Fórum | Galerie | Archív novinek | Hlavní strana               LOGIN | REGISTRACE
Prastaré Archívy: Arena PA: Daggerfall PA: Morrowind Construction Set Čas zkracovaní Cechy Skyrimu Rasy ve Skyrimu Let´s learn some lore
Tento web používá k poskytování služeb a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.
Víte že..
Sdí­let

nahoru
Číst diskuzi
Právě je zde: 1 host(ů)
 Tisk diskuze
Z deníku Dovahkiina
Achal-teke
Tento díl je takový, zvláštní protože jsem měla blbou náladu. Snad to tam není tak znát Smile

4.den → Výlet do Bílého Průsmyku
Na to však legátka Rikke však popadla meč a mířila směrem ke mně. Všichni utichli jen mě to přišlo velmi vtipné. ,,Proč se směješ když k tobě někdo míří s mečem v ruce?!“ ,,Protože sama víte dobře, že mě nemůžete zabít! Vždyť jste to sama viděla nebo jste v tu chvíli měla zavřené oči?“ ,,Legátka se ušklíbla, a vrátila meč zpět do pochvy. ,,
Pokračujeme“ řekl Tulius . ,,Jistě pane generále“ řekl jakýsi vzbouřenec od Bouřných hávů. Když chtěli popravit dalšího nebožtíka, v tom přiletěl drak! Přistál na věži a svým Řevem rozpoutal bouři. Žral obyvatele Helgenu,plival oheň a zapaloval budovy. Ralof mě sebral a běželi jsme do pevnosti. ,,Ukaž,pokusím se ti rozvázat pouta“řekl Ralof. ,,Nejde to, budu muset použít dýku.“ Bohužel se netrefil přímo do pout a tak mi mále uřízl i prsty. Ba ne, jen mě škrábnul. Pak jsme našli východ z pevnosti a namířili si to do Vorařova. ,,Ve Vorařově žije moje sestra Geldur. Určitě jí znáš.“
Doběhli jsme spolu s Ralofem do Vorařova a Geldur nás nechala přespat u ní doma. Nabídla mi svou postel , ale já se radši vyspala na zemi abych nevypadala jako moc problémová osoba. Hned druhý den jsem u Alvora – místního kováře byla zaučena jak zacházet s kladivem a kusem železa. Po výborném obědě jsem šla pracovat ke Geldur na pilu. Asi 3 hodiny jsem sekala dříví a nakonec přistoupil Ralof na to, že se vyměníme. Geldur nám poděkovala za pomoc a když přišel večer, vyprávěli jsme si historky ze života.
Další den nám Geldur řekla, ať dojdeme do Bílého Průsmyku požádat jarla,aby poslal do Vorařova pár strážných. ,,Jasně,takže já budu uhnaná jako koza protože se chodím po světě,tedy jeho malinkaté části a teď si udělám výlet do Bílého průsmyku“ byla jsem naštvaná, protože jsem si připadala jako štvaná zvěř. I když jsem neměla kokrétnější důvod, nějak mě to naštvalo. Měla jsem sice kydy, ale šla jsem s Ralofem za jarlem.
Hned za dveřmi Dračí síně mě zastavila temná elfka jménem Ireleth.,,ty máš tu drzost jít před jarla bez předvolání ty červe?!“ ,,Ano,mám vznešená paní mám“ řekla jsem a uklonila jsem se před ní. Ireleth ztuhla a nabídla se mi, že kdykoliv bych něco potřebovala,stačí jí jen říct. Jarl mne pochváli že jsem neváhala a dal mi císařskou zbroj. Měla jsem vztek ještě pořád z toho,že lítám po světě jak blbec, ale málo kdo má takovou příležitost jako já,takže už jsem pomalu vychladla, ale urazil mě s tou císařskou zbrojí. ,,Chlapče,jak se jmenuješ? A proč máš na sobě tu zbroj Bouřných hávů?!“ zeptal se jarl. ,,Jmenuji se Ralof a tu zbroj mám proto, že sloužím u Ulfrika. Byl bych se přidal k Tuliusovi,ale povraždil mou rodinu, takže mám jistý důvod proč stát za Ulfrikem.“ Jarl se zamyslil a řekl: ,,No ,nevím nic o tvém původu chlapče, ale nejsem si jist, že by byl schopný něco takového generál Tulius udělat. I když je to barbar od oka, přece si myslím, že je nezabil jen tak.“ ,,Tak to se pletete“ řekla jsem.,,Ten váš GENERÁL, mě chtěl popravit za VRAŽDU, kterou jsem nespáchala já. Vlastně dobrý důvod pro Tulia je ten, že jsem drakozrozená a že se mě bojí. To je ten jeho velký důvod. Jen má nas*áno v gatích!“ Jarl mě chtěl hned odbít,ale nepřišlo mu slovo na jazyk, takže radši zůstal zticha. Najednou přiběhl strážný s tím, že viděl draka. ,,Můj jarle,utíkal jsem co jsem mohl,ale drak spálil vše co bylo živé. Tedy kromě mě“ řekl strážný. ,,Jarl se podíval na mne a hned pronesl: ,,Máme tady přece drakozrozenou tak ať to vyřídí ona!“ Jen jsem se uklonila a řekla Ralofovi, ať se postará o Geldur a vrátí se do Vorařova. ,,Já jdu zabít draka, takže tady počkejte. Kdybych se náhodou nevrátila, umluvte mě prosím u Šedovousích za ten zbrklý útěk…“
 
