Fórum | Galerie | Archív novinek | Hlavní strana               LOGIN | REGISTRACE
Prastaré Archívy: Arena PA: Daggerfall PA: Morrowind Construction Set Čas zkracovaní Cechy Skyrimu Rasy ve Skyrimu Let´s learn some lore
Tento web používá k poskytování služeb a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.
Víte že..
Sdí­let

nahoru
Číst diskuzi
Právě je zde: 1 host(ů)
 Tisk diskuze
Hrozba III.
Arthis
"Necháte nám minutku, abychom se mohli poradit?" nečekám na jeho odpověď a kývnu na Sionu, aby šla za mnou. Odvedu ji dál do jednoho stinného kouta v hostinci. "Tak co si o něm a jeho nabídce myslíš? Já osobně mu nevěřím."
Sviť měsíčku, sviť...

Nenech stíny ovládout sebe sama...
Důvěra je dobrá, ale nedůvěra lepší.
Jeden dobrý skutek plodí další.

Sviť měsíčku, sviť...
 
Aurelius
→ Tah 167.

---------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Adrian_S
„Myslím, že ne. Nezná tě a určitě by si o něčem takovém nechtěla povídat s někým cizím.“ odpověděla ti Mariana sledující hranici.

---------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Tondulín
„Hodně štěstí a buďte opatrní.“ řekla Carwen, odemkla dveře a následně zmizela na chodbě sálu. Nivrel se na tebe podívala a chvilku mlčela. Ještě jednou si vodou opláchla tvář a utřela ji ručníkem, připraveným opodál.
„Obstaráte mi zbroj.“ řekla následně, „Potřebuji splynout s okolím. Nejlépe zbroj s přilbou a s ženským kyrysem, protože jinak to nepůjde.“ dodala a přitom se prošla po malé umývárně spojené se záchodem. „Pak vyrazíme najít tu ženskou, vy do ní poté 'nechtěně' vrazíte a ochromíte ji svým speciálním prstenem. Zbavíme se stráže a já ji pak odvedu do vozu s tím, že její není dobře. Myslím, že plán dobrý a mohl by vyjít.“

---------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Sarako
Jakmile jsi se dotkl magické hole byl jsi odteleportován. Průběh teleportace byl stejný jako při první teleportaci. Archanděl se na tebe podíval a klidnými slovy řekl, „Nikdo vás nenutil zabíjet ani vyhazovat jejich laboratoř do vzduchu. Mohli jste to provést hezky v klidu a nemuseli jste se vůbec dostat do takového situace.“ řekl na závěr a bez jakéhokoliv dalšího váhání se odteleportoval pryč.

Odebral jsi se k hostinci. V průběhu cesty jsi potkával legionáře i náhodné kolem jdoucí. Při procházení jedné z temných uliček jsi se zbavil roucha a klidnou chůzí pokračoval k hostinci. Před hostincem ani kolem se zrovna nenacházel žádný legionář. Byl zde klid. Jediný kdo se zde procházel a působil jako hlídka byl Bdící ozbrojený stříbrným palcátem a loučí, kterou držel v ruce.

---------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Killiedan
„Asi... Asi máš pravdu.“ přikývla Sabrina na tvou odpověď a mlčky vyčkávala co se bude dít dál. Všichni přítomní byli opět seřazení a rozestoupený tak jak když jste vstoupili do místnosti.

„Corriente. Řekl jsem to už několikrát a řeknu to znova. Já do věcí Univerzity zasahovat nehodlám, nebudu psát ani žádnou listinu, která by požadovala po Arcimágovi odstoupení z funkce. Dění na Univerzity se Císařství už netýká a je nutné vložit úsilí někam jinam.“ promluvil Císař a Corrientis přikývl.
„Jen jsem konstatoval co si myslím o Univerzitě a jejím stavu.“
„Myslím, že by jsi měl nejprve zamést před svým vlastním prahem Corriente. Tvoji Císařští mágové nejsou o moc lepší. Dva jsem potkal v Hammerfellu, jeden byl závislí na skoomě a druhý se nechal sežrat pouštní bestií. Přišli mi jako naprostí amatéři.“ přispěl Lockbrow.
„Nedostal jsem žádné hlášení, že bych utrpěl nějakou ztrátu Hammerfellu.“
„Však jsi ji dostat nemohl. Ten první prodal všechny magické aparáty a vybavení, aby měl na fet a ten druhý asi těžko najde v žaludku monstra kurýra, který by ti přinesl dopis.“ pokračoval Lockbrow a Corrientis se jen a pouze nepříjemně zatvářil, ale nijak slovně toto téma nekomentoval.

Náhle se však rozrazili dveře a bez jakýchkoliv slov vešel prošedlý mág v červeném rouchu (graf. vzhled - zde). V ruce svíral magickou hůl a jeho výraz na tváři byl zarmoucený. Uklonil se před Císařem. Kancléř nervózně přešlápl, otřel si pot z čela a vyčkával co se bude dít. Lockbrowa příchod Císařského mága zjevně pobavil, protože se lehce pousmál. Nir si zachoval kamennou tvář a Císař jej mlčky sledoval.
„Stalo se něco Stene?“ optal se Corrientis.
„Ano Nejvyšší.“ přikývl prošedlý mág, „Někdo pronikl do naší základy, zlikvidoval laboratoř, žalář, zabil Kaleriona a další dva mágy zabili výpary z hořících lektvarů. Dva přežili, jeden s trvalými následky a ten druhý jakžtakž v pořádku.“ pravil Stentus a opřel se o hůl.
„Co- co- Cože?!“ lapal po dechu Kancléř a udělal několik kroků dopředu, jeho tvář ještě více pobledla, rukou si přejížděl po levé paži, „Kd- Kdo?“ zeptal se zatím co Corrientis s vyjeveným výrazem hleděl na svého podřízeného.
„Napadáme mne jen jedna osoba, která má takovou zášť vůči nám.“
„Ten zku*visynskej zm*d.“ procedil s nepředstíraným hněvem Corrientis, „Císaři.“ otočil se ke svému panovníkovi, „Žádám o okamžité vyhlášení stanného práva. “
„Přikláním se k Nejvyššímu mágovi Císaři. Situace si toho právo žádá.“ podpořil jej bez sebemenšího zavázání Nir, „Řekli alespoň něco zranění? Něco co by nám mohlo potvrdit, že šlo skutečně o něj?“
„Ve věznici chyběl ten Dunmer. Kdyby ho postihl podobný osud jako naše mágy bylo by tam alespoň mrtvé tělo. Nic takového jsme při použití naší magie nenašli.“ řekl Stenus.

