- Scorpioncz Dívka se během tvého krátkého výpadku vrátila za pult a začala vést tichý rozhovor se svým milým, neboť ji nikdo z hostů zrovna nepotřeboval. „Jste v pořádku?“ optala se tě náhle, když jsi se vrátil zpět ke svému původnímu já. Očima si tě prohlížela a mladík na tebe rovněž hleděl. „Nestalo se vám něco? Přišel jste mi v jeden moment strašně pobledlí.“ vysvětlovala. Ignoroval jsi její slova a otočil se k altmerce, která seděla na stejném místě, ale vypadalo to jako by její rozhovor s mnichem spěl ke konci. Třásli si rukou. Přesunul jsi zrak na rytíře, kterých bylo o dva méně. Nejspíš se odebrali ven, nadýchat se čerstvého vzduchu nebo vykonat potřebu. Štamgastů bylo stále stejně. „Asi je v pořádku. Nech ho být.“ namítl mladík k dívce, která si o tebe stále ještě dělala starosti. Nebyl jsi však jediný, kdo jí přidělal starosti. Další se objevily ihned poté co se zabouchly dveře. Do hostince vešla trojice mužů v zelenočerných rouchách, kryti kápí a ozbrojeni magickými holemi. „U všech bohů... Osmičky, kdo je zase tohle?“ povzdechla si tiše. Trojice mužů si vůbec nerozhlédla po hostinci. Jejich zrak se ihned upřel k jedinému stolu a to stolu, který patřil mnichovi a altmerce. Rytíři i štamgasti po příchodu trojice mágů zanechali své řeči. Zvědavé oči směřovaly k nim. Jeden z rytířů, ten starší se dokonce i zvedl, aby vykročil k trojici návštěvníků. „Vážení...“ promluvil k nim, „Ta roucha, která máte na sobě jsou v rozporu zdejší provincie a oblasti.“ pokračoval, a přitom hleděl na jednoho z mágů, který se k němu pootočil. „Důrazně vás žádám, abyste opustili toto slušné místo.“ „Ctihodný rytíři...“ zaznělo z úst zpoza kápě a jeho ruka se skryla za zády. Zbylí dva upínali svoji pozornost ke stolu. Mnich se začal pozvolna zvedat a rovněž schovával jednu ze svých rukou za záda jako by se hodlal na cosi připravit. Altmerka zůstala stát na místě, zachovala klid. Ačkoliv její pozice byla vůči trojici mágů značně nevýhodná, byla vůči nim otočená zády. --------------------------------------------------------------------------------------------------------------- Adrian_S „Nebránil bych se tomu, ale nevíme, kolik je tu pavouků a popravdě? Nechce se mi plýtvat magii na někoho kdo je v jiném případě skoro neškodný.“ odpověděl ti Globullus, „Nemohu ustoupit příliš daleko. Musím udržovat kouzlo, které drží runy odhalené. Pokud bych ho přerušil nepovede se nám je zlikvidovat. Alespoň ne magicky.“ pokračoval. „Já vyvolám ochranné kouzlo a skryji nás.“ řekla Rilen, „Stačí říct.“ „Zkus použít jiskření. To bývá vůči těmto runám nejúčinnější.“ navrhl ti Globullus a posílil svoje odhalovací kouzlo. --------------------------------------------------------------------------------------------------------------- Sarako V myšlenkách jsi odpověděl Theře a vrhl se do boje se čtveřicí stráží. Nejprve jsi se vrhl proti nejbližšímu, provedl útok – odklonil mu meč – a následně jej druhým dorazil mířeným útokem na obličej. Druhého jsi se pokusil odstranit stejným způsobem, tomu se však povedlo krátce vzdorovat, ale jeho šermířské schopnosti nemohly ani omylem soupeřit s tvými, a tak velmi rychle podlehl a skončil mrtev. Zbylé dva zachvátila nejistota. Zaváhali s útokem čímž ti dali možnost použít magii. Vrhl jsi meč a pomocí telekineze jej poslal proti jednomu z přeživších. Ihned poté sebral krátký meč jednoho z mrtvých. Poslední přeživší se proti tobě zběsile rozběhl, provedl hned několik rychlým a možná i velmi zoufalých útoků, které jsi bez sebemenšího problému odrazil a následně jej seknutím poslal k zemi. Ze schodiště se však začal ozývat dupot, který patřil posilám (lukostřelcům, kteří se rozhodli opustit své pozice a vyrazit buď na nádvoří nebo do velké věže). Souboj ostatních: Zbrojnoš se snažil mermomocí udržet protivníky co nejdále od Cariel, která svojí magií chtěla otevřít bránu. Kamenný element dělal to samé, zběsile kolem sebe mlátil, metal kameny, ale žádné smrtelné zranění doposud nezpůsobil. Teprve až když uchopil muže, který se pokoušel proniknout k Cariel. Popadl jej svýma kamennýma rukama a zběsile s ním začal mlátit o zem. Následně jej zahodil a tělo udeřilo do zídky hradu a spadlo k zemi. Brumský zbrojnoš mezitím čelil přesile. Nejprve se mu dařilo získat si výhodu, ale velmi rychle ji ztratil a musel se uchýlit k obraně. Meče bušily o jeho velký štít a on je každým krokem ustupoval blíže a blíže k čarodějce, které se povedlo telekinezí rozpohybovat bránu. První z mechanismů, padací kovové mříže se začaly pozvolna zvedat, pak již zbývaly jen pevné dřevěné dvoj-dveře. Jeden ze stráží se však probojoval až k ní. Byla nucena vyvolat vázaný meč a jedním kouzlem udržovat bránu, aby se opět nezavřela a druhou rukou se bránit jeho útokům. V tomto případě velmi ztrácela, neboť se nemohla příliš hýbat a stráž měl navíc štít. Přerušila kouzlo a brána začala pozvolna padat k zemi. Vyvolala kamenné kouzlo, kterým nechala muže připevnit k zemi, zkameněly mu pouze nohy, nemohl se hýbat, následně využila tlakové vlny a nedobrovolně narušila jeho krytí, které s příchodem úderu vázaného meče znamenalo jistou smrt pro válečníka. Jakmile byla hotová prudce se otočila k bráně a znovu popadla telekinezí již téměř zavřené mříže. Znovu se za soustředila a vytáhla mříž opět nahoru, povolila jednu ze rukou a kamenným kouzlem zabránila možnému spadnutí brány. Zbyla jí už jen dřevěná brána, která měla hned několik dřevěných zátarasů. „Tak ji u Osmičky zabijte, ne?!