Achal-teke
Nějak budu muset pořešit ty mezery mezi odstavci. na Microsodt Wordu to funguje takže se nehorázně omlouvám Sad
 
Chell
vážne by si to mohla trochu rozviesť. napríklad ten útek z helgenu by kludne mohol vísť na celú časť
SOM DIEVČA!! A AK TO NIEKOMU EŠTE RAZ UNIKNE TAK BUDETE LUTOVAŤ!!

Uctievam mopidu daedrickú pani spamerstva.

Zoznámte sa: Alex<3 Mercer, najcharizmatickejší vírus pod virtuálnym slnkom...
http://fc05.deviantart.net/fs71/i/2011/123/9/7/alex_mercer_by_ravenmadwolf-d3fi3ra.jpg
na to že je v podsate mŕtvy vyzerá podozrivo dobre, nemyslíte? Grin
 
Achal-teke
5.den → ,,Fus Ro Dah…“
Když jsem mířila ke strážní věži,nemohla jsem dýchat. Ten kouř byl všude. Oči mě štípali a měla jsem je rudé jako dva Rubíny. Uviděla jsem ještě žijícího vojáka jak se plazí k věži. ,,Kde je drak“ zeptala jsem se. Voják namísto aby odpověděl,pouze ukázal prstem směr, kam odletěl. Všichni by chudáka vojáka dorazili, já však cítila jeho bolest a pomocí kouzla jsem ho vyléčila. Neměl však dostatek si postavit se na jednu nohu, která mu zbyla, po dračím útoku. Hodila jsem si ho přes rameno a běžela s ním směrem ke stájím. Najednou jsem měla draka za zády. Voják se modlil k bohu Arkay, aby si po smrti vzal jeho duši. ,,Zatím to nebude potřeba“ řekla jsem vojákovi. Když jsem přidala na tempu, drak mi přistál za zády, a myslím že jeho úmysly by se mi nelíbili. Otočila jsem se a použila svůj Řev. Zařvala jsem však něco, co nikdo neznal. Ani já nevěděla jak se tento Řev nazývá. Celá země se otřásla a drak nemohl odletět. Nemohl ani chrlit oheň. Na divení nebyl čas a opět jsem zamířila ke stájím. Tam jsem položila vojáka a šla jsem zabýt draka. Sice mi ho bylo líto, ale když mě chtěl sežrat, tak jsem se mu pouze bránila. Použila jsem Řev ohně. Než se drak vzpamatoval, co se mu stalo, byl spálený na škvarek. Najednou z něj začala přecházet moc, jako na tom kopci v pekle. Všichni strážní a občané v mé blízkosti se ke mně seběhli a nestačili se divit.
Běžela jsem do Dračí síně. Tam už jarl o všem věděl. ,, Dobrá práce, prohlásil jarl. A tady máš něco menšího za záchranu mého vojáka.“ Jarl mi podával měšec, nevím s jakou hodnotou , ale rozhodně mi nepřišlo správné, abych si vzala ty peníze. ,,Ne,děkuji můj jarle. Já zabila draka protože jsem musela. A vojáka jsem zachránila, protože vím jaké to je, zůstat sám a čekat na smrt!“ Když jsem se pokusila odejít, ještě před dveřmi mě zastavila Ireleth že si semnou chce promluvit. Šla jsem za ní. ,,Děkuji že jsi mě prokázala úctu. Jsi jediná ve městě která semnou nezachází jako s kusem hadru. Tady aby jsi temného elfa pohledal.“ ,,A jak to , že jsi tedy generálkou válečníků?“ zeptala jsem se. ,,No protože tady neumí nikdo kromě mě a družijníků pořádně zacházet se zbraní. A hlavně nikdo nechce, a já jsem jediná kdo má nějakou autoritu u vojáků.“ Pak se rozbrečela, až jí její elfské pomalování mizelo z tváře. ,,Proč pláčeš?“ ,,Je mi jasné že odejdeš a nikdo semnou dlouho nepromluví.“
Já se zamyslela a dostala nápad. ,,Vydrž“ řekla jsem Ireleth. Hned jsem se vydala do Vorařova s mým nápadem. Pak jsem se vydala zpět do Bílého Průsmyku spolu s Ralofem. ,,Můj jarle. Ireleth by chtěla být propuštěn z vašich služeb a už jsem našla i někoho, kdo by vzal její postavení za ní.“ ,,A kdo by byl tak odvážný a stal by se mým ochráncem?!“ zeptal se jarl. ,,Ralof, můj pane.“ Jarl si to promýšlel a kývl.
Ireleth se tedy vydala semnou cestovat po světě. Na noc jsme se utábořily asi 3 hodiny od Bílého Průsmyku. Nikdo z nás neměl v noci hlídku a tak byla Ireleth by mohla být napadena. Napadli nás bandité. Hned jsme se chopily mečů , ale bylo jich moc. Použila jsem Řev. ,,Fus Ro Dah!!!!“ a bandité odletěli na skálu, kde si nejspíš rozrazili hlavu. Ostatní jsme zabili nebo zahnali za kopec. Už se neodvážili přijít. Hned ráno jsme měli namířeno do Samoty…
 