„Stan-Stannému právu se vyhovuje.“ přikývl Kancléř, kterému se opotilo čelo ještě více a podíval se na Císaře, který musel dát konečný souhlas.
„Hned po této rozmluvě dejte rozkaz k vyhlášení stanného práva, každý občas Imperial City musí vědět ho toto právo zasáhne a jak bude omezen.“ řekl Císař a pohlédl na Altmera.

„Nejvyšší... Mám povolat ostatní Císařské mágy zpět? Zpět do Cyrodiilu?“ zeptal se Stenus.
„Není třeba Stenusi. Tohle je až příliš osobní, abychom to mohli vyřešit v souladu s naší přísahou, povinnostmi a zákony Císařství a diplomaticky nepoškodili Císařství ani ostatní vztahy s provinciemi.“ zamítl gestem na ruce Corrientis a lehce naštvaným hlasem pokračoval, „Já Corrientis Ravenrin rezignuji na svoji funkci ve prospěch zde přítomného Stenuse Tarna. Povede Císařské mágy a bude věrně sloužit Císařství jako jsem to dělal já.“ poté předstoupil blíže před starého mága. Všichni přítomní podle svých výrazů byli překvapeni rezignací Nejvyššího mága. „Stenusi Tarne přijímáš funkci Nejvyššího mága? Přísaháš, že budeš věrně sloužit Císařství, hájit zájmy Císařství, chránit svého Císaře a bojovat proti všem nepravostem a temné magii, které je ve světě nespočetno?“
„Ano. Já Stenus Tarn přísahám.“ řekl následně oba si navzájem podali ruce.
„Nechť se tak stane.“ pronesl následně Corrientis, otočil se k Císaři, uklonil se a se slovy, „Loučení a jakékoliv proslovy nejsou třeba, veličenstvo. Je čas jednat.“ s těmito slovy se prudce otočil k východu a vydal se po koberci rychlou chůzí pryč. „Nechť vás všechny prochází Osmička.“ pronesl těsně předtím než se za ním zavřeli dveře.

Audienční místnost ovládlo ticho. Všichni přítomní mlčeli. Stenus se přesunul na místo kde předtím stával Corrientis, aby si poprvé v životě vyzkoušel jaké je to stát tak blízko Císaře.
„Co- Co myslíte, že bude dělat?“ zeptal se překvapený Kancléř.
„Teď když nemá ruce svázané svými pravomocemi?“ pousmál se Nir, „Obávám se, že temným mágům a hlavně jeho nepřátelům nastanou temné časy, velmi temné časy.“
„Aha...“ zaznělo z úst Kancléř a než stihl pokračovat dále chytl se v místě srdce a skácel se k zemi. Stenus ihned vyskočil, Nir Kancléře otočil s tím, že mu dá první pomoc, ale mág jej ihned zarazil.
„Je pozdě. Tady magie ani jiná léčba nepomůže. Je mrtev, pravděpodobně infarkt.“

---------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Arthis
Muž mlčky kývl. Siona se zvedla od stolku a následovala tě do stinného a nerušeného rohu. Altmer mezitím v klidu dopil poslední lok v korbelu a přivolal jednu z číšnic, aby mu přinesla nový. Přitom vytáhl svůj měšec a vysázel jí několik Septimů navíc.

„Nejde o to jestli mu věříme. Jde o to, že má pravděpodobně informace, které potřebujeme.“ začala Siona, „Prostě chce něco za něco... Trošku jsem to čekala. Na druhou stranu doručit dopis nebude nic těžkého. Osvobození toho muže z popraviště bude mnohem těžší, ale kdyby chtěl finanční vyrovnání jen s těží bychom mu mohli vyhovět. Však víš jak na tom jsme se Septimy.“

Mladá redguardská dívka mezitím přinesla Altmerovi nový a plný korbel. Kývnutím hlavy poděkoval a očekával jak se rozhodnete. Ani jednou se vaším směrem neotočil ačkoliv moc dobře věděl kde se nacházíte.

Neodpovězené tahy

Upravil/a Aurelius dne 20.01.2017 19:23
 
Adrian_S
Kývnu souhlasně hlavou a mlčky se taktéž otočím k hranici. Budu tiše vyčkávat, zda nějak zareaguje, pakliže ne a odejde, vrátím se ke kabinetu Belia.
"Život je jako metal... Je rychlý, tvrdý, ale přesto uvnitř krásný!"

7.9.2014 - Level 12 (Falmer) - Ocenění "Pisálek" & "Pravidelná docházka"

17.11.2014 - Level 25 (Dwarven ballista) - Ocenění "Jarl povídkářů" za rok 2014
7.4.2015 - Level 34 (Boethiah) - Ocenění "Hráč ve zdejších kobkách"

Přečtěte si také moje díla:
Adriho verše
Adriho povídky I - Ruka zloděje
Adriho povídky II - Temná smlouva
Adriho povídky III - Děti Skyrimu
Adriho povídky IV - Prokletí daeder
Adriho povídky V - Osvobození
Adriho povídky VI - Putování M'aiqa Lháře
Adriho povídky VII - Torna plná cukříku
Adriho povídky VIII - Zapřísáhlej
 
Sarako
Pokračuji v cestě do hostince, přitom si natáhnu kápi z novicovského roucha víc do obličeje. V hostinci půjdu rovnou k pokoji, přitom si cestou nenápadně prohlédnu všechny přítomné (nevidím někde náhodou císařské důstojníky, nebo agenty Penitus Oculatus?) a namířím si to rovnou do Arvenina pokoje, odkud si vezmu zpět svoje brnění.

Pokud se nedostanu dovnitř (což je asi pravděpodobné, protože jsem Arveně neřekl o klíč), připomenu se u mladé dívky, která zde obsluhuje, jako přítel ženy, která zde byla ubytovaná, že jsem si u ní nechal svou zbroj, když jsem opouštěl její postel. Cestou ještě detailně popíši, na kterém místě se má zbroj nachází.