“ křičel Armin, který se už také zapojil do bitvy a rychle směřoval k elementálovi. Ten těsně předním pěstí rozmáčkl jednoho z jeho mužů, ale samotného Armina nechal proniknout, neboť jej již nestihl. Povedlo se proniknout dalším dvěma strážím, které sekali svými meči do těla kamenného monstra, ale bezvýsledně, odolávalo. Teprve až když si jeden z nich všiml jakési skulinky v jeho těle, kterých nebylo pomálu rozhodli se koordinovat své útoky tam. „Zadrž!“ křikl Armin na čarodějku, když se pokoušela telekinezí odsunout první ze zátarasů. Otočila se, zanechala své dosavadní činnosti a vrhla po Arminovi bleskové kouzlo, kterým však zasáhla pouze jeho meč. Očekávala, že bleskové kouzlo projde až do jeho těla, ale spletla se. Jeho meč celou energii vstřebal a rozzářil se, jako by pojal celé kouzlo a očaroval se jím. „Dorazte ji!“ rozkázal a zůstal stát. Trojice zbrojnošů, která se rozhodla do boje připojit vyrazila proti čarodějce. Přesila již začala být velmi velká a znatelná. Elementál totiž po několika zásazích na správné místo ztratil značnou část své síly, ale o to více zběsilejší začal být. Brumský zbrojnoš byl zahnán téměř ke konci ochranné bariéry o níž moc dobře věděl, že by mohla znamenat smrt, pakliže by ji opustil. První ze zbrojnošů provedl útok. Cariel uhnula a vyvolaným mečem se jej pokusila obratně zasáhnout do zad – minula. Místo toho v druhé ruce stvořila kamenné kouzlo, které vrhla na druhého útočícího muže. Zasáhla jeho do vzduchu pozvednutý štít, tíha jej přiměla jej svěsit dolů čímž odkryl část svého těla. Cariel využila této situace a sekla muže po hrudi – šlo však pouze o povrchové zranění. Třetí udeřil Cariel štítem a nakrátko ji vyvedl z rovnováhy, to však netrvalo příliš dlouho. Čarodějka se rychle vzpamatovala a zatím co první byl již připraven k dalšímu útoku, třetí se chystal rovněž zaútočit, druhý popadal dech kvůli zranění. První znovu zaútočil, jeho meč se střetl z vázaným, ale ihned poté se zase roztrhly a následoval střet o štít do kterého udeřil vázaný meč a ocelový se střetl s vázanou dýkou, kterou bleskurychle čarodějka vyčarovala. Nakopla zbrojnoše mezi nohy v momentě, kdy byl odkrytý a následným úderem mu zabodla obě zbraně do hrudi. Z jejich protivníků již zbyli jen dva. Armin se do boje zatím nepustil. Stav nepřátelé (nádvoří): Zbrojnoši: 4 = zkamenělí, 4 = mrtvý, 2 = zraněný, 9 = naživu / 19 Armin (naživu) Stav nepřátelé (velká věž): Zbrojnoši: 0 = naživu, 5 = mrtev / 5 Stav spojenci (nádvoří): Brumští zbrojnoši: 1 = naživu / 1 Cariel (naživu) --------------------------------------------------------------------------------------------------------------- Fjeratlof Bretonka přikývla a vedla tě ulicemi až k domu podezřelých o jejichž zadržení jste se měli postarat. Když jste ve čtveřici dorazili k lepšímu domu ulice již byly prázdné. Nikdo z místních se nenacházel před domem ani v nějaké boční uličce. Všichni se po zásahu legie vylidnili, buď se přidali k nepokojům anebo raději zalezli do svých domů. Před vámi se tak rozkládal větší dům. „To by mělo být on.“ řekla tiše bretonka, „Tady by měli bydlet Colovi o kterých mluvila kvestorka.“ podívala se na tebe, „Ale jsou to mágové a těžko říct, jestli se vůbec vzdají.“ pokrčila rameny a opět se podívala na dům. Všiml sis, že se cosi mihlo za záclonou u balónu. Nestihl jsi postřehnout o co nebo spíše koho přesně šlo, ale obyvatelé domu o vaší návštěvě zjevně už vědí. „To je sídlo rodu Colů...“ pronesl tiše jeden ze stráží při pohledu na větší dům. „Žijí v tomhle městě už dlouhá léta, ale po smrti jejich dcery, která se utopila v moři... Za záhadných okolností zanevřeli na vládnoucí rod.“ pokračoval, „Znal jsem ji. Byli jsme stejně staří.“ dodal a podíval se na druhého stráže, který jen přikývl. „Legie to nevyšetřovala? Nebo zdejší stráž?“ vyzvídala bretonka. „Těžko říct.“ pokrčil rameny, „Přístav a přilehlé moře patřilo již před mým narozením Caesarovi. Akorát si to tehdy ještě nikdo neuvědomoval.“ „Beztak v tom měl prsty on a jen je poštval proti vládnoucímu rodu Rullů.“ přispěl druhý stráž. „Nedivil bych se. Holt je to skvělý manipulátor.“ přikývl stráž. „Jdeme dovnitř? Nebo jaký je plán?“ podíval se na tebe jakožto vedoucího legionáře. --------------------------------------------------------------------------------------------------------------- SuperHunter Odsouhlasil jsi přijetí rozkazu a vyrazil jej vyplnit. Odchytl si první rodinu, která byla mimo domov. Byla to starší reguardka něco málo kolem sedmdesáti se svou dcerou a jejím synem zrovna postávali u stánku, který prodával dovážené jídlo. Chytali se zrovna nakoupit si trochu jídla, když jim obchodník odmítl vzít peníze a urychleně začal kvůli bouři balit svůj stát. „Ale mi to jídlo potřebujeme, pane. Máme peníze, zaplatíme.“ argumentovala mladší žena a držela za ruku synka. „Opravdu. Jiné jídlo už nemáme.“ „Nenechám se kvůli vašemu zdlouhavému rozmýšlení, co si koupíte zabít. Slyšela jste to?“ ukázal na zvon, „Odbily. Odbily útok Nomádů nebo tu zatracenou zdejší písečnou bouři. Fakt ne. Nechci přijít o živobytí, a ještě tu zařvat.“ s těmito slovy přesunul jednu z posledních nádob a krabic na vůz. „Ale...“ „Žádné ALE!“ zvolal důrazně, „Ah! Konečně někdo!“ zvolal k tobě, „Tahle žena mě obtěžuje. Nerespektuje vyhlášku podle, které jsem povinen zanechat své obchodnické činnosti, pakliže mi hrozí nějaké nebezpečí! Udělejte s ní něco nebo mě to bude stát život! Honem!“ --------------------------------------------------------------------------------------------------------------- BadWolf „Dům našeho khajiitského přítele?“ navrhl tiše Horatio, „Myslím, že tam budeme nejvíce v bezpečí. Nebo hostinec... Ale radši bych dům Ma’Riara.“ zakončil a ohlédl se, zdali je vzduch stále čistý. --------------------------------------------------------------------------------------------------------------- Neodpovězené tahy


