Fórum | Galerie | Archív novinek | Hlavní strana               LOGIN | REGISTRACE
Prastaré Archívy: Arena PA: Daggerfall PA: Morrowind Construction Set Čas zkracovaní Cechy Skyrimu Rasy ve Skyrimu Let´s learn some lore
Tento web používá k poskytování služeb a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.
Víte že..
Sdí­let

nahoru
Číst diskuzi
Právě je zde: 1 host(ů)
 Tisk diskuze
Hlas Anglie
Norbi
čo tam mal dať Titanic ? Grin Grin Grin inak diego, super Smile
You can kill yourself, or die trying...

http://scontent-v...e=5678314E

Aint no party like a Time Lord party, cause a Time Lord party never ends !

http://24.media.tumblr.com/tumblr_lfzax5zuSU1qfxioto1_500.jpg
 
Diego
Sanued napsal:
Pekný dielWink ale neznamená Bienvenue à Paris - Vítajte v Paríži? Och a prečo si dal ako obrázok francúzskej lode USS Brooklyn? Grin

Oh! Dík za upozornění na můj malý překlep.Wink

No a jakou bys tam chtěl vidět loď? Dal jsem ji tam, jelikož její výroba začala cca o pár let později, než se odehrává děj, navíc byla také francouzská. A po vzoru Norbiho, se tě ptám: to jsem tam měl dát titanic?Grin
 
Sanued
Diego napsal:
Sanued napsal:
Pekný dielWink ale neznamená Bienvenue à Paris - Vítajte v Paríži? Och a prečo si dal ako obrázok francúzskej lode USS Brooklyn? Grin

Oh! Dík za upozornění na můj malý překlep.Wink

No a jakou bys tam chtěl vidět loď? Dal jsem ji tam, jelikož její výroba začala cca o pár let později, než se odehrává děj, navíc byla také francouzská. A po vzoru Norbiho, se tě ptám: to jsem tam měl dát titanic?Grin

A čo tak La Gloire? http://en.wikiped...lad_Gloire
I used to be an arrow, but then I took an adventurer to the face.


Kľudne si ma pridajte, pokecáme, popaříme Grin
 
www.google.com
Diego
Sanued napsal:
Diego napsal:
Sanued napsal:
Pekný dielWink ale neznamená Bienvenue à Paris - Vítajte v Paríži? Och a prečo si dal ako obrázok francúzskej lode USS Brooklyn? Grin

Oh! Dík za upozornění na můj malý překlep.Wink

No a jakou bys tam chtěl vidět loď? Dal jsem ji tam, jelikož její výroba začala cca o pár let později, než se odehrává děj, navíc byla také francouzská. A po vzoru Norbiho, se tě ptám: to jsem tam měl dát titanic?Grin

A čo tak La Gloire? http://en.wikiped...re[/quote]
o té jsem uvažoval též, jenže byla vyřazena téměř ve stejný rok, ve kterém se odehrává příběh. A to by asi nebylo moc pěkné, když s lodí "dobyješ" Anglii a rázem ji vyřadíš.
 
Norbi
ale mohlo sa na nej zistiť niečo, kvôli čomu ju radšej vyradili Grin
You can kill yourself, or die trying...

http://scontent-v...e=5678314E

Aint no party like a Time Lord party, cause a Time Lord party never ends !

http://24.media.tumblr.com/tumblr_lfzax5zuSU1qfxioto1_500.jpg
 
Sanued
A nie je to úplne jedno? Grin Ide len o tom že si mohol dať ilustračný obrázok francúzskej lode Wink
I used to be an arrow, but then I took an adventurer to the face.