Jakmile budu mít svou zbroj zpět na sobě, vyrazím k onomu věhlasnému krejčímu, abych mu mohl doplatit zálohu za ty předražené šaty.
 
Arthis
"Ten chlap se chová divně. Musíme si na něho dávat pozor. Takže to tedy vezmeme. Musíme se domluvit, jak ty jeho úkoly uděláme."
Sviť měsíčku, sviť...

Nenech stíny ovládout sebe sama...
Důvěra je dobrá, ale nedůvěra lepší.
Jeden dobrý skutek plodí další.

Sviť měsíčku, sviť...
 
Killiaden09
,,Mno ... to eskalovalo rychle..." pošeptám Sabrině a dále počkám co se bude dít.
I dig
You dig
We dig
He dig
She dig
They dig

Now ... it's not very beatiful poem ... But it's quite deep...
 
Tondulin
"Pokud se mi podaří obstarat brnění, tak by to vyjít mohlo, počkáš zatím tady?
 
Aurelius
→ Tah 168.

---------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Adrian_S
„No... Tak se zatím měj. Později na lavičce.“ řekla nakonec a otočila se. Pomalým krokem vyrazila zpět k hloučku zbylých noviců. Otočil jsi se a vyrazil zpět ke kabinetu profesora Arteria. Prošel jsi velkým sálem, vyšel schodiště a zamířil ke kabinetu, když jsi k němu došel spatřil jsi zavřené dveře a chodbu plnící se vracejících noviců. Také jsi spatřil profesorku Silverwoodovou, která prošla chodbou a zmizela uvnitř knihovny.

---------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Tondulín
„Nic jiného mi nezbude.“ řekla Nivrel, „Jsem tu převlečená jako bardka, očekává se ode mne, že budu zpívat a hrát. Proto jsem musela nefingovat to krvácení a zranění.“ vysvětlila, „Sežeňte zbroj a pak se zde sejdeme, ale pohněte...“ než to stihla doříct všiml sis, že dveře cvakli a mírně se pootevřeli. Spatřil jsi ruku držící kliku z vnější části. Osoba jenž na kliku sáhla a hodlá vstoupit dovnitř, aby nejspíš někým nakrátko zadržena.

---------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Sarako
Natáhl jsi kápě více do tváře a vešel dovnitř. Počet přítomných nebyl velký. Spatřil jsi trojici legionářů, vypadali jakoby měli zrovna po službě. Seděli u stolku pro čtyři, odložené přilbice měli na jedné straně stolu a na druhé straně stolu se hromadili korbeli s pivem. Jejich rozhovor se týkal snad všeho jen ne věcí týkajících se jejich povinností nebo legie. Dalšími přítomnými byli štamgasti. Zbylý přítomní nebyli ničím zajímavý. Teprve až holohlavý muž sedící u baru ti přišel povědomí.

Přišel jsi blíže, protože jsi potřeboval získat klíč od pokoje a přitom se ti naskytla možnost prohlédnout si muže z blízka. Jeho obličej si tě však nevšímal. Prohlížel jsi mapu Cyrodiilu, cosi na ní zkoumal a občas si lokl trochu piva. (jedná se o může, který zastupoval Talara když jsi přinesl Bdícím omráčenou Bothiel) Ani když jsi začal vysvětlovat a popisovat ženě Arvenu se muž neohlédl. Stále se staral jen a pouze o svou mapu. Žena ti nakonec klíč vydala a tobě nic nebránilo vyzvednout si svou zbroj.

Odebral jsi se k pokoji, odemkl, převlékl a vyšel ven z pokoje. Opět jsi stanul v hlavní místnosti hostince, který se tentokrát rozrostl o šestici válečníků ve zlatých zbrojích. Jejich těžké kroky směřovali až k nejdelšímu stolu, usedli a objednali si. Odložili své přilbice a pozvolna se pustili do rozhovoru. Holohlavý muž u pultu již nevěnoval tolik pozornosti mapě, ale lehce se pootočil k válečníkům ve zlatých zbrojích a poté cosi šeptl ženě za pultem.

(pokud nechceš navázat kontakt se 'starým známým' tak nemusíš psát tah a budeš pokračovat ke krejčímu)

---------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Killiedan
Nir s povzdechem vstal od mrtvého Kancléře a pohlédl na Císaře, „Bylo toho na něj příliš. Říkal jsem vám, že mi nepřipadá jako typ člověka co by se na takovouto funkci hodil.“ řekl následně a poté sklopil hlavu opět k tělu. „Temným dnům v Císařství očividně ještě konec nebude.“ dodal a rozkázal jednomu z přítomných válečníků z Gardy, aby tělo mrtvého odnesli.

Stenus se podíval na Císaře a následně na všechny přítomné. „Císaři mohu si dovolit pár slov?“ zeptal se a jakmile Císař kývl s podloženou hlavou a lehce zarmouceným výrazem Císařský mág si odkašlal a pustil se do svého proslovu. „Bezpochyby se ode mě očekává nějaký proslov, když jsem teď Nejvyšším Císařským mágem a nějaký blízké rozhodnutí jak budeme postupovat.“ začal pozvolna a různě měnil polohu svých očí, jednou sledoval Císaře jindy zase ostatní přítomné. „Rád bych v některých ohledech směroval Císařské mágy odlišně než se o to pokoušel předchozí Nejvyšší mág. Osobně vidím velký potenciál v samostatnosti Univerzity a osobně si myslím, že Palagán svojí minulostí představuje mága, který si svůj respekt nezískal ochotou a obětavostí, ale svými temnými činy. Myslím si, že jeho pověst může Univerzitě poskytnout značnou ochranu neboť je jen málokdo kdo by se s ním chtěl pustit do křížku. Já jsem oproti Corrientisovi ochoten pokoušet se o zlepšení vztahů klasickými metody. Palagán bude jistě změnou vedení potěšen a jsem si jist, že alespoň částečně změní svůj chladný vztah k nám. Zároveň bych uvažoval o jeho vyškrtnutí ze seznamů temných mágů do kterého před lety Corrientis přidal. Myslím, že svými činy ve válce se ukázal jako přítel Císařství.“ odmlčel se, „Navázat vztahy s Univerzitou je pro nás nyní klíčové, protože potřebujeme zaplnit ztráty a získat opět konkurence schopný počet kvalitních a vycvičených mágů.“ opět následovala krátká pauza při které se otočil po místnosti.