scorpioncz	#1969 Přidané 15.05.2018 10:53
Ocenění: Příspěvek: 5649 Založený: 24.05.11	Když do místnosti vešla skupinka osob v kápích, zjevně mágů kvůli holím, tak nějak jsem už tušil, že z toho jen tak vybruslit jako předtím nebude možné. Ti frajeři přišli dělat potíže, a to konkrétně kvůli dohodě, kterou dohadovala ta altmerka. Polkl jsem, ignorujíc tichý povzdech hospodské a zvedl se ze židle, otočen čelem k mágům. Dal jsem nenuceně obě ruce za záda, aby to nevypadalo tak do očí bijícně, jako to udělali všichni mágové v místnosti a prokřupl si záda. V obou dlaních mi svitlo slabé zlatavé světlo, když jsem si do nich připravil specialitku proti upírům, "denní světlo". V tu chvíli to mohla vidět jen hospodská a ten její mladíček, takže jsem doufal, že nezačne povykovat a všechno neprozradí. "Třeba si ani nedomyslí tu záležitost se žoldákem, přece jen, každého může najednou popadnout nekontrolovatelný záchvat smíchu." Pomyslel jsem si a trochu se usmál. Pomalu a nenuceně, stále s rukama za zády, jsem přešel s úsměvem k mágům a stanul po boku rytíře. "Pánové, snad tu nechcete vyvolávat spory? Uvnitř tak krásné hospůdky! Je zjevné, že jste mágové a udělali by jste tu neopravné škody. Takže pojďme to vyřešit v klidu a nebo se všemi venku. Je zjevné, že jste za někým přišli ... z jakého důvodu? A pokud jste tu osobu přišli zabít, tak mi dovolte připomenout, že je to stále nezákonné." Čas, po který jsem mluvil, jsem nenápadně využil k zesílení svých připravených kouzel a vymyšlení plánu. Nakonec jsem nahodil vřelý úsměv a pokrčil rameny. Během monologu, který jsem vedl, jsem očima těkal po obličejích mágů ve snaze uvidět nějaké rysy, abych určil kdo, nebo odkud jsou. Ruce za zády byly rovněž připraveny v reagovat, kdyby se některý z mágů rozhodl nějak unáhleně jednat. Vzhledem k jejich chování jsem už u pultu pohřbil možnost, že by všichni z tohohle hostince odešli po svých, takže jsem si připravil plán. Pokud by některý z mágů udělal nějaký nečekaný rychlý pohyb, nebo se snažil cokoliv seslat, hodlal jsem být první. "Nečekají, že jsem mág. To je výhoda ... pokud se o něco pokusí, hnedka si na ně posvítíme. Neočekávám, že budou nemrtví, ale i živým pořádná porce ostrého světla přímo do očí neudělá dobře. Jsou blázni, že stojí tak blízko u sebe, takže je to nejspíš posvítí dvojitou dávkou zrovna všechny ... potom tomu nejblíže a nejvíce ochromenému vrazím loket do břicha, aby nemohl něco udělat rytířoj ... no a pak se uvidí ..." Prošel jsem si ve zlomku sekundy svůj plán a s nyní již mírnějším úsměvem čekal co se bude dít.