Kľudne si ma pridajte, pokecáme, popaříme Grin
 
www.google.com
Diego
Sanued napsal:
A nie je to úplne jedno? Grin Ide len o tom že si mohol dať ilustračný obrázok francúzskej lode Wink

Vlastně je to jednoGrin

Hlavně, že ta loď, kterou jsem tam dal je francouzská.Pfft
 
Sanued
Diego napsal:
Sanued napsal:
A nie je to úplne jedno? Grin Ide len o tom že si mohol dať ilustračný obrázok francúzskej lode Wink

Vlastně je to jednoGrin

Hlavně, že ta loď, kterou jsem tam dal je francouzská.Pfft

No to ma podrž ja som si vždy myslel že USS znamená United States Ship. Kedže je to USS Brooklyn. ais to bude americká loď Grin
I used to be an arrow, but then I took an adventurer to the face.


Kľudne si ma pridajte, pokecáme, popaříme Grin
 
www.google.com
Diego
Sanued napsal:
No to ma podrž ja som si vždy myslel že USS znamená United States Ship. Kedže je to USS Brooklyn. ais to bude americká loď Grin



Teda doufám, že cz wiki nelže, jinak bych si připadal, jako blbec.Grin

Česká wiki: http://cs.wikiped...BEn%C3%ADk
Nebo tu: http://cs.wikiped..._nationale
 
Sanued
Diego napsal:
Sanued napsal:
No to ma podrž ja som si vždy myslel že USS znamená United States Ship. Kedže je to USS Brooklyn. ais to bude americká loď Grin



Teda doufám, že cz wiki nelže, jinak bych si připadal, jako blbec.Grin

Česká wiki: http://cs.wikiped...BEn%C3%ADk
Nebo tu: http://cs.wikiped..._nationale


Ale ako že vývoj pancierových križníkov začal vo Francúzsku. Ta loď je ale americká Grin
Upravil/a Sanued dne 16.02.2013 23:13
I used to be an arrow, but then I took an adventurer to the face.


Kľudne si ma pridajte, pokecáme, popaříme Grin
 
www.google.com
Diego
Sanued napsal:
Diego napsal:
Sanued napsal:
No to ma podrž ja som si vždy myslel že USS znamená United States Ship. Kedže je to USS Brooklyn. ais to bude americká loď Grin



Teda doufám, že cz wiki nelže, jinak bych si připadal, jako blbec.Grin

Česká wiki: http://cs.wikiped...BEn%C3%ADk
Nebo tu: http://cs.wikiped..._nationale


Ale ako že vývoj pancierových križníkov začal vo Francúzsku. Ta loď je ale americká Grin

Obrázek je z té stránky, takže to už mi je celkem jedno.Grin
Hlavní je, že vývoj začal ve Francii a souvisí s dějem.Wink
 
Diego
Po vééélice dlouhé době, jsem se zasek, takže díl přichází opožděně, tedy na můj standard vydávání dílů. Psal jsem jej tři dny a nejsem s ním až tak zcela spokojen a jelikož vím, že bych už během dalších dnů nic lepšího nevymyslel, tak je to tu:


PS: Komenty vítám....Grin



....



Kapitola 30 - Dobytí Plymouthu


Po vybombardování pobřeží jsem rozkázal všem se vylodit na břeh a zaujmout obranné pozice. S Charllesem jsme se dohodli, že on a jeho loďstvo bude hlídat naše životy z moře. Vyloďování trvalo necelý den a přitom nikdo na nás za tu dobu nezaútočil. Ale já jsem měl takový divný pocit. Vypadalo to jako ticho před bouří... Naším prvním cílem bylo dobýt město Plymouth. Není nikterak důležité z hlediska dobré obrany před útoky, ba naopak, bránit se bude zřejmě velice těžce. Tím pravým důvodem pro jeho obsazení je ten, že tím ovládneme jihovýchodní cíp Anglie, sice je to jen malý kousek na mapě, ale odtud už to máme přímo za nosem k Londýnu.

Následující noc...

Když jsme se před necelým dnem zabydlely kus před Plymouthem, došel, tedy spíš doběhl k nám jeden posel, od Samaela a měl dopis. "Myslíš, že mě zastraší ta tvá cházka, co si říkají vojáci? Luciusi, jsi tak bláhový, ve svých rozhodnutích, nic není hotové lusknutím prsty. Divíš se, že vím o tvém velení té takzvané armády? Nechápeš proč? A jak? Napovím ti! Věříš opravdu všem svým vojákům? Nenech se vysmát.... PS: Sejdeme se v Londýně!"