„Smrt Císařovny by neměla být nepomstěna. Všechny naše průzkumy, domněnky, vyšetřování a výslechy směřují pouze na jedno místo - Morrowind.“ pokračoval a jakmile vyslovil poslední slovo ve větě dlouze se odmlčel.
„To je vážné obvinění. Nemůžeme si dovolit riskovat politický i válečný konflikt s jinou provincií. Teď v tomto stavu.“ přidal se Lockbrow.
„Nechte mne domluvit Lockbrowe.“ mávl rukou Stenus, „Corrientis již léta plánoval jednu podstatnou změnu. Zničení Temného bratrstva přišlo vcelku samo. Ve světě je však mnoho jiných méně známých vražedných uskupení, které vyznávají různé Daedry nejenom Sithise. Svět by se měl vymanit z moci a strachu temných pánů jako jsou Daedry. Měli bychom každému obyčejnému občanu dokázat, že nejsou jen loutkou a Daedry nemají na jejich život žádný vliv. Žádný vliv na jejich rozhodnutí, život a ani následky, které je v životě potkají.“ pozvedl prst, „Proto stejně jako Corrientis, který neměl dostatek času toto provést navrhuji, abychom vyrazili a zničili každou Daedrickou svatyni na kterou zde v Cyrodiilu narazíme.“ otočil se směrem k Císaři, „Jedině tak dáme jasně najevo, že nejsme loutky, že se nebojíme žádných vražd ve jménu Daeder a uděláme tomu přítrž, protože se k nim nikdo nebude moci modlit a vzhlížet!“ dodal rázně.

Místnost obestřelo ticho. Nikdo nepromluvil. Teprve až Lockbrow se po chvilce škrábání na bradě odhodlal k nějakým slovům. „Myslíte, že je to moudré? Nahněvat takto Daedry?“
„Jste dobrý příklad Lockbrowe. Mít strach z něčeho jako je Daedra ukazuje jen a pouze vaši slabost. Daedry pronikají do našeho světa, pokoušejí se o to a mi je za to uctíváme, uctíváme je za to, že v jejich jménu lidé zabíjejí, hrají si s námi, podvádějí, okrádají. To vše je nutné zarazit. Čím dříve tím lépe. Osvobodit svět od vlivu Daeder. Zničit každý jejich artefakt a vše s nimi spojeného.“
„Nejsem slaboch. Jen mi to nepřijde moudré. Oproti Osmičce se Daedry skutečně podílejí na dění v Tamrielu, komunikují skrze několik vyvolených, dávají o sobě vědět.“ oponoval Lockbrow.
„S tímto s vámi nemohu souhlasit. Osmička rovněž promlouvá k nám, ale takový lidé nejsou posloucháni. Jsou zavíráni a považovány za blázny, protože vznikla falešná mýlka, že s námi nemohou komunikovat a nedělají to. Ve mne nejsou žádné ideály Bdících.“

„Zničení všech svatyní může vyvolat značné pobouření u místních občanů, kteří je uctívají. Mohou se vzbouřit, může vzniknout rebelie.“ přispěl Císař, „Je to velmi radikální krok Stene. Velmi radikální a nemyslím si, že je vhodné se ho pokusit provést. Daedry do našeho světa zasahují odjakživa je to tak přirozené a přirozený koloběh by se nemělo pokusit rozvracet.“
„Souhlasím s Císařem.“ přikývl Lockbrow.
„Můj pane,“ ozval se Tyrwin, „Jsem si jist, že bychom jakékoliv rebelie lehce potlačili.“
„O potlačení nejde. Jde o zbytečné rozvrácení společnosti. Zbytečný konflikt.“ mávl rukou Císař, „A co ty?“ podíval se směrem k tobě, „Zatím jsi nic nepořádného neřekl. Pouze mlčky sleduješ a tiše si něco šuškáš s ženou, která se chce stát mou manželkou.“ lehce na trůnu naklonil, „Pověz mi.“ nadechl se, „Jaký máš celý názor na tohle celé soukromé zasedání? Nevyjádřil jsi se ani jednou a nepřijdeš mi jako typ lidí, který by se do politiky hrnul a byl zapleten do intrik v Říši a mezi rody.“

Stenus, Nir i Lockbrow se k tobě nyní otočili a očekávali jak odpovíš. Tyrwin se pootočil jako poslední. Lehce se pousmál jakoby byl spokojen s tím, že tě Císař požádal o názor. Sabrina mlčela a očima si prohlížela Císaře, který ji však oční kontakt neopětoval, protože hleděl přímo na tebe.

---------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Arthis
„Nejprve bych to odsouhlasila a se zbytkem si nějak poradíme. Doručit dopis bude hračka a toho vězně? Zkusíme zaplatit kauci. Sice nemáme až tolik peněz, ale určitě přijdeme na nějaké řešení. I bez zbytečných konfliktů.“ všiml sis, že do hostince vešla trojice legionářů, vedená mužem ve zbroji Penitus Oculatus. Byl mladší a jednalo se bezpochyby se jednalo o Imperiála. Jejich příchod zastavil celý hlahol v hostinci. Všichni s výjimkou Altmera, který seděl stále klidně, se otočili ke dveřím a pohledem si měřili příchozí válečníky s Císařství.

„Omlouváme se, že vyrušujeme.“ začal postupně agent Penitus Oculatus a klidnou chůzí v doprovodu legionářů dokráčel až k pultu. Někteří přítomní se již opět začali věnovat svým věcem, jiní však ne. „Ale rádi bychom požádali o něco málo pití a jídla. Během plavby nám dost vyhládlo a vyschlo v krku.“ pousmál se na Číšnici, která zrovna stála u pultu.

Neodpovězené tahy
 
Tondulin
Naznačím Nivrel, aby se schovala za závěs. Až bude schovaná chytnu za kliku a otevřu dveře dříve než nově příchozí.
 