Adrian_S	#1970 Přidané 15.05.2018 18:32
Ocenění: Příspěvek: 4313 Založený: 01.05.14	"Huh, fajn." pronesu zklamaně. Zhasnu hůl, v ruce utiším plameny a nechám v ní vyvolat blesky. S nimi se přiblížím na dostatečnou vzdálenost a na pokynutí vpálím ránu do run. "Život je jako metal... Je rychlý, tvrdý, ale přesto uvnitř krásný!" 7.9.2014 - Level 12 (Falmer) - Ocenění "Pisálek" & "Pravidelná docházka" 17.11.2014 - Level 25 (Dwarven ballista) - Ocenění "Jarl povídkářů" za rok 2014 7.4.2015 - Level 34 (Boethiah) - Ocenění "Hráč ve zdejších kobkách" Přečtěte si také moje díla: Adriho verše Adriho povídky I - Ruka zloděje Adriho povídky II - Temná smlouva Adriho povídky III - Děti Skyrimu Adriho povídky IV - Prokletí daeder Adriho povídky V - Osvobození Adriho povídky VI - Putování M'aiqa Lháře Adriho povídky VII - Torna plná cukříku Adriho povídky VIII - Zapřísáhlej


Fjeratlof	#1971 Přidané 15.05.2018 21:16
Ocenění: Příspěvek: 67 Založený: 31.10.17	„Inu jdeme, ale soudím, že obyvatelé domu o nás už vědí, proto bychom měli trochu pohnout.“ Cosi mi říkalo, že se tamější obyvatelé domu budou snažit utéct, tudíž jsem řekl jednomu ze strážných: „Ty, běž dům obhlédnout a když uvidíš nějaký zadní vchod, tak u něho zůstaň. Mám zlé předtuchy, že se budou snažit utéct.“ Poté jsem bretonce a zbylému strážnému naznačil gestem, že se chystám vyrazit dveře. Upravil/a Fjeratlof dne 15.05.2018 21:18


Sarako	#1972 Přidané 15.05.2018 23:05
Ocenění: Příspěvek: 2469 Založený: 26.05.14	Odepnu si svůj plášť a co nejrychleji se jej pokusím vyvěsit na stožár uprostřed věže místo chorrolské vlajky, přitom se pohledem podívám po nějaké trubce, či rohu. Pokud trubku, či roh uvidím, a pokud stihnu svůj plášť vyvěsit namísto chorrolské vlajky dřív, než budou chorrolští vojáci na věži, přitáhnu si jí (jej) za pomoci telekineze a z plných plic zatroubím (což upoutá pozornost všech na městských hradbách, těch dole na nádvoří). Jinak, proti prvnímu chorrolskému vojákovi, který bude vstupovat na věž, bez ohledu na to jestli jsem stihl vyvěsit svůj plášť namísto vlajky nebo ne, vyšlu za pomoci telekineze meč, který jsem sebral od mrtvého. Upravil/a Sarako dne 15.05.2018 23:08


BadWolf	#1973 Přidané 16.05.2018 10:58
Ocenění: Příspěvek: 6317 Založený: 26.01.12	"Dobře. Tak tam nase počkáme. Hodně štěstí." řeknu a nabídnu Horatiovi ruku na potřesení. Poté pravděpodobně půjdu směrem k Ma'Riarově domu, abych to s ním probral. XVI...............................................................[Dcery Nebes] The Sassy Master, Melon Lord! That's all I got. It's pretty much my whole identity. BW, the meat and sarcasm guy. ■■


SuperHunter	#1974 Přidané 19.05.2018 15:31
Ocenění: Příspěvek: 3200 Založený: 15.02.12	"Paní, vyhláška mluví jasně. Odeberte se se synem domů a nakoupit si můžete potom co se bouře přežene. Nezdržujte ostatní, riskujete tím své i jejich zdraví."