Posla jsem ihned poslal zpátky, s dalším dopisem, tentokrát ode mě. "Přijdu si pro tebe! Neboj, tvé vojáky stihne spravedlnost, ale ty! Ty dostaneš tu možnost ochutnat, jak bolí když z tebe vyprchává život, na to se můžeš spolehnout! Zabil jsem tě jednou a zabiju klidně znovu! PS: Stihne tě trest upíre!"

Nařídil jsem na noc hlídku a všem ostatním spánek, zítra totiž vyrážíme časně z rána směr Plymouth.

Ráno

Když jsem ráno vstal, jako všichni ostatní, něco bylo špatně... Vůbec jsem na moři neviděl Charllese se svou flotilou. Najednou se odnikud vynořily lodě, mnoho lodí... Byly to opancéřované lodě s děly. Okamžitě jsem vyhlásil poplach a nařídil nasměrovat děla směrem na moře.

Krvavé pobřeží...


Když se dostaly lodě na dostřel od pobřeží, hned začaly střílet a střely z jejich děl měly velký dopad na životy vojáků. Mí chlapci střílely co to dalo, ale jejich lodě to jen sotva škráblo. Po necelé půlhodince jsem zavelel k ústupu víc do vnitrozemí, blíž k Plymouthu. Lodě dál střílely, naši vojáci padaly po stovkách, byla to jatka. Když jsme byli čím dál víc blíž Plymouthu, lodě už přestávaly střílet. Bohužel pozdě... Téměř všechna děla byla sice zachráněna, ale za jakou cenu. Snad dva tisíce vojáků našlo svůj konec na jihoanglickém pobřeží. Ocitli jsme se před branami Plymouthu, který kladl tuhý odpor... Čím víc jsme se přibližovaly, tím víc po nás pálily. Teď když už na nás lodě nedostřelí, jsem nařídil zaujmout pozice pro obléhání. Vojáci se zdály bez motivace a unavení. Podporoval jsem je povzbuzujícími slovy, ač jsem stejně v nich lhal...

Plymouth

Naše děla začala pálit, ničily jsme všechno co bylo ve městě. Potajnu jsem dal pokyn svým speciálně cvičeným vojákům k připravení se vtrhnout do města. Všichni ostatní vojáci střílely z děl a pušek na nepřátele, kteří se schovávaly ve městě, ale ze severu byl slyšet dusot kopyt... Desítky, možná i stovky jezdců na koních se blížily k nám. Chlapci ihned po nich začaly střílet, ale už stačily napáchat škody. Řezaly vojáky ze svých sedel, jak na běžícím pásu. Pár set jich padlo, než byli jezdci zabiti... Děla mezitím zlomily odpor obránců města a jejich obranná síla se ztenčovala. Nařídil jsem třem tisícům vojákům tasit meče a vtrhnout do města. Mezitím má tajná jednotka obešla město a hlídala únikové cesty, aby nikdo nepřežil...


Obsazení města



Našim třem tisícům vojáků se podařilo vniknout do města beze větších ztrát. Jelikož byli kryti palbou z děl a pušek ostatními vojáky. Vydal jsem rozkaz zbytku vojska přemístit se do města a zaujmout obranné pozice. Mezitím tajná jednotka zabíjela utíkající vojáky. Až jich padlo pár set, začly se vzdávat a poté zajmout. Město bylo rázem obsazeno, alespoň na chvíly. Jelikož, když jsem vylezl na rozhlednu, kvůli přehledu na bojišti, uviděl jsem nějaké divné věci.


Dáte si frantíci kov a střelný prach?