Adrian_S
Mlčky počkám u dveří, dokud nepřijde Belius.
"Život je jako metal... Je rychlý, tvrdý, ale přesto uvnitř krásný!"

7.9.2014 - Level 12 (Falmer) - Ocenění "Pisálek" & "Pravidelná docházka"

17.11.2014 - Level 25 (Dwarven ballista) - Ocenění "Jarl povídkářů" za rok 2014
7.4.2015 - Level 34 (Boethiah) - Ocenění "Hráč ve zdejších kobkách"

Přečtěte si také moje díla:
Adriho verše
Adriho povídky I - Ruka zloděje
Adriho povídky II - Temná smlouva
Adriho povídky III - Děti Skyrimu
Adriho povídky IV - Prokletí daeder
Adriho povídky V - Osvobození
Adriho povídky VI - Putování M'aiqa Lháře
Adriho povídky VII - Torna plná cukříku
Adriho povídky VIII - Zapřísáhlej
 
Sarako
Pomyslím si: ,,Možná bych mohl starého známého varovat před jejich novým vůdcem, ale nemůžu si dovolit riskovat, nehledě na to, že mám příliš málo času."
S touto myšlenkou pokračuji bez jediného slova rovnou ke krejčímu.
 
Killiaden09
,,A jak přesně si představujete že Daedry porazíte ? Plánujete zničit svatyně a pozavírat nebo napomenout ty co je uctívají ? Pokud by jste to udělal nejen že by jste nahněval Daedry ale zároveň by mohlo dojít mezi lidmi ke zmatku z takovéhoto náhlého jednání vůči Daedrám... Ano měli bychom s nimi bojovat ... ale v tento moment by se Císařství mělo soustředit na něco jiného než ničení svatyní a chytání uctívačů..." řeknu Stenovy přičemž se budu snažit neznít nijak útočně
I dig
You dig
We dig
He dig
She dig
They dig

Now ... it's not very beatiful poem ... But it's quite deep...
 
Aurelius
→ Tah 169.

---------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Adrian_S
Mlčky jsi vyčkával u dveří. Frekvence procházejících noviců a novicek se postupně snižovala až opět nastal u schodiště klid. Teprve tehdy jsi zaslechl kroky a Beliův hlas. Opět kráčel po boku světlovlasé profesorky z Ledohradu. Stále ji nabízel rámě a oba měli na tváři rozesmátý výraz. Pozvolna došli až k tobě a dveřím do kabinetu.

„Nevzpomínám si, že bych se s takovou vervou hrnul do učení.“ konstatoval s úsměvem Belius, když hledal klíč v kapse svého obleku, „Valindor se někde fláká. Ani na pohřbu nebyl.“ dodal a zkroutil hlavou, vytáhl klíč a odemkl. „No... Má drahá Světlano povinnosti volají.“ usmál se k ženě.
„Tak běž. Čím dříve je splníš tím dříve si budeme moci pokračovat.“ pousmála se Světlana a chytla se dveří od kabinetu, „Tady máš svoji hůl.“ podala mu hůl, která byla nejspíš opřená u dveří. Belius ji převzal, poděkoval a poté se pootočil k tobě, nic však neřekl a podíval se zpět na ženu.
„Tak zatím.“ mávl rukou a žena za sebou s vytažením klíče zavřela dveře. Belius se na tebe znovu podíval, nadechl se a řekl, „Půjdeme pomaličku k hřbitovu. Valindor nás dožene.“

---------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Tondulín
Nivrel se v tichosti přesunula za závěs, zatáhla jej a vyčkávala co se bude dít dál. Sám jsi se vydal ke dveřím, chytl kliku a otevřel je, čímž jsi vyděsil osobu stojícího na druhé straně. Byl to tlustší Altmer. Lekl se neboť se zrovna věnoval konverzaci s jednou z Číšnic.
„U Osmičky...“ řekl když tě spatřil a rukou si přejel po hrudi, „Huuf... Tohle už mi víckrát nedělejte. Víte jak jsem se lekl?“ dodal a uvolnil kliku, „Omlouvám se slečno, ale nevím jak bych vám pomohl. Zkuste Paní Spellorovou. Já k tomuhle nemám dostatečnou kompetenci.“ otočil se zpět na Číšnici, která jen přikývla a vydala se vyhledat Spellorovu.

---------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Sarako
Prošel jsi hlavním sálem hostince a poté pokračoval svižnější chůzí až k ke Krejčímu. Netrvalo dlouho a stanul jsi před jeho obchodem. Otevřel jsi dveře a vešel. Spatřil jsi Krejčího společně s rudovlasou Altmerkou (graf. vzhled - zde), která postávala před pultem a postupně převzala několik pečlivě zabalených balíčků. Bylo jich vcelku dost, že měla skoro co dělat, aby jí nepopadali. Nakonec pokus přeci jen vzdala a položila je stranou na pult, aby ti umožnila komunikaci s obchodníkem. Ten těsně předtím než jsi předstoupil před pult rukou shrábl vyplacené Septimy se spokojeným výrazem na tváři.

„Vy jdete pro ty šaty vaší paní? Nemám pravdu?“ zeptal se aniž by, ale čekal na odpověď. Odběhl stranou a přinesl ušité šaty. Opatrně je rozložil po pultu a spokojeně pravil, „Přesně jak jste si přál.“ založil si ruce, „Akorát jsem doufal, že přijde vaše paní osobně. Abych mohl některé menší nedostatky doladit... Přeci jen víte, že jsem musel dělat 'naslepo'.“ přiznal.