Aurelius	#1975 Přidané 19.05.2018 16:22
Ocenění: Příspěvek: 6102 Založený: 18.07.12	→ Tah 406 --------------------------------------------------------------------------------------------------------------- Scorpioncz Dívka ani mladík tvé kouzlo ukryté za zády nijak nekomentovali. Mlčky sledovali celou situaci, protože i jim zjevně došlo, že se situace s největší pravděpodobností schyluje ke krvavé mele. Přesunul jsi se až vedle rytíře, který měl již ruku přiloženou na svém meči a ostatní se pozvolna stavěli na nohy. Ačkoliv byli posíleni alkoholem určitě byli schopní bojovat. Jeden z trojice černozelených mágů se na tebe otočil. Druhý sledoval stále s rukou za zády onoho rytíře, který k nim před tebou rovněž promluvil. Snažil ses skrze kápy a jejich oblečení rozeznat o koho asi může jít. Vyloučil jsi altmery neboť na ně byla jejich postava příliš malá a pokožka na rukou byla nejvíce podobná lidským rasám. Barva rouch ji rovněž nic neříkalo, ale nejspíš se bude jednat o nějaký zakázaný spolek, neboť je rytíř vyzval kvůli rouchům. „Přišli jsme si pro našeho bratra.“ promluvil k tobě ledovým klidem, „Zradil nás, okradl a usmrtil dva z nás. Možná nereprezentujeme zrovna nejčistší magii světa, ale máme své zásady a pravidla.“ lehce se rozhlédl po všech přítomných, aby dal najevo, že nemluví jenom k tobě, „Nepřišli jsme ublížit nikomu, pakliže nám toho muže vydáte a mi se už sami postaráme, aby byl jeho test za zradu dostatečně přiměřený.“ zakončil nakrátko a pozvedl svoji hlavu. „O koho jde?“ optal se rytíř. „O toho muže v mnišském rouchu.“ řekl a ukázal na muže, který se nacházel u altmerky, která jen střídavě koukla na hovořícího muže a mnicha. „Vydejte nám ho a mi v klidu odejdeme.“ „Heh... Jestli je tomu tak můžeme ho předvést soudu. Vražda je trestána v každé provincii.“ přispěl rytíř. „Nerozumíš mi rytíři. On se provinil proti nám a mi se postaráme o naši spravedlnost. Takže nám ho vydejte.“ vyzval znovu mág. „Ty...“ podíval se k tobě, „Vypadáš nejrozumněji. Určitě chceš, aby nikdo nepřišel k úhoně... Řekni ať nám ho vydají.“ --------------------------------------------------------------------------------------------------------------- Adrian_S Připravil sis bleskové kouzlo a začal se soustředit. Rilen si rychle připravila ochranné kouzlo a seslala jen necelou vteřinu po tobě. Jakmile blesk zasáhl jednu z run spustila se mohutná reakce, provázená explozí a množstvím prachu, který vám prakticky znemožnil cokoliv z magické reakce vidět. I přes ochranné kouzlo jsi chvilkami pociťoval, jak se vliv magických run snaží prodrat skrze. Globullus udělal krok vzad a přerušil kouzlo. Byla na něm patrné chvilkové vyčerpání. Otřel si čelo a pevně sevřel svoji magickou hůl. Jakmile bylo po všem a prach i magická reakce ustala Rilen přerušila své ochranné kouzlo a dalším kouzlem násilně usadila rozvířený prach na zem. Hnízdo pavouků zůstalo nedotčené, ačkoliv led, kterým bylo obehnáno byl značně špinavý a místy popraskaný. „Jsi v pořádku?“ optala se Rilen Globulla a přiložila mu ruku na rameno. „Jsem.“ přikývl a pokusil se o slabší úsměv, „Už jsem přece jen starší a některá kouzla nesnáším tak dobře jako vy mladí.“ posílil svůj úsměv, „A tohle... Vzhledem k počtu odhalených run bylo jedno z nich.“ zakončil a sáhl do svého vaku, vytáhl modrý lektvar many a dopřál si pár doušků. „Byl bys tak laskav?“ optal se tě a podával ti svůj klíč, „Už to musí být bezpečné... Ale jestli mi nevěříš můžeš otestovat svoje čerstvě naučené kouzlo.“ Na Rilen bylo patrné, že se jí odpověď Globulla příliš nelíbí, ale přeci jen se jedná o profesorku magie obnovy a ty mají leckdy trochu přehnaný pohled na zdravý jiných. --------------------------------------------------------------------------------------------------------------- Sarako Urychleně jsi odepl plášť a přesunul se ke sloupu na němž byla vyvěšena vlajka Chorrolského hrabství. Mečem jsi přetnul provázky, které jí držely uvázané k sloupu a začal ovazovat svůj plášť se symbolem Brumského hrabství. Dupot po schodišti zesílil a bylo patrné, že stráže jsou již nablízku. Plášť vysel, vlál nad věží ale žádný roh, kterým bys o sobě mohl dát vědět jsi na věži při svém velkém rozhlédnutí nezahlédl. Chorrolští stráže vyběhli na věž. Nejprve jeden, který měl za úkol zkontrolovat situaci. Telekinezí ovládnutým mečem jsi jej probodl a usmrtil. Další vyběhli ihned po něm. Šlo převážně o lukostřelce, ale neboť měli na zádech toulce, ale někteří jako by se stačili ještě ve věži ozbrojit štíty. Ihned se začali formovat do formace. Vpřed šla trojice stráží se štítem, připraveni kdykoliv zaútočit a za nimi stáli s napnutým lukem další tři. „Jménem Chorrolského hrabství se vzdej!“ vyzval tě jeden z nich a pevněji sevřel meč. Jakmile takto vykřikl dolétlo do města hned několik výstřelů z katapultu. Jeden udeřil i do hradu jenž byl sídlem vládnoucí rodiny. Souboj společníků: Cariel odvolala vázanou dýku a vyměnila ji za zemní kouzlo v podobě nebezpečných kamenných bodáků, které vyjely ze země a probodly útočícího stráže, proti dalšímu se však musela již bránit vázaným mečem. Využil její chvilkové chyby a udeřil jí pěstí do tváře, následně prudce švihl čímž donutil čarodějku udělat krok vzad. Zakopla a svalila se k zemi. Než však stihla stráž učinit svůj poslední úder zaplavila ho spalující bolest plamenného kouzla, které na něj nemilosrdně Cariel seslala. Muž se skácel k zemi, řval bolestí až do chvíle, než zcela nezahynul. Čarodějka se opět postavila na nohy. Oddechla si, ale nepřátel ani trochu neubylo. Přiběhli další a její kamenný elementál byl již v posledním tažení. Brumský zbrojnoš mezitím utrpěl bodné zranění do stehna a následně byl dalším úderem směřovaným do tváře poslán k zemi. Upustil svůj meč, ale přesto se chtěl pokusit bojovat dál. Nepovedlo se mu to. Chorrolský zbrojnoš mu přišlápl ruku a následně jej dorazil bodnutím do zad, které zopakoval ještě jednou. „Pane! Byla svěšena naše vlajka!“ křikl kdosi ze zbrojnošů. „Rozkaz zněl bránit nádvoří a nikoho nevpustit. Lidé tu bojují o své životy a domovy. Vlajka nikoho nezajímá!“ zařval na něj Armin a vykročil vpřed, blíž k Cariel. Ta si jeho příchodu nevšímala. Začala se soustředit, aby otevřela bránu a vpustila tak zbrojnoše na nádvoří. Soustředění netrvalo dlouho a vyslala silný magický úder, který roztříštil bránu a umožnil tak zbylým zbrojnošům Brumského hrabství v čele s Therou vstoupit na nádvoří. Byli neviditelný, ale jejich neviditelnost jim příliš dlouho nevydržela cosi ji téměř ihned vyrušilo. Armin, který jako první spatřil přicházející Brumské zbrojnoše v čele s další čarodějkou se dal ihned na ústup. Křičel, aby se ostatní stáhli o trochu dál a také tak učinili hned poté co se kamenný element pod posledním úderem zcela rozpadl. „Hradbu ze štítů!