Musel jsem si na to vzít dalekohled, jelikož to nebylo nic, co bych znal. Na obzoru byli vidět k nám přijíždějící zřejmě opancéřované jedoucí vozy. Nebylo by to nic zvláštního, pokud by ty vozy neměly "na sobě" několik děl a kulomety. Spočítal jsem je a celkem jich k nám na návštěvu přijelo dvaadvacet. Vlastně třiadvacet, ale ten jeden se držel vzadu a byl dvakrát větší než ostatní. Byl kulatý a děla měl rozesety kolem celého svého obvodu, no aspoň, že neměl kulomety. "Poplach Nepřítel před námi! Připravte se k boji!" rozhlásil jsem. Jakmile jsme byli připraveni, začali jsme střílet do těch věcí. Vydržely hodně, ale nic není napořád.... I oni začly střílet ze svých děl a kulometů. Mělo to obrovskou sílu, bylo to jako kdyby tři děla vystřelila do jednoho místa, ale jim stačilo jedno dělo... Postupně jsme je ničily a ikdyž se ztrátami, nebyly tak hrozné, jak jsem se bál. Po necelé půlhodině byli všechny ty takzvané stroje zničeny a vojáci jásaly radostí, alespoň malé vítězství pro ně. Jen ten velký zůstal nedotčen, jelikož se nepřiblížil na dostřel našich děl.

Vyčkával...

Ale pak nasměroval hlaveň mezi houf vojáků a vystřelil... Snad téměř třicet jich zemřelo nebo bylo zraněno jednou střelou... Sice to byla úchvatná síla, ale tolik životů... A stroj střílel dál, po každém výstřelu se jeho horní půlka pootočila o kus, aby mohla střílet další hlaveň, která byla nabitá. Vojáci byli hrůzou zděšeni a začly utíkat směrem dozadu, tam kam stroj nedostřelil. Jen pár stovek věrných, včetně tajné jednotky a mě jsme zůstali. "Zastavit palbu!" rozkázal jsem. "Jestli jedno dělo ten stroj jen škrábne, tak co udělá několik děl když vystřelí salvu na jedno místo...." ptal jsem se sám sebe. "Nabít děla! A připravit k palbě!" rozdal jsem pokyny. "Namiřte všemi děly na jedno místo a na můj rozkaz vystřelíte!" nařídil jsem. "Pal!" Všechny děla opravdu střelily téměř do jednoho místa a trefily se do toho smrtícího stroje. Následky to mělo pozitivní, teda aspoň pro nás. Ze stroje se valil kouř dírou, která se vytvořila po výstřelu z děl. Vzal jsem si pár mužů a šel ke stroji. Sice je zničen a posádka je možná také mrtvá, ale je třeba se přesvědčit....
 
Leneren
Diego už si nejsem jistý, ale odehrává se to v 16. st, že? nebo v 17?
 
Diego
Leneren napsal:
Diego už si nejsem jistý, ale odehrává se to v 16. st, že? nebo v 17?

Odehrává se to v devatenáctém století, roku 1879. Jinak by se tam neobjevily pancéřové lodě a stroje Grin
 
Leneren
Jo já už jsem trochu hodně moc zmatený Grin tak díky Smile
 
Diego
Leneren napsal:
Jo já už jsem trochu hodně moc zmatený Grin tak díky Smile

Proč jsi zmaten? Je to nepřehledné?Ork
 
Leneren
Diego napsal:
Leneren napsal:
Jo já už jsem trochu hodně moc zmatený Grin tak díky Smile

Proč jsi zmaten? Je to nepřehledné?Ork

Není, ale prostě myslím na moc věcí zaráz Grin
 
Diego
Po předchozí ne moc povedené kapitole, jsem si chtěl trochu pospravit pověst, tak snad se to povedlo, posuďte sami:


...


Kapitola 31 - V nevlídné náruči přírody


Ze stroje vylezlo šest vojáků, které ihned má jednotka bez milosti postřílela. Následně stroj vybouchl ohromnou silou, která nás kdo jsme byli v blízkosti deseti metrů odhodila. Všichni znovu vstaly, včetně mě zpět na nohy a šly jsme zmobilizovat síly do Plymouthu. Po doražení do města jsem zavelel k odpočinku a spánku, pro následné zítřejší tažení... na Londýn.