Altmerka mezitím zamumlala zaklínadlo a gestem ovládla balíčky s oblečením, vznesla je do vzduchu a poté spokojeně zamířila ke dveřím.
„Na shledanou.“ řekla a počkala až obchod opustí i její očarované balíčky a poté zavřela dveře. Krejčí se po jejím odchodu jen a pouze pousmál.
„Zvláštní ženská, ale velmi dobrá zákaznice.“ konstatoval, „No... Když sebou nemáte paní nezbývá než doufat, že jí skutečně budou. Když tak se můžete do konce měsíce vrátit a já vám je ještě upravím - zadarmo.“

---------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Killiedan
Císař spokojeně kývl hlavou a Lockbrow jen dodal, „Přesně tak. Všeho do času. Nejprve si vyřešte své problémy, získejte zpět pořádné počty, urovnejte spory s Univerzitou. Pak se můžete soustředit na jinou věc.“
Stenus sice nebyl spokojen s tvou řečí nicméně ji přijal a přikývl.
„Myslím, že je to již zbytečné více protahovat.“ převzal slovo Císař, „Tyrwine promyslím tvoji nabídku k sňatku a dám ti vědět jak jsem se rozhodl. Vše nezbytné jsme probrali, proto není potřeba to již více natahovat a můžeme tohle shromáždění rozpustit.“

„Císařští mágové mají své metody. Sám jste se již dnes s jednou Daedrou střetl. Byl jsem u toho přítomen a pomohl vám. Takže víte jak nebezpečné jsou a jak těžko je lze zničit v rovném souboji.“ vysvětlil Stenus když se Císař odmlčel a všichni přítomní se postupně chystali k odchodu.

Tyrwin přistoupil blíže k tobě a Sabrině, „Dobrá řeč. Velmi dobrá.“ pochválil tě, „Říkal jsem, že bych pro tebe měl práci... Jestli o ní máš stále zájem promluvíme si o ní v mé kanceláři.“

Pokud si chceš promluvit s někým přítomným máš možnost. Jakmile opustíš tuto místnost nebudeš mít již tak snadnou možnost si s kýmkoliv z poradců Císaře či samotným Císařem promluvit.

---------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Arthis
„Nejprve bych to odsouhlasila a se zbytkem si nějak poradíme. Doručit dopis bude hračka a toho vězně? Zkusíme zaplatit kauci. Sice nemáme až tolik peněz, ale určitě přijdeme na nějaké řešení. I bez zbytečných konfliktů.“ všiml sis, že do hostince vešla trojice legionářů, vedená mužem ve zbroji Penitus Oculatus. Byl mladší a jednalo se bezpochyby se jednalo o Imperiála. Jejich příchod zastavil celý hlahol v hostinci. Všichni s výjimkou Altmera, který seděl stále klidně, se otočili ke dveřím a pohledem si měřili příchozí válečníky s Císařství.

„Omlouváme se, že vyrušujeme.“ začal postupně agent Penitus Oculatus a klidnou chůzí v doprovodu legionářů dokráčel až k pultu. Někteří přítomní se již opět začali věnovat svým věcem, jiní však ne. „Ale rádi bychom požádali o něco málo pití a jídla. Během plavby nám dost vyhládlo a vyschlo v krku.“ pousmál se na Číšnici, která zrovna stála u pultu.

Neodpovězené tahy

Upravil/a Aurelius dne 22.01.2017 17:37
 
Adrian_S
Jen pokynu hlavou a vydám se za ním. Cestou mu budu naslouchat.
"Život je jako metal... Je rychlý, tvrdý, ale přesto uvnitř krásný!"

7.9.2014 - Level 12 (Falmer) - Ocenění "Pisálek" & "Pravidelná docházka"

17.11.2014 - Level 25 (Dwarven ballista) - Ocenění "Jarl povídkářů" za rok 2014
7.4.2015 - Level 34 (Boethiah) - Ocenění "Hráč ve zdejších kobkách"

Přečtěte si také moje díla:
Adriho verše
Adriho povídky I - Ruka zloděje
Adriho povídky II - Temná smlouva
Adriho povídky III - Děti Skyrimu
Adriho povídky IV - Prokletí daeder
Adriho povídky V - Osvobození
Adriho povídky VI - Putování M'aiqa Lháře
Adriho povídky VII - Torna plná cukříku
Adriho povídky VIII - Zapřísáhlej
 
Killiaden09
Budu následovat Tyrwina do jeho kanceláře.
I dig
You dig
We dig
He dig
She dig
They dig

Now ... it's not very beatiful poem ... But it's quite deep...
 
Sarako
,,V to doufám též. Každopádně jste jako mistr krejčí dostál svého jména." dodám a odsypu krejčímu slíbenou sumu dvě stě zlaťáků, nechám si šaty zabalit a se slovy: ,,Nechť Vám je Osmička nakloněna." opustím jeho krám a zapadnu do jedné z postranních uliček, kde si uložím přilbu i nárameníky do torny k zabaleným šatům, přetáhnu si roucho přes kroužkovou zbroj a natáhnu si kápi (abych působil dojmem jednoho z bdících) a poté vyrazím mírným poklusem najít nějakou dvoučlennou hlídku legionářů.

Až na ně natrefím, zvolám: ,,Hej, vy dva, nemohli by jste mi prosím pomoci s mým bratrem? Je zraněný a potřebuji ho dostat na bezpečnější místo. Svou magickou sílu jsem již vyčerpal, a při Stendarrovi ho tam nemůžu takhle nechat."

Pokud zareagují na má slova a půjdou za mnou, zavedu je do postranní uličky o kus dál a při první příležitosti uštědřím jednomu z nich zásah do obličeje kopem z otočky (asi tak jako Chuck Norris) a tomu druhému plivnu do obličeje, následovaný kopancem do rozkroku. Poté mu přiložím meč ke krku a položím mu otázku: ,,Kde najdu tělo té rudovlasé dunmerky, co mě doprovázela? Bělo-zlatá věž, císařské vězení, nebo tábor Luciových legionářů? Stojí před tebou někdo, kdo se dneska dostal ven z císařského vězení a ten někdo má dnes velice špatnou náladu." přitom si volnou rukou sejmu kápi, abych potvrdil svá slova ,,Mluv a nezkoušej žádný hlouposti!"
 
Tondulin
Vyjdu ze záchodu a otočím se na muže."Omlouvám se, nechtěl jsem vás vystrašit. Mohl bych vám já se svými kompetencemi nějak pomoci slečno?" S úsměvem se zeptám čísnice.
 
Aurelius
→ Tah 170.

---------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Adrian_S
„Rozmístíme několik ochranných kouzel a vrátíme se zpět. Nebude to zbytečně natahovat.“ řekl cestou ze schodiště, „Je daleko větší pravděpodobnost, že někoho sežere nebo pokouše upír než nějaký polorozpadlý zombík bez mozku, který se zrovna 'náhodou' probral z dlouhé spánku mrtvých.“ dodal následně a jakmile jste opustili Univerzitu pokračovali jste po mostě vpřed k hřbitovu.