Achal-teke
Tento díl mi nahání ztrach...;D

6.den → ,,Úmorná…“
S Ireleth jsme si řekly, že půjdeme přes Morthal do Samoty a popřípadě vyřešíme nějaké místní problémy. Vydali jsme se tedy do Morthalu. Cestou jsme viděly pár pocestných a sem tam nějaký vojáky. Narazili jsme také na tlupu banditů, takže jsme je seřezaly na jednu hromadu, sebrali cennosti a šly jsme dál. Když už jme viděli kouř, a měly za to, že vidíme město, náhle nás zastavil jakýsi pronikavý křik.
,,Vychází to odtamtud!“ řekla Ireleth. ,,Honem, musíme zjistit co to je!“ Ten křik se ozýval z jeskyně. Ihned jsme do ní vešly. Ireleth zapálila louči a hledali jsme něco, nebo někoho, kdo by mohla vydávat takový křik. A co nevidíme! Vidíme ženu s dětským tělíčkem v náručí. Děťátko je od pohledu mrtvé. Na krku má 2 díry vedle sebe, krev se valí ven. Ženě slzy tečou proudem. Div že se neutopí. ,,Kdo to udělal?!“ zeptala jsem se naštvaně. ,,To oni…“ a ukázala prstem. Stáli tam 3 muži a 2 ženy. Jednomu z mužů tekla z úst krev. Měl takový divný úsměv. Ostatní se smáli. Ten chlap se na mě podíval a řekl: ,,Zákusek máme za sebou, teď bude lepší večeře!“ Všichni se začali smát. Mě a Ireleth běhal mráz po zádech. Jejich pohled byl mrazivý, a navíc ta zbroj od krve. Poprvé ve svém mizerném životě jsem měla chuť někoho zabít a zároveň jsem měla strašlivý až dusící strach. Ireleth taky nevypadal že by se nebála. Muž jako jediný z těch stvůr směřoval k nám. Ireleth vytasila meč. Já si připravila ruce na kouzlení. ,,Ale, večeře má kuráž. Alespoň nebude tak jednoduché je zabít!“ pronesla hlavní zrůda. Muž se kolem mne začal točit a prohlížel si mě jako bych se mu líbila. Přišel ke mně a měla jsem pocit, jako kdyby mě zabít nechtěl, ale měl jiné úmysly. Srdce mi bylo jako o život. ,,Krásnější ženu jsem nikdy neviděl“ pronesl. Najednou mě přemohla odvaha a drsnost mé povahy:,,Fus Ro Dah!!“ Zrůda odletěla na skálu. Zjevně to ale přežila, protože se postavila. Ten muž šel stále blíže k nám a Ireleth úplně zamrzla strachy. ,,Tak ty si chceš hrát jo?!