Věžička

Nastal večer, bylo přesně osm hodin a já si vylezl na něž v našem dočasném městě Plymouth. Když jsem vylezl na její vrchol, naskytl se mi nádherný výhled na všechna ta světla, která vydávaly ohně v loučích, oknech, lampách a v rozdělaných táborácích. Poté jsem nahlédl na moře s vidinou nalezení přítele. Pořád jsem pátral dalekohledem kolem břehu a na okraji moře, po Charllesovi, protože zmizel s několika loděmi naprosto bez náznaku boje, nikdo ho totiž ani nespatřil pokud tedy vím a mohu svým vojákům věřit. Neustále jsem pátral.... kam mi to dalekohled jen dovolil. A nic...

Začátek konce...?

Po odpočinku nastalo ráno a já se musel rozhodnout... Vzít to přímo útokem na Londýn... Nebo se pokusit vyjednávat a nechat je vydat nám Samaela...Nebo čekat až vyrazí oni na nás... Měl jsem těžké rozhodování...
Rohodnul jsem se. Budeme vyjednávat... Jinak by bylo až zbytečně moc krveprolití a to na obou stranách. Nejdříve jsem, ale poslal jednu z lodí, kterou jsme připluly s padesáti muži na palubě do Francie, aby zjistily kde je Charlles a pro Abigail.... Již od začátku plavby od břehů Francie mám totiž tušení, že tohle bude má poslední mise, ale ikdyž si to nepřipouštím a budu se snažit ze všech sil přežít a bojovat dál, nedá mi to... Možná se uvidím s Abigail naposledy a chci, aby to bylo zde, v mé rodné Anglii.

Starý známý pocit


Vyrazily jsme, já jel na koni v přední linii. Hlad ve mě sílil, neustále mne zžírá... Cesta by měla trvar jen pár dní, ačkoliv nebezpečí je v Anglii hodně, které může dost ikdyž velkou armádu zbrzdit. Našim cílem bylo hlavně nejít kolem břehu, ale jít dál do vnitrozemí...

Po třech dnech...

Southampton jsme nemusely ani dobíjet. Leč je to zajímavé, nikdo z jeho obránců na nás nezaútočil a žádaly jen o možnost se vrátit do Londýna. Má čest mi nedovolila jinak, než jim to dovolit. V tom jsemsi vzpoměl na to co říkal Charlles "Ty tvé slabosti o úctě k umírajícím nepřátelům, nás jednou zničí... Jako už kdysi... Pamatuješ? Jak jsi tehdy zaváhal a málem zabily krále? Jistěžene...". Byla to hodně podobná situace, jako v minulosti, na kterou bych rád zapoměl, jenže je neustále v mé hlavě a nejde ty vzpomínky vytěsnit pryč.

Další dva dny cesty...

Město duchů

Tohle jsem nečekal, cesta trvá déle než kdo jen z nás předpokládal a malé přestávky na spánek a odpočinek nemá na vojáky moc dobrý vliv. Nebyli jsme tlačeni časem a proto když umřelo přes čtyřicet vojáků na únavu a zranění, byl jsem nucet pochod zastavit ve městě Reading.... První co jsem si řekl po příchodu do města bylo "Tohle město dočista zemřelo, jak se to mohlo stát?!" ptal jsem se sám sebe... Město bylo zcela opuštěné, a ne moc dávno, může tomu být pár týdnů, může to být zaviněno i našim příchodem do Anglie. Navíc padala mlha a bylo šero, takže se někteří ne moc psychycky odolní vojáci zhroutily. Naštěstí jich bylo jen pár... "Před západem slunce vyrážíme! " vyhlásil jsem. Většina vojáků padla na zem a oddychovala, a možná nejspíš nadávala, protože to říkaly francouzsky, tak jsem jim nerozuměl.... Nechtěl jsem zde být i přes noc, protože je to výborné místo pro přepadení, není tu ani nějaká rozhledna, jen malé domečky a občas velký dům, a nějaký kostel nebo zámek. Navíc by někteří z vojáků tu noc zřejmě nepřežily...