Před Univerzitou se k vám připojili ještě dvě mladé novicky, obě byly o pár let mladší než ty a Belius. Obě na sobě měli tovaryšskou univerzitní uniformu, kápě které z části zakrývali jejich kápě a magické hole jež drželi v ruce a chvilkami se o ně opíraly. Belius je očividně znal obě jmény, protože si navzájem tykali.

Netrvalo dlouho a stanuli jste na hřbitově. Postupné stmívání začalo dělat některé části hřbitova strašidelnější. Valindor Benoch se zde skutečně čekal na váš příchod. Opíral se o svoji magickou hůl, oblečen do stejného oděvu ve kterém byl i na přednášce a stále měl tvář plnou vousů.
„Omlouvám se Belie, ale měl jsem trošku nabitý program a nestihl jsem se už vrátit na Univerzitu.“ začal se omlouvat Bosmer. „Ani rozloučení jsem nestihl.“
„V pohodě. Nic se nestalo.“ mávl rukou Belius a rozhlédl se po hřbitově. „Rozdělíme se, aby jsme to co nejdříve celé prošli, zabezpečili a pak mohli vypadnout. Já, Linwe a Ali projdeme celou pravou část a zabezpečíme a vy dva.“ koukl na tebe a Valindora, „Vy si vezmete pravdou stranu. Pak se sejdeme zde. Souhlas?“
„Souhlas.“ přikývl Valindor, „Předpokládám, že jsi je poučil co dělat v případě, že bychom narazili na nějakého nemrtvého nebo nedej osmičko upíra?“
„Tak nějak letmo.“ odvětil Belius a podrbal se za krkem, „Nebudeme to přeci nějak zbytečně hrotit. Tohle není úplně můj obor, ale pokud náhodou potkáte nějakého oživlého nemrtvého tak ho udeřte svou holí po hlavě a s výkřikem utečete na tohle místo kde si vás já nebo Valindor najdeme. Pokud narazíte na upíra... Mno... Uděláte úplně to samé akorát s tím rozdílem, že ještě přidáte kopanec do koulí.“
„A když to bude žena Belie?“ otázal se s mírným úsměvem Valindor.
„No... Tak vynecháte ten kopanec. V hlavě si představíte, že se jedná o vaši budoucí tchyni a to by vám mělo dodat sílu během úderu holí. Všechny varianty zakončete zděšeným výkřikem a útěkem sem na tohle místo.“ pravil Belius opřel se o magickou hůl. „Nějaké dotazy?“

---------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Tondulín
„V pořádku.“ vydal ze sebe muž a jakmile jsi uvolnil cestu na záchod zmizel uvnitř. Cvakl klíč a co se dělo dál si představit již dokážeš. Číšnice se při pohledu na tebe pousmála, „Myslím, že s tímto problémem mi nemůžete pomoci, ale i tak děkuji za vaši ochotu.“

---------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Sarako
Krejčíř spokojeně shrábl peníze, zabalil šaty a nechal tě odejít. V jedné z nejbližších uliček jsi se ukryl, navlékl na sebe roucho čímž jsi schoval kroužkovou zbroj. Poté jsi se poklusem rozeběhl vyhledat nějakou dvoučlennou hlídku. Příliš štěstí jsi neměl. Většina hlídek byla posílená zjevně kvůli upírům a všeobecně kvůli dění ve městě.

Po chvilce procházení uliček jsi konečně spatřil jednu dvoučlennou hlídku. Vyčkal jsi až se přiblíží a poté je přivolal. Zprvu se zdálo, že na tvé volání nezareagují, ale nakonec zareagovali. Následovali tě. Zpomalil jsi, aby se snížila vzdálenost a jakmile byla dostatečně vyhovující otočil jsi se a uštědřil legionáři kopanec. Úder zastavila jeho přilbice, která byla kvůli riziku útoku upíru plná a měla i částečně krytý krk.

Muž se po úderu zapotácel, ale nespadl na zem. Plivnout druhému do tváře bylo zbytečné, protože i on měl plnou přilbu. Jakmile odhadl, že se hodláš vydat proti němu sáhl po tvém krátkém meči a tasil jej. Pevně meč sevřel a opatrně ustoupil dozadu.
„Percile! Oni ovládli už i Bdící!“ ozvalo se zpoza přilby vystrašený hlas.
„Asi... Asi máš pravdu!“ zvolal první, který se ještě vzpamatovával z útoku a vypadalo to jako by se hodlal dát každou chvilku k útěku. Ani druhý držící meč nevypadal svým chováním jako někdo kdo by s tebou chtěl pustit do křížku a raději znovu přešlápl.

---------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Killiedan
Následoval jsi Tyrwina a jeho dceru Sabrinu. Prošli jste chodbou a směřovali ke schodišti na kterém jste zrovna míjeli jednoho z Thalmorských důstojníků. Jeho tvář byla byla čerstvě zjizvena a podle jeho kulhavé chůze měl také něco s nohou, jeho důstojnický oděv rovněž nebyl v dobrém stavu. Společnost mu dělala blonďatá Altmerka, která kráčela předním rovněž v černé uniformě.

Tyrwin ani Sabrina nepozdravili, Altmerové rovněž dělali jakoby vás vůbec nepotkali a jaký pozdrav z jejich strany se také nekonal. Sešli jste schodiště a v jednom patře odbočili. Netrvalo dlouho a došli jste až do kanceláře velitele Císařské gardy. Tyrwin odemkl dveře a vešel. Sabrina se ihned usadila do dřevěného křesílka, které bylo určeno pro návštěvníky kanceláře, jedno vedle ní bylo stále ještě volné. Tyrwin pohodil klíče na dřevěný stůl s několika rozpracovanými listinami a poté se povzdechem usedl na své křeslo. Promnul si ruce a pokynul ti, aby jsi se posadil. Zavřel jsi dveře a usedl na poslední volné křeslo.