“ křikl ihned jakmile se opět shromáždili před vstupem do sídla vládnoucí rodiny. „Nesmíme ustoupit ani o píď! Pamatujte!“ okřikl své muže a sám se připravil ke střetu. Cariel si oddechla, sáhla do svého roucha a vytáhla modrý lektvar many. Přitom se podívala na Theru a její doprovod. „Ochranné kouzlo zafungovalo.“ pronesla Thera, když bylo její postup před nádvoří odhalen. „Měli bychom si rozdělit muže.“ namítla Cariel, „Já se postarám o nádvoří. Stejně je nezbytné probojovat se do hradu a získat nad ním celkovou vládu. Vy se zbytkem mužů pronikněte do věznice. Chráněná není. Jde jim jen o to sídlo.“ vysvětlila urychleně, „Moje ochranné kouzlo ještě chvilku skryje váš přesun před lukostřelci.“ Sarako: „Ta císařská čarodějka navrhuje, abych jí nechala část svých mužů. Prý přemůže vojsko na nádvoří zatím co já budu zachraňovat Fjora s Delmuse z věznice. Mám to udělat?“ optala se tě v hlavě Thera. Souboj ostatních: Stav nepřátelé (nádvoří): Zbrojnoši: 4 = zkamenělí, 6 = mrtvý, 1 = zraněný, 7 = naživu / 19 Armin (naživu) Stav nepřátelé (velká věž): Zbrojnoši: 0 = naživu, 5 = mrtev / 5 Stav spojenci (nádvoří): Brumští zbrojnoši: 1 = mrtev / 1 Cariel (naživu) --------------------------------------------------------------------------------------------------------------- Fjeratlof Rozkázal jsi jednomu ze stráží, aby oběhl dům a střežil zadní vchod. Čarodějka se na tebe jen překvapeně podívala jako by se jí cosi na tvém rozkazu nezdálo, ale nijak jej slově nekomentovala. Se zbytkem jsi překonal branku a zamířil k hlavním dveřím lepšího domu. Jen jste stouply na první schod přední terasy a branka za vámi silně bouchla a strnula v zavřeném stavu. „Magie.“ šeptla Čarodějka a pevněji sevřela svoji hůl, stráž se podíval na tebe očekávajíc se otevřeš dveře násilím. --------------------------------------------------------------------------------------------------------------- SuperHunter „Přesně tak!“ spráskl ruce obchodník, „Vraťte se zpět domů! Písečná bouře se přežene pak si v klidu nakoupíte!“ zdůraznil a zcela zakončil balení. „Hotovo.“ pousmál se. „Ale... Ale můj syn i já hladovíme!“ zvolala žena naposled, ale nakonec když spatřila tvoji neústupnou tvář sklopila hlavu a s nepořízenou se odebrala ke svému domu. „Eh... Děkuji vám válečnice. Máte to u mě.“ přikývl děkovně, „Dal bych vám nějakou odměnu, ale nechci abyste si to vyložila jako nějaký úplatek a já pak musel za katr.“ zakončil a vyhoupl se na velblouda. „Mějte se!“ --------------------------------------------------------------------------------------------------------------- BadWolf Horatio poděkoval a souhlasil s potřesením. Odebral jste se proto každý jiným směrem. Sám jsi směřoval pryč ze sídla, když jsi se dostal téměř ke konci své cesty. Ve vstupním stále, ale postávala dvojice osob. Jednu jsi ihned poznal, neboť na sobě měla lepší oděv, korunku hrabství, šlo o Hraběte (graf. vzhled - zde) „Co si o tom myslí Cairen?“ optal se muže, který šel po jeho boku. Oba zrovna přicházeli zvenčí, „Zajímá mě jeho názor.“ „Nevím... Můj pane.“ přiznal starší muž opírající se o dřevěnou hůl, nejspíš jde o nějakého komořího nebo služebného. „Upřímně můj pane, vaše tchýně, bohové dejte jí věčnou slávu by se nezajímala o názor někoho jako je Cairen. Dala by své vnitřní pocity a lid svého panství.“ „Jenže vaše milovaná hraběnka už tu není. Teď přichází jiná doba. Utečenci z válek zničených zemí chtějí někde dožít. Vyvolávají tu konflikty, rozvrací místní lid a staví ho proti svým pánům. Je mi jedno co se děje mezi Brumou a Chorrolem, protože jejich malicherné spory jsou příliš daleko, aby zajímali nás. Anvil jste říkal, že je pln chaosu. To je přesně to oč tu jde. Musíme zabránit tomu, aby se zde něco takového opakovalo. Musíme zabránit tomu, aby se zde objevila stejná verbež jako je ten slavný Caesar z Anvilu, proto potřebujeme někoho jako je Cairen. Kdo nás toho odpadu zbaví.“ otočil se ke starci, „Já jsem pouze hrabě. Nejsem tu od toho abych si špinil ruce lůzou, která o to nestojí. Od toho jsou tu lidi jako Cairen. Kde vlastně je?“ „Můj pane... Řešil nějaký humbuk kvůli Ma’Riarovi.“ „To je ten problémový khajiit?“ „Ano.“ „Proč ho ještě nepopravil jako to dělá s každým druhým?“ podivil se hrabě, „To je přesně ten případ, o kterém mluvím. Tyhle nelidské rasy představují problém.“ „On ho nemůže nechat popravit, protože má údajně vazby na Císařství.“ pronesl stařec. „Nějaké velmi silné vazby.“ „Vazby? A to mi říkáte až teď? Proč jste mi to neřekl ihned?“ „Protože velitel Cairen si tím není úplně jistý, ale prý...“ „Tak toho khajiita nechte zavřít. Pokud má vazby na císařství určitě se to projeví dřív, než ho stihneme odsoudit a popravit.“ „Můj pane... ale... pokud je skutečně nějak svázán s císařstvím.“ „Pokud je skutečně nějak svázán s císařstvím? Pokud tomu tak skutečně bude budeme se muset něčeho takového dožadovat nebo vyčkat až mu císařství zaručí svobodu.“ odmlčel se a podíval se na starce, „Pakliže císařství zasáhne velkoryse ho pustíme na svobodu. Pakliže císařství nezasáhne... Jeho poprava za činy vůči tomuhle...“ poklepal si na korunu hrabství, „Asi nikomu srdce rvát nebude.“ „To je chytré můj pane.“ „Vím.“ přikývl, „Cairen s tím přišel již před týdnem, ale tehdy mi nedocházeli všechny souvislosti. Teď je vidím.“ přikývl znovu, „Kde je moje žena?“ „Můj pane...“ pokrčil rameny, „Nejspíš někde se svojí dvorní dámou.“ „S Travenovou?“ „Ano. Pravděpodobně s ní.“ přikývl stařec. „Tráví s ní až příliš mnoho času. Nelíbí se mi to. Cairen má pravdu, že přílišné pnutí na jednoho ze sloužících nevěstí nic dobrého. Nechte ji nenápadně sledovat. Chci vědět víc. Jestli kují pikle vůči mně a Cairen má pravdu musíme zasáhnout dříve, než bude pozdě.“ „Můj pane... Sledovat hraběnku...“ nezdálo se starci. „Máte pravdu. To by se někomu jen tak nepozdávalo.“ prohrábl si černé vousy na bradě, „Řeknu Cairenovi, že mu dávám svolení provést jeho plán.“ pokyvoval hlavou, „Ano. Přesně to udělám. Zapomeňte na to, co jsem vám právě řekl. Jakmile uvidíte velitele Cairena pošlete ho ke mně.“ podíval se na starce, „Teď můžete jít.“ S těmito slovy se oba muži rozloučili. Hrabě směřoval pryč z místnosti a stařec jen se jen s povzdechnutím otočil jako by chtěl odkráčet zpět ven. --------------------------------------------------------------------------------------------------------------- Neodpovězené tahy Upravil/a Aurelius dne 19.05.2018 18:41