“ naštvaně se zeptal muž. Tasil meč , ale než si ho stačil vytáhnout z pochvy, už stál zamrzlí pomocí mého kouzla. Ostatní jsem spálila ohněm. Dobře jsem věděla ,že muž je upír a proto také vím, že na ně mráz neplatí. Ale dokáže je znehybnit. Ireleth se probudila. Rozplakala se. ,,Neboj Ireleth, už je dobře.“
Obě jsme odtáhli tu stvůru před jarla Morthalu a nevinou ženu jsme vzali s sebou. Jarl nás odměnil. Vzala jsem děťátko té ženě. ,,Ireleth, na chvíli podrž to malé.“ Začala jsem čarovat. Pomocí kouzel jsem dokázala děťátku dát život. Žena se nestačila divit , ale podle výrazu mi byla vděčná.
Pokračovali jsme do Samoty. Nechtěli jsme jít oklikou a tak jsme to vzali přes bažinu. Všude jsme nechávali boty a nemohly jsme se tomu přestat smát. ,,konečně Samota!“ řekla Ireleth. ,,Jo, konečně.“ Přeplavali jsme řeku, vedoucí do moře Přízraků a vydali se nahoru. U stájí nás potkala žena. Byla to temná elfka. ,,Jaká byla cesta?zeptala se ta žena. ,,Úmorná!“ odpověděla jsem. ,,Ahoj, Chanell!“ řekla Ireleth. ,,Ty tu ženu znáš?“,,Ano znám, je to moje sestra!“jen s úsměvem Ireleth pronesla. ,,Aha, tím se to vysvětluje…“
 
Mew
přečetl jsem kousek prvního příspěvku a musel jsem přestat...

Píšeš tam tolik tech. chyb...např že Dovahkiin se rodí jednou za rok..:facepalm: ..Dovahkiin se objeví jen když přijde Alduin... btw.co je to prosím 2.Věk..to sme trochu nepobral ?
Ulfrik je zaslepenej a neví co se ve Skyrimu děje.
http://img443.imageshack.us/img443/2340/cutemew.jpg
VĚŘTE NEBO NE !! ALE JÁÁ...JÁ NEJVĚTŠÍ WAREZÁK..SI KOUPÍM PRVNÍ HRU..DIABLO III ( je to z toho důvodu, že na to nejsou cracky..Grin )
 
Mopidu
Mewa neposlouchej, máš to hezky napsané a každý někdy dělá chyby Wink jako by on nikdy žádnou neudělal Pfft
https://s10.postimg.org/i9098u5a1/glit.gif
 
Chell
a nemusí sa to nutne držať pravidiel skyrimu
SOM DIEVČA!! A AK TO NIEKOMU EŠTE RAZ UNIKNE TAK BUDETE LUTOVAŤ!!

Uctievam mopidu daedrickú pani spamerstva.