Bytost

Mlha by se dala už takhle krájet, ale ona stále sílila, až nebylo vidět téměř na vlastní nohy... O tom protivném šeru ani nemluvě... Vypadalo to, jako by mělo něco přijít... něco zlého... Obcházel jsem kolem vojáků, většina spala nebo jen dřímala... Někteří jedly a popíjely víno... Občas jsem potkal i vojáka, který byl střízlivý a v dobré náladě... Až to nahánělo strach a husí kůži, jak se usmívali... Došel jsem až na okraj města, kde se nacházelo pár opilých vojáků, v čele s jejich poručíkem oddílu... Hlídky jsme sice měli, ale stejně nešlo moc přes tu mlhu vidět, spíš vůbec... Jako tehdy v lese... Když jsem zašel za jeden z posledních domů, přepadl mě takový divný a ačkoliv známý pocit... Pocit hladu... Nedokázal jsem to v sobě držet... Ač jsem se snažil seč jsem mohl, zvíře ve mě překonávalo mou snahu jej zapudit svou chtivostí a silou... Kolem mě posedávaly a popíjely jen opilí vojáci... Proměnil jsem se...

V té mlze je něco zlého

V podobě vlkodlačí jsem se rázem cítil, jako znovuzrozený, byla cítit ta svoboda ve mě, žádné tajnosti, city nebo užírání se. Cítil jsem jen moc a hlad. Když jsem uslyšel smích vojáků, v tu chvíly jsem vystartoval zpoza domu a přiběhl k nim... "Helé, pejsék..." řekli jen. Než jsem je zabíjel jednoho podruhém... Utíkaly, každý jiným směrem... Jeden směrem doprostřed města... Druhý hned zaním... A třetí běžel do té bohapusté mlhy... Rozběhl jsem se za těmi dvěma do středu města... Všichni vojáci se rázem probouzely... Byli zděšeni... Někteří ne, a ti po mě střílely z pušek... Dostihl jsem jednoho a svou velkou tlapou jsem jej poslal k zemi... Běžel jsem za tím druhým... Ten, jakmile cítil mé funění zastavil a padl na kolena... Prosil, ale zvíře, zvlášť když má hlad nemá slitování... Skočil jsem na něj a žral, co jen mé hrdlo ráčilo... Voják řval, ačkoli z něj stříkala krev všude kolem, přímo mne objímal ten pach čerstvé krve... Najednou jsem ucítil divný pocit v zádech... Měl jsem tam zapíchnutý malý nůž... Se zkrvavenou tlamou od vojáka jsem se otočil a ohnal se tlapou po tom muži... Zavyl jsem a vyběhl z toho místa do mlhy, kde by se měl nacházet i ten třetí voják... I přesto malé zranění mě hnala vpřed ta chuť čerstvého masa.....


http://img708.imageshack.us/img708/9018/vlkodlakblogggggggg.jpg
 
Norbi
nakoniec vyvraždí vlastné vojsko Grin skvelé Grin
You can kill yourself, or die trying...

http://scontent-v...e=5678314E

Aint no party like a Time Lord party, cause a Time Lord party never ends !

http://24.media.tumblr.com/tumblr_lfzax5zuSU1qfxioto1_500.jpg
 
Diego
Tato kapitola hodně napovídá i skrývá o dalším ději, navíc obsahuje chyták, možná tam jsou dva....
Tahle kapitola je spíše, smutného rázu, nějakou akci nečekejte. Snažil jsem se vytvořit pochmurnou atmosféru a rád bych věřil, že se to podařilo. Proto jsou komentáře vítány a jsem za ně rád.




...