Sarako	#1976 Přidané 19.05.2018 20:46
Ocenění: Příspěvek: 2469 Založený: 26.05.14	Za pomoci telekineze zvednu nejbližší tělo před sebe, jako štít proti šípům a v mysli odpovím Theře: ,,Vyber si dva muže a ostatním přikaž, ať pod vedením císařské mágyně zajistí nádvoří. A kdyby se tam v žaláři objevil ten upírskej rádce, dej mi vědět." S mrtvým tělem drženým za pomoci telekineze před sebou odvětím: ,,Zrovna jsem vám chtěl navrhnout něco podobného." a pomalu vykročím směrem k nim. Jarmile lučištníci vystřelí, vrhnu mrtvolu obloukem do jejich řad ve snaze narušit jejich formaci a rozběhnu se k okraji věže, odkud skočím na hradbu pod ní (což nijak závratná výška nebude), odkud pak zamířím dovnitř do věže, na níž jsem vyvěsil svůj plášť namísto vlajky, stejnou cestou jako lučištníci z hradby.


Fjeratlof	#1977 Přidané 19.05.2018 21:25
Ocenění: Příspěvek: 67 Založený: 31.10.17	Magická příhoda s brankou se mi nějak nezdála a tak jsem se bretonky zeptal, zdali ví, jestli s nimi dokážeme vůbec bojovat.