Zoznámte sa: Alex<3 Mercer, najcharizmatickejší vírus pod virtuálnym slnkom...
http://fc05.deviantart.net/fs71/i/2011/123/9/7/alex_mercer_by_ravenmadwolf-d3fi3ra.jpg
na to že je v podsate mŕtvy vyzerá podozrivo dobre, nemyslíte? Grin
 
Achal-teke
Mopidu děkuji že mě takhle bráníš Smile Chell též děkuji
PRO MEW:Je mi líto že se ti to nelíbí. Je to jako Sci-fi. Není to opravdové. Díky za pochopení Smile

Tento díl je slabší. Ale i tak příjemnou zábavu Smile

7.den → ,,No, asi už si vzpomínám,kdo je ALDUIN!“
,,A Chanelll, proč jsi nešla se sestrou do Bílého Průsmyku?“ zeptala jsem se. ,,Milá Ariyo, kdybych věděla kam má namířeno, šla bych s ním. Ovšem Ireleth utekla z domu. Hledala jsem ji všude a nikde jsem ji nemohla najít.Kde jsi teda byla Ireleth?!“ ,,No, já cestovala po světě. Když jsem utekla z domova, vrátila jsem se do Morrowindu. A asi o 3 dny déle, jsem byla v Cyrodiilu. Prostě jsem cestovala. Až po roce jsem se vrátila do Skyrimu.“ smutně řekla Ireleth. Chanell se zeptala: ,,A teď je ti líto že jsi utekla, viď?“ ,,ANO!“ Pak nás Chanell pozvala k ní domů. Šli jsme přes hlavní bránu města, a viděla někoho, koho rozhodně nemám v lásce. A ještě jeden tvor koho nemám v lásce. A ještě žena…To je Tulius! A legátka Rikke!A…a…a…THALMOR!!! Chtělo se mi zvracet, ale v poslední době jsem toho moc nesnědla takže by nebylo co, vracet. ,,Á stará známá přítelkyně! Jak máš v úmyslu mě ztrapnit tentokrát?!“ Zeptal se Tulius. ,,Dnes nemám na vás náladu takže si dejte odchod. To snad nemůžu chodit po Skyrimu jak se mi zlíbí?!“ ,,Ne , nemůžeš!“ Byla jsem naštvaná. Ale dál jsem šla za Ireleth a Chanell. ,,Promluvíme si až budeš za mřížemi!“ řekl Tulius.

U Chanell to vypadalo moc hezky. Dala nám polévku na zahřátí a celkově byla velmi milá. Večer jsem nezůstala u Chanell , ale šla se ubytovat do hostince u hlavní brány. U mrkajícího kolčáka, se to tam jmenuje. ,,Máme plno.“ řekl hostinský. ,,Jak to?!“ zeptala jsem se. ,,To kvůli Thalmoru,všechno mi tady vypijou, a zabrali mi všechny pokoje.“ ,,A proč si je ten Generál, nepozve k sobě do chmurného hradu?“ Na to už hostinský neodpověděl. Přišel Oldemar, tedy hlavní THALMOR ve SKYRIMU a řekl: ,,Všechnu medovinu co máš, hostinský! A rychle!“ ,,No tak počkejte!Tady už je málo medoviny. A kdyby ještě byla tak rozhodně nebude pro vás! Svojí medovinu již každý vypil, tak padejte, nebo si pijte něco svého!“ zařvala jsem. Oldemar se na mě podíval a bylo mu do smíchu. Však já mu podala poslední medovinu. Onji pevně sevřel a odcházel. Podal ji svým vojákům a už odcházeli, když se Oldemar otočil a rukama chtěl zmrazit hostinského i mě. Já použila obranné kouzlo a on se nestačil divit. ,,Řeknu to Tuliusovi.“ Promluvil Oldemar. ,,A co mu chcete říct? Že jsem se bránila protože jsem nechtěla nechat zmrazit?!“ zeptala jsem se s úsměvem na tváři. Oldemar se zamyslil a pak : ,,K čertu s tebou!“

Hned ráno jsem zašla k Chanell. Ireleth tam seděla na židli u krbu a měla svěšenou hlavu. Chanell semnou nechtěla mluvit. Bála jsem se že jim něco nakecal Oldemar. Nebo jim nějak ublížil! ,, Co se stalo?“ ,,Drak zase útočil!“ řekla Ireleth. ,,Ha, a kde!“ ,,V Bílém Průsmyku. A ten drak , se jmenuje Alduin! No a, Ralof…to nepřežil…Je mi to líto.“ ,,Alduin?! Kdo to je?!“ zeptala jsem se naštvaně, až mi málem vystřelil jazyk z úst.,,Alduin je Akhatosův prvorozený. Tedy nejsilnější z draků.“ Promluvila Chanell. ,,Tak tedy, pojedeme do Bílého Průsmyku!“