Kapitola 32 - Mrazivé kvílení


Dohnal jsem toho vojáka až kus od tábora, tam kde nikdo okolo nebyl. Byl to jeho konec, ač z lidského pohledu dosti zvrácený a krvavý, vlkodlak to tak má rád. Roztrhal jsem mu břicho a žral jeho obsah... Po nasycení chtíče a hlavně žaludku, jsem se proměnil. Svíjel jsem se v bolestech, vše mě při proměně bolelo, od hlavy až k patě. Jako kdysi, když jsem se proměnil poprvé. Když jsem byl zpět v lidském těle, pohlédl jsem na mrtvolu vojáka. Tělo bylo na dvě půlky, jen hrudník chyběl. Začal jsem zvracet krev,bylo mi zle jako nikdy. Cítil jsem se proviněn za všechnu tu zkázu, která vládne Anglii. Chtěl jsem to ukončit, konečně už vydechnout, naposledy. Nešlo to, neměl jsem tu odvahu si ublížit.... Sebral jsem se a šel potajnu do tábora.

Někdo nový v táboře


Když jsem byl na okraji tábora, lehl jsem si na volnou deku a snažil se spát, ale nešlo to. Najednou jsem slyšel kroky vedoucí ke mě, byl to jeden voják. Vyděšeně na mě mluvil a sdělil mi, že byl v táboře vlkodlak. Ujistil jsem ho, že už žádné nebezpečí nebude hrozit, pokud zastavíme Samaela.... ač jsem lhal. Nařídil jsem mu, aby to řekl i ostatním. Myslel jsem, že bude lepší když už půjdeme dál, směr Londýn. "Vojáci vstávat! Připravit na pochod!" nechal jsem vyhlásit. Po necelých dvou hodinách bylo vše zbaleno a my byly připraveni vyrazit, v tom za námi někdo přišel... Byli to ti vojáci, které jsem poslal do Paříže se zprávami a pro Abigail. Přišla s nimi to ano, ale vracelo se jen osm vojáků z padesáti, jejich ztráta mě mrzela a byl to další důvod toho, že se cítím mizerně. Když ke mě přišli, začalo hodně foukat a i sněžit.

Rozmluva

Nechtěl jsem připustit další zbrždění, tak jsem nařídil vojákům vpřed i přes tu zimu, která tak náhle začala. Šel jsem s Abigail daleko vepředu, téměř dvacet metrů před vojskem. Cestou jsme narazily s Abigail na mrtvolu vojáka, byl téměř zasněžený, ale přeci jen šlo poznat kdo a jak jej zabil. Abigail na mě pohlédla posmutnělým výrazem ve tváři, vypadalo to, že ji to bolí více jak mě, že lék nezabral. Po pár minutách ticha a v okolním kvílení mrazivého větru pro mluvila... "Luciusi, jsem těhotná..."
Lucius: "Jak to víš?" Abigail: "Doktoři v Paříži mi to řekly..."

Lucius: "Se mnou?"
Abigail: "Ano, s nikým jiným jsem už dlouho nic neměla..."
Lucius: "Tak proč se tváříš, tak smutně?"
Abigail: "Ty to moc dobře víš. Co když po tobě to dítě zdědí tvou druhou tvář?"
Lucius: "To opravdu nevím co budem dělat. Musíme na to najít lék."


Po tomto rozhovoru následovalo až hrobové ticho, přiněmž se postupně vítr zpomaloval na slabý vánek a už ani nebyla taková zima. Ticho trvalo do té doby, než jsme dorazily k Londýnu. Nacházeli jsme se zhruba padesát kilometrů od Londýna, tak jsem rozhlásil připravit naše pozice. Jelikož se stmívalo, nařídil jsem hlídky a ostatním spánek a odpočinek. Vylezl jsem na kopec, slunce právě zapadalo, jen nad Londýnem byla trvalá tma. Hýbalo se tam mnoho světel, zřejmě o nás už vědí a chystají se na poslední střet. Slunce zapadlo, cítil jsem i malinkou radost z opětovného spatření západu slunce v Anglii. Šel jsem tedy za Abigail do našeho stanu a promluvit si. Jenže nechtěla se mnou mluvit, odtáhla se ode mě a usínala. Zkoušel jsem taky usnout, ale nešlo to v hlavě jsem měl zmatek a hodně otázek. Vykročil jsem ze stanu, obalený dekou a šel si sednout na pahorek, který se tyčil na okraji našeho tábora. Seděl jsem tam na zemi obalen dekou a přemýšlel. Kolem třetí ráno jsem za sebou uviděl Abigail, přišla ke mě a sedla si. Hlavou se mi opřela o mou hruď a dívala se mi do očí.