Adrian_S	#1978 Přidané 20.05.2018 00:52
Ocenění: Příspěvek: 4313 Založený: 01.05.14	Odemknu dveře a vstoupím dovnitř s připravenou rukou a holí. "Život je jako metal... Je rychlý, tvrdý, ale přesto uvnitř krásný!" 7.9.2014 - Level 12 (Falmer) - Ocenění "Pisálek" & "Pravidelná docházka" 17.11.2014 - Level 25 (Dwarven ballista) - Ocenění "Jarl povídkářů" za rok 2014 7.4.2015 - Level 34 (Boethiah) - Ocenění "Hráč ve zdejších kobkách" Přečtěte si také moje díla: Adriho verše Adriho povídky I - Ruka zloděje Adriho povídky II - Temná smlouva Adriho povídky III - Děti Skyrimu Adriho povídky IV - Prokletí daeder Adriho povídky V - Osvobození Adriho povídky VI - Putování M'aiqa Lháře Adriho povídky VII - Torna plná cukříku Adriho povídky VIII - Zapřísáhlej


scorpioncz	#1979 Přidané 20.05.2018 11:44
Ocenění: Příspěvek: 5649 Založený: 24.05.11	"To se asi budete muset pozeptat jeho altmerský společnice." Naznačil jsem hlavou směrem ke stolku, kde se předtím domlouvala smlouva nebo prostě to co se tam probíralo. Docela jsem nevěděl co si počít, protože mi předtím ohledně mnicha snad ani nedala žádné instrukce. "A stejně se naše dohoda týkala jen jí ... jenže to určo kdyžtak přehraje tak, abych musel chránit ji, protože bude ona chránit mnicha ... eeeh zapeklitá situace." pomyslel jsem si. Nahlas jsem však jen podotkl, "Protože i kdyby vám ho celá hospoda vydala, stejně se za něj může postavit ona. Víte jak by to potom následovalo ... vypálili by jste pár kouzel a vzhledem k tomu, že jste tu asi ještě míň populární jak skřeti, tak by jste stáli asi proti velké přesile. Neberte to jako výhružku, jen konstatování skutečnosti." pokrčil jsem rameny a ustoupil o krok dozadu, aby pořádně viděl na altmerku a mohl si s ní řádně pokecat. Můj plán však zatím zůstal stejný. V případě něčeho nekalého jim vysvítit oči a loktem do břicha. "He he, docela mam chuť si to jen tak zkusit a vidět jeiich reakce na tolik zjištění během tak malé chvíle hehe ..." pomyslel jsem si. Upravil/a scorpioncz dne 20.05.2018 11:44


BadWolf	#1980 Přidané 26.05.2018 14:23
Ocenění: Příspěvek: 6317 Založený: 26.01.12	Jako by nic začnu odcházet ven ale dávám pozor jestli stařec nějak nezareaguje, přičemž bych ho možná vyzpovídal. XVI...............................................................[Dcery Nebes] The Sassy Master, Melon Lord! That's all I got. It's pretty much my whole identity. BW, the meat and sarcasm guy. ■■

Strana 99 z 255: 1...96 97 9899100 101 102...255

Přejít na fórum:

Podobná témata

Diskuze	Fórum	Odpovězeno	Poslední příspěvek
Hrozba • Diskuze	Zdejší kobky	313	23.12.2016 21:15
Hrozba • Pilíře Vědění	Zdejší kobky	4	15.05.2016 23:33
Hunterovi povídačky, Svazek 1.: Hrozba Onyxu	» Skyrim - Váš svět	30	20.10.2012 23:48