„Čekají nás velké změny...“ začal pozvolna, „Od Corrienta bylo leckdy jasné co čekat, ale od Tarna? To už bude jedna velká neznámá. Změna kancléře by nám také mohla hodně zamíchat s našimi plány.“ pokračoval a převracel rozepsanou listinu, „Starý Arterius sice není v radě Starších, ale jsem si jist, že ho Vysokoskalský Velvyslanec navrhne, dalším potenciálním kandidátem bude Scipio Vici. Jenže ten už je starej a chce svůj klid takže se na kandidaturu vykašle - doufám.“
„Lucius se jistě brzy uzdraví a bude schopen se o funkci ucházet.“
„Obávám se, že i kdyby chtěl tak nebude moct. Neznám přesně pravidla vykonávání funkce Kancléře, ale myslím, že tuhle funkci nemůže vykonávat někdo kdo už vykonává nějakou vysokou Císařskou hodnost. Během války jsou výjimky uděleny, ale teď? V době míru? Těžko říci.“ převzal slovo opět Tyrwin, „Lucius by se musel jedné funkce vzdát. Stejně tak já kdybych chtěl kandidovat... Je pravdou, že být kancléřem je o dost více než být armádním důstojníkem nebo generálem. Politikou totiž vše začíná a armádou končí.“ odmlčel se, „Ale to nás teď trápit nemusí. Nějaký čas bude volba trvat a změnit se může leccos.“ dodal a Sabrina jen mlčky přikývla, přehodila si nohu přes nohu a začala si prohlížet vybavení otcovi kancléře.

„Co se týče tebe...“ odmlčel se jakoby přemýšlel nad tvým jménem, „Nevzpomenu si na jméno.“ řekl následně, „Má konkrétní nabídka k práci se týká tohoto. Už jsi se mi osvědčil jako dobrý špeh a informátor. Pokud se nepletu... Myslím, že se nepletu. Byl jsi novicem na Univerzitě a to by se nám vcelku hodilo. Mohl by jsi se tam vrátit a zkusit se spřátelit s Beliem Arteriem, určitě by svému blízkému příteli prozradil co má jeho otec v plánu a dovolil mu trošku proniknout do dění kolem něj a rodu. Tím bychom získali nějaké informace o počínání jeho otce ale zároveň i Univerzity. Finančně bys byl velmi dobře ohodnocen a pokud bys chtěl mohl bych ti podepsat dokončený výcvik v legii čímž by jsi se stal legionářem a získal nárok na pravidelné vyplácení žoldu.“ pozvedl prst, „Lucius Valerius sice nemá v oblibě mágy a nikdy by nedovolil, aby se jeho dcera s někým takovým stýkala, ale respektuje a váží si legionářů.“ opět následovala odmlka.
„Volba je na tobě. Když budeš věrně sloužit našim rodům odměna tě nemine. Nebo můžeš zkusit kariéru přímo v legii. Výcvik by šlo také obejít a svěřit ti něco složitějšího... Něco co je nutné udělat pro posílení našeho vlivu, ale volba je na tobě.“

Neodpovězené tahy
 
Adrian_S
Jen se usměji a připravím si hůl do rukou, postavím se vedle Valindora.
"Život je jako metal... Je rychlý, tvrdý, ale přesto uvnitř krásný!"

7.9.2014 - Level 12 (Falmer) - Ocenění "Pisálek" & "Pravidelná docházka"

17.11.2014 - Level 25 (Dwarven ballista) - Ocenění "Jarl povídkářů" za rok 2014
7.4.2015 - Level 34 (Boethiah) - Ocenění "Hráč ve zdejších kobkách"

Přečtěte si také moje díla:
Adriho verše
Adriho povídky I - Ruka zloděje
Adriho povídky II - Temná smlouva
Adriho povídky III - Děti Skyrimu
Adriho povídky IV - Prokletí daeder
Adriho povídky V - Osvobození
Adriho povídky VI - Putování M'aiqa Lháře
Adriho povídky VII - Torna plná cukříku
Adriho povídky VIII - Zapřísáhlej
 
Sarako
Než se stihne ten první vzpamatovat, vytasím současně oba meče a jeden mu zabodnu do stehna (nebo jiné nechráněné části nohou) dřív, než stihne tasit svůj meč, přitom druhý meč použiji k případnému odklonění útoku toho druhého.

Pokud si ten druhý nenadělá do kalhot a vzchopí se k útoku, jedním mečem vykryji jeho útok, zatímco ten druhý budu vytahovat z rány prvního legionáře. Potom oběma meči provedu sérii několika rychlých útoků ve snaze zasáhnout jeho nechráněné místa na rukou i na nohou (nemám v plánu ho zabít, jen vyřadit z boje).

 
Přejít na fórum:
Podobná témata
Diskuze Fórum Odpovězeno Poslední příspěvek
Hrozba • Diskuze Zdejší kobky 313 23.12.2016 21:15
Hrozba • Pilíře Vědění Zdejší kobky 4 15.05.2016 23:33
Hunterovi povídačky, Svazek 1.: Hrozba Onyxu » Skyrim - Váš svět 30 20.10.2012 23:48
Archív Novinek
Datum Kategorie Název Přečteno
24-12-2018 Články Šťastné a veselé! (2018) Přečteno 871 krát
11-06-2018 Elder Scrolls The Elder Scrolls VI oznámeno! Přečteno 3325 krát
01-04-2018 Novinky S hrdin(k)ou po celém TAMRIELU! (Apríl) Přečteno 2308 krát
24-12-2017 Články Veselé a šťastné! (2017) Přečteno 1963 krát
06-07-2017 Rozpracovaná novinka (6.7.) Přečteno 0 krát
01-04-2017 Na cukřík s M'aiqem Lhářem Konec série "The Elder Scrolls"! Přečteno 7836 krát
11-02-2017 Elder Scrolls Příběhové rozšíření pro TESO a H... Přečteno 4277 krát
24-12-2016 Elder Scrolls Veselé Saturalie a oslavte Starý život! Přečteno 3627 krát
12-12-2016 Na cukřík s M'aiqem Lhářem 6 let se Skyrim.4fan Přečteno 3623 krát
18-11-2016 Elder Scrolls The Elder Scrolls: Online dočasně zdar... Přečteno 4350 krát
 Více...     
Archív Novinek
TOPlist