"Abigail, musím ti něco povědět." "Co?" "Bitva, která nás čeká dnes ráno mi nahání hrůzu. Mám v hlavě spoustu otázek, ale na některé nikdy nenajdu odpověď, bohužel. Co se stane, pokud nevyhrajeme? Samael se zmocní i Francie? Nebo dokonce i Ruska, které je teď bez vůdce a je zranitelné? Naší porážkou si získá respekt některých států a on to moc dobře ví. " "To se nestane!!"
Může se to stát... Splň mi jedno přání. Abigail, nechci, aby jsi šla do boje když jsi těhotná, musíš naše dítě vychovat, co nejlépe to půjde. " "Nebudu jentak sedět! Půjdu taky!"
To ne prosím tě o to! Protože nemám z té bitvy moc dobrý pocit, cítím, že budem má poslední... " ... "To neříkej!" řekla s pláčem... "Prožil jsem toho v životě hodně, dobrého i zlého a jednu věc vím zcela jistě. Nechci ublížit tobě nebo našemu dítěti. Nedokážu už ovládat své proměny, jednou by se to stalo a to nechci dopustit. Avšak doufám, že vyhrajeme, ale pokud budu muset položit život za poražení Samaela, položím ho. Ty pak musíš vést Anglii k lepším zítřkům. Teď se pokus ještě usnout, drahá...."

Abigail po chvilce usnula a já jsem ji odnesl zpátky do stanu na deky. Protože jsem věděl, že je zbytečné zkoušet usnout, tak jsem šel zpět na ten pahorek a vyhlížel východ slunce. To na sebe nenechalo dlouho čekat, už po hodině začaly na můj obličej dopadat první dnešní paprsky. "Ach, jsi tak krásné, snad tě nevidím naposledy..." řekl jsem si.
 
Přejít na fórum:
Podobná témata
Diskuze Fórum Odpovězeno Poslední příspěvek
Pochmurná Anglie - Diskuze Archív příběhů a her 107 14.03.2013 22:14
Pochmurná Anglie Archív příběhů a her 162 09.03.2013 02:19
Archív Novinek
Datum Kategorie Název Přečteno
24-12-2018 Články Šťastné a veselé! (2018) Přečteno 1276 krát
11-06-2018 Elder Scrolls The Elder Scrolls VI oznámeno! Přečteno 4114 krát
01-04-2018 Novinky S hrdin(k)ou po celém TAMRIELU! (Apríl) Přečteno 2692 krát
24-12-2017 Články Veselé a šťastné! (2017) Přečteno 2282 krát
06-07-2017 Rozpracovaná novinka (6.7.) Přečteno 0 krát
01-04-2017 Na cukřík s M'aiqem Lhářem Konec série "The Elder Scrolls"! Přečteno 8429 krát
11-02-2017 Elder Scrolls Příběhové rozšíření pro TESO a H... Přečteno 4618 krát
24-12-2016 Elder Scrolls Veselé Saturalie a oslavte Starý život! Přečteno 3950 krát
12-12-2016 Na cukřík s M'aiqem Lhářem 6 let se Skyrim.4fan Přečteno 3944 krát
18-11-2016 Elder Scrolls The Elder Scrolls: Online dočasně zdar... Přečteno 4686 krát
 Více...     
Archív Novinek
TOPlist