(Zadajte nzov:
)Okamžitě jsme povozem vyrazili do Bílého Průsmyku. Jen z dálky to bylo Dračí město. ,,Páni, tak já vás tady vysadím a pojedu nazpátek! Mám lepší práci na práci než se nechat zabít!“ strachy zakřičel muž který řídil vůz. Z města se kouřilo a Alduin si nad ním létal jako by se připravoval hnízdit. Vesnice okolo města hořeli,poslední lidé ještě utíkali z domovů. Našla jsem polomrtvého občana ,,DRAČÍHO MĚSTA“. ,,Jak se jmenuješ?“ zeptala se Ireleth. ,,Brix,jmenuji se Brix.“ Pomocí kouzla jsem ho vyléčila a Chanell mu dala výdrž. Ireleth dala Brixovi dýku,luk a nějaké šípy. ,,Kam máš teď namířeno,chlapče?“ zeptala jsem se. ,,Do Samoty, a mockrát vám děkuji. A vy? Kam jdete vy?“ ,,My jdeme do toho města. Až budeš v Samotě, nezapomeň odemě pozdravovat Generála Tulia. A ještě řekni jarlovy, ať sem někoho pošle protože tohle sami nezvládneme.“ řekla jsem. ,,A od koho že mám Tulia pozdravovat?“ zeptal se Brix. ,,Ariya,on už bude vědět .“ Když jsem obešli město, a náhle jsem se objevili před bránou města, bylo mi těžko od žaludku a strašné horko. Chtěli jsme otevřít bránu, ale byla v plamenech. Náhle můj mozek byl zaplněn dalším nápadem. Já a Chanell jsme použili ledové kouzlo, a tím plameny pohasli. Ireleth pořádne kopla do vrat a ony se rozrazily. Ale jakmile se tak učinilo, za nimi stál pěkně rozzuřený Alduin, asi s nás podle výrazu neměl úmysl uvítat. ,,No, asi už si vzpomínám,kdo je ALDUIN!“
 
Achal-teke
Oh...FINALLY!!!
 
Mopidu
Super Wink
https://s10.postimg.org/i9098u5a1/glit.gif
 
Přejít na fórum:
Podobná témata
Diskuze Fórum Odpovězeno Poslední příspěvek
Deník khajiita » Skyrim - Váš svět 62 10.08.2015 16:16
Výňatky z Dovahkiinova deníku » Skyrim - Váš svět 5 15.03.2015 14:29
Z deníku draughira » Skyrim - Váš svět 21 24.01.2015 14:13
Deníky lovce odměn » Skyrim - Váš svět 30 17.10.2014 18:00
Deník Drakozrozeného Archív příběhů a her 21 19.08.2014 19:36
Archív Novinek
Datum Kategorie Název Přečteno
24-12-2018 Články Šťastné a veselé! (2018) Přečteno 1635 krát
11-06-2018 Elder Scrolls The Elder Scrolls VI oznámeno! Přečteno 4694 krát
01-04-2018 Novinky S hrdin(k)ou po celém TAMRIELU! (Apríl) Přečteno 3040 krát
24-12-2017 Články Veselé a šťastné! (2017) Přečteno 2563 krát
06-07-2017 Rozpracovaná novinka (6.7.) Přečteno 0 krát
01-04-2017 Na cukřík s M'aiqem Lhářem Konec série "The Elder Scrolls"! Přečteno 8956 krát
11-02-2017 Elder Scrolls Příběhové rozšíření pro TESO a H... Přečteno 4933 krát
24-12-2016 Elder Scrolls Veselé Saturalie a oslavte Starý život! Přečteno 4245 krát
12-12-2016 Na cukřík s M'aiqem Lhářem 6 let se Skyrim.4fan Přečteno 4243 krát
18-11-2016 Elder Scrolls The Elder Scrolls: Online dočasně zdar... Přečteno 5041 krát
 Více...     
Archív Novinek